Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na zadnej potrat nechod, zadnej chlap za to nestoji aby jsi zabila nenarozene miminko. Dupni si a rekni, ze nejdes a hotovo. Bud to dopadne dobre a mebo se rozejdete, coz by se stejne stalo i kdyby jsi na ten potrat sla. Ditko uz mas velke, se sourozencem mu bude fajn ![]()
Coho konkretne sa bojis? Ze nezvladnes dvoch prckov? Bude to narocne, ale ak pomozu rodicia, tak to pojde. Starsie dieta uz bude aj dost rozumne a samostatne. ![]()
Dnes je mi nejhur ze vsech dnu co to vim. Nenecham si ho, nemuzu otravovat rodicce se dvouma detma. Od chlapa odejdu, nemuzu ho ani videt.
Holka, ne! Je mi moc líto, že je ti zle, ale tohle ne! Jsi pod emocemi, velkým tlakem, hormony, prosím, nedělej to! Mluvila jsi s rodiči? Mají-li tě rádi a jsou-li aspoň trochu normální, nebudou to brát tak, že je otravuješ, budou za druhé vnoučátko vděční. Neznám je, ale doufám, že to tak je.
Volala jsi na nějakou tu linku, jak jsem ti psala? Zavolej si tam, mluv s nimi, prosím! Potrat je definitivní, a ty, z toho, co píšeš, se s ním nesrovnáš. Prosím, prosím, zavolej na tu linku a popovídej si s nimi! Prosím!
800 108 000
@Anonymní píše:
Ahoj, ted prozivam to same. Mame 4 lete dite a ja zjistla, ze jsem tehotna. Rekla jsem to muzi a chce abych sla ns potrat. Jsem z toho psychicky uplne v pr.eli. Jenom brecim, nedokazu to. On semno nemluvi. Nejradsi bych ho nakopla, aby se probral.
Prosím nenech se nutit do něčeho, co sama nechceš
Teď je to asi všechno doma na pytel, ale věř, že bude lépe. Ale toto je něco, co by sis taky mohla vyčítat do konce života.
Od chlapa odejít můžeš, taky bych ho ve tvé situaci nechtěla vidět. Máš nárok na alimenty pro děti a můžeš žádat i o výživné pro sebe. A věřím, že máš ve svém okolí nějakou dobrou duši, která bude ochotná pomoct ti, kdyby bylo potřeba. Existuje i služba, kdy k těhotné ženě dochází většinou někdo z manželského páru a pomáhají jí pak i cca první půlrok. Je to primárně zaměřeno na velmi mladé maminky (studentky na střední škole), ale pomáhají i ostatním těhotným ženám v krizové situaci. Jestli dohledám, jak se to jmenovalo, přidám odkaz.
Ja rodicce moc miluji a nechci jim pusobit bolest a starosti.
@Anonymní píše:
Ja rodicce moc miluji a nechci jim pusobit bolest a starosti.
Co když je pro ně větší bolest a starosti to, co bude po potratu? Naše babička by do konce života tajně brečela nad nenarozeným vnoučátkem, nikdy by se s tím nesrovnala. Ale neřekla by to, aby nepřiživila případné výčitky.
Máte-li fungující vztahy, pro rodiče bude bolest to, že se budeš po zbytek života trápit podstoupeným potratem.
@Anonymní píše:
Ja rodicce moc miluji a nechci jim pusobit bolest a starosti.
Jsi hodná holka, že myslíš na rodiče, ale tvá celoživotní bolest za to nestojí. Zkus si sama odpovědět na to, jak by tvoje maminka reagovala, kdybys jí řekla: „Mami, bojím se, že sama dvě děti nezvládnu, asi bych potřebovala vaši pomoc, jenže vám nechci způsobovat starosti, tak půjdu na potrat.“ Co by ti odpověděla? Naše babi by se rozbrečela, umačkala by mě v objetí, řekla, že jsem pitomá a běda mi, jestli na potrat půjdu. A znám i další ženy, které by reagovaly podobně. A pevně věřím, že i tvoje maminka by reagovala podobně.
@Anonymní píše:
Ja rodicce moc miluji a nechci jim pusobit bolest a starosti.
Možná bys jim to měla říct. Třeba Ti pomůžou s rozhodnutím, co nakonec uděláš.
Potřebuješ vědět, že se zvládneš postarat sama o obě děti. Materiálně i jinak. Možná Ti rodiče nabídnou pomoc a budeš si moct druhé dítě nechat. Nebo nenabídnou a pak to bude jen na Tobě, jak se rozhodneš. Dostala ses do hodně těžké situace. Posílám hodně síly. Hlavně to vyřeš co nejdřív
.
@Anonymní píše:
Dnes je mi nejhur ze vsech dnu co to vim. Nenecham si ho, nemuzu otravovat rodicce se dvouma detma. Od chlapa odejdu, nemuzu ho ani videt.
Promiň, že to nebude znít jako podpora, ale tohle je od tebe čirý alibismus. Ty máš strach (přirozený), jak to zvládneš, ale místo abys to vzala tak, že odcházíš od manžela, abys dala svému dítěti sourozence, který si k vám našel cestu, tak to bereš jako bohyně pomsty „Odejdu od něj, dítě si stejně nenechám, abych ho měla celý život za co nenávidět.“ Naprosto si tím zavíráš dveře před tím, abyste v budoucnu dobře vycházeli (alespoň jako rodiče), ty se budeš užírat, a jako záminku sis vzala rodiče, kterým to jako nemůžeš udělat.
Promluv si o tom s rodiči, určitě vše pochopí, na druhé vnouce se budou těšit a nenechají te v tom. Chlap je pitomec, co myslí na sebe, hlavně se nenech od něj zmanipulovat, když mimčo chceš. Vůbec nechápu jeho postoj, když jste zabezpečeny, ale on prostě nechce a myslí si jak ho budeš poslouchat. Co s takovým. Přeji hodně štěstí, i když vše dopadne jakkoliv. ![]()
Tohle nedelej! Ocividne bys to miminko chtela
promluv si o tom s rodicema, urcite te v tom nenechaji
a manzel na deti bude muset platit. Uz tak mu nebudes moct verit, takze spolu ocividne stejne nebudete, ale neohlizej se porad jen na ostatni…miminko je dar a nenecg za sebe rozhodnout emoce…kasli ted na manzela, nenech se jim ovlivnit…udelej to, ceho nebudes cely zivot litovat…ja vim, ze bych s tim nemohla zit…promysli to jeste, prosim
![]()
Porozpravaj sa s rodicmi a uvidis, ze budu chciet dalsie vnucatko strasne moc.
Jsem odporna, vim to. Rodicum to nebudu rikat, jsou radi, ze delam Vs. S 2 detma sama, bych ji nedodrlals