Manželova matka mě nesnáší, mám se o ni starat

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9918
17.10.17 16:37
@nostress píše:
Všechno jde, když se chce.

Presne tak, ale tohle je hlavne zadarmo, ze?
Sice jeho manzelka bude mit dalsi smenu a oni se budou mackat v jednom pokoji, mozna, ze mu to rozvrati manzelstvi, ale hlavne, ze to bude zadara! to je uvazovani.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14642
17.10.17 16:42
@Jana525 píše:
Presne tak, ale tohle je hlavne zadarmo, ze?
Sice jeho manzelka bude mit dalsi smenu a oni se budou mackat v jednom pokoji, mozna, ze mu to rozvrati manzelstvi, ale hlavne, ze to bude zadara! to je uvazovani.

Otázka je, jestli jeho matka o tomto „geniálním plánu“ ví, a jestli by vůbec o takovou péči stála. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
87
17.10.17 16:48
@inkakřivák píše:
@MarcelaN Takže bys nebyla ochotna za žádných okolností partnerovi v té péči pomoci?

vždyť jsem to napsala, ne? nevidím jediný důvod hnout prstem pro člověka, který mě urážel. Ale u mě je to pouze hypotéza (doufám), protože manžel ví jaký vztah k tchyni mám a troufnu si říct, že by ho to ani nenapadlo mě o to žádat či ji nastěhovat k nám. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale pokud se ke mě tchyně nedokázala chovat dříve slušně, je to její volba a nyní prostě za to nese následky. Necítím povinnost se jakkoliv starat, žádnou formou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9918
17.10.17 16:55

@MarcelaN presne tak, muj manzel by si ani nahodou nedovolil o to zadat. Vi, ze mezi mnou a tchyni bylo hodne zla. Byla jsem to prvni ja, ktera rekla, ze pokud by bylo potreba se o ni postarat, tak muze jit k nam. Ze to nejak udelame a ve stychu ji nenechame.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9128
17.10.17 17:02
@Anonymní píše:
Ptáte se na naše podmínky a jaký je momentální stav. Takže bydlíme v malém bytě o 50 m čtverečních i s balkonem. Nemáme ani ložnici my jsme s mužem na gauči v obýváku, dítě má svůj pokoj což by znamenalo přestěhovat postel, skříň, hračky atd do obýváku což ani tam nemáme kam neprošli bychom ani dveřmi. Navíc při malém dítěti tu v těch pár metrech o tichu a klidu nelze vůbec uvažovat. Stav je takový, že nemoc se zjistila poměrně pozdě, už se rozšířila i do okolních orgánů a po konzultaci s odborníkem z poradny o vyléčení nelze uvažovat, možná tak o dočasném potlačení nemoci. Navíc tchyně už je teď poloviční ležák, který může pouze s pomocí jiné osoby si dojít na toaletu a s pomocí vykonat hygienu. Potřebuje už teď ať s ní někdo neustále je, protože si sama ani nenachysta jídlo. Takže až jí propustí tak nemůže být vůbec sama. Manžel jim neřekl přímo, že já se postarám, ale řekl před ní a rodinou, že se se sourozencem budou střídat a oni všichni ví, že on pracuje a já jsem s batoletem doma takže počítají s tím, že on jak bude v práci tak tam samozřejmě k pomoci budu já. Manželovi jsem své ne řekla a údajně to tedy akceptuje, ale nikomu z nich neřekl, že jsem řekla, že se starat nebudu. Takže počítám s tím, že zřejmě pak dojde ke konfliktu. Přemýšlím nad tím neustále a připadám si jak hyena co odmítá pomoc nemocnému, ale vůči člověka, který o mě roky vykládal jak mě nenávidí nemám potřebu se v době jeho nemoci starat. Radši počítám i s tou variantou, že jí sem manžel prostě přiveze, takže už jsem se svěřila rodině, ti mě plně podpořili, ví kolik zla mi napáchala a pokud to manžel uděla i přes můj nesouhlas mám okamžitě zavolat a ihned mě i dítě přijedou přestěhovat k sobě. A to tedy nevím co by dělal manžel, ale hold když by si udělal podle svého tak by se musel zařídit. Mám z toho strach, opravdu hodně velký :(

S batoletem na krku a vzhledem k tomu, jak se k tobě chovala bych do toho asi nešla. Pokud bych k ní měla neutrální vztah, nebo to byla hodná ženská, tak je to něco jiného, uvažovala ybch jinak, ale na druhou stranu, ne každý má na to starat se celodenně o ležáka v terminálním stádiu nemoci navíc s malým dítětem, které potřebuje pozornost péči.
Já bych asi zašla s manželem za lékařem, do hospice nebo za někým, kdo ví, co obnáší péče o člověka v takovém stádiu nemoci a probrala to tam, jestli je vůbec reálné to v daných domácích podmínkách zvládnout.

