Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@truelly píše:
Ne všichni. Máme ve vedlejší vesnici rodinu s deseti dětmi. Otec v dělnické profesi, takže vypomáhá silami i finančně babička z důchodu![]()
a samozřejmě kostel…tedy spoluvěřící…oblečením, botami, koly pro děti atd. Což je teda mimo. Každý má mít tolik dětí, kolik je schopen sám uživit, tedy ze svého platu a platu manželky. Ještě beru rodičák, ale to je tak vše.
Já jsem si to posunula ještě dál. Pořídila jsem si tolik dětí, kolik jsem schopná uživit sama. Mám fakt skvělého manžela a k tomu se ještě máme dobře po fin. stránce. Ale nikdy nevíš, hrábnout může i jemu. Nebo se nedejbože něco stane a zůstanu na děti sama. Takže jsem prostě 3. dítě odmítla. Možná kalkuluju chladně, ale chci aby se moje děti měly dobře za všech okolností.
@berusa.m naprosto tě chápu. U nás teď nečekaně zemřel otec rodiny, která má 4 dětí. Jedno dítě na střední, dvě na základce a jeden kojenec…šílené. ![]()
Jsem z 5 deti a sama mam „jen“ dve, protoze nechci, aby moje deti vecne poslouchaly to, co já. Zadne skolni vylety, stare obleceni, max 1 krouzek. Nakonec i ten byl drahy a byl zrusen. Zadne vanoce. Z mé brigády platit veci do skoly. Zkazene detstvi. Jeste jsem se z toho nevzpamatovala. Strasne to mamce vycitam, i kdyz do oci bych ji to nerekla. Svym detem bych to neudelala. ![]()
@Chumchalice díky za názor, i když věřím, že je pro Tebe velice těžké to napsat ![]()
@Chumchalice Já ti řeknu, já toto fakt nechápu a úplně zírám
Já jsem taky z 5ti dětí, ale nepamatuji si, že by mi rodiče odepřeli výlet se školou, nebo jsme měli zkažené Vánoce a podobně a proto tvrdím, že toto není o počtu dětí, ale o schopnostech a péči rodičů bez ohledu na to, kolik dětí mají. Finančně negramotní jsou i rodiče jedináčků. Jsem řekla bych spíš z chudším poměrů, ale přesto dárky na Vánoce, výlety, škola v přírodě, kolo, hračky, dovča v ČR to prostě bylo a to mamka je švadlenka a táta řidič, takže opravdu žádná nóbl partie a měli jsme se normálně fajn. Nevím, co ty lidi s těmi penězi dělají
My máme děti čtyři, druhá sestra taky čtyři, další zatím jedno, ale chce ještě víc a pracuje ve školce, bráchové teda ještě rodiny nemají, ale je vidět, že jsme v tom viděly a vidíme stále velké výhody, hlídáme si děti navzájem, rodinné oslavy a Vánoce jsou paráda už proto, že když každý donese jeden dárek každému, tak
Fakt nechápu, že někdo vidí nějaké nevýhody.. Je pravda, že stát se může lecos, ale tohle je trochu o povaze, někoho by to zužovalo, někoho ne. Žít tak, že budeš mít jen tolik dětí, kolik zaopatříš úplně sama ještě i s tím že skončíš na vozíku a vyhoří vám barák.. takhle nejde přemýšlet
Určitý risk prostě k životu patří. Už jen rodit druhé dítě je pro to první riziko, že mu při porodu máma umře. To bys nemohla jít ani vysypat smetí přes ulici. Můj názor.
