Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hlídání dětí prarodiči
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.2.16 15:25
Já si pamatuji, že dřív jako děti jsme chodily k babičkám normálně bez nějakého dopředu ptání, přišly jsme s kamarádkou- třeba v první třídě atd.. a zůstaly tam půl dne s jídlem atd..
Dneska tak poslat kluka s kamarádem k mámě na půl dne, tak je na mě naštvaná celý den.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 15:37
@Kakachna Zakladatelka nekňourala, o kňourání byla řeč v jiném příspěvku hned na první straně diskuze, zakladatelka má pouze pocit, že jsou na ně „měkcí“ nebo jak to tam bylo.To už je ale slovíčkaření. Zakladatelka prostě chce někam s manželem vyrazit bez dětí, je nutné si promluvit otevřeně s babičkou a pokud nepohlídá, smířit se s tím, respektovat a zařídit si hlídání jinak. Jiné řešení nevidím.
Proti zakladatelce opravdu nic nemám, jen jsem chtěla nabídnout pohled z druhé strany. Srovnáváním, jak to funguje jinde, vlastní mámu nevyřeší. Nic míň, nic víc 
Co se týče těch vašich víkendů, udělala bych s tím přítrž. Jako kdybych slyšela sebe před necelými deseti lety.Taky jsem měla „výčitky“,že je odtrhávám od dětí, že si s nimi nevytvoří vztah a bla bla.My jsme tenkrát udělali rázný krok, řekli jsme, že kluka nedáme a dávat nebudeme, že si víkendy budeme trávit po svém a na návštěvách se budeme oboustranně domlouvat. Nebavili se s námi asi dva měsíce. Ale trpět to jako ty, už jsem dávno s dětmi sama. Chlap byl zvyklý se svými rodiči fungovat jako samostatná rodinná jednotka, jezdili na chatu, na hory..Chtěl to taky tak, ne sedět celý den na návštěvě a poslouchat blbé kecy našich, nebo být celý víkend bez dětí Věř tomu, že Tvoje rodiče si své děti už vychovali. Teď je řada na vás, máte právo si to sobecky zařídit, jak chcete vy 
Představ si situaci, až děti budou větší, to taky budou dřepět u babiček? Naše chodí ven nebo na vzájemné návštěvy s kamarády, pokud nemají trénink nebo závody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 15:57
@Kakachna píše:
A jak to s nimi mám řešit? Když jsme jim říkali, že to takhle dál nejde, tak se máme vždycky naštvala a táta se to snažil převést ve vtip. Zkoušeli jsme, jestli třeba nezačnou jezdit za námi, když nebudeme jezdit mi tak často k nim a nic. Jenom nás pombardovali telefonáty, kdy už dorazíme. A to z obou stran. Když jedeme občas někam jinam, tak si ještě vyslechneme, že furt někde trajdáme.Naše děti mají prarodiče rádi a nechci ten vztah zničit. Já měla jednu babičku hlídací a durou nehlídací. Tu hlídací jsem milovala, ale k té nehlídací jsem neměla vůbec žádný vztah. Nechci, aby to u našich dětí dopadlo úplně stejně. Připadám si totálně chycená v pasti.
Je pravda, že zavedený režim se mění hůř, než když se nejezdí od začátku. U nás k tomu teda dost pomohlo i to, že malá špatně snáší cesty autem, takže mám tak trochu alibi. Jet někam na víkend, když jedna cesta zabere dvě hodiny, to je o nervy a ušní bubínky.
A taky si teda na hlídání babičkou moc nepamatuju. Určitě mě hlídala, protože už jsem byla na světě, když si mamka dodělávala druhou střední, ale tyhle vztahy u svého dítěte radši moc neřeším. Malá babičku miluje, i když se nevidí moc často, ve dvou letech už si na ni třeba po měsíci i pamatuje, takže se to dá zvládnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 18:41
Navic si taky pamatuju, jak mamka rikala, ze babicka chodila k nam domu a pomahala mamce s mytim oken. My byli malinky. V mym pul roce se mamka vracela do prace, opet, starala se o me babicka. Pamatuji, ze jsem tam byla jako dite porad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.16 19:02
@Svistice ano, musíme skuhrat, sami se z 90% nenabídnou..mají svůj život, chodí do práce, užívají si..občas se sem staví vzít dítě ven (např. na hodinu či dvě, ale musíme poprosit a většinou k tomu mít důvod) hlásit musíme vše dlouho dopředu. Na noc si dítě vzali myslím 5×. Na víkend nehrozí..přitom dítě je hodné a samostatné. Staví se sem tak jednou za měsíc, bydlí blízko. Nutit je nemůžeme, ale z okolí moc lidí co to tak mají neznám. Je to škoda.
