Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@ZdenMal píše:
No tak to nedělej, pokud ti to přijde jako hazard. Pokud je zakl finančně soběstačná a jen hledá dárce spermatu, tak prosím, nevidím rozdíl mezi tímto a sperm bankou. Pokud plánuje být na otci svého dítěte závislá, tak píšu, je to sebevražda.Respektive v čem vidíš riziko, pokud má finance vyřešené?
Bože, ve všem! Copak tady denně nečteš, jak umí chlapi udělat ženské peklo přes společný děti? Finance, ty si seženeš vždycky, ale když narazíš na psychopata, tak klidnej život už ti nikdo nevrátí. A víš co mají psychouši společnýho? Snaží se partnera co nejvíc zaháčkovat. Kdyby na mě chlap po třech měsících vybalil, že chce dítě, tak zdrhám, protože to není normální!
@Anonymní píše:
Je tu někdo, kdo to tak měl a vydržel mu šťastný vztah doteď? Seznámila jsem se s mužem, který je pro mě po všech stránkách dokonalý. Oba moc chceme rodinu, jsme v tomto dost podobné typy - moc ji chceme, ale jen s tím, se kterým to bude napořád. Několik vztahů nám oběma předním nevyšlo, on si s žádnou z nich nedokázal tu rodinu představit, neměl štěstí.. fakt jsem nenašla nic, žádnou varovnou kontrolku.. úplně bychom se nesnažili o miminko, ale dali tomu volný průběh, říkám si že už to v mém věku nepůjde hned na poprvé, ale náhoda je blbec. Ale taky chci aby bylo chtěné. Jsme oba 30+, takže na rodinu věk už máme.
Urcite ne, je to hrozne brzy na to nekoho poznat. Je pitreba si projit par zatezkavacima zkouskama a urcite zkusit spolecne bydleni.
A já s takovým chlapem jsem už x let a máme 7 dětí. A to, že se mnou chce dít asap mi řekl ještě před prvním sexem.
Pokud si pořizuješ dítě s konkrétním člověkem, tak nevýhoda je, že to může dopadnout hodně blbě. V tom případě doporučuju sperm banku. Pak bude mít klid.
@Janli píše:
Bože, ve všem! Copak tady denně nečteš, jak umí chlapi udělat ženské peklo přes společný děti? Finance, ty si seženeš vždycky, ale když narazíš na psychopata, tak klidnej život už ti nikdo nevrátí. A víš co mají psychouši společnýho? Snaží se partnera co nejvíc zaháčkovat. Kdyby na mě chlap po třech měsících vybalil, že chce dítě, tak zdrhám, protože to není normální!
Sestra se švagrem se poznali a hned dali dohromady. Sestra do roka rodila, miminko letos končí VŠ, má dva mladší sourozence a rodiče jsou spolu viditelně šťastní i po skoro pětadvaceti letech.
Kamarádi, co se znali a přátelili deset let, se dali dohromady a ona otěhotněla během pár týdnů. Klapat to přestalo, když bylo dítěti půl roku, po cca pěti letech vzájemného pekla šli konečně od sebe, teď mají několik let střídavku a už se ani trochu nepřátelí.
Co z toho plyne? Může to dopadnout úplně jakkoliv, každopádně za mě je to dost riskantní:/
@ZdenMal píše:
A já s takovým chlapem jsem už x let a máme 7 dětí. A to, že se mnou chce dít asap mi řekl ještě před prvním sexem.Pokud si pořizuješ dítě s konkrétním člověkem, tak nevýhoda je, že to může dopadnout hodně blbě. V tom případě doporučuju sperm banku. Pak bude mít klid.
Normální člověk nehraje ruskou ruletu s něčím tak závažným, jako jsou děti. Pět komor je prázdných, ale v šesté je ostrá kulka.
@karkarka my si tykame? Kdo ses abys mohla nekomu radit co kam ma psat?
Kdybych takhle premyslela tak nemam dite nikdy. Rozpadnout vztah se muze i po tom co jsou spolu dva lidi 10 let a muze se to za mesic vsechno zkazit..😀 🤷🏻♀️a kdyz si rozumime a chceme, tak proc ne? Kdyz neznate okolnosti tak se soudi velice dobre ze?
