Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželka už mě nemiluje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
neprihl. kathu
13.11.11 18:46
- Citovat
- Upravit
neprihl. kathu
13.11.11 18:52
goofik píše:neprihl. kathu píše:Já si pořád myslím,že bud je nenávist a nebo láska.Kdyby mě nesnášela a byl bych jí tak odpornej,tak semnou nežije v jedné domácnosti a nespí v jedné posteli.Myslím si,že z té lásky ke mě tam něco zůstalo.Ale zatím je to málo…
Zrovna jsem chtela napsat, aby jsi ted na chvilku odesel ty, at je v tom prazdnem byte ted ona sama - pred tim nejspis u nekoho bydlela, ale byt uplne sama, to se ji mozna libit nebude a rychleji zjisti, ze ji chybis… k rodine nemuzes???Z jedne strany bych ti prala, at se to zlepsi, z druhe strany kdyz to vezmu z vlastni zkusenosti, kdyz se odmiluju, hledam nekoho jineho, zpet uz bych nechtela, ale rekla bych, ze ona poradne sama nevi, kdyz to prece jen chce zkusit znova (i kdyz zatim jen jak bracha se segrou)
je mi to cele jakesi povedome 
Prave proto neradim ukoncit to, ze se to nezlepsi, ale na chvilku odejit, nechat ju samotnou a ji snad dojde, ze k tobe citi vic, nez si sama mysli… 
- Citovat
- Upravit
13.11.11 19:02
Anonymní píše:
Raději anonym.Když jsme se rozhodli, že se pustíme do vlastního bydlení, byla to de facto žádost o ruku , o rodinu, o budoucnost. Chápala jsem to tak, a proto, když stavba skončila a přesně jak píšeš, nervy, hádky, stresy, nejen finanční, ale hlavně časové, nic než stavba a zas stavba … a konečně měl přijít klid, tak jsem si uvědomila, s kým jsem se do toho života pustila. Ta stavba nás oba odkopala na holé kosti. Oba jsme si uvědomili, s kým mmáme tu čest. Ukázalo se jádro se vším všudy. Ale protože nejsem zastáncem „rozvodů“, rozhodně tehdy jsem nebyla a furt jsem si říkala, že bude líp, když se budeme snažit, musí být líp, za´tala jsem pěti i zuby … a pořídili jsme si rodinu. A nebylo líp. Bylo hůř a já si tloukla hlavu, proč jsem to neukončila, když byl „ještě čas“. Proč jsem se s ním nerozešla po té stavbě.
Myslím si, že ona to cítí taky tak. I vaše stavba odkryla vaše vlastnosti, vaše já a ona si zřejmě uvědomila, že TOHLE NE. Na rozdíl ode mně ale našla sílu ti to říct. Hele, to že ses pro ní na tý stavbě rozkrájel, je sice úžasný, ale zjevně to nebylo to, co po tobě chtěla. Protože ona tě chtěla naopak … občas doma … celýho … takže já ti nebudu říkat, že si tě nezaslouží, nebo že ty si nezasloužíš jí, a tak.
Prostě tenhle „test“ jen ukázal, jak na tom jste. Obávám se, ikdybys jí nasliboval hory doly a k tomu přinesl modré nebe, prostě ty jsi tu zkoušku „nedal“, když jsi měl. Ona zřejmě směrem k tobě jo, když jí stále mluješ a chceš jí, ale ty k ní ne …
Snad jen dodám, situace u nás doma je už trošku lepší, o rozvodu už mluvíme „jen“ tak jednou za půl roku … a jak to nakonec dopadne, pánbůh ví …
levmah28: asi jsi to myslela tak, že člověk, který mně již nemiluje, není hoden mé lásky. Což je sice pravda, ale pokud jsem do něj přesto stále zamilovaná, i kdyby mi vrazili hlavu do svěráku, nehne to s ní …
Nemyslím si,že by to takhle bylo.Manželka si strašně moc přála,aby jsme si bydlení dali pod stromeček a strávili tam vánoce.Já jsem jí její přání chtěl splnit a dva měsíce jsem na té stavbě byl průměrně tak 16 hodin denně.Ona měla strašnou radost,když viděla jak se to posunuje ke konečnému výsledku a už se tam na ty vánoce viděla.Nějak to ale nedopadlo a nastěhovali jsme se asi 14 dní po vánocích.Ona ale viděla,že jsem pro to udělal všechno a byl jsem vážně vyrízenej.Proto si myslím,že tohle mě za zlé nemá. A jestli nedokáže pochopit,že člověk se tam dře hlavně kvůli ní,je utahanej jak pes,je nervozní a podrážděnej a z toho pramení konflikty,tak je to i docela smutný… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
emocuc.polymorf
13.11.11 19:08
Si myslím, že má někoho jinýho.. a určitě to nemusí být poznat.. 