@Anonymní píše:
@Chumchalice Já ti řeknu, já toto fakt nechápu a úplně zírámJá jsem taky z 5ti dětí, ale nepamatuji si, že by mi rodiče odepřeli výlet se školou, nebo jsme měli zkažené Vánoce a podobně a proto tvrdím, že toto není o počtu dětí, ale o schopnostech a péči rodičů bez ohledu na to, kolik dětí mají. Finančně negramotní jsou i rodiče jedináčků. Jsem řekla bych spíš z chudším poměrů, ale přesto dárky na Vánoce, výlety, škola v přírodě, kolo, hračky, dovča v ČR to prostě bylo a to mamka je švadlenka a táta řidič, takže opravdu žádná nóbl partie a měli jsme se normálně fajn. Nevím, co ty lidi s těmi penězi dělají
My máme děti čtyři, druhá sestra taky čtyři, další zatím jedno, ale chce ještě víc a pracuje ve školce, bráchové teda ještě rodiny nemají, ale je vidět, že jsme v tom viděly a vidíme stále velké výhody, hlídáme si děti navzájem, rodinné oslavy a Vánoce jsou paráda už proto, že když každý donese jeden dárek každému, tak
Fakt nechápu, že někdo vidí nějaké nevýhody.. Je pravda, že stát se může lecos, ale tohle je trochu o povaze, někoho by to zužovalo, někoho ne. Žít tak, že budeš mít jen tolik dětí, kolik zaopatříš úplně sama ještě i s tím že skončíš na vozíku a vyhoří vám barák.. takhle nejde přemýšlet
Určitý risk prostě k životu patří. Už jen rodit druhé dítě je pro to první riziko, že mu při porodu máma umře. To bys nemohla jít ani vysypat smetí přes ulici. Můj názor.
Tak já jsem ze 3deti a musím říci že tedy nic moc co se financí týče. A měla to tak většina v mém okolí. Furt jsem jen slyšela na tohle není nemáme peníze. Obleceni taky des, dovolená žádná. Jako dítěti mi to vadilo moc.Taky jsem si řekla že jednou mě děti na tom takhle nebudou! a taky že nejsou. Nerikam že mají úplně vše ale mají toho dost.
@Annabela11 píše:
Tak já jsem ze 3deti a musím říci že tedy nic moc co se financí týče. A měla to tak většina v mém okolí. Furt jsem jen slyšela na tohle není nemáme peníze. Obleceni taky des, dovolená žádná. Jako dítěti mi to vadilo moc.Taky jsem si řekla že jednou mě děti na tom takhle nebudou! a taky že nejsou. Nerikam že mají úplně vše ale mají toho dost.
Já tedy musím říct, že ty materiální věci mě až tak neberou (i když i tak jich má dcera víc, než je zdravo
) ale hodně dáváme do zážitků, výletů, dovolených. My jako děti nikam nejezdili a skoro 40 let marně přemýšlím, co mi to dalo
Nic. Šťastnější jsem díky tomu taky nebyla, jak si tu někdo snaží lhát do kapsy, ale vzalo mi to dost. A zrovna u cestování je každý člověk navíc znát sakramentsky.
@Anonymní píše:
"…Každý má jak si to zařídí. Já jsem spokojená. To že sem někdo, kdo absolutně neví co je to velká rodina, začne tady kdákat jak nějaká slepice a začne každýmu kdo má víc děti tvrdit, jak jsou děti neštastné, jak nic nemají, jak se jim nikdo nevěnuje je prostě HNUS..každý si něčím prošel, ale takhle se to nedělá. Konec debaty, tečka.
Zakl.na tvém místě, to nechám smazat, stejně sem píšu polovina která má max.2 děti a nemá žádné zkušenosti. Nikdo není zvědavý na jejich život ani rady.
Je škoda nechávat se vytočit někým, kdo má opačný názor, opravdu to pak vrhá špatné světlo na nás ostatní, kteří máme také více dětí.
@truelly píše:
Přesně tak.Dětem se věnujeme maximálně. Hry, výlety, hory, kola, lyže, aquaparky, příroda, navštěvy přátel a rodiny, kroužky, kina, divadla, muzea, hrady a zámky, domácí pečení a pohoda na zahradě. Dovolené, anglické tábory, kam se děti každoročně těší…A představte si, ti rozmazlenci rozmazlení, bohatí si před pár dny vzali sami igelitové pytle a šli uklízet potok v sousedství
že si dělají sami Den Země
Prostě žádné ode zdi ke zdi. Mají se dobře, jsou dobře vychování, mají rodiče, kteří je milují nade vše a jeste si nemusí otrhovat od huby na výletech.
Ale samozřejmě. Zase tu zazní, že se chlubím a kdo ví, jak dlouho nám to vydrží.Prostě ZÁVIST nade vše.
Jen chci ukázat, že to jde. I mít výchované děti i mít na to si s nimi ten život užít a ne to nějak přežít, protože nejsou prachy.
