Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželka kvartálního alkoholika vs. vyšší princip mravní
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
5.5.16 20:29
Manželka kvartálního alkoholika vs. vyšší princip mravní
Zdravím všechny a chtěla bych probrat svoje alkoholické dilema z trošku neobvyklého pohledu.
Jsme dlouholetí manželé se samostatnými odrostlými dětmi, oba dobrou práci, zajištění. Bohužel muž zřejmě zdědil po svém tatínkovi víc než kladný vztah k alkoholu a momentálně je na tom tak, že si nalévá pivo, sotva že dorazí z práce, pak průběžně dolévá z PETky, takže těžko odhaduji, kolik kousků za večer vůbec udělá.
Ve všední dny se ale celkem drží, každý den jezdí do práce autem a řidičák mu zřejmě ještě lhostejný není.
Hůř o víkendu, nebo prostě jakýkoli volný den.
Synonymum relaxu je pro něj zjevně vylít se do deb.la: pivo od rána prokládá vínem, pokud má jenom trošku možnost, přidá panáka. Současně se dlouhodobě léčí AD, na která by se alkohol vůbec neměl, což má celkem zničující účinky.
Ze zastřízliva strašně hodného chlapa je blbiny blábolící pako, předvádějící gesta na ránu.
Situace se postupně zhoršuje, vidím na něm, že už se ve volných dnech prostě nedokáže nenapít, alkohol si schovává různě v dílně, ve sklepě, kdekoli - a pak se najednou vynoří se skelnýma očima a pohyby Robocopa.
Rovnou říkám, že o rozvodu krom krátkých okamžiků, kdy mě opravdu vytočí, vůbec neuvažuju.
Je to opravdu hrozně hodnej chlap, rodinu miluje, po chlapsku šikovný, prachy nosí.
Nemá zlou opici, jenom strašně hloupou… což mě deptá.
Po jednom jeho obzvlášť vydařeném exceu jsem loni zkusila konzultaci s jeho psychiatričkou, nepomohla vůbec v ničem: prostě mu řekla, ať nepije.
Vydržel asi měsíc na Birrelu a nenápadně se vrátil zpátky k pivu, vínu, panákům.
Pomaloučku sklouzává níž a níž..
A teď moje dilema.
Když budu hodně otevřená, jeho pitím se mi vlastně nic neděje.
Jenom mi jde na nervy, takže se obvykle vzdálím do jiné části domu, ať tu opici nevidím.
Druhý den je božsky provinilý, má záchvat pracovitosti, všechno opraví, vylepší, sklopený uši. Peníze nosí - ne, že bych je akutně potřebovala, ale je to příjemný bonus. Mám s kým chodit za kulturou, cestovat, řešit děti a společné známé… zkrátka já jmenovitě jeho pitím netrpím.
Jenomže zodpovědnost mi říká, že takhle to přece nemůžu nechat.
Bude to čím dál horší, cirhóza, všecky možný rakoviny, muž je navíc silný kuřák (30 - 40 denně)…jeho táta umřel na Hodkina v prvním roce vysněnýho důchodu. Přece bych měla něco udělat!
Jenomže vlastně nevím co.
Hnát ho na odvykací pobyt? K jinému lékaři? Ambulance by zřejmě už nepomohla, zjevně MUSÍ pít, i když ví, že do něj budeme všichni i s děckama hučet.
Nemůže si pomoct, vůlí to neurve.
Takže odvykací pobyt, vytržení z práce, která ho drží v nějakým režimu..
Dělá v zahraničí, tím pádem by o ni pravděpodobně i přišel.
Hodit ho tím do naprostýho stresu a čelit všem těm souvisejícím záležitostem, které si teď vlastně ani neumím představit.
Znovu opakuju, že nejde o mně - já si svůj svět poskládala, jak nejlépe za daných okolností šlo.
Jde mi o něj. Teď si pochlastává a v kruhu i přesto milující rodiny a kamarádů je v podstatě šťastnej. Pokud ho začnu zachraňovat, nebude to vlastně pro něj - a pro všechny - horší?
Nevím.
Vy jo?
Příspěvek upraven 05.05.16 v 20:38
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.5.16 20:38
@sirikit Rozumím ti. Nemůžeš převzít zodpovědnost za dospělého a svéprávného člověka. On přeci není idiot, musí vědět, kam jeho styl života může dojít. Musí chtít on sám. Možná cítíš, že tím, že nejsi semetrika zakazující mu jeho neřesti, před nimi vlastně zavíráš oči a jsi sobec, co myslí na svoji pohodu. To nejsi. Nejsi za něj zodpovědná a on není dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:41
Jedině léčení.
Já ožralce nesnáším, hnusil by se mi jako člověk, takže bych asi fungujícího vztahu nebyla schopna.
Ale to jsem já, pokud jde o tu morálku, tak já to nevidím tak jako ty.
Já ráda pomůžu, ale každý je zodpovědný sám za sebe a ty žádnou morální povinnost vychovávat manžela nemáš.
Neexistují nějaké prášky, které ve spojení s alkoholem vyvolávají zvracení, že bys mu je tajně sypala do všech možných zdrojů…?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:45
@hanka.br. Právě. Lítám od extrému na jedné straně, že se na to můžu vykašlat - nejsem jeho máma a nebudu ho přece dozorovat! U jejich to tak bylo, jeho rodiče jakoby hráli takovou idiotskou hru. Bábi měla doma „calvados“ z pálených jablek a schovávala to všude možně. A děda hledal a to si piš, že našel. 
Hádky, scény…
Já tohle nehraju, takže doma nemám ani rum do buchet.
Navíc můj táta je autoritativní chlap, taková ta typická hlava rodiny. Já prostě neumím dělat mužskýmu dozor, doteďka jsem zvyklá, že především chlap má vědět, co je dobře.