taky záleží jaké podmínky a možnosti má druhý sourozenec, přemýšlela bych o tom, jestli není lepší aby byla u nicha manžel tam na střídačku pomáhal. Pokud se něco takového stane v rodině, kde nikdo není zrovna na mateřské, tak to taky musí nějak vyřešit - dlouhodobá dovolená, neplacené volno, nevím jak to dělají. :nevim:
A nejvíc bych uvažovala o pečovatelce. sama bych byla ochotná dělat nějaké provozní záležitosti, dovézt obědy, nakoupit, vyprat atd, ale ne aby mi to celé hodili na hrb.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
79704
17.10.17 17:35

POKUD MÁTE BYT 2+kk, pak je problém hlavně tam. To přebalování jak vidět nehrozí, protože s pomocí by si došla, a s batoletem - no asi takhle, vařit musí zakladatelka tak i tak, takže y vařila jednu porci navíc a tchyně by se najedla sama. Spíš tedy to místo, tam by problém byl. To že o zakladatelce mluvila hnusně, je jedna věc, druhá je to, že tak mluvila o většině lidí kolem - zřejmě je to její styl a nebude to až tak osobní si myslím. Takže asi takhle - je mi jasné, že v tak malém bytě je to problém. Takže budete muset hledat nějaké jiné řešení - i kdyby třeba takové, že se složíte a nadopoledne na pár hodin jí zapaltíte pečovatelku u ní doma, a odpoledne se budete halt střídat. Uvařit by se dalo na střídačku, klidně, jeden týden ten a druhý ten. Ale to už by bylo na vás. Důležité je, že je při soě, může - byt s pomocí chodit. Pořidtě jí pomůcky, chodítko, sedačku do sprchy a madla na WC. A dál se to bude řešeit podle potřeby. To by snad šlo, ne? g

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.10.17 18:05
@inkakřivák píše:
POKUD MÁTE BYT 2+kk, pak je problém hlavně tam. To přebalování jak vidět nehrozí, protože s pomocí by si došla, a s batoletem - no asi takhle, vařit musí zakladatelka tak i tak, takže y vařila jednu porci navíc a tchyně by se najedla sama. Spíš tedy to místo, tam by problém byl. To že o zakladatelce mluvila hnusně, je jedna věc, druhá je to, že tak mluvila o většině lidí kolem - zřejmě je to její styl a nebude to až tak osobní si myslím. Takže asi takhle - je mi jasné, že v tak malém bytě je to problém. Takže budete muset hledat nějaké jiné řešení - i kdyby třeba takové, že se složíte a nadopoledne na pár hodin jí zapaltíte pečovatelku u ní doma, a odpoledne se budete halt střídat. Uvařit by se dalo na střídačku, klidně, jeden týden ten a druhý ten. Ale to už by bylo na vás. Důležité je, že je při soě, může - byt s pomocí chodit. Pořidtě jí pomůcky, chodítko, sedačku do sprchy a madla na WC. A dál se to bude řešeit podle potřeby. To by snad šlo, ne? g

Pokud by byla u sebe nebo u švagrů tak já klidně jí budu vařit a jídlo jí nosit, nakupovat, chodit jí do lékárny nebo jí třeba hodinku dvě pohlídám. Takto klidně pomůžu, s tím nemám problém. Ale prostě domů a půl denní péči o ní odmítám. Vím, že je to manželova máma, ale když jsem roky slýchala jak mě nenávidí tak se pro ní obětovat prostě nehodlám. Jo sprostě nadávala i na jiné lidi včetně mojí mámy a jiných příbuzných. Ale o mě prohlašovala i to jak mě nenávidí, jak by jí nevadilo kdybychom se rozvedli a že zlatá první snacha a ne ten hnus co má teď. Vztek už vůči ní necítím, ale ani necítím potřebu se o ní v nemoci postarat. Manžel vztava na ranní a je deset hodin pryč. Takže by péče o ní na mě byla kolem 17ti hodin denně. Teď se ještě sama nají, vykoná potřebu, ale nedávno jsem přesně tuto diagnózu viděla na vlastní oči a později je ten člověk odkázány na celkovou péči. Jak jsem řekla klidně s čímkoliv pomůžu, ale starat se prostě celodenně nebudu.