Tak jsem ráda, že díky tvému výčtu věcí mohu v noci v klidu spát, že našim 6 dětem dáváme vše, co k životu potřebují. Za jednu věc jsem teda ráda, letos jsme kvůli zdravotním problémům 2 z potomků nejeli na lyže do Itálie, dost dobrá náhoda
. Ušetřili jsme si korona karanténu/nakažení. Letní dovolená bude asi také spíše snaha o podporu ekonomie v ČR (i kdyby se hranice otevřely do té doby).
Je pravda, že jedna z věcí, které je málo - pokud člověk má více dětí - je čas.
To naprosto otevřeně přiznávám, že jsem velice ráda, že děti odrostly natolik, že jsou třeba schopny se o sebe postara a dojdou si na kroužek. Druhá věc je, že nám paní učitelky v ZUŠ vycházely vstříc ohledně hodin, abych nemusela pro děcka jak deb*l lítat na xkrát, když byly ještě třeba v první třídě. Děti jsou 1× gymnázium, jednou druhý stupeň, 3× první stupeň a 1× školka. Tátu mají cizince, takže anglické tábory nejsou třeba, kromě nejmladší dcery, která má zdravotní a vývojová omezení plynně mluví AJ, ČJ všechny. Snažím se dětem věnovat jak dohromady, tak individuálně - většinou před spaním - prostě od osmy večer nemám klid, jako jiné mámy, ale nastává „maraton“ uspávání, čtení pohádek, povídání a končím zhruba v 22:30 - 23:00 u nejstaršího syna, který mi vysvětluje svoje práce do školy. Kdyby to šlo, klidně bych měla ještě o pár hodin denně víc, byla bych za to vděčná, že se jim můžu více věnovat, ale holt čas člověk nepřidělá, takže pracuji s tím, co je, i tak si ale myslím, že vždy, když děti potřebují, jsem tam pro ně - jen se prostě třeba museli naučit, že si nesmí skákat do řeči, že pokud je nějaká diskuze, která má být soukromá, tak to respektují, chtělo to spoustu času, práce, výchovy, ale myslím si, že to za to stálo. Nikdy se děti navzájem nehlídaly, kromě třeba 5 - 10 minutových úkolů, kdy jsem šla s košem, vyvenčit psy, pověsit prádlo,…
Manžel je ze 4 dětí a nikdy nezažil, že by neměli hezké Vánoce, že by museli nějak extra dědit oblečení - na ven jo, to dědí i naši. Měli nové boty, když potřebovali, školní pomůcky, jak bylo třeba. Stejně jako naše děti.
Ještě je jedna věc, která je teda na stejné úrovni jako čas a to je to, že pokud by manželovi hráblo/něco se mu stalo, tak děti sama asi opravdu neuživím - ne v takovém luxusu, jako mají teď. Ve smyslu s přirozeně získaných financí z práce. Máme našetřeny rezervy, pokud by se něco stalo, k jedněm penězům mám přístup jen já (tak budu doufat, že nehrábne mě
), stejně tak mám já přístup ke spořícím účtům dětí - muselo by to projít přes mě, pokud by chtěl manžel něco vybrat. Pro případ smrti či úrazu má manžel kvalitní pojistku (ještě aby ne, za ty prachy), dům máme svůj, takže kde bydlet bychom měli, problém by byl, že by celý můj plat padl asi jen na jídlo - takhle ho mám teď na své potřeby a děti jsou víceménně živeny manželovou výplatou.
Takže ano, ohledně vícero dětí, největší nepřítel je čas a nedej bože nějaká tragédie. Ale miluji je všechny a rozhodně bych neměnila - ale máme výhodu luxusu manželova platu, takže v zimě hory, v létě dovolená buď ČR nebo zahraničí, pro děti tábory, školy v přírodě, ZUŠ a jiné kroužky. Je teda pravda, že ve chvíli, kdy mi tu slečny trénují tzn. - jedna hraje na klavír, druhá zpívá, třetí hraje na saxofon, tak si přeji mít jen ty dvě nejmladší děti, které nejsou zatím nijak hudebně vedené a většinu času je jejich projev tichý
. Ale aby to nevypadalo, že mají děcka všechno, na co si ukážou, tak na 3 děcka učící se na klavír máme doma jenom jeden.
Ať si každý má kolik dětí chce. Ať si je má kdy chce, není třeba ty lidi soudit, urážet, napadat, já jsem vyrůstala skoro jako jedináček s o 10 let starším bratrem a chtěla jsem tedy na to konto větší rodinu, aby děti měly parťáky. Manžel vyrůstal se 3 sourozenci a byl s tím moc spokojený, chtěl dětem také dopřát parťáky, protože věděl, jak super věc to je. Pokud naše děti budou chtít mít 1, 2 či žádné dítě, budu s tím za dobře. Ať si každý vybere podle svého.
anonym XY.