- Citovat
- Upravit
19.2.16 19:07
Já budu mít prarodiče v důchodu, až bude dítě dospělé…sranda no 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 20:01
Poctivě dočítám diskuzi a pokusím se tak nějak odpovědět „všem“.
@Kakachna Já jsem taky spokojená, jak jsem psala, má to i své výhody. Za mě lepší tohle, než mít takovéhle babičky, než ty, co rvou to dítě od prsa ještě v šestinedělí a máš je doma navezené furt včetně těch nevyžádaných rad.
Ale jak jsi se ptala, co mi vadí, tak asi:
1. Přeci jen by se mi líbilo být občas jen sama s mužem a moct se třeba jeden den vyspat tak, jak potřebujeme (bez budíčku v šest ráno). Dneska jsem to počítala a za posledních 31 měsíců jsme byli sami jen s mužem všeho všudy 7 hodin, z toho ty 4 padly na můj druhý porod.
Fakt miluju ty poučky z časopisů, jak si s příchodem dítěte mají partneři umět udělat čas jen sami na sebe, jak je to moc důležité pro vztah a psychohygienu. 
2. Očekává se, že navštěvovat budeme především my. Což vždy znamená větší či menší odchýlení se od režimu, na které jsou děti zvyklé plus „voser“ spojený s logistikou máme na hrbu my. Následky neseme my a děti (přetažení, rozmrzelost ze změny prostředí).
V poslední době se ty dotazy ze stran známých a širšího příbuzenstva „babička (myšleno tchýně) už je v důchodu, to hlídá a máte pohodičku“ začínají množit. Já odpovídám bez emocí a myslím si bez výčitek popravdě, vlastně spíš jen tak komentuji fakt, že nehlídám na dotaz proč, že se jí (asi) nechce, má jiné zájmy. Bohužel u nás to nechápání okolí umocńuje fakt, že moje máma je „mladá“ babička, takže by asi měla mít plno sil a chuti hlídat (navíc se ví, že je jinak z dětí poprděná ) a tchýně hlídala (dost) a hlídá vnoučata z druhé strany. jenže tam to má právě befelem - byla postavena do situace „budeš hlídat, jinak budeš špatná babička“. Takže tam hlídá, ale nerada, z musu, aby nebyla pomluvena (než se mi narodili děti, sama si mi kolikrát stežovala, takže ne, opravdu se jí neptáme „Babí, chtěli bychom jít do kina, pohlídáte nám“, neb já se (a děti) prostě nikomu vnucovat nebudu a respektuji její právo nebýt hlídací babičkou).
Proto nás doma napdalo to o té „měkkosti“. Nicméně jak to tak vidím, tak prostě jsou prarodiče, ktěří na vnoučata dlabou úplně, pak ti, kteří prostě rádi sami od sebe tráví čas s vnoučaty (i sami a i s batolaty) apak Ti, kteří po klasickém hlídání neprahnou, nicméně jsou dobrými prarodiči.
Co se nalití si čistého vína týče, tak myslím, že se stalo. Moje máma dítě, které potřebuje nějaké větší úsilí (nechodící, nespící, nelze se s ním domluvit, hlídač musí být neustále ve střehu) hlídat netouží, protože to pro ní není radost, ale starost. Její čas příde možná později, až děti povyrostou. sama přiznala, že si myslela, že bude hlídací babička, ale prostě není, nebere ji to - mimina vůbec, batolata jen na poblbnutí.
