Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Venetia píše:
reagovala jsem na free, z jejího příspěvku to vyplývalo
Mě ne. Když dočtes její příspěvek, tak pochopíš, jak to myslela.
Moje mama by hlídala furt, na noc ji teda děti nedavam, ale klidně by si je vzala, stejně jako segry dva kluky. Ti uz jsou teda větší. Mamu vidím denne, je osvc a dílnu má pode mnou. Nejvíc nejlepší. Tchyně je mladsi, pracuje a bydli daleko, jezdi tak dvakrat do mesice na víkend, ale ona spis je akční a s detma lumpaci. Neumím si představit, ze bych neměla babičky. A sice ne, neni jejich povinnost hlídat, ale jde porad o pomoc v rodině, a přijde mi hloupé toto odmítnout udelat, navic když je to sem tam. Ale ja to vidím jinou optikou, my jako rodina jsme hodně spolu, včetně těch mych rodičů. Jako to bývalo dřív, no, rodina pohromadě, tak si vypomuzem.
@Bubla Bůčková To víš, že dobře vařila…
Akorát když už jsem pak byla dospělá, tak jsem to začala vidět trošku jinak, moc zdravé to její vaření nebylo. Optika dítěte je prostě jiná.
Jinak je to přesně to, co jsem psala - u nás v rodině je prostě zapojení se babiček do života mladých normální a žádoucí. Nám s manželem to dost pomáhá, prarodiče si to užívají. Ale vnímám, že pro okolí jsme často za exoty, protože dneska už to takhle funguje málokde.
Ven, ono hlavně uvidíš, až to přijde, zatím ještě vnouče nemáš a to od přítele, to prostě není ono, až bude vlastní, možná budeš překvapena, jak se Ti to zalíbí… ![]()
@Leli83 @lebambule závidím vztahy a zkušenosti
já mám skvělou tchyni, ale máma to není no ![]()
@Bubla Bůčková píše:
@Leli83 @lebambule závidím vztahy a zkušenostijá mám skvělou tchyni, ale máma to není no
Tak ne, ze by nebyli všichni občas na zabití
Ale je mi líto děti, který babičky nechtějí hlídat. Pro děti jsou generační vztahy dost zásadní a je žádoucí, aby byly hodně s prarodici. Tak jsem rada, ze jim to můžeme dopřát.
@free333 píše:
My máme bohužel mezi sebou asi 60 km a já jsem v práci, takže to jde jen o víkendech, takže ji mám dva víkendy v měsíci, plus týdny o prázdninách, ve volnu…Je to jak píšeš, hlavně zábava pro mě, je veselo, ti malí mají ze všeho takovou radost, všechno je nové, neokoukané, bylo by škoda o to přijít…
Taky to tak mám, miluji chvíle strávené s vnučkou a manželem..jsem pracující celkem mladá babička 44 let..když je u nás na víkend tak vím, že bude velmi ranní budíček, ale ten úsměv a pomazleníčko za to stojí a to přes týden vstávám 4.15h do práce ![]()
@free333 píše:
@VenetiaVen, ono hlavně uvidíš, až to přijde, zatím ještě vnouče nemáš a to od přítele, to prostě není ono, až bude vlastní, možná budeš překvapena, jak se Ti to zalíbí…
A víš, že si to taky myslím. ![]()
Babička z mužovy strany je už nepracující, ale 200km daleko, takže nehlídá. Moje máma pracuje a hlídá, podle mého, celkem dost. Zhruba jeden víkend měsíčně, když se to zprůměruje, sem tam nějaký jeden den či odpoledne nebo večer plus prodloužený týden o letních prázdninách + podzimní prázdniny. Děti 3,5 a rok a třičtvrtě.
@free333 píše:
@VenetiaVen, ono hlavně uvidíš, až to přijde, zatím ještě vnouče nemáš a to od přítele, to prostě není ono, až bude vlastní, možná budeš překvapena, jak se Ti to zalíbí…
to pochybuju, ale se budu snažit nějak dostát své povinnosti.
Ale na to mimčo se kupodivu těším, možná proto že se mně to moc netýká, maximálně návštěva jednou za čas ![]()
@Anna766 píše:
A víš, že si to taky myslím.
Jojo…
Spíš mi přijde, že i tak je Ven nesmírně tolerantní k tomu chlapci a není to s ním úplně jednoduché, podle toho, co kdy psala, tak až přijde vlastní, bude to jiné… ![]()
@Venetia píše:
to pochybuju, ale se budu snažit nějak dostát své povinnosti.
Ale na to mimčo se kupodivu těším, možná proto že se mně to moc netýká, maximálně návštěva jednou za čas
Tak v nějakém kojeneckém věku jsem se do toho taky nehnala, jsem si připadala, že jsem všechno zapomněla, ale když pak jsou větší, je s nimi legrace a hlavně člověk nemusí vychovávat, ale jen si pohraje a tak…
A pak zase vrátí… ![]()
@free333 píše:
Tak v nějakém kojeneckém věku jsem se do toho taky nehnala, jsem si připadala, že jsem všechno zapomněla, ale když pak jsou větší, je s nimi legrace a hlavně člověk nemusí vychovávat, ale jen si pohraje a tak…
A pak zase vrátí…
Tak já se víc těším na to miminko, s těma většíma si nerozumím. Tak do tří let mi to přijde roztomilé
@free333 píše:
Tak v nějakém kojeneckém věku jsem se do toho taky nehnala, jsem si připadala, že jsem všechno zapomněla, ale když pak jsou větší, je s nimi legrace a hlavně člověk nemusí vychovávat, ale jen si pohraje a tak…
A pak zase vrátí…
My jsme třeba jako mimina a batolata byli u babičky jen s rodiči. Byvali je tam sami až tak od školních let.Tak od šesti let možná.
Já byla u mojí starenky, mamimka maminky, už jako malá, myslím tak od 3 let sama na pár dní a pak od těch 6 už delší dobu. Starenka bydlela na vesnici, měli velké hodpodářství, tak že bylo o zábavu postarané. Jezdila jsem tam moc ráda.
Moje děti hlídala hlavně moje mamka a i tatínek vždycky, když jsem potřebovala.
no a já byla také hlídací babička, u mě to ale záleželo na zdravotním stavu.