Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobře, pravidelné zprávy:
![]()
Začíná se to selektovat, takže informace budou za chvilku nudné. Včera jsem se měla sejít s tím co bydlí kousek ode mě. Přes den jsme flirtovali přes sms. Psal mi, jestli dámě nevadí, že přijede na rande na kole. Tak já na to, že dáma má sice šaty a podpatky, ale je ráda, že se uvidí s milým příjemným pánem. Na to jsem očekávala nějakou hezkou reakci a nic. Je otázka, zda ta krása je pro něj nebo pro kámošky, s kterýma jsem měla jít před tím na kafe.
Tak já, že jasně že pro holky.
Hodinu před schůzkou to zrušil, že prý má střevní potíže.
Ptala jsem se, jestli se ještě uvidíme, já se taky vymlouvám na zdravotní problémy, když nechci přijít. Napsal, „no tak, jsem protivný a vzteklý, bolí ho žaludek bla bla“. Na to už jsem nereagovala, ale cítím, že se už neozve.
Ten druhý, z vesnice, psal, že se těší, zítra jdeme na celý den ven. Psal, že slíbil ukázat mojí mladší pitbula, jestli ho má přivézt, aby jí nezklamal. A že se těší a že na mě myslí.
Tak je to myslím jasné, pochybuju, že se první znova ozve.
Anabáze pokračuje. Ten kousek ode mě se teď ozval, že je mu už dobře. Tak se uvidí. Nečekala jsem, že se ozve.
Asi jo, ale stejně počkám, až mi sám navrhne schůzku. Vsadím se, že to bude až po víkendu.
Nevím, padlo to už tady - jaké mají koníčky ![]()
To je taky dost vypovídající ![]()
Myslím, že potřebuješ ještě získat čas, abys je lépe poznala. Když jsem byla v situaci, že jsem se nemohla rozhodnout mezi 2 muži (jednoho jsem milovala, ale neklapalo nám to a s druhým mi bylo hrozně fajn, ale něco tomu chybělo), tak to skončilo asi po roce tak, že jsem si našla třetího lepšího. ![]()
Myslím, že už jsem se rozhodla. Ten ze stejného města mi ve čt zrušil schůzku. Od té doby píše sms, tak jednu dvě denně, co zrovna dělá. Ani zmínka o tom, kdy se sejdeme, že by mě rád viděl.
S tím vzdálenějším jsem včera strávila den, bylo to pěkné. U toho prvního mám pocit, že mě nechce moc vzít do svého života, je to už druhý víkend, kdy se nesejdeme, jen ve všední den. Také pořád mluví o sobě a nemám pocit, že ho zajímá, co myslím atd.
annaaaaa píše:
Myslím, že už jsem se rozhodla. Ten ze stejného města mi ve čt zrušil schůzku. Od té doby píše sms, tak jednu dvě denně, co zrovna dělá. Ani zmínka o tom, kdy se sejdeme, že by mě rád viděl.
S tím vzdálenějším jsem včera strávila den, bylo to pěkné. U toho prvního mám pocit, že mě nechce moc vzít do svého života, je to už druhý víkend, kdy se nesejdeme, jen ve všední den. Také pořád mluví o sobě a nemám pocit, že ho zajímá, co myslím atd.
No spíš tě chce na sex… Že?? Kdybys mu dala, tak bys ho už nikdy neviděla… Leda zase v posteli, ehm… Já bych se spíše zaměřil na toho odjinud, ale také bych se poohlídl třeba ještě po nějakém jiném, nikde není psáno, že to musí být jeden z těchto dvou… Hodně štěstí při volbě a dalším hledání…
![]()
No, že mě chce ten ze stejného města jen na sex, to si nemyslím. Nedostala jsem ani pusu na rozloučenou, ani chycení za ruku, nic. Spíš cítím odstup, ale takový, že jsme každý za sebe, že mě prostě nezapojuje do svýho života.
A nápad, hledat někoho třetího, na to tedy momentálně nemám energii. Musím zkusit, jak to dopadne teď, a pak uvidím. S dvěma dětmi pořád lítat a seznamovat se dost dobře nejde.
Společné koníčky: na začátku všechno vypadá růžovější, ale tak to prostě je. Ten ze stejného města hodně jezdí na kole, to já taky (méně), hraje tenis (já nikdy), teď zkouší paintbal - je prostě dost akční. Pořád se schází s rodinou (vyjma manželky), bratr, švagrová, další švagrová… Já na tohle nemám peníze, tenis, paintbal, neumím si představit jít se s nima seznámit, je to už přece jen rodina, a najednou cizí ženská. Má děti 5 a 11 let staré. O prázdninách je má každý víkend.