Asi se rozhoduje a spíš by chtěla zůstat.. Třeba s ním ani nemusí spát, jen se „někdo přiblížil“.. Když s tebou spí v jedný posteli, nebude to s tím odchodem tak horký. Měl bys začít večer někam chodit a vracet se střízlivej (ne zlitej, to by jí bylo jasný, že s ženskou jsi nebyl), měla by mít pochybnosti, že nejsi jen její, měl bys se sebou něco udělat "ty zmeň parfém, a ja vodu po holení 
" - nějak se vyfikni, změň účes (pokud je to možný), zhubni (pokud jsi trochu oplácanej), choď cvičit - když máš teď volný večery , třeba to vyjde a bude tě zase chtít 
Jinak druhá možnost - vybodni se na ní, jsi ještě mladej a najdeš si jinou raz dva 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.11.11 19:09
goofik píše:Anonymní píše:Nemyslím si,že by to takhle bylo.Manželka si strašně moc přála,aby jsme si bydlení dali pod stromeček a strávili tam vánoce.Já jsem jí její přání chtěl splnit a dva měsíce jsem na té stavbě byl průměrně tak 16 hodin denně.Ona měla strašnou radost,když viděla jak se to posunuje ke konečnému výsledku a už se tam na ty vánoce viděla.Nějak to ale nedopadlo a nastěhovali jsme se asi 14 dní po vánocích.Ona ale viděla,že jsem pro to udělal všechno a byl jsem vážně vyrízenej.Proto si myslím,že tohle mě za zlé nemá. A jestli nedokáže pochopit,že člověk se tam dře hlavně kvůli ní,je utahanej jak pes,je nervozní a podrážděnej a z toho pramení konflikty,tak je to i docela smutný…
Raději anonym.Když jsme se rozhodli, že se pustíme do vlastního bydlení, byla to de facto žádost o ruku , o rodinu, o budoucnost. Chápala jsem to tak, a proto, když stavba skončila a přesně jak píšeš, nervy, hádky, stresy, nejen finanční, ale hlavně časové, nic než stavba a zas stavba … a konečně měl přijít klid, tak jsem si uvědomila, s kým jsem se do toho života pustila. Ta stavba nás oba odkopala na holé kosti. Oba jsme si uvědomili, s kým mmáme tu čest. Ukázalo se jádro se vším všudy. Ale protože nejsem zastáncem „rozvodů“, rozhodně tehdy jsem nebyla a furt jsem si říkala, že bude líp, když se budeme snažit, musí být líp, za´tala jsem pěti i zuby … a pořídili jsme si rodinu. A nebylo líp. Bylo hůř a já si tloukla hlavu, proč jsem to neukončila, když byl „ještě čas“. Proč jsem se s ním nerozešla po té stavbě.
Myslím si, že ona to cítí taky tak. I vaše stavba odkryla vaše vlastnosti, vaše já a ona si zřejmě uvědomila, že TOHLE NE. Na rozdíl ode mně ale našla sílu ti to říct. Hele, to že ses pro ní na tý stavbě rozkrájel, je sice úžasný, ale zjevně to nebylo to, co po tobě chtěla. Protože ona tě chtěla naopak … občas doma … celýho … takže já ti nebudu říkat, že si tě nezaslouží, nebo že ty si nezasloužíš jí, a tak.
