Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Měla by žena vařit?
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.1.13 10:55
@Loki01 PROBOHA zase se v tom hnidopišsky neštourej, ČTI A CHÁPEJ V SOUVISLOSTECH. Já reaguju na věk a vývoj toho batolete TEDˇ. 8 mi týdenní umí dát najevo emoce, v půl roce je to už vyloženě citové vydírání. A to umí děti i mnohem dříve.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tonj
4.1.13 10:56
@evick2 píše:
Holky já se omlouvám ale já měla od dvou měsíců nespavce a k tomu jsme měla na starost nemohoucí babičku, dítě mi spalo buď v kočáře v pohybu nebo po 30ti minutách kterým předcházel hodinovej řev, o nočním spánku se radši nezmiňuju a přesto jsem stihla babičky domácnost a tu svojí, neříkám že bylo všechno tip ťop ale dalo se to, vařila jsem si na dva dny dopředu a jak se ten můj malej dítětus začal pohybovat všechno bylo jen lepší. Tedy s ním bohužel péče o babičku byla náročnější. Nechci ze sebe dělat, jak to říkáte? supermatku?! ale chci říct že se to prostě dá zvládnout jen si to rozplánovat.
Tomu už říkám zápřah, ještě se starat o nemohoucího člověka…mazec.
- Citovat
- Upravit
4.1.13 10:57
@Elilen
@Elilen píše:
@tterka Problém ve výchově? Ve výchově půlroční? Ona byla asi první dva měsíce celkem v pohodě. Protože měla nov. žloutenku. Potom se to ale začalo zhoršovat. Přes den spí dohromady půl hodiny (v kočárku venku dýl, ale to neřeší problém vaření) a přes den jí nechovám dohromady tak půl hodiny. A to jsou chvilky, kdy si dojdu na záchod, převezmu balík od pošťáka… A to i tu půl hodinu brečí. Naučila jsem dělat všechno jednou rukou. Uvařím si čaj, udělám palačinky, namaluju se, zametu… Jsou chvíle, kdy jsem už fakt bezmocná a nejradši bych proskočila oknem.
Kamarádka to ma taky tak. V tomto veku je to i některých děti normální. Myslím, ze je docela brzo na to mluvit o pohybových problémech. Na rukách bych ji asi porad nemela. Položit ale porad se ji věnovat aby věděla, ze tam jsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 10:58
@Elilen píše:
@tterka Problém ve výchově? Ve výchově půlroční? Ona byla asi první dva měsíce celkem v pohodě. Protože měla nov. žloutenku. Potom se to ale začalo zhoršovat. Přes den spí dohromady půl hodiny (v kočárku venku dýl, ale to neřeší problém vaření) a přes den jí nechovám dohromady tak půl hodiny. A to jsou chvilky, kdy si dojdu na záchod, převezmu balík od pošťáka… A to i tu půl hodinu brečí. Naučila jsem dělat všechno jednou rukou. Uvařím si čaj, udělám palačinky, namaluju se, zametu… Jsou chvíle, kdy jsem už fakt bezmocná a nejradši bych proskočila oknem.
Já se tě nechtěla nějak dotknout (ani nikoho jiného), jen jsem prostě napsala svůj názor - nebo spíše dotaz. Ale abych řekla pravdu, tak to, co píšeš, už je docela extrém. Hele, neboj se. Ono půlroční dítě trocha pláče fakt nezabije a ty si svým chováním zahráváš s psychickým i fyzickým vývojem své holčičky. Už pěkných pár týdnů si tvou pozornost umí vynutit právě pláčem. Šoupni ji na zem na deku, dej k ní pár hraček, hrazdičku, občas na ní z dálky promluv, ať ví, že není sama… Chvíli si popláče, ale postupně se naučí, že se svět netočí jen okolo mámy, která jí vyčerpaná neustále chová. Nehledě na to, že ty jsi unavená, vyčerpaná, občas třeba i vystresovaná. To dítě to z tebe vycítí, a bude protivné a uřvané. Nebuď její otrok. Jsi skvělá máma, ale to neznamená, že se strháš s dítětem v náručí. A to, že jí teď začneš učit „samostatnosti“ se ti jednou vrátí - bude si umět sama pohrát, malovat, bude se lépe adaptovat v cizím prostředí. Určitě to jednou oceníš ty i ona 
Příspěvek upraven 04.01.13 v 11:01
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 10:59
@berry4 píše:
@Loki01 PROBOHA zase se v tom hnidopišsky neštourej, ČTI A CHÁPEJ V SOUVISLOSTECH. Já reaguju na věk a vývoj toho batolete TEDˇ. 8 mi týdenní umí dát najevo emoce, v půl roce je to už vyloženě citové vydírání. A to umí děti i mnohem dříve.
Ok.
