Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahoj, ráda bych znala váš názor co byste dělaly. Napíšu v kostce.
Poznali jsme se, rozvedli se kvůli sobě. Dali jsme si určitá pravidla .. to na čem druhému záleží aby se to nepokazilo.U mě to byla důvěra, upřímnost. Svatba. Narození dítěte.Mám syna i z 1.manž. Zjištění 1 lži u něj. Dokonce to nechtěl přiznat - přísahal na smrt syna. To jsem nečekala že by udělal.Pak to přiznal, sesypal se na RZP. Fungování nějaký výkyvy, ale šlo to. Pak jsem navrhla další přírustek, jeho znění - argumenty proti, moje o nezajímaly. Zeptal se až po x týdnech když jsem se připomínala. Od této doby hádky - spíš kvůli kravinám Začátek pocitů, že občas ponižuje 1.syna. Nedávno prasknutí 2lži. Byla to blbost,ale pro mě lež. Zatloukal dokud jsem si to neověřila. prý se bál hádky. Já mu 2× nabídla abychom začali znovu…po týdnu kdy napsal abychom udělali čáru, zapoměli na minulost a začli znovu. Ale ted má depku…přemýšlí jak dál. Neví co v něm je. Asi tím myslí zda miluje. Že to má jinak na uvažování než já. Že v tuto chvíli má pocit, že jsou vrátka zavřená. Po tomto co řekl nevím už ani já co dál. Ale v hlavě mám majáček…mám pocit že vše sečetl a ted má bebí. Když jsem o všem ctěla mluvit, nechtěl. Pověděla jsem mu, že kdykoliv mohl něco říct, ale ne. Chyby přiznáv´á, ale…co byste dělaly? Jsem na něm víc odkazána fin.Bohužel.navrhla jsem mu, aby šel třeba na noc na hotel a uspořádal si myšlenky, pocity. Ptala jsem se ho jak se ted mám k němu chovat / protože má depku, nedotkne se mně, ale pusu při odchodu do práce mi dal, což mě mate /. Tak ted si nebudeme dávat ani to dokud se nerozhodne.
Opravdu chlap přemýšlí takto? Viděli byste to už nakonec nebo že ještě šance je? U sebe jsem chyby našla, dokáži je změnit, ale nevím zda věří. Ale když lhal, po mně chtěl, abych věřila. Přemýšlím nenormálně že to jde zachránit? Nikdy jsme se nepodvedly, jen si sečetl hádky, urážení - to bylo oboustranný a ted složil účet na stůl???? Je mi na nic, ztratit bych ho nechtěla, ale sama nevím už jak dál.
A jak byste brali to, že takto přemýšlí a přitom když jede na služebku napíše ráno sms, že odjíždí, že dojel…další den píše maily co děláme s klukama…píšeme ted o kravinkách, ale odepisuje. Ráno když odcházel do práce, pohladil mě po rameni. Může to něco znamenat? Dělal by to kdyby nemiloval? Nebo je to jen ke mně slušnost?
To je tak zmateně napsané, že se mi nad tím ani nechce přemýšlet. ![]()
nechci Te nejak ranit nebo srazit k zemi, ale ke me se exmanzel takhle choval v prubehu predlonskeho roku (kdyz jsme jeste byli manzele) taky…
Mel vykyvy, jednou hadka, pak usmirovani, pak nevedel co, pak zase v pohode, zase hadka, nevedel co, pak usmirovani a tak dokola to slo cely rok…
Pritom doma nic neudelal, s nicim nepomohl, byl porad pryc, s kamarady, ale zavolal, napsal, kdyz jsme se synem byli u jeho rodicu na dome v Popradu, tak volal kazdy den 2×, jestli jsme v poradkku, jak se mame a tak…
A az v lednu lonskeho roku jsem zjistovala (po tom, co jsem ho vyhodila), ze mel cely rok milenku…
![]()
lovesmile píše:
To je tak zmateně napsané, že se mi nad tím ani nechce přemýšlet.
jo pro mě je to taky menší slovní uloha
až mě s toho hlava rozbolela ![]()
Zakladatelko není lež jako lež.jestli lhal že koupil 3 rohlíky a přitom 3 po cestě snědl je jiné jako kdyby lhal že byl na kafíčku s milenkou.jaká lež to byla není uvedeno tak těžko radit.
Pokud ale k někomu nemáš duvěru na začátku vztahu a nelepší se to tak na co si kazit celej život
Nikoho nemá, to vím. Ale my spolu žijeme..proto mě mate to, že píše..když se ten den vidíme. To dělá po tom co mi řekl, že ted neví co v něm je, že funguje jakoby bez emocí a že je mu hrozně smutno.
No asi sám neví co chce. Mrzí ho to, zřejmě má vůči tobě nějaké zásadní výhrady, možná ještě ani nebyl schopen ti je říct ![]()
Lež je hnus, naprosto chápu tvoje pocity. Jak je to hnusný, když člověk kouká do obličeje milované osoby, která s přehledem lže, vytáčí se, někdy i obviňuje, že ho pořád podezírám - až pak pravda vyplave na povrch.