Prostě tenhle „test“ jen ukázal, jak na tom jste. Obávám se, ikdybys jí nasliboval hory doly a k tomu přinesl modré nebe, prostě ty jsi tu zkoušku „nedal“, když jsi měl. Ona zřejmě směrem k tobě jo, když jí stále mluješ a chceš jí, ale ty k ní ne …
Snad jen dodám, situace u nás doma je už trošku lepší, o rozvodu už mluvíme „jen“ tak jednou za půl roku … a jak to nakonec dopadne, pánbůh ví …
levmah28: asi jsi to myslela tak, že člověk, který mně již nemiluje, není hoden mé lásky. Což je sice pravda, ale pokud jsem do něj přesto stále zamilovaná, i kdyby mi vrazili hlavu do svěráku, nehne to s ní …
To já nevím, co si ona myslí. Já jen, že řada našich problémů ani se stavbou nesouvisí, jen prostě ta stavba, ten stres, prácě, dluhy, poodkryly řadu povahových vlastností, které jsou prostě chvílemi nepřekonatelné. Já to taky chápu, že když jsem chtěla bydlet ve svém, že to znamenalo potit krev a cedit pot. A obdivuji svého muže, že to zvládl. Jenže … jenže. Tady to podle mně není. Když to vysvětlím hodně primitivně, tak jako kdyby sis až na tý stavbě sundal triko a ona poznala, že máš chlupatý břicho. Což prostě nemůže zkousnout. A to přeci s tím, žes tam byl 16 hodin denně, nesouvisí … jen to předtím neviděla. Neměla možnost. Ale o CO jde, to nevím. Já vím, o CO jde u mně. U nás.
- Citovat
- Upravit
13.11.11 19:12
goofik: Myslím, že já i ty a všichni, kdo to tu čtou víme, žes tam dřel a snažil ses hlavně pro ni. Ale pro ni v tu dobu zřejmě bylo také důležité mít kontakt s tím, koho měla ráda. Byla sama a zřejmě je kvůli tomu smutná a naštvaná. I když je to paradox. Já jí i rozumím. A proto vím, že z toho je cesta. Ona stavba sama o sobě je moc těžká, i rekonstrukce. Já jsem na tom s věkem stejně jako Tvoje manželka a mám manžela v tvém věku. Jsme svoji první partneři. Já odešla s dětmi, jelikož s bytem to bylo něco jak popisuješ ty, nemělo cenu to řešit. Půl roku jinde a i když jsem tehdy tvrdila, že ho nemiluju, tak dneska je to jinak. Změnil se, ví, jaké jsou priority (kdo ví, třeba kdybys tehdy řekl manželce, že si raději užijete vánoce spolu, i když ve starém, ale budete tu pro sebe, že by to bylo lepší-těžko říct a je to teď zbytečné). Manžel prošel řadou změn, kterým bych předtím nikdy nevěřila, že se stanou. Já také ušla trnitou cestu..
Věř vašemu vztahu, ale sám v sobě. První, co můžeš udělat je fakt si všímat sám sebe. Skvělý nápad je, udělat něco, co jsi vždycky chtěl, ale bylo tam vždycky nějaké „ALE“.. Jak tu někdo psal . Následně si hledat svůj program, koníčky, zábavu, kamarády. Dělá to víc, než člověk dokáže odhadnout;). Opravdu vám držím pěsti. Odejít je až to poslední, co můžeš udělat, ale pokud to pomůže, proč ne:).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.11 19:14
neprihl. kathu píše:
No ale i tak jsi to tam opravoval ty, i jsi neco splacel, tak kdyby to doslo az tak daleko, tak prece nemuzes odejit „s holou prdelou“, neco bys prece od ni dostat mel??