A druhá babička pohlídá v podstatě v rámci zachování dobrých rodinných vztahů, jinak o ty starost s malými dětmi taky nestojí. Takže tak, mě to žíly netrhá, vztahy máme myslím si dobré, jen jsme s chlapem čas od času na Chocholouška. Nicméně co nás nezabije, to nás posílí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 20:25
@inkakřivák píše:
Podle tohoto To jsste postavili babičky před hotovou věc typu „za týden jdeme do kina, pohlídáš nám prcka“, či jste tak dlouho skuhrali, jak už jste z dítěte vyšťavení, ať už si ho proboha alespoń na jeden den vezmou, nebo prostě za vámi přišli prarodiče sami od sebe, že dítě chtějí mít u sebe/ na hlídání na půl den/denúvíkend?asi nenapadlo. Jinak by to snad uvedla - když jsme poprosili, vymlouvali se nebo odmítli, ne? tady mi to přijde poměrně jasně formulované. Nevšimla jsem si, že by uváděla, že se ptala a požádala, poprosila o hlídání.
Já se ani na delší hlídání za účelem mé a manželovy „zábavy“ ptát nemusím, protože vím, jaký je přístup k tomu krátkodobému hlídání, když je opravdu nutnost. Pro babičku to není radost, ale povinnost. A já nehodlám nikoho nutit. O postoji babičky nejlépe hovoří činy.
Za poslední třičtvrtě rok jsme měli 2× krizovku.
Poprvé jsme onemocněli oba z mužem, já 14 dní do porodu.
Tchýně bydlí 5 minut od nás, je v důchodu, věděla jak jsme na tom. Ani ji nenapdalo, aby během těch 10 dní se třeba jen zastavila a malého, který měl díky nám domácí vězení, třeba vzala na procházku nebo ho alespoň na hodinu zabavila. Takže službu u dítěte měl zrovna ten, který měl aktuálně menší horečku. Když už byla nouze nejvyší a nám docházelo i jídlo (protože jsme na tom byli fakt tak, že i půl kilometr k nejbližšímu Vietnamci na nás byl moc), muž ji požádal, jestli by nám nenakoupila. Což udělala, nákup předala mezi dvěřmi a zase pospíchala pryč. Takže pokud „kňouráme“ nebo je to „befélem“ (jako v případě druhých vnoučat), tak „úkol“ vykoná a tím to hasne.
Podruhé jsem již se dvěmi dětmi uvízla na téměř měsíc doma, neustále jsme točili všichni nějaké nemoci, a to se tu ani nezastavila, i když jsme jí říkali, že by jí děti rádi viděli, aby se alespoň trochu rozptýlily, když nemůžou ven. Ale dozvěděli jsme se, že až budeme zdraví, tak ať určitě přijedeme, potřebuje od manžela pomoct s něčím na baráku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 20:40
@Svistice V každém případě jste dobří, že tohle s mužem ustojíte. Držím palce, aby vám to takhle klapalo dál
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 20:54
@Kakachna píše:
Musíme totiž o víkendech trčet u prarodičů na zadku, aby děti alespoň viděli a děti k nim měly nějaký vztah.
To vážně kvůli tomu trčíš každý víkend u rodičů? To bych nedala. My jezdíme každý druhý víkend právě proto, že chceme taky trávit čas jako rodina. A nenapadlo mě, že by kvůli tomu děti neměly mít k prarodičům vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 20:56
@Kakachna Ještě musím teda říct, že mě pobavil tvůj příspěvek o tom, jak máte zakázáno o babičky další množenía jak vám byl rozmlouván život v cizině. I když chápu, že tobě teď s odstupem času to moc legrační asi nepřijde. 
My ještě za bezdětna vypustili do éteru, že jako ideál vidímě tři děti. Takže se už z řad příbuzenstva množí dotazy, zda teda to třetí bude a popřípadě kdy. Nejaktivnější je v tom má maminka. Přijde mi, že čím víc vnoučat, tím víc je naklepanější na další. Tak jsem ji odpověděla, že další vnouče bude, až seženu tábor pro batolata nebo až usoudím, že já, muž a naše manželství přečkáme bez úhony další minimálně 4 roky v režimu „děti za zadkem 24/7/365“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 21:34
@Taciras Jo, o tom jsem taky přemýšlela, jestli není problém „v dítěti“.