To že píše, no tak asi se neznáte měsíc, ale kapánek dýl, tak člověku na tom druhém záleží, mě to přijde normální, naopak nenormální mi přijdou všechny ty nenávistné rozchody, stavění kufrů přede dveře, jeden den mi na tobě záleží a další den pro mě neexistuješ, tohle bych nikdy neudělala, pokud jde „jen“ o v podstatě žabomyší války. Něco jinýho by bylo, kdyby chlap bil, znásilňoval, chlastal, fetoval… Oproti tomu jsou tyhle „zrady“ takové nevinné.
Dej mu čas, ať si to sám v sobě utřepe a hlavně, zeptej se sama sebe, zda s ním ty chceš být
Já jsem stokrát odpustila, stokrát to znovu zkusila a stejně, další lež, další zrada…
MKK píše:
Nikoho nemá, to vím. Ale my spolu žijeme..proto mě mate to, že píše..když se ten den vidíme. To dělá po tom co mi řekl, že ted neví co v něm je, že funguje jakoby bez emocí a že je mu hrozně smutno.
promin, ale me exmanzel rikal taky takove kecy a nakonec z toho vylezlo, ze vlastne zil dvojim zivotem…
promin, jsem pesimista, samozrejme, ze doufam, ze ve Tvem pripade je to jinak…
![]()
Mně napadá jedno - tlačíš moc na pilu. Zkus ubrat. Nasvědčuje tomu i to, že „normálně“ komunikuje. Ono se to nemá ani moc přehánět s přísaháním apod. Mně to přijde dost ponižující. Pravidla stanovují dva, ale tak, aby s nima souhlasili oba a ani jeden neměl pocit vítěztství (to jsem chytrá, co
) a nebo prohry. Má to být něco, co chtějí oba. Představa, že mě někdo neustále sleduje a čeká, jestli náhodou nezalžu (nemusí to tak být, jen se takhle sledovaný možná cítí!!!) nebo neudělám chybu. Bože, jste dospělí, víte, jaké máte chyby i to, jak velká pravděpodobnost je, že je změníte. Každá dvojice se nakonec přizpůsobí, ale je to opravdu dlouhodobá záležitost, rozhodně bych nečekala nějakou zásadní změnu typu ráno vstanu a bude všechno jinak. To nefunguje a funguvat nebude. Pokud s ním chceš být dál, buď; pokud ne, běž pryč. Víc možností není.Pokud vidíš největší problém v tom, že nechce mít další děti a ty o ně stojíš strašně moc, pak asi není zbytí, než najít jiného potenciálního tatínka a nebo to nechat chvíli plavat, přestat to řešit, nadhazovat a podobně a třeba s tím nakonec přijde sám
Přeju moc štěstí.
Gladys píše:
No asi sám neví co chce. Mrzí ho to, zřejmě má vůči tobě nějaké zásadní výhrady, možná ještě ani nebyl schopen ti je říct
Lež je hnus, naprosto chápu tvoje pocity. Jak je to hnusný, když člověk kouká do obličeje milované osoby, která s přehledem lže, vytáčí se, někdy i obviňuje, že ho pořád podezírám - až pak pravda vyplave na povrch.To že píše, no tak asi se neznáte měsíc, ale kapánek dýl, tak člověku na tom druhém záleží, mě to přijde normální, naopak nenormální mi přijdou všechny ty nenávistné rozchody, stavění kufrů přede dveře, jeden den mi na tobě záleží a další den pro mě neexistuješ, tohle bych nikdy neudělala, pokud jde „jen“ o v podstatě žabomyší války. Něco jinýho by bylo, kdyby chlap bil, znásilňoval, chlastal, fetoval… Oproti tomu jsou tyhle „zrady“ takové nevinné.
Dej mu čas, ať si to sám v sobě utřepe a hlavně, zeptej se sama sebe, zda s ním ty chceš býtJá jsem stokrát odpustila, stokrát to znovu zkusila a stejně, další lež, další zrada…
čas mu dám, jen nevím jak se k němu chovat. Když jsem ho při rozhovoru chytla za ruku …cukl. Tak jsem se ho zeptala jak se mám chovat - prý normálně. A dnes _-4dny po posledním rozhovoru mě pohladil za rameno a nevím zda si od toho něco slibovat nebo ne. Jinak je hodný, stará se jak může, k synovi vstává…jen jsme špatně mluvili, vřelo to v nás a pak to buchlo…urážky, hledání chyb. Moc se snažil vše spravit, ale já byla vnitřně smutná a asi jsem ho odmítala. Nevyznám se v něm. Ale ztratit ho nechci.
Je znát, že se snažíš to psát objektivně a zkratkovitě, ale mám s tím taky problémy. Nezlob se prosím, ale takhle píšu já, když mám v hlavě litránek čehosi s příměsí hádvěó.
Mate mně teda fakt, že stavíš všechno na tom, že lhal a že již nemáš důvěru. Jak píše Kamča - co to bylo za lež? Mohla to být pro někoho maličkost, pro jiného prostě existenční otázka (zřejmě).