Vím,že i její rodiče stojí za mnou a nedokážou její chování pochopit.Oni mě nechcou nějak obrat nebo vykopnout bez koruny.Takže věřím,že by sme se rozumně domluvili.Mě jde ale o jinou věc.Já jsem na tom bytě strávil hrozně moc času,stálo mě to hodně sil ale všechno jsem to dělal pro nás a těšil jsem se na společnej život,v našem vlastním domově.A za necelej rok bych měl vypadnout?Já jsem tady nechal kus srdce a těžko bych pokousal,kdybych viděl jinýho chlapa jak si užívá v bytě,kterej sem dělal pro sebe a mou manželku.Takže i pro to se to snažím všechno zachránit a ušetřit si další trápení!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.11 19:15
emocuc.polymorf píše:
Si myslím, že má někoho jinýho.. a určitě to nemusí být poznat..
Já spala v jedný posteli s manželem a druhý den jsem odcházela . A rozhodně jsem nikoho neměla a ani jsem to neměla v plánu.. Takže zase jsou dvě možnosti. Buď má, nebo nemá někoho jiného.. Mě to spíš přijde, že jednoduše není šťastná a to je ještě dle mě dobrý stav ve finále.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.11 19:25
Pokud je tvá žena opravdu taková jak popisuješ tak je nechápavá nevděčná potvora.Taky máme právě dostavěno,vim co to obnáší a jaký je to závazek.Pokud chceš bejt ty milován musíš jí dát najevo přesně to co chce.Nezájem a čim větší tim lepší.když mě chlap uhání přestává být pro mě zajímavej.Baví mě lovit a to i po desetiletém vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
neprihl. kathu
13.11.11 19:26
goofik píše:neprihl. kathu píše:Vím,že i její rodiče stojí za mnou a nedokážou její chování pochopit.Oni mě nechcou nějak obrat nebo vykopnout bez koruny.Takže věřím,že by sme se rozumně domluvili.Mě jde ale o jinou věc.Já jsem na tom bytě strávil hrozně moc času,stálo mě to hodně sil ale všechno jsem to dělal pro nás a těšil jsem se na společnej život,v našem vlastním domově.A za necelej rok bych měl vypadnout?Já jsem tady nechal kus srdce a těžko bych pokousal,kdybych viděl jinýho chlapa jak si užívá v bytě,kterej sem dělal pro sebe a mou manželku.Takže i pro to se to snažím všechno zachránit a ušetřit si další trápení!
No ale i tak jsi to tam opravoval ty, i jsi neco splacel, tak kdyby to doslo az tak daleko, tak prece nemuzes odejit „s holou prdelou“, neco bys prece od ni dostat mel??
chapu, co tim myslels a v te predposledni vete ti naprosto rozumim, taky jsme rok opravovali barak, ale ja se snazila byt tam taky hodne s nim a pomahat co to slo, jinak bych ho taky moc nevidela.
- Citovat
- Upravit
13.11.11 19:26
Lakynka píše:
goofik: Myslím, že já i ty a všichni, kdo to tu čtou víme, žes tam dřel a snažil ses hlavně pro ni. Ale pro ni v tu dobu zřejmě bylo také důležité mít kontakt s tím, koho měla ráda. Byla sama a zřejmě je kvůli tomu smutná a naštvaná. I když je to paradox. Já jí i rozumím. A proto vím, že z toho je cesta. Ona stavba sama o sobě je moc těžká, i rekonstrukce. Já jsem na tom s věkem stejně jako Tvoje manželka a mám manžela v tvém věku. Jsme svoji první partneři. Já odešla s dětmi, jelikož s bytem to bylo něco jak popisuješ ty, nemělo cenu to řešit. Půl roku jinde a i když jsem tehdy tvrdila, že ho nemiluju, tak dneska je to jinak. Změnil se, ví, jaké jsou priority (kdo ví, třeba kdybys tehdy řekl manželce, že si raději užijete vánoce spolu, i když ve starém, ale budete tu pro sebe, že by to bylo lepší-těžko říct a je to teď zbytečné). Manžel prošel řadou změn, kterým bych předtím nikdy nevěřila, že se stanou. Já také ušla trnitou cestu..Věř vašemu vztahu, ale sám v sobě. První, co můžeš udělat je fakt si všímat sám sebe. Skvělý nápad je, udělat něco, co jsi vždycky chtěl, ale bylo tam vždycky nějaké „ALE“.. Jak tu někdo psal
