Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
bohužel je problém, že je tak pracovně vytížený, hodně cestuje i po světě, že je téměř nemožné, abych se trefila do jeho volného, pokud nějaký má, času, a zase se neznáme až natolik, abych mu mohla navrhnout osobní schůzku /maximálně si můžu jako důvod vymyslet studijní účely-jako aby mi poradil, ale on by mne na někoho odkázal, protože řeší důležité věci - jenomže pak by byl vyvalený z toho, co mu chci říct, kdybych řekla vše na rovinu/,je to strašně komplikované, napadlo mne právě že bych mu to vylíčila i důvody v osobním dopisu a buď by reagoval, nebo ne,,,i kdyby ta příležitost byla a šel by na schůzku, asi bych mu to nedokázala říct osobně, možná po třech panácích…
Proč zrovna on??
@SlecnaSally píše:
Proč zrovna on??
Protože to prostě vím
,to se těžko dá vysvětlit…
@magicalee píše:
Svedla bych je voba - třeba se jeden uchytí kde má
to jsem nepochopila, asi mám pomalé vedení?
@magicalee píše:
@Andrejka81no že bych je svedla oba to bylo na zakladatelku
aha, tak to promiň ![]()
Ahoj, jdu si za váma pro radu..Přítel zatím dítě nechce, bude mu 27..Problém je v tom, že on si myslí, že můj názor je-svatba, dítě nebo nic a nic mezi tím. Že lidi spolu přece můžou být i bez toho. Jednou to chce, ale né teď. Já mu nikdy neřekla, že chci dítě, ale o svatbě sme mluvili.Ale je mu to spíš nepříjemné. Někdy má chvilky, že mě nazve svým příjmením apod.Jde o to, že já tak měsíc cítím, že bych dítě chtěla. Já už jedno s prvního vztahu mám a chtěla bych pro něho sourozence.Ale když to takhle bere, má cenu mu to říkat? Nebo raději počkat:? Říkala jsme si, že bych mu řekla, že s ním chci být a dítě bych si přála a at si to nechá projít hlavou a že o tom už mluvit nebudu, jen že když se rozhodne, tak at si jednoduše nedává pozor-provozujeme jenom přerušovanou soulož. No a že to nechávám na něm…
co myslíte?
A on je věřící, že to bere tak ortodoxně, svatba, pak dítě? Biologické hodiny tlučou rychle, možná si nechce dělat zatím žádný závazek, chce si užívat a ta svatba je jen výmluva.
@Andrejka81 píše:
A on je věřící, že to bere tak ortodoxně, svatba, pak dítě? Biologické hodiny tlučou rychle, možná si nechce dělat zatím žádný závazek, chce si užívat a ta svatba je jen výmluva.
Nene, psala jsem, že on si myslí, že já to tak mám…On zatím nechce ani jedno.Jemu to tak zatím stačí. Budem spolu 2 roky
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu si za váma pro radu..Přítel zatím dítě nechce, bude mu 27..Problém je v tom, že on si myslí, že můj názor je-svatba, dítě nebo nic a nic mezi tím. Že lidi spolu přece můžou být i bez toho. Jednou to chce, ale né teď. Já mu nikdy neřekla, že chci dítě, ale o svatbě sme mluvili.Ale je mu to spíš nepříjemné. Někdy má chvilky, že mě nazve svým příjmením apod.Jde o to, že já tak měsíc cítím, že bych dítě chtěla. Já už jedno s prvního vztahu mám a chtěla bych pro něho sourozence.Ale když to takhle bere, má cenu mu to říkat? Nebo raději počkat:? Říkala jsme si, že bych mu řekla, že s ním chci být a dítě bych si přála a at si to nechá projít hlavou a že o tom už mluvit nebudu, jen že když se rozhodne, tak at si jednoduše nedává pozor-provozujeme jenom přerušovanou soulož. No a že to nechávám na něm…co myslíte?
ja bych mu rekla treba jen v legraci ze by to mozna chtelo nový prirustek -vypustit cervika nahlodávače ![]()
@magicalee píše:
Jsem z tohoto dotazu trochu zmatenája bych mu rekla treba jen v legraci ze by to mozna chtelo nový prirustek -vypustit cervika nahlodávače
Souhlasím s magicalee, také bych mu to řekla, jako že se už na to cítíš být znovu maminkou a mít ještě mimi. Svatba může přijít až potom…,řekni mu to narovinu.PS:promiň (ohledně předchozího komentáře),četla jsem to v rychlosti.
bohužel je problém, že je tak pracovně vytížený, hodně cestuje i po světě, že je téměř nemožné, abych se trefila do jeho volného, pokud nějaký má, času, a zase se neznáme až natolik, abych mu mohla navrhnout osobní schůzku /maximálně si můžu jako důvod vymyslet studijní účely-jako aby mi poradil, ale on by mne na někoho odkázal, protože řeší důležité věci - jenomže pak by byl vyvalený z toho, co mu chci říct, kdybych řekla vše na rovinu/,je to strašně komplikované, napadlo mne právě že bych mu to vylíčila i důvody v osobním dopisu a buď by reagoval, nebo ne,,,i kdyby ta příležitost byla a šel by na schůzku, asi bych mu to nedokázala říct osobně, možná po třech panácích…