  • Citovat
  • Upravit
79704
17.10.17 18:14

Ono je to těžké, když nedáš celkové info hned, tak se pak nediv těm názorům zde. Já vidím skutečně problém hlavně v tom nedostatku místa. takže na tvém místě bych si v klidu sedla a vysvětlila manželovi to co tu píšeš. Ano, uvařím, vyperu, občas dohlídnu, ale my doma prostě nemáme místo. A pokud má oči a rozum, tak to uzná. A složte se na dopoledne třenba na tu pečovatelku a je to.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.10.17 18:52

Tak já to všechno co tady píšu manželovi řekla. Že samozřejmě vypomůžu, nakoupím, dohlédnu chvilku, uvařím, klidně jí i doprovodím k lékaři, ale celodenně se o ní prostě starat nebudu a řekla jsem mu i tu osobní rovinu. Prostě upřímně, tak jak to cítím. Jenže ona už ani teď kdy se ještě sama nají atd. nesmí být sama. Doktor to narovinu řekl, že až bude propuštěna do domácí péče musí s ní neustále někdo být a nesmí zůstat sama kdyby se jí přitížilo a už je navíc napůl ležák, nesmí se zvednout jinak než krátce na toaletu a hygienu a s tím jí taky musí někdo pomoct jí tam doprovodit, zvednout atd. Navíc tchyně ani sama pořádně neví co vlastně jí je. Doktory odkáže na to, ať to řeknou dětem a ti jí to pak sdělí. Nechápu tenhle laxní přístup a švagři se taky nějak neptají, spokojí se s tím, že se ukáže dle léčby co bude nebo nebude. Ale na prognózu a celkově na komplikace, rizika, potřebnou péči atd se nezeptají. Jediný kdo se ptá a přečte si lékařské zprávy je manžel, takže ten jediný ví víceméně na co se přichystat. Takže švagři hrajou machry jak mamku budou mít doma, ale víceméně nemají šajnu o tom jak to může být náročné. Jediné co tak nějak vědí je, že jí bude špatně a na všechno se chodí ptát manžela. Když jim vpálil tak ať se laskavě taky podívají do papíru a taky se zeptají tak se jen zeptají jeho co tedy bude a může nastat. Navíc jejich životní styl je víkendy výlety, odpoledne s kamarádama a dětma ven, tchyně permanentně jim hlídala protože jeden šel s jedněma kamarádama, druhý s druhýma a to jim teď končí když nesmí být sama. Dneska s nimi manžel mluvil a jak mi říkal jak oni ani neví pořádně která bije, protože se nějak extra o to nezajímají tak tomu dávám tak dva týdny a pak to už nebudou dávat. No upřímně děsím se toho co nás čeká.

  • Citovat
  • Upravit
14541
17.10.17 18:54
@Jana525 píše:
Myslim si, ze tvuj manzel je blazen. Takze vy uz ted spite v obyvaku a on k vam jeste nastehuje tezce nemocnou mamu?
Mas kam jit s ditetem, kdyby to udelal?
Trosku mi pripada, ze ta prvni zena asi vedela, proc zdrhla.

Tak nějak. I když situaci by pro ně moc neměnilo ani to, kdyby měli 6+2…

Zakladatelko, Ty bys neměla být ta, která se cítí provinile. To by měl být muž a jeho matka, kteří si i potom, jak se k Tobě chovala, dovolí chtít, aby jsi se o ní starala :zed: A jestli si chlap myslí, že odejde do práce a po práci se o maminku postará je fakt mimo. To je opravdu celodenní práce, včetně nočního vstávání…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14541
17.10.17 18:59

@Ellusa no já bych se toho nebála, spíš bych s tím počítala (podle toho, co zakladatelka psala naposled)…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14541
17.10.17 19:00

Jinak ten laxní přístup trochu chápu, někdy je lepší nevědět :?

Příspěvek upraven 17.10.17 v 19:01

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19874
17.10.17 19:44

Tak přece s malým dítětem se musí chodit ven, na procházky atd. a jak se to jako ma provezt, když tchýně nesmí byt doma sama? To prostě nejde starat se najednou o batole i o lezaka, to je na zhrouceni - on by manžel těžko pomáhal asi i v noci- potřebuje se přece vyspat atd. Že tohle vůbec muže někoho napadnout…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32032
17.10.17 19:56

@Ellusa Napadá mě přesně to samé co píšeš. I profesionálové se střídají po x hodinách, a jako naprostý laik si navíc myslím, že bych se ani neuměla postarat o takhle nemocného člověka. A určitě ne s dětma za zády, o které se taky musíš starat. Já vím, že ty lidi nechtějí být nikde v ústavech, ale pečovat o ně doma si prostě neumím představit. To prostě nedojdeš ani nakoupit. Natož vzít dítě ven, na procházku atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32032
17.10.17 20:11

@Ellusa Přesně tak, o takového člověka se starat je něco jiného, to se dá. Ale ne o někoho, kdo nemůže být sám už teď a do budoucna bude ještě hůř. Když teda odhlídnu od toho, že bych jí já osobně nenechala nastěhovat ani se zlomenou nohou :).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová