Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Demi,
hlavu vzhůru - u Petříka se ta stejná diagnoza jako u Danečka určitě NEPOTVRDÍ!!! Užijte si co nejlépe vánoční svátky, všechno nejkrásnější k Petříkovým 1. narozkám a hodně božího požehnání a dobrý start do nového roku!!
Všem jesličkandám přeju ze srdce pevné zdraví, hodně radosti z našich dětiček - malých i velkých a ať se tu v příštím roce stále setkáváme a máme si co říct… ![]()
Holky,
tak není to dobré… po dnešku je naše jinak optimistická nefroDr. velice rozpačitá. Bílkoviny má P. v moči stále, a jsou to takové, co nemají nic společného s laryngitidou. Byla jsem z toho dost špatná. Opravdu moc. Nevím, co psát víc, na tyhle Vánoce jen tak nezapomeneme. Petřík je tak zlaté děťátko, tak šikovný, roztomilý. Doma jsme to ještě neřekli, nechceme rodinu ranit a kazit svátky, a tak to s manželem držíme v sobě. Nefroložka mi volala ještě dnes večer, že to není dobré. Ach jo, zase biopsie, zase špitál, zase nekonečné sběry moče, zase doktoři, a nakonec to, co máme teď…
Hned po Vánocích musíme zase do nemocnice na kontrolu, pak budeme vědět víc.
Docela mě z toho bolí srdce.
Promiňte, jestli vám kazím předvánoční chvíle, klidně to hoďte za hlavu. Nemá cenu se tím probírat. Nějak to potáhneme. Jsem z toho smutná, ale hledám sama v sobě smír a řešení, jak dál. Zatím si nic z toho, co asi nastane, neumím představit. Ne v naší současné situaci.
D.
Omlouvám se, přeji samozřejmě vám všem, i vašim rodinám krásné a milostiplné Vánoční svátky. Kéž se v každém srdci narodí náš Král.
Malinko pozdě, ale neméně upřímně vám všem a vašim blízkým přeji požehnané a radostné vánoce.
My jsme si to moc užili. A stále užíváme…
Demi, moc na vás myslíme. Opatrujte se. Vřím, že je to jen náhoda a Petřík bude brzo ÚPLNĚ zdravý.
R.
Demi…
Vůbec nepřemýšlej o tom, že bys nám něco kazila. Tvoje děti mám v srdci a budu ráda za každou zprávu, kterou dáš. Doufám, že budou lepší…
Milá Demi,
ani nevíš, jak mě bolí číst to, co píšeš.Zdá se neskutečné, že by měl mít Petříček stejnou diagnosu jako Daneček.Odmítám si to připustit!!!
Tvůj příspěvek jsem četla nahlas a manžel z toho byl velmi skleslý
!Zítřejší nedělní modlitbu rádi „darujeme“ všem Tvým synkům i Vám rodičům
!
Opatrujte se a v modlitbě vzpomínáme
!
A.
Ahoj Jesličky,
Demi - já prostě NEVÉŘÍM, že Petřík bude mít to stejné jako Daneček…opravdu tomu nevěřím, jsem optimistická…zítra bude mít roček, vloni byl určitě nejkrásnějším vánočním dárečkem, který jste s manželem kdy dostali, přeju pěknou oslavu, ať je chlapeček pořád tak šikovný a zlatý, jak píšeš a o té nemoci já vůbec NEUVAŽUJU, že by ji mohl mít!!!!!!!!
Hodně božího požehnání nejenom pro sváteční dny, ale pro každičký všední den všem ![]()
Doufám, že jste si užili/y přes svátky co nejvíce pohody a obyčejného lidského štěstí, myslela jsem na vás. ![]()
Nejvíc na vás Demi, kéž by se tak naše přání slučovala s vůli toho nejvyššího.
Moje babička neměla lehký život a často opakovala „koho panbuček miluje, toho křížkem následuje“ … (snad nemusím naše nářečí překládat.
Tahle její slova se mi vybavila při dnešní mši, kdy jsem na vás myslela. Posílám jako takovou obyčejnou lidskou útěchu.
Demi, stejně jako holky nevěřím, že by se mohlo u P. potvrdit to samé.
To je jen nějaký hodně krutý žert a jistě se to brzy vysvětlí.
Obdivuju, jak se držíte před rodinou… ![]()
Jak píše Maky, o nějakém kažení svátků nemůže být řeč.
Vždyť k Vánocům patří nejen to, že si užíváme rodinného štěstí, ale stejně myslíme i na ty, kteří to nemají právě v tuto chvíli i v životě vůbec lehké. Jak bylo Marii, když neměla kde porodit své dítě a všude jim nocleh odmítali?
Ahoj všem,
moc děkuji za vaši útěchu. Jako pokaždé jsem vděčná za každou sebemenší podporu, za každé slovíčko.
Neměla jsem hezký Štědrý den. Byl i bez všech těch katastrof unavený a uplakaný. Kdykoli jsme byli s manželem sami, objímali jsme se a pořád si říkali, že to nějak ustojíme, pokud dojde k tomu, co hrozí. Už dávno jsem se optimismus odnaučila připouštět. Ale právě na Štědrý den se mi přihodilo něco, co mi vrátilo do srdce pokoj.
Celý den mě pobolívala hlava, asi z té bezesné noci…, ještě dopoledne jsem dokupovala v hračkářství dárky pro Petříka k jeho zítřejším 1.narozeninám - prodavač si dělal legraci, jestli jsem dala třetímu synovi jméno Štěpán nebo Vladimír… jen jsem si v duchu pomyslela, že by se možná moc nesmál, kdyby tušil, že bych mu klidně dala jméno Kvído, kdyby to něčemu pomohlo… Utratila jsem tam všechny peníze, co jsem měla v peněžence za hromadu dárků, tak bych příště očekávala lepší přístup…
Večer před Štědrým dnem ještě jel manžel pro tchyni, která je tu s námi po celé svátky - když přijela, šťastně mě objímala, že je ráda, že Petřík je v pořádku, a že ta bílkovina ze středy byl jen přechodný stav - jak se původně domnívala naše dětská dr., a jak jsme tchyni informovali (pak jsme všechno hodili za hlavu, do chvíle, než jsme se dověděli ve čtvrtek ještě večer od nefroložky, že vše je zase trochu jinak komplikované… a nechali si to už pak pro sebe). Tchyně Petříka pořád chovala, že se jí hrozně ulevilo, že v noci nespala… málem jsem se rozbrečela.
Když se mě pak zeptala, co se stalo, že jsem tak smutná, vymluvila jsem se na únavu.
Na Štědrý den odpoledne jsme hromadně šli k mé tetě na návštěvu s dárečky a cukrovím, sešla se nás tam skoro celá rodina. Bylo nám dobře tak pospolu. Měla jsem pocit, že nikoho z našeho kruhu nic nemůže jen tak ohrozit, že jsme jako stromy s pevnými kořeny… O Petříkovi jsem stranou řekla své sestřenici, patří k církvi adventistů… nemohla to vůbec pochopit. Shodly jsme se, že víra a síla modlitby člověka neskutečně drží nad vodou…
V průběhu večera mě pak hrozně bolela hlava, a vystupňovalo se to, když jsem odcházela na půlnoční. To už mi hlava třeštila ke zvracení. Rozhodla jsem se, že tuhle mši obětuju za Petříka - bude to moje soukromá audience u Děťátka - a taky celé zpívání, které trénujeme už tak dlouho, bude patřit jim dvěma… Úvodní Tichou noc jsem probrečela, ale pak mě pomaličku opouštělo to hrozné třeštění hlavy a zvedání žaludku, a od toho okamžiku mám v srdci klid.
Zpívali jsme ze srdce asi všichni ve sboru, i na 1.Svátek vánoční, a měli jsme úspěch
.
Jestli nás v roce příštím čeká s Peťkou podobná cesta, jaké už jsme ušli kus s Danečkem, tak ať se stane. Věřím, že Bůh na nás nezapomene.
Ale bez své rodiny a bez vás tady by to bylo mnohem, mnohem těžší. Děkuji ![]()
D.
Demi,
můžeš být jenom šťastná, že máš kolem sebe rodinu, kde se všichni vždycky podpoříte a podržíte, protože takhle člověk všechno lépe zvládne, když má okolo sebe milující dobrou rodinu - prostě lidi, před kterými si nemusí na nic hrát.
Jak jsem dopadla třeba já - to už víš dávno, s bráchou je to pořád horší, máme už jenom rodiče, naše rodina je prostě na houby (slušně řečeno). Chápající členy rodiny nepokrytě závidím (samozřejmě v dobrém!!!)
Tak si těch lidiček okolo sebe jenom užívej!!!
Ahoj holky,
koukám Demi je mi to moc líto i já věřím, že to je jen přechodné a brzy bude líp.
Přejeme Petříkovi vše nejlepší k narozeninám a hlavně zdraví a Boží požehnaní.
Moc na vás myslíme v modlitbách.
Všem požehnané svátky plné lásky a pohody.
U nás marodno Zuzi už druhý týden marodí má druhá atb a pořád není lepší, tak nevím co se z toho vyklube, Terezka s Anetkou taky marodí a vypadá tom že jsem chytila angínu od nich, no zítra se chystám k dr. tak uvidím.
Demi moc na vás myslíme.
Barča
Ahoj všem,
moc vás zdravím. Jsme všichni marod - tedy krom Petříka, který se konečně vyhrabal z úporné laryngitidy. Od něj to chytil Honzík a ten od včerejška horečkuje (neustále horečky okolo 40 st.), týden kašle a chraptí, a dnes jsme ho a Danečka vezli k naší obvodní dětské dr. Měla plnou čekárnu, ale vnutila jsem se s tím, že mám dítě s horečkou. Honzík měl takovou zimnici, že drkotal zubama a nebyl schopen říct ani slovo. Dr. mu předepsala ihned ATB a léky na odkašlávání. Horečku měl i během dne, a ani nezabíraly běžné sirupy na sražení teplot. Zábaly jsem dávat nemohla, aby zase neupadl do zimnice (měl studené ruce), a tak to nějak dál kodrcáme… Daneček převzal štafetu a kašle a sípe - jsem zvědavá, jestli pojedeme na plánovanou kontrolu do FN…
Já s manželem se předháníme v kýchání, smrkání a kašli. Zatím vedu ![]()
Pokud jde o Petříka, tak jsem mu měla vzít moč na kontrolu právě ve čtvrtek, kdy pojedeme s Danečkem, ale pokud nikam nebudeme moci, tak nevím, jak to zařídit. Já jsem bez auta, nemocnice asi 30 km daleko, manžel pracuje úplně mimo dosah… no, nějak to dopadne. Takže zatím stále nic nevíme, je fakt, že se Petříkovi zdráhám udělat domácí test moče, aby výsledky nebyly nějak zkreslené, tak budeme muset mít asi jen trpělivost.
Lamvi: doufám, že už jste zase dobří. Hlavně ty a miminko. Utíká to, že
?
Chris: ty už taky pomalu vbíháš do 3.trimestru, že ano? Doufám, že to také zvládáš bez nemocí. Také na tebe a chlapečka myslím.
Rafuš: prožili jste pěkné Vánoční svátky? Asi zbytečná otázka, s tak roztomilou holčičkou musí být krásné i všední dny. Podařilo se tvému muži nakonec najít práci? Nevím, jestli ses už tady nezmiňovala…
Alice: já taky doufám. Moc. Pozdravuji tvého manžela a děti. Děkuji za modlitbu. Možná právě ta přispěla k mému vnitřnímu klidu, který mě stále neopouští. Přes to všechno jsme prožili požehnané, krásné a plné Vánoce.
Knofli: děkuji za tvou obyčejně neobyčejnou lidskou útěchu. Má v těchto situacích cenu zlata. Já vím, že vůbec nejsem socha z kamene, kolikrát už se mi klepala kolena a poslouchala doktorské řeči se sevřeným žaludkem… A kolikrát mi pomáhá vědomí, že Panbuček je tu někde se mnou, s námi, a všechny nás pozvedá někam, kde se vytrácí strach a bolest. Nevím, jestli to nebude znít hrozně, ale já jsem trochu i vděčná, že jsem mohla prožít blízkost Boží lásky, když už jsme museli prožít i kapku beznaděje.
Gerberko: na tebe také často myslím. Jak se všichni máte? Kdysi ses zmiňovala, že manžel užívá nějaké léky na snížení TK (Tritace?). Vzpomínám si na to kdykoli dávám antihypertenziva Danečkovi. Jak jsem se kdysi bála mu ty léky dávat. Teď mi to přijde jako hrozná pošetilost.
Doufám, že jste zdraví a měli jste krásné svátky… idkyž vím, že leccos se ovlivnit nedá, ikdyby člověk hrozně chtěl… ale i tohle asi patří k cestě. Bůh ví a On už si s tím nějak poradí.
Závěrem vám všem chci z celého srdce popřát, abyste v novém roce prožily plně každý den, a náš dobrý Bůh vás obdarovával láskou a pokojem. Ať žehná vám, vašim dětem, manželům a blízkým svými dary, a přijdou-li chvíle, kdy by se mohlo zdát, že Bůh na nás zapomněl, pak věřme, že právě tehdy je nám nejblíž.
Zdeňka.
PS: viz má soukromá zpráva pro vás.
Demi,
jak jste dneska dopadli? Moc na tebe myslím, že jste měli jet na kontrolu do FN a psalas, jak jste nemocní…zvládli jste to dneska nakonec? Už je Honzík lepší, nemá horečku a zabraly mu léky? Někdy v dohledné době ho čeká zápis do 1. třídy, že?
moc děkuji za PF, jste krásná rodinka, vůbec bych nevěřila, že Daneček je tak nemocný, vypadá jako moc spokojený brouček, o Peťulkovi a Honzíkovi ani nemluvě, všechno to jsou zlatíčka!!! ![]()
My jsme začali celkem dobře, Bédík je ve školce, já v práci....., uvidíme, jak to budeme mít s nemocemi, zima začala brzo a bude dlouhá, tak jsem zvědavá, jak to do jara „přeskáčeme“
Všechny moc zdravím!