Holka bude asi něco podobného jako ta tvoje (ale tam se o hlídání nebavíme, stejně je ještě kojená).
Kluk byl motorová myš, trochu svéráz - takže do jeho cca roku a čtvrt jsem se nedivila, že se nikdo na hlídání nehlásí a ani jsem ho nenabízela. Nicméně tyhle „mouchy“ s věkem odeznely. Je to dítě bez separační úzkosti, období vzdoru se projevuje jen, že blbne při oblékání a nechce si čistit zuby, je splachovací - všude a s každým je jako doma. Ve školce učitelka prohlásila, že takhle pozitivní dítě ještě nezažila, nikdy si na něj nestežovala.
Takže myslím, že dítětem (miniálně ve věku 2+) to v našem případě až tak nebude.
Edit: Jo ale teda synátor vstává mezi 6-7 ráno a po obědě už nespí. Což jsou teda z pohledu mojí máti mínusové body.
Příspěvek upraven 19.02.16 v 21:46
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 21:40
@Svistice píše:
@Kakachna Ještě musím teda říct, že mě pobavil tvůj příspěvek o tom, jak máte zakázáno o babičky další množenía jak vám byl rozmlouván život v cizině.
Že by nějaký společný rys nehlídacích babiček? Ještě jsem ani neporodila druhé a mamka už se ptala, kdy teda bude to třetí, když nám to množení tak pěkně jde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.16 22:06
Naše mamka (nechodí do práce) si začala brát dceru, když někdy před druhými narozeninami, čekala jsem druhou, takže aby si zvykla, že tam bude spát bez mámy. Nikdy nebyl problém, babi hlídala sice většinou v mojí přítomnosti (pokud jsem nešla ke kadeřnici nebo tak něco), ale byly na sebe zvyklé, takže dobré. Dcera uměla usínat sama. Čas od času si i teď řekne, že si ji vezme na „prázdniny“ - jako že jeden den tam je, přespí, druhý den odpoledne jede domu, ale povede se to tak jednou za měsíc.
S druhým kouskem je to horší, ještě neumí sama usínat, na noc ji ještě kojím, v noci se budí, takže tam o hlídání nemůžeme uvažovat. Ale přes den by je klidně mohla pohlídat na delší dobu obě, ale to se babi moc nechce. Mladší je 18 měsíců, je značně živá a babička by se nemohla oběma tolik věnovat, takže se moc netváří, ani když má pohlídat obě najednou v čase, kdy mladší v poledne spí a my potřebujeme vyrazit něco zařídit.
No a tchyně, ta přijede jednou za týden na dvě hodiny po práci, pohraje si s dětma v naší přítomnosti a zase si jede. O tom, že by přijela někdy o víkendu nebo když má dovolenou ani nápad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.16 11:32
Když ono je to dost těžké, řekla bych. Jak se tu třeba zmiňuje to, že dřív si rodiny víc pomáhaly, protože mladí bydleli s rodiči a babičky šly dřív do důchodu. jenomže tady když se někdo optá - jít bydlet s rodiči? - hned se sejde milion námitek proč nikdy a za nic na světe. Takže nevím, proč by se měla ta psí hlava nasazovat jenom na prarodiče, že hlídat nechtějí. taky navíc hlídat, když vás nejdřív mladí školí, co a jak a kdy a co nikdy a tohle a támhleto, to by mi vadilo. Přece nejsem hloupá a děti miluju, tak je snad nezmrzačím, a když se budou stravovat podle našich zvyklostí, taky je to nezabije.
Navíc si dovolím podotknout jedno, je fakt, že ted jsme zkrátka ještě zaměstnané babičky, a tak už si chceme třeba o víkendu odpočinout a ne lítat okolo dětí. To jen tak na vysvětlenou k tomu, že si některé babičky nechtějí děti brát na celý víkend.
A kdyby se moje dcera nebo snacha vyjadřovala o mně tak, jak některé přispěvatelky na těchto stránkách mluví o prarodičích, no věřte mi, že bych si to hlídání skutečně hodně rozmyslela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