@Chumchalice píše:
Jsem z 5 deti a sama mam „jen“ dve, protoze nechci, aby moje deti vecne poslouchaly to, co já. Zadne skolni vylety, stare obleceni, max 1 krouzek. Nakonec i ten byl drahy a byl zrusen. Zadne vanoce. Z mé brigády platit veci do skoly. Zkazene detstvi. Jeste jsem se z toho nevzpamatovala. Strasne to mamce vycitam, i kdyz do oci bych ji to nerekla. Svym detem bych to neudelala.
to je smutné, ale v praxi se s takovou mírou chudoby- nebo neschopnosti hospodařit - u vícedětných rodin nesetkávám..Asi žiju v nějaké „zazobané“ bublině…
Konvalinka, pokud to máte takto, tak tleskám
a velká úcta. Takto to valná většina rodin s tolika dětmi nezvládá. Dokonce i spoření dětem. Perfektní ![]()
@pe-terka píše:
to je smutné, ale v praxi se s takovou mírou chudoby- nebo neschopnosti hospodařit - u vícedětných rodin nesetkávám..Asi žiju v nějaké „zazobané“ bublině…
Já bohužel ano, v práci
a ani si nepředstavuji, jak to bude po korona „prázdninách “…
@truelly píše:
Já bohužel ano, v prácia ani si nepředstavuji, jak to bude po korona "prázdninách "…
já vím, že takové rodiny jsou..Ale jak vidíš, neplatí to všude. Rozjetá diskuse na vlně předsudků pak zbytečně víří konflikty.
Nečetl jsem to celé, ale překvapilo mě, že hodně z těch, co je z hodně dětí mají na to negativní názor. My jsme 4 a já vidím samá pozitiva. Máme se všichni skvěle a naši vždy vše stíhají a nikoho neodstrkujou a to jsem nejstarší a ani mě. Že nejezdíme do nějaké exotiky, mě třeba vůbec nevadí. Párkrát jsme u moře byli, bylo to hezké, ale stejně super to je i v ČR pod stanem. Já si myslím, že je to o tom, jak si to ta rodina udělá a jak si rozumí, ne, kde je. Mám kamaráda, co ho rodiče tahají X krát za rok všude po světě a on je z toho nešťastný. Nejraději by měl taky volný čas pro sebe a stačilo by mu párkrát vyrazit na dovču nebo výlet, tak jak to máme my a ne trajdat bůh ví kde a pak sedět doma a učit se a učit, protože vše musí dohonit. Jeho mamka se všude chlubí, jak to má její syn super a co ona by za to dala v jeho věku, ale plní si sny ona, toho kluka to zas až tak nebere, jenže to ona nevidí. A já ho chápu, já jsem rád, když jedeme jako rodina na výlet, v létě na dovču a jedu s nimi dobrovolně, už bych nemusel, ale furt někde lítat, no to by na mě nebylo. To samé restaurace, občas fajn, ale mamka vaří nejlíp a rozhodně si nemyslím, že trpíme tím, že nechodíme do restaurace každých 14 dní. My máme nejradši, když mamka udělá těsto na pizzu a každý si jí uděláme podle sebe, úplně bohatou a je lepší než kupovaná a hlavně levnější. Myslím, že o tom to vůbec není, je to o tom jestli ti rodiče jsou takoví, že mají kolem sebe rádi hafo děti a šrumec. Naši jsou nejraději, když jsme všichni spolu a nikdy jsem je neslyšel něco ve smyslu běžte do pokoje, jsem z vás unavená atd. A to jsem od některých rodičů mých kamarádů slyšel a to mají třeba jedno dítě. Je jasný, že takový člověk co má rád svůj klid, pohodlí a své zájmy si tolik dětí neumí představit ani by je mít neměl, ale nejde říct, že děti s více sourozenci nemůže mít spokojené dětství, to je pěkná kravina.