A víc asi psát nebudu, mám sice co, ale jsou to moje fantas magorie, ke kterým nemám podklady - fakt tomu nějak moc nerozumím.
Amabilis77 píše:
Mně napadá jedno - tlačíš moc na pilu. Zkus ubrat. Nasvědčuje tomu i to, že „normálně“ komunikuje. Ono se to nemá ani moc přehánět s přísaháním apod. Mně to přijde dost ponižující. Pravidla stanovují dva, ale tak, aby s nima souhlasili oba a ani jeden neměl pocit vítěztství (to jsem chytrá, co) a nebo prohry. Má to být něco, co chtějí oba. Představa, že mě někdo neustále sleduje a čeká, jestli náhodou nezalžu (nemusí to tak být, jen se takhle sledovaný možná cítí!!!) nebo neudělám chybu. Bože, jste dospělí, víte, jaké máte chyby i to, jak velká pravděpodobnost je, že je změníte. Každá dvojice se nakonec přizpůsobí, ale je to opravdu dlouhodobá záležitost, rozhodně bych nečekala nějakou zásadní změnu typu ráno vstanu a bude všechno jinak. To nefunguje a funguvat nebude. Pokud s ním chceš být dál, buď; pokud ne, běž pryč. Víc možností není.Pokud vidíš největší problém v tom, že nechce mít další děti a ty o ně stojíš strašně moc, pak asi není zbytí, než najít jiného potenciálního tatínka a nebo to nechat chvíli plavat, přestat to řešit, nadhazovat a podobně a třeba s tím nakonec přijde sám
Přeju moc štěstí.
Děkuji. No to dítě za každou cenu nechci. Chci abychom byli komplet rodina, ne rozvedená. Asi jsi to vystihla…asi se tak cítil, ale já ho nesledovala:-) Jen to, že při hádkách jsme bouchli a oba si navzájem řekli i škaredé věci. A jak se nemluvilo, jakoby to v něm přeteklo a neví. A docela se bojím. Nemáme dodělaný pořádně byt - chybí dveře, včera mluvil o tom, že je vyměníme…rostě se nevyznám. Funguje bez citů, jakoby se v něm něco zlomilo, nechce asi ode mě kontakt…a pak píše, sice o kravinách, ale napíše jako první a pohladí po rameni.Tož nevím co to může být.
Ema N. píše:MKK píše:
Nikoho nemá, to vím. Ale my spolu žijeme..proto mě mate to, že píše..když se ten den vidíme. To dělá po tom co mi řekl, že ted neví co v něm je, že funguje jakoby bez emocí a že je mu hrozně smutno.promin, ale me exmanzel rikal taky takove kecy a nakonec z toho vylezlo, ze vlastne zil dvojim zivotem…
promin, jsem pesimista, samozrejme, ze doufam, ze ve Tvem pripade je to jinak…![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Upřímně řečeno, tak jsem už skeptická k prohlášením, že ten můj určitě nikoho nemá… Taky jsem to říkala, říkala jsem to i v době, kdy si muž vesele vedl druhý vztah, já jsem nesměla na žádné akce s jeho kamarády, no proč, protože před nimi se nijak se vztahem netajil ![]()
Taky doufám, že je to jinak, ale lež většinou vzniká z potřeby zakrýt pravdu a ta pravda často je nad naše chápání ![]()
Já bych řekla, že to moc řešíš a ve všem se šťouráš
celé joho chování se snaží nějak analyzovat, zaškatulkovat
A co to bylo za lži? Proč ti lhal? Bylo to něco zásadního nebo kravina? Samozřejmně je blbost přísaha na smrt syna
, ale asi se chtěla vyhnout hádce ![]()
Emilie píše:
Je znát, že se snažíš to psát objektivně a zkratkovitě, ale mám s tím taky problémy. Nezlob se prosím, ale takhle píšu já, když mám v hlavě litránek čehosi s příměsí hádvěó.Mate mně teda fakt, že stavíš všechno na tom, že lhal a že již nemáš důvěru. Jak píše Kamča - co to bylo za lež? Mohla to být pro někoho maličkost, pro jiného prostě existenční otázka (zřejmě).
A víc asi psát nebudu, mám sice co, ale jsou to moje fantas magorie, ke kterým nemám podklady - fakt tomu nějak moc nerozumím.
Ta 1.lež byla docela zásadní. Kdybych věděla předtím pravdu, možná bych si ho ani nevzala. Nevím. Dokázal to tajit víc jak rok. A když to prdlo, přísahal na smrt našeho syna…toto mě mrzelo moc. lež byla kravina, ale to jsem mu řekla. Nestavím na té malé lži…to ne. Ale že jsme udělali oba chyby, křivdili si, uráželi…měsíc zpátky chtěl udělat čáru za minulostí a začít znovu, že moc miluje. Když jsem řekla ano - jakoby se v miniulosti a hádkách pitval on a že má jiné myšlení než já. Když řeknu ok, jdeme dál, tak to tak je. A že ted neví.....