Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,tak sleduju pokracovani a koukam,jak se vse pomalounku vyresi samo
.Moc ti drzim palce ![]()
Ahoj Sardinko. Snad už žádný třetí!, už mám seznamování plný zuby. Už dlouho jsem neřešila výběr mezi více „nápadníky“, teď se to zrovna tak sešlo.
To bys nevěřila, jak to hrozně unavuje, pořád s někým chodit na srazy. ![]()
Tak se teď modlím, abychom si s tím z vesnice rozuměli i dál.
jj, drzim palce! zda se mi moc hodny podle toho cos o nem psala.
Zakladatelko, tak jak se to vyvíjí dále ![]()
Už se vykrystalizoval 1 z nápadníků
![]()
Sleduji celou diskusi a jsem napnuta jak struna.Jak to vypada?Me se ten z vesnice libi.Jsem na takove chlapy,sice toho moc nenamluvi,ale jsou srdecni,teda vetsina.Tak pis,pis,pis
![]()
ahoj holky, nevěděla jsem, že vás to dál zajímá.
Už vím, jo jo. Je to ten z vesnice. Ten od nás byl podle mého sobecký, sebestředný, prostě jen zaměřený na sebe. Když jsem začala mluvit o sobě, tak mi skočil do řeči a začal to téma rozvíjet na sebe nebo jeho známé…, zjistila jsem, že jen hodiny sedím, mlčím a kývám hlavou jako kůň. Ráda maluji olejem obrazy, (jen pro mě), tak jsem mu to říkala, o on mi hned skočil do řeči, že to dělá taky jeho švagrová, že už má výstavy bla bla. Pak jsem si přišla jako nějaká šmudla, co si domaš šolíchá obrázky. Tak jsem to ukončila. Minulý týden ve středu.
S tím druýhm se scházím, vypadá to dobře, teď bude o víkendu u mě, něco bude.. ![]()
Mám malý byt, představte si, kopil v Ikee palandu, tu manželskou, jestli to znáte, dá se pod ní gauč, abychom měli více soukromí. Peníze nechtěl. Tak takhle.
Moc ti to přeju
![]()
Sama vím, jak těžké bylo najít partnera po rozvodu s malým synem!
s dětmi je těžké někoho najít, čím jsou děti starší, tím je to těžší. Chceš, aby je měl nový partner rád (aspoň trochu), děti jeho… Moje starší je už patnáctiletá, tak je to ještě těžší. Někoho nového akceptuje, ale ráda ho mít už nemůže. Aspoň, aby si nelezli na nervy. Z toho jsem nejvíc unavená, řešit k tomu děti, aby si sedly s někým novým. Ale protože už jsem měla před tím dva, vím, na co se mám zaměřit a přes co vlak nejede. Jen jsem si k tomu musela nabít pusu, než mi to došlo. Ale tak to bývá.
Ty jsi Katrinko taky hledala někoho k sobě a synovi? Jste pořád spolu? Jak to klape?
Dobře
, vzali jsme se, přibyla nám ještě malá Katuška a máme se fajn
![]()
Taky jsem koukala a jsem ráda, že to vyhrál ten z vesnice
Hlavně se teď asi držet jednoho, aby ten z vesnice ještě neutek, když se dozví o druhém. Tak přeji hodně štěstí
Nebojte, jsem už přes 14 dní jen s tím jedním. O víkendu mi pomohl spravit střechu u máminýho bytu, (hrozně tam teklo), teď plánuje najít si práci u nás ve městě, byli jsme s mladší v zoo (zmokli jsme)… Říká, že je mu se mnou moc dobře, je hodný.
To je krásne!!! jsem moc ráda, že to tak hezky pokračuje. je opravdu moc hodný. držím palce!
Ahoj holky. S tím z vesnice se pořád scházím, ale dost na mě tlačí. Pořád plánuje, jak budem spolu bydlet, jak si najde práci u nás ve městě. A že by bylo lepší rovnou bydlet u mě, aby nemusel platit pronájem, že by ty peníze dával raději mě.
Mě se to tlačení nelíbí. Známe se chvíli. Říkala jsem mu to. Omluvil se, že mě má moc rád, že o mě nechce přijít. A za pár dní znova. Opravdu mi pomohl, opravil (sám to navrhl) střechu u máminýho bytu, aby tam neteklo. Někdy mám pocit, že chce, abych mu byla zavázaná. Je hodný, udělá, co mi na očích vidí, ale já cítím pořád ze sebe odstup. I jsme spolu spali, dobrý. Nevyskakuju zamilovaností, je mi příjemné, že je s ním klid a pohoda, že řeší a zbytečně nekecá. Ale nějak si neumím představit, že by byl u nás doma. Známe se krátce, možná je to tím. Jsem již nějaký měsíc sama a zjistila jsem, že to taky není špatné. Máš klid, když chceš spát, spíš, když máš binec, tak to nikomu nevadí. Ale je to těžké v dnešní době sama s dvěma dětmi. Ta mladší si ho oblíbila, chová se k ní hezky. Asi bych to u sebe neměla hrotit, prostě se s ním scházet a uvidí se. Mě jen hrozně zatěžuje, když vidím, jak on strašně chce. Přitom se nevidíme každý den, protože je daleko. Ale cítím, že je jak lavina. Možná je to mýma špatnýma zkušenostma, že se najednou bojím si někoho vpustit do života. Ale skutečně se známe krátce. Bude to měsíc.
To je opravdu málo, na to, aby se k tobě nastěhoval! Navíc máš děti, to by nemuselo dělat dobrotu tak narychlo.
Nenech se do ničeho tlačit, vysvětli mu to jasně,že se musíte více poznat, a pak se uvidí…a popros ho, ať na tebe netlačí.
Nezazlívala bych mu to, možná byl dlouho sám ![]()