Bohužel,člověk si plno věcí uvědomí a pochopí až je pozdě.Každopádně je tohle pro mě hodně velká i když nepříjemná zkušenost.I když třeba naše manželství krachne,bude to pro mě velké poučení do budoucna…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.11 19:27
a pak je tady taky možnost že si měl být jen levná pracovní síla.Taky mám kamarádku co to takle vyřešila.Nejdeřív velká láska,pak si stěžovala jak ho nesnáší,ale že počká až jí postaví..To bych ti ale nepřála,ale opravdu s koukej změnit a bejt žádanej,nejen žádat.Nic nedokáže partnera naštvat víc než zjistit že není na světě jedinej a že se kvuli němu druhá polovička taky nezblázní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.11 19:31
Já byla s mým ex přítelem sedm let. Čtyři roky jsme spolu bydleli a dávali byt dohromady. Poslední rok jsem s ním nebyla spokojená a cítila jsem, že jsme spíš spolubydlící než partneři. Prostě jsem věděla, že ho už nemiluji. Tak nějak to vyprchalo a ani nevím jak. Přitom jsme měli vztah dalo by se říct ideální. Dělali jsme všechno jako vždycky a já jsem prostě jednoho dne řekla, že ho už nemiluji a odešla. Přesto, že se snažil, plakal, posílal mi obří kytice přes kurýra do práce, zval na večeře, sliboval svatbu, dítě.........prostě bylo vidět, že on mě miloval moc. Srdci se ale nedalo poručit, bylo mi ho líto, když jsem ho viděla plakat a prosit, ať se vrátím, ale lásku jsem už necítila. Když to nejde, tak to prostě nejde. Hlavně byste spolu měli mluvit, probrat to. Třebas je to krize z nepochopení toho druhého a když se do toho zakousnete a podrobně to proberete, najde se řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.11 19:45
Kamča.dalmatinka píše:
a pak je tady taky možnost že si měl být jen levná pracovní síla.Taky mám kamarádku co to takle vyřešila.Nejdeřív velká láska,pak si stěžovala jak ho nesnáší,ale že počká až jí postaví..To bych ti ale nepřála,ale opravdu s koukej změnit a bejt žádanej,nejen žádat.Nic nedokáže partnera naštvat víc než zjistit že není na světě jedinej a že se kvuli němu druhá polovička taky nezblázní
Tak to bych si snad ani nezasloužil aby mě po 8 letech měla jako ukrajince! 
Přesně tak se chci chovat.Jenže když to člověká trápí,tak se těžko hraje že je v pohodě.Asi by to taky chtělo ji donutit trochu žárlit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.11 19:47
Honzuovka píše:
Já byla s mým ex přítelem sedm let. Čtyři roky jsme spolu bydleli a dávali byt dohromady. Poslední rok jsem s ním nebyla spokojená a cítila jsem, že jsme spíš spolubydlící než partneři. Prostě jsem věděla, že ho už nemiluji. Tak nějak to vyprchalo a ani nevím jak. Přitom jsme měli vztah dalo by se říct ideální. Dělali jsme všechno jako vždycky a já jsem prostě jednoho dne řekla, že ho už nemiluji a odešla. Přesto, že se snažil, plakal, posílal mi obří kytice přes kurýra do práce, zval na večeře, sliboval svatbu, dítě.........prostě bylo vidět, že on mě miloval moc. Srdci se ale nedalo poručit, bylo mi ho líto, když jsem ho viděla plakat a prosit, ať se vrátím, ale lásku jsem už necítila. Když to nejde, tak to prostě nejde. Hlavně byste spolu měli mluvit, probrat to. Třebas je to krize z nepochopení toho druhého a když se do toho zakousnete a podrobně to proberete, najde se řešení.
Jenže ona už nechce nic řešit.Ono je to totiž pořád dokola…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
No ale i tak jsi to tam opravoval ty, i jsi neco splacel, tak kdyby to doslo az tak daleko, tak prece nemuzes odejit „s holou prdelou“, neco bys prece od ni dostat mel??