No a pak si zas viz výše řeknu, že je to ode mně sobecký a něco bych udělat měla.
Protože on mi jednoho dne na tom hřišti před hospodou zmrzne, někam padne, utopí se - vylitej má snahu jít do vody nebo na vodu (plachetnice)… a já si to sama před sebou prostě nedokážu omluvit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:47
Jako bys popisovala mého tchána. Jen tam to nikdo neřeší, vadí to jen mně. Pivo sotva dojde z prace. O vikendu už od snidane. Mne to vadi proto, ze kdyz prijedou na navstevu, jsou u nas max. hodku a honem domu aby si mohl dat pivko a to jezdi jednou za 3-4m, bydli hrozne daleko, asi 5km od nas. Kdyz jim vezu na vikend syna, zadam aby nepil, je to jediny ridic a kdyby se neco stalo je potreba byt strizlivy. Jo jasne. Vyzvedavam syna je napity, ne moc, ale ridit by nemohl a jeste mi sam vyklada, jak sel se synem na nadrazi pro knedlik a dal si pivko. To me rozpaluje dobela. Nic s tim ale nenadelam. Kdyz jim syna nedam, bude jim to jedno. Ze 4 vnoucat se stykaji jen s jednim z nasich dvou deti. Vsem ostatnim na tom neprijde nic zvlastniho, protoze takhle zije co ho manzel zna, to je 30 let. Kouri taky 1-2 krabicky denne. Holt je dospely a svepravny a pokud nechce prestat pit, neprestane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.5.16 20:48
Musí chtít on sám. Pokud nechce s tím nic dělat, tak stejně nic nezmůžete.
Mám takového otce. Zpočátku to bylo podobně jako u vás. Léčit se kvůli práci prý nemohl. Když byl v důchodu, tak se stejně léčit nechtěl, že by ho to zabilo. Pije téměř denně, pár dní v měsíci je klid, ale pak už začne být nervní a jede v tom znova…Prakticky ho už znám jen opilého. Vlastně k rodičům už ani nechci jezdit. Nejvíc tím trpí máma, ale odejít od něho nechce.
- Citovat
- Upravit
5.5.16 20:48
@Sany80s Antabus, viď? Existuje ještě něco takovýho? To si piš, že mě to napadlo!
A přesně to jsem čekala od konzultace s tou psychiatryní, dotáhla jsem ho tam loni sebou. A ona místo nějakýho návrhu na ambulantní léčbu mi před ním povídá:
„A řekla jste manželovi, že vám to pití vadí?“ 
Myslela jsem, že si ze mně dělá srandu.
O nějakých prášcích na odvykačku ani ťuk - a já ho nebudu trávit potají.
Tohle bych si bez konzultace s felčarem nelajzla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:51
@sirikit udělala bych si výlet do Prahy na předem objednanou návštěvu k odborníkům a přesně tohle bych jim odvyprávěla včetně závěrečné otázky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:51
@sirikit Ty si to ale sama před sebou omlouvat nemusíš. Zeptej se sama sebe, jestli existuje reálně proveditelný způsob, jak mu v pití zabránit. Ano, můžeš s ním promluvit - říct mu, že tě to trápí, že se o něj bojíš, že ho ztrácíš a on ztrácí tebe. Pokud dá přednost tobě, sám se bude chtít léčit. A pokud ne - je to jeho zodpovědnost. Jeho, rozumíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:53
@sirikit píše:
@Sany80s Antabus, viď? Existuje ještě něco takovýho? To si piš, že mě to napadlo!
A přesně to jsem čekala od konzultace s tou psychiatryní, dotáhla jsem ho tam loni sebou. A ona místo nějakýho návrhu na ambulantní léčbu mi před ním povídá:
„A řekla jste manželovi, že vám to pití vadí?“
Myslela jsem, že si ze mně dělá srandu.
O nějakých prášcích na odvykačku ani ťuk - a já ho nebudu trávit potají.
Tohle bych si bez konzultace s felčarem nelajzla.
setkala jsem se s lidmi, kteří ho dokázali „přepít“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:54
@Sany80s píše:Neexistují nějaké prášky, které ve spojení s alkoholem vyvolávají zvracení, že bys mu je tajně sypala do všech možných zdrojů…?
Jo, existuje a pokud chce zakladatelka manžela zabít a sebe dostat do kriminálu, směle do toho.
Před podáním antabusu se musí dělat testy a i tak musí být člověk pod dohledem lékaře. Předávkování může vést ke smrti (po blbé reakci).
Nemluvě o tom, že někomu podávat léky bez jeho vědomí se nesmí. A antabus je na předpis, takže by ho musela kupovat nelegálně na netu.
Fakt prima nápad, bože…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 20:59
Mě tak napadlo, nenudí on se doma? Děti vám odrostly, odešly, tak už nemá důvod se držet. Vím že to nebude nejlehčí, ale když se rozvádět nechceš, máš ho v podstatě ráda, tak co ho zkusit po té práci nějak zabavit? Něco jako,,zajedeme k večeru nakoupit?" (donutí ho to nepít) nebo třeba si s ním i tu sklenku vína dát, ať nepije sám. Podle mě takhle zahání samotu, třeba se ještě nesrovnal s odchodem dětí. Co já vím, to musíš vědět ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 21:03
Měla jsem takového strejdu, postupně se propil k epilepsii, takže jsme několikrát týdně volali rychlou, píchli injekci a odjeli. Nakonec se po půl roce abstinence ožral a oběsil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.16 21:07
Antabus přepít lze, prostě když dotyčný chce pít, tak prostě pít bude. Co zkusit rodinnou promluvu, podpořili by tě děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