Ten z vesnice je takový kliďas, o víkendu jsme procourali celé město, je takový domácký. Moje děti jsou rády zalezlé doma, kreslí si, nebo čtou. Moc akční nejsme. Blíž v běžném životě mi je ten z vesnice. Máme taky oba psy, takže je nám blízké s nima jít někam do přírody, i s dětma. A když jsem z tím prvním (co bydlí blízko), byla v kině, u McDonalda platil kafe, chtěl platit stravenkou, říkali, že nevrací nazpátek, tak sprostě zaklel (potichu). Snad není kafe takový výdaj, ne?
![]()
Asi to bude ten z vesnice.
A s tvými dětmi už se oba viděli ![]()
Děti mají „senzor“ na dobré lidi, možná bych vsadila i na toto při rozhodování ![]()
Mladší, 9 let, ho na chvíli viděla, když jsme šli se psama. Pak jí údajně bolely nohy, tak jí nesl nazpátek až k domu na zádech.
Ten od nás neví, kde bydlím, údajně mu před 3 týdny ukradli auto, takže by se k nám i hůř dopravoval.
annaaaaa píše:
No, že mě chce ten ze stejného města jen na sex, to si nemyslím. Nedostala jsem ani pusu na rozloučenou, ani chycení za ruku, nic. Spíš cítím odstup, ale takový, že jsme každý za sebe, že mě prostě nezapojuje do svýho života.
A nápad, hledat někoho třetího, na to tedy momentálně nemám energii. Musím zkusit, jak to dopadne teď, a pak uvidím. S dvěma dětmi pořád lítat a seznamovat se dost dobře nejde.
Společné koníčky: na začátku všechno vypadá růžovější, ale tak to prostě je. Ten ze stejného města hodně jezdí na kole, to já taky (méně), hraje tenis (já nikdy), teď zkouší paintbal - je prostě dost akční. Pořád se schází s rodinou (vyjma manželky), bratr, švagrová, další švagrová… Já na tohle nemám peníze, tenis, paintbal, neumím si představit jít se s nima seznámit, je to už přece jen rodina, a najednou cizí ženská. Má děti 5 a 11 let staré. O prázdninách je má každý víkend.
Ten z vesnice je takový kliďas, o víkendu jsme procourali celé město, je takový domácký. Moje děti jsou rády zalezlé doma, kreslí si, nebo čtou. Moc akční nejsme. Blíž v běžném životě mi je ten z vesnice. Máme taky oba psy, takže je nám blízké s nima jít někam do přírody, i s dětma. A když jsem z tím prvním (co bydlí blízko), byla v kině, u McDonalda platil kafe, chtěl platit stravenkou, říkali, že nevrací nazpátek, tak sprostě zaklel (potichu). Snad není kafe takový výdaj, ne?![]()
![]()
Asi to bude ten z vesnice.
No vidíš, hloupéj vidlák a nakonec to bude ten pravéj pro život… Tak hodně štěstí… Ten z vesnice mi připadá jako rozumnější varianta než ten z města…
![]()
Ahoj ahoj. Včera jsem telefonovala s tím z města, na rovinu jsem mu řekla, že z něj cítím vůči mě odstup, že necítím jistě, že mě chce, že se mnou plánuje budoucnost, že jsme vůbec neřešili děti (stávající) a nás dva. Řekl, že mi rozumí, že to tak asi je (dnes se máme sejít), že je to asi způsobený tím, co prožil (já si taky prožila, ne
). Že co se týká dětí a společných kontaktů, že z toho má asi strach, ale že to chce řešit, že je mu se mnou dobře. Prý to proberem z očí do očí.
No, já chtěla někoho, kdo už má tohle všechno vyřešeno, ne že budu mít někoho, kdo si to za chvíli rozmyslí s tím, že není připravenej. Aby měl strach něco společně plánovat, a evidentně mě do svých plánů nezahrnuje, pořád mluví on, o mě prakticky nic neví a nezajímá se. Myslím, že bude sobecký a sebestředný.
Včera jsme se hodně pohádali sexmanž., brečela jsem, děti brečely taky, telefonovala jsem si s tím z vesnice, podržel mě, nabídl peníze, kdybych neměla. Vůbec mě nenapadlo volat tomuhle z města. Takže je to jasné. ![]()
No vidis
nejak se to vykrystalizovalo! ja vzdycky nadrzovala tomu z vesnice, ani nevim proc. ale je pravda, ze se mozna objevi i nejaky treti a ten to vyhraje na plne care. ted je dobre mit spriznenou dusi ![]()