Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak tady bych si dovolila jen jednu větu. Komu není rady, tomu není pomoci.
@Elilen píše:
Tak nechováním tohodle ale nedocílím. Když chovat nebudu, bude řvát tak, že se zajíká a nemůže se nadechnout. A chováním spokojená je. Žvatlá, víská radostí. Na zemi jen řve a řve. A během řvaní pochybuju, že by měla náladu učit se přetáčet. Když neřve, tak se přetočit snaží, jenže způsobem, že se strašně prohne v zádech. A i když jí přetáčím zatlačením na nohu už dva měsíce, tak to tak stejně neudělá. Takže jí buď nechám řvát na zemi, kde se motoricky stejně vyvíjet nebude a já budu z pláče šílet, nebo jí budu chovat, kde se bude spokojená a vysmátá.Pro mě je lepší ta druhá možnost.
Jenže to je právě to, že ji i v půl roce neustále chováš a taháš na rukou. Kdybys jí dala trochu volnosti a vydržela chvíli pláče, tak by malá zjistila, že i na zemi je sranda a za pár dní by byla mnohem spokojenější i bez tvého chování. Neříkám, že jí máš na půl dne plácnout na zem, ale půl hodinka, hodinka, by ji fakt neublížila. Spíše naopak
![]()
@Elilen v podstatě nevím, zda jsi nejen z mých příspěvků zaznamenala, že to nebude chybou dítěte? Že nejspíš jde za tím, co ví, že funguje? Pláč a následně náruč?
Přesvědčovat tě nebudu, ono tě to stejně dožene, jak to tu už nejednou bylo psáno - ve formě rehabilitací a přísného pohledu doktorky. Potom si to asi uvědomíš.
Ona nejjednodušší cesta není vždy ta nejsprávnější. ![]()
@Ananta píše:
Tonj, tohle je ptákovina, když tady ležím s miminem na jeho hrací dece, tak můžu sem tam něco napsat, když se zvednu a půjdu vedle vařit, tak začně za pár minut povykovat kde jsem… už má půl roku a já už bych se taky ráda začala normálně stravovat a něco udělala krom běžného úklidu, takže se ted pokusím najet na jiný systém. Asi to pro ni bude ze začátklu trochu problém, ale snad to zvládne.
Na to ti musím napsat jediné, jaký si to uděláš, takový to máš…co takhle dát si tu deku do kuchyně, nebo lehátko…aby na tebe malá viděla… ![]()
@berry4 rozhodne neříkám, ze matka, která deti odkládá je horší, než ta co je tahá. To je o názoru, někomu funguje tahání, někomu odkládání. Me jen přišlo, ze jste se do holky pustily az moc agresivně, ze to dělá úplně špatně a přitom to špatně byt nemusí. Já taky zvládnou dceru naučit byt sama na zemi a hrát si, hraci plochu ma téměř všude po byte, ale mám prostě názor ten, ze dítě se to naučí samo bez nějakých mých zásahu, tudíž když zabrečí pochovam a většinu času si s ni hraju. Stejně tak mi třeba přijde zbytečný učit děti v pul roce usinat samotný, pokud si to sami nezvolí. A jak tu někdo zmiňoval, ze tímto přístupem je nakroceno k rozmazlenci co si v obchodě vyjeci všechno - to je pro me úplně mimo mísu. Moje nošeny as chovaný děti si nikdy nic nevymrcovaly.
Prostě své děti vědu úplně jinak než ty, ale výsledek je stejnej - spokojeny děti i rodiče. A o to hlavně jde. Není to o tom, ze jedna nebo druha cesta je špatně.
já nevím zas z extrému do extrému, buď chovat pořád nebo nechovat vůbec ![]()
Tak to ale přece není? já chovám kdykoliv si vzpomene, hraju si s prckem, nedrezůruju a přesto nejsem otrok, spí a usíná sám od narození, ano jsou výjimky nemoc nebo něco(vysírání), no tak jdu a lehnu si k němu i když to budu dělat několik dní tak si tím rozhodně nic nezkazím, má prostě daný základ.
@Elilen zkus to jak jsem psala dej ji na deku a buď tam s ní, a postupně si dovoluj víc
ani já ani Bery ti neříkáme nechovat vůbec, jen prostě zvolni a nech ji chvilku být. Jak už jsem psala MD je nejkrásnější období v životě ženy a má se užívat. Nehoň to z jednoho extrému do druhého ![]()
Jo a můj syn mám pocit v 5 měsících taky jen ležel, byl jak říká tchyňka pohodový kluk, celý tatínek ![]()
Ono svým způsobem všechny píšem kus pravdy, ale někdy to vyzní blbě, mluvené slovo je mluvené slovo ![]()
@doriang to, že mám samostatné děti neznamená, že nechovám
Nebo jsem nechovala… A ni jsem slůvkem nenaznačila - nechovej. Celou dobu se snažím sem vdechnout, že to sice bude stát něco pláče, ale pro tu malou to je nejvyšší čas, aby začal žít v jiné poloze, než ty 3,co jsem uvedla. Mám posledního mazla, co s námi do téměř 5 ti měsíců spal výhradně v naší posteli, potom ze dne na den přešel do postýlky - v podstatě bez řevu.