@Matt 02 Myslim, ze mluvis o necem uplne jinem. To gro neni o tom, ze jedes na Maledivy a jdes do pizzerie. Ale o tom, ma-li dite moznost svobodne volby studia bez nutnosti si to samofinancovat, protoze tu zaznel i nazor, ze nejlepsi skola zivota je nechat dite udelat ucnak a pak at se postara. Nemam nic proti ucebnim oborum, ale nemela by to byt jedina volba. Tohle mi prijde sobecke, rodice si splni svuj sen o velke rodine na ukor vzdelani deti a jeste to zaobali formulkou o nesobeckosti a samostatnosti.
Pravo na vzdelani dle sveho vyberu a schopnosti za prispeni rodicu je pro me jedna ze zasadnich veci, ktere jako rodic pro sve dite chci a mohu udelat.
@Anonymní píše:
@Chumchalice Já ti řeknu, já toto fakt nechápu a úplně zírámJá jsem taky z 5ti dětí, ale nepamatuji si, že by mi rodiče odepřeli výlet se školou, nebo jsme měli zkažené Vánoce a podobně a proto tvrdím, že toto není o počtu dětí, ale o schopnostech a péči rodičů bez ohledu na to, kolik dětí mají. Finančně negramotní jsou i rodiče jedináčků. Jsem řekla bych spíš z chudším poměrů, ale přesto dárky na Vánoce, výlety, škola v přírodě, kolo, hračky, dovča v ČR to prostě bylo a to mamka je švadlenka a táta řidič, takže opravdu žádná nóbl partie a měli jsme se normálně fajn. Nevím, co ty lidi s těmi penězi dělají
My máme děti čtyři, druhá sestra taky čtyři, další zatím jedno, ale chce ještě víc a pracuje ve školce, bráchové teda ještě rodiny nemají, ale je vidět, že jsme v tom viděly a vidíme stále velké výhody, hlídáme si děti navzájem, rodinné oslavy a Vánoce jsou paráda už proto, že když každý donese jeden dárek každému, tak
Fakt nechápu, že někdo vidí nějaké nevýhody.. Je pravda, že stát se může lecos, ale tohle je trochu o povaze, někoho by to zužovalo, někoho ne. Žít tak, že budeš mít jen tolik dětí, kolik zaopatříš úplně sama ještě i s tím že skončíš na vozíku a vyhoří vám barák.. takhle nejde přemýšlet
Určitý risk prostě k životu patří. Už jen rodit druhé dítě je pro to první riziko, že mu při porodu máma umře. To bys nemohla jít ani vysypat smetí přes ulici. Můj názor.
Já naprosto souhlasím s tím, že to není o tom,, kolik má kdo dětí, ale o té finanční gramotnosti a tom, jací ty rodiče jsou. Manžel je z více sourozenců a zažil tu horší variantu, kdy na nic nebyly peníze a na nikoho čas. Narodilo se dítě, šup s ním ke staršímu sourozenci, ať se o něj postará a to i v případě, že byl ten starší sourozenec teprve předskolak. Ale kdyby měli jedno nebo dvě děti, bylo by to podle mne úplně stejné. Máma by se dětem nevěnovala, protože děti jí prostě evidentně moc neberou. Ani nevěřím tomu, že by šlo víc peněz do děti, nešlo, protože nebyly pro jeho matka by ty peníze akorát utratila za blbosti, není schopná s nimi hospodařit, když má peníze, hned je rozhazi a pak se diví, že nemá co jíst nebo peníze na léky. A to ty prijmy teda rozhodně neměly zase nějak extrémně nízké, řekla bych že ty děti z nich mohli v pohodě uživit, nebylo by to na nějaké vyskakovani, ale zase nějak vyloženě špatné to být také nemuselo. Naproti tomu mamka je taky z více dětí, babička s dědou byli spíš chudší, ale mamka normálně jezdila se školou na výlety, dostávala dárky k narozeninám, svátku i k Vánocům, neutrpěla nikdy hladem, chodila na kroužky, jezdila a rodiči na výlety i na dovolenou, oblečení po starších sourozencich dědila jen jako malé dítě a tenkrát to byl naprostý standard. Ano, babička s dědou si nemohli zrovna moc vyskakovat, museli ty finance asi hodně plánovat, ale v zásadě si myslím, že děti spíš docela rozmazlovali než že by jim něco odepirali. A dokázali dávat i nějakou tu kačku stranou. A dětem se zvládali věnovat taky tak nějak normálně. Kdo to má v hlavě srovnane, pořídí si tolik děti, na kolik má jak finančně, tak časově a psychicky.