Ani v pul roce to neni citove vydírání. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 11:00
Holky, máte některá kdo píšete, jak se má miminko samo zabavit, uřvané a chovné dítě? Moje dcera taky skoro nespala a řvala, sotva jsem ji položila. Syn byl něco jiného a dokázal vklidu i půl hodiny od malička ležet v postýlce a koukat. S dcerkou jsem opravdu dělala spoustu práce s ní v šátku. Nebudu tady psát, že jsem naprosto nic nestihla a že to byla tragédie, to jsem toho zase stihla hodně, třeba v kočárku se mi ji podařilo uspat i na 2 hodiny v kuse. Ale pochybuju, že kdybych ji nechala řvát, že bych ji nějak vychovala. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 11:05
Mezi sestym a devatym mesicem se dite teprve uci, ze neni soucasti tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 11:06
@Makinaa007
Jak jsem psala, mé první dítě byl anděl, druhé mi to vynahradilo - děsný ďábel, neustálý řev, nespokojenost, kdybych ji pořád nosila na ruce a věnovala se jen jí, tak už bych dávno visela někde na větvi. Nehledě na to, že jsem byla unavená, protivná, vystresovaná, a tím pádem malá byla ještě horší. Takže jsem se naučila ji „ignorovat“. Dát na deku, obložit hračkami, mluvit na ní… Za začátku řvala jako tur, ale postupně z ní byla super samostantá holčina. Ve dvou letech vydržela sedět dvě hodiny u stolu a prohlížet si obrázkové knížky, čmárat na papír, skládat dřevěné puzzle… Pár dní nuceného řevu a vztekání mi stálo za tu pohodu a klid, kterou s ní mám teď…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 11:07
@berry4 píše:
@Elilen asi se ti to bude zdát jako rejpnutí, ale souhlasím s Terkou, ano, i já se kloním k tomu, že TOHLE JE problém ve výchově.
Ano, ony už i malé děti dokáží být citoví vyděrači, nemysli si, že ne, oni už od cca 8 týdnů dokáží pláčem dát najevo emoce, pocity.
Koukám, že tvá malá už je vcelku dost velké dítě, pominu, co všechno by měla umět, jestli nechcete skončit na rehabkách, protože bude mít s největší pravděpodobností s takovou atrofované svaly, bude zaostalá ve vývoji, já bych to řešila radikálně.
Rozbalit z plín, položit pod hrazdičku, ze začátku si s ní hrát, až se naučí sama na hračky sahat a zaujmou ji, postupně opouštět a prodlužovat časy, kdy tě nebude mít za „prdelí“.
Tahle opičí láska ala" přece ji nenechám vyřvat" je víc ke škodě, než k užitku. VŠECH.
já teda taky musím souhlasit, rozbalit a nechat nahé dítě si kopkat pomáhá opravdu to pomáhá i na prdíkykdyž dítě budete od malinka pořád jen nosit a houpat zvykne si na to a v roce vám odejdou záda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 11:12
@tterka píše:
@Makinaa007
Jak jsem psala, mé první dítě byl anděl, druhé mi to vynahradilo - děsný ďábel, neustálý řev, nespokojenost, kdybych ji pořád nosila na ruce a věnovala se jen jí, tak už bych dávno visela někde na větvi. Nehledě na to, že jsem byla unavená, protivná, vystresovaná, a tím pádem malá byla ještě horší. Takže jsem se naučila ji „ignorovat“. Dát na deku, obložit hračkami, mluvit na ní… Za začátku řvala jako tur, ale postupně z ní byla super samostantá holčina. Ve dvou letech vydržela sedět dvě hodiny u stolu a prohlížet si obrázkové knížky, čmárat na papír, skládat dřevěné puzzle… Pár dní nuceného řevu a vztekání mi stálo za tu pohodu a klid, kterou s ní mám teď…
Asi tak, žádné dítě není stejné, každé vyžaduje něco jiného, měla jsem to stejné, do týdne zlatou holčičku. S dětmi se DÁ v tomhel domluvit, chce to trpělivost a něco pro to udělat.
@Loki01 ono je být a BÝT součástí matky.
Pokud si dítě naučíš, že když zařve, tak je to podnět k tomu, že jej máš chovat, protože je tak spokojené, není to citové vydírání, je to jeho „řeč“ v tom smyslu, že ví, že se tak domluví.
Ovšem.
Na druhou stranu tohle beru jako selhání matky, že věci řeší tou nejjednoduší cestou, tady je to to chování a v podstatě nedělá nic proto, aby tomu dítětti royšířila obzory, dala mu prostor k tomu, aby přišlo na to, že jsou i jiné alternativy, než se chovat.
A jsem zase u toho - někdy je to rostě za cenu i několikadenního řevu, ovšem především za důsledností a vtrvalostí matky.
A čím později - tím hůř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 11:20
@blabola píše:
Tyhle zastaralý názory, to je fakt něco. Když byly synovi dva měsíce, byli jsme na léto u našich. A jednou mě otec přišel v pět ráno vzbudit, protože jsem manželovi nenachystala svačinu do práce. Protože to je prostě ženská povinnost aže s takovou mi nejspíš uteče za jinou.
no jo, starší generace to měli jinak 
Ale tohle mi někdo udělat, tak vrazdim 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 11:21
@berry4
Ja to zase beru tak, ze dite je spokojene, vi ze jsi porad nekde blizko a je natolik sebevedome aby samo objevovalo svet. Tak to aspon bylo u maleho. Nikdy jsem ho nenechala vyrvat, vzdycky vedel ze kdyz me potrebuje tak jsem opodal a ted je to (vlastne uz od malicka) strasne samostatny. Proste se na me muze spolehnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lihow
4.1.13 11:26
vaření
Žena by měla vařit dobré věci, omáčky, svíčkovou, rajskou, koprovou. Polévky. Také by měla péct buchty, dorty, cukroví a další dobroty. 
- Citovat
- Upravit
4.1.13 11:28
@lihow píše: Žena by měla vařit dobré věci, omáčky, svíčkovou, rajskou, koprovou. Polévky. Také by měla péct buchty, dorty, cukroví a další dobroty.
Teď jsi to rozsekl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lihow
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