Příspěvek upraven 30.03.23 v 13:53
První dítě plánovaně po dvouletém soužití, krátce po porodu jsem ho vyhodila… Otěhotněla jsem, měl mě podle něj jistou, začal chlastat, sem tam nějaká facka, nádobí doma lítalo a já nic nesměla…A to jsem si myslela, že ho za ty dva roky znám. Mladá naivka, které pomohl v těžké chvíli. Druhé dítě… Půl roku randění, pět měsíců soužití, chtěné těhotenství, vzhledem k mému genetickému zatížení a jeho vyššímu věku. Věděli jsme, že čekat už nechceme. Má za sebou dvacetileté manželství, takže předpoklad stability tam byl (žena mu utekla za mladíčkem) a za měsíce randění jsme spolu strávili tolik času, že nám přišlo, jak kdybychom se znali celý život 😁 Byli jsme spolu každý den x hodin, neustálé povídání, hodně poznávání, první sex až po několika týdnech randění… Věděli jsme o sobě naprosto vše. Nejsme spolu úplně dlouho, dcerce jsou tři. Ale růžové brýle dávno nemám, ani partner ne a přesto vím, že náš vztah je velmi silný a jsme oba spokojení 😊 Stejné názory, postoje, zájmy, priority a hlavně má od začátku moc rád i mé první dítě a jsou to parťáci. A já ještě víc zamilovaná, než na začátku ![]()
Ovšem tři měsíce od poznání mi přijde opravdu dost málo… Nikde jsem se nedocetla, zda spolu žijete? Kolik času spolu trávíte? Už jste prošli nějakou stresovou situací?
Chytrý clovek dokáže velmi rychle druhého odhadnout. Ze na to někomu nestačí několik let a pak fnuka, že žil v domácím násilí je blbý.
@Mamhlucnehosouseda pokud to bylo mířené na mě, tak asi špatně čteš… Sama jsem tam psala, že jsem byla mladá naivka. Nechala jsem se utáhnout v pro mě těžké době a spoustu věcí zřejmě přehlížela, ale to tady rozepisovat nechci. Nemělo to být fňukání 😊 Naopak, já jsem i za tuto zkušenost velmi vděčná, protože mám úžasné dítě a otevřelo mi to v mnohém oči. Úplně bych na tvém místě tohle nesváděla na intelekt… Je spoustu chytrých, vzdělaných žen, které v domácím násilí žijí x let.
@Anonymní píše:
@karkarka my si tykame? Kdo ses abys mohla nekomu radit co kam ma psat?
Kdybych takhle premyslela tak nemam dite nikdy. Rozpadnout vztah se muze i po tom co jsou spolu dva lidi 10 let a muze se to za mesic vsechno zkazit..😀 🤷🏻♀️a kdyz si rozumime a chceme, tak proc ne? Kdyz neznate okolnosti tak se soudi velice dobre ze?Příspěvek upraven 30.03.23 v 13:53
Tady si tykají všichni ty paní chytrá. A jo, nemáš nárok radit, když jsi s někým týden i s cestou.
@Anonymní píše:
@Mamhlucnehosouseda pokud to bylo mířené na mě, tak asi špatně čteš… Sama jsem tam psala, že jsem byla mladá naivka. Nechala jsem se utáhnout v pro mě těžké době a spoustu věcí zřejmě přehlížela, ale to tady rozepisovat nechci. Nemělo to být fňukání 😊 Naopak, já jsem i za tuto zkušenost velmi vděčná, protože mám úžasné dítě a otevřelo mi to v mnohém oči. Úplně bych na tvém místě tohle nesváděla na intelekt… Je spoustu chytrých, vzdělaných žen, které v domácím násilí žijí x let.
To jsem nemyslela na tebe. To bylo obecně. Podle me clovek s nějakými životními zkušenostmi povahu druhých lidí dokáže dobře odhadnout. Problematický chování je čitelný hned. Jaký má clovek vztah k lidem, dětem, zvířatům, chlastu, penězům, práci, k zivotu obecne, je vidět hned. Proc si my pak takto charakterove vadného clovek vybereme je naše vada.
@Mamhlucnehosouseda ono jak to vyběhlo hned pod tím mým příspěvkem, tak to tak vypadalo… 😃 Promiň ![]()
Jinak máš samozřejmě pravdu 😊 Dnes už také na to koukám s větším nadhledem, ale je to právě i o těch zkušenostech.
Fakt ne. Můj bývalej chtěl hrozně děti. Ač jsem byla mladá, blbá a zamilovaná, tak jsem řekla ne. Za pár let došlo na domácí násilí a já byla šťastná, že nás nic nepojí dohromady. Taky jsme byli na začátku jedno tělo, jedna duše….. Je mi úzko, jen si na to vzpomenu….