Já manducu prodala před měsícem, a že jsem ji užila nejen na ven! Nemysli si, že nevím, co to je upnout si uplakánka a s ním vařit, žehlit apod…
Ale o tom to není.
Jak píše K. Black - MD není jít z extremu do extremu.
Mne osobně zaráží v podstatě nepohyblivost dcerky- to, co popisuje, jako vývojové stadium své v podstatě již půlroční ZDRAVÉ dcery, s tím se moje děti potýkaly někde mezi 2-3 tím měsícem. A to si nedělám srandu.
Jestli na něco upozornuji, tak jedině na to, že se mi osobně zdá vývojově dosti opožděná, nehledě na to, že to s sebou nese i opožděnost psychickou.
S tím by měla něco ta holka začít dělat, ne si hledat nejjednoduší cesty, do budoucna tím budou obě trpět.
To je můj názor. ![]()
Příspěvek upraven 04.01.13 v 19:27
Skvěle se bavím
Moje malá už měsíc leze, minulý týden se poprvé postavila na nohy a dneska sebou dvakrát řachla, když už se snažila sama posadit, to všechno na zemi, na dece. Takže rozhodně opožděná není, spíš naopak.
Miluje lidi, není problém ji nechat u babičky, u tet, prostě kdekoliv na hlídání. A když jde z ruky do ruky, je v sedmém nebi. Takže o nezdravé závislosti na mně bych asi taky nemluvila.
A přesto, když jsme doma samotné a já se jí podle ní dostatečně nevěnuju, spustí brutus řev, a to klidně na břiše v pohybu, za pár minutek zfialoví a přestává dýchat a začne se zajíkat. V postýlce, v lehátku, kdekoliv, kde je vcelku bezpečno, když se jí nemůžu plně věnovat, takhle vyřvává. A já se prostě nebudu věnovat domácnosti, když mi někde fialoví dítě. Samozřejmě, že zvládnu něco obstarat, ale musí to být záležitosti, od kterých se ale dá v případě potřeby odběhnout. V noci spí bez větších problémů, jen trochu neklidně, přes den jinde než na ruce neusne, a to max. 3×20 minut. Kočárek nesnáší, většinu procházky prokřičí, nikdy jsem ji z kočárku při pláči nevyndala, přesto ji to už skoro 8 měsíců „baví“.
A upozorňuju, že tohle všechno dělala už jako mrňavoučké miminko, není to nic, co by se nějakým způsobem vyvíjelo k horšímu nebo k lepšímu.
Třeba naprosto nemám problém, nechat ji asistovaně vybrečet, když začala blbnout při usínání, seděla jsem u ní, hladila jsem jí a zvládly jsme to, ale přes den je to úplně něco jiného, to se o ni fakt bojím, navíc se pak pomalu ani nedá uklidnit a celý den stojí za houby.
Takže teď holky raďte mně, co mám dělat!
To je cvokhaus… Holky, vy to berete, jako bysme psaly, že máme buď pořád chovat, nebo naopak nechovat vůbec. Takhle to přeci nikdo z nás nepíše. Jen jsme napsaly, že není nutné mít dítě na rukou při každém zakňourání. Já se se svými dětmi do dneška tulím a mazlím strašně ráda, a přesto jsem je jako miminka nechala vyvztek na podlaze. A že půlroční mimčo už se vzteknout umí. Je dobré naučit se rozeznat pláč, kdy dítě něco trápí, bolí a pláč, kdy si něco vynucuje.
@Kicki Jak jsem už psala, obdivuju tě že nejsi ve cvokhausu, tohle bude nefalšované náročné dítě…
Hokkaidó polivku
a zítra bude svíčková
samozřejmě s dcerou na zádech ![]()
@K.Black píše:
A copak jste dneska vařily?
nic, vařila jídelna
![]()
@tonj Děkuju, naše příbuzenstvo taky říká, že tohle ještě nezažili, a že těch mimin v naší rozvětvené rodině už zažili. Ale ne že bych se na dva statné mládence v bílých pláštích necítila!
A omlouvám se za vlezení na profil, nešmírovala jsem, jen jsem blbě klikla.
Nám dovezla bábinka guláš s rýží a musím se pochlubit, s manželem jsme si včera večer uvařili špagety s omajdou!!! ![]()