Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Litta píše:
Jinak Prekopová mi vadí ze dvou důvodů. Kauza s její metodou pevného objetí aplikovanou na chudáky autisty. A fakt, že sama děti nemá, takže všechny rady ohledně jich jsou jaksi… naivní v absenci vlastní zkušenosti.
Tak timhle jsi to rozstipla.To jsem o te zenske neslysela, ze nema deti.Tim se leccos vysvetluje.To ja jsem jako bezdetna taky kolem manzilka cukrovala stale jako holubicka.Ale s detma je to jaksi jiny level.
@MartinaIrena Mám děti tři a přesto si myslím, že má pravdu.
@MartinaIrena Tak jsem to zas nemyslela. Beru u ní s rezervou některé rady ohledně dětí, ale ty ohledně fungování jako celku, konkrétně tenhle rozhovor, mi připadají reálné. Proč je to u tebe jiný level? Nemáš sílu na svého muže? Už se ti nechce „s ním otravovat“? Nebo co se s dětmi změnilo, že nesouhlasíš s tím, že tvůj muž by měl být jako spolutvůrce dětí důležitější (nemůžu najít vhodné slovo, teď mě za něj všichni vezmete, ale nemyslím to jako důležitost,…
) než ty vytvořené děti?
@Litta Ja mam manzela rozhodne na prvnim miste.Ale s detma nastoupila silena unava a zdravotni problemy.Uz proste neni ta energie a sila na takove to tututu nununu.
@MartinaIrena píše:
Tak timhle jsi to rozstipla.To jsem o te zenske neslysela, ze nema deti.Tim se leccos vysvetluje.To ja jsem jako bezdetna taky kolem manzilka cukrovala stale jako holubicka.Ale s detma je to jaksi jiny level.
Nejde nutně o obskakování, to jsem si z jejího textu fakt nevzala.
Spíš o celkové nastavení hierarchie.
@MartinaIrena píše:
Tak timhle jsi to rozstipla.To jsem o te zenske neslysela, ze nema deti.Tim se leccos vysvetluje.To ja jsem jako bezdetna taky kolem manzilka cukrovala stale jako holubicka.Ale s detma je to jaksi jiny level.
Nesouhlasím, já mám děti tři, přesto to vnímám stejně jako ona. Vždy tomu tak bylo a nikdy jsem nemusela řešit manželovu nevěru.
S něčím souhlasím, s něčím ne. Ale jak už tu někdo psal, nemá vlastní děti a to ji potom podle mého jaksi nelimituje v tom, být co se výchovy týče, tak radikální. Třeba ten příklad s maminkou a obtížně přebalitelným děckem. Já mám takové děcko, co má furt se vším problém-přebalování, oblíkání, obouvaní, jezení v klidu…a jasně, že vím, že jsem větší a prostě ho přebalím, oblíknu, obuju i nakrmím, ale v podstatě celý den tady spolu furt bojujema to je prostě strašný voser
, který si neumí představit někdo, kdo takové děcko nemá. možná ta maminka chtěla jen nějak uklidnit, povzbudit, poradit nějakou fintu…a dostala radu, že má to dítě prostě přeprat…
Co se týče té hierarchie v rodině a rozdělení rolí…do určité míry souhlasím, ale ne všem to prostě dnešní doba dovoluje. Dokud jsem doma, vařím, žehlím, uklízím(i když muž pomáhá). Jakmile se vrátím do práce, bude prostě potřeba, aby někdy ten nákup uděla on, aby vyzvedl děti ze škol a školek, aby jim udělal něco na jídlo, než přijdu z práce atp…jinak bych prostě musela změnit zaměstnání a to by se nám moc nevyplatilo. Takže podle nejde úplně tak lpět na starém řádu, pokud se okolnosti poměrně výrazně změnily. Beru, že je třeba být ve výchově jednotní, prokazovat si úctu, navzájem se neshazovat apod. Ta dělba rolí, to už je trochu ošemetnější záležitost…
Příspěvek upraven 25.01.16 v 16:26
@Maty1989 píše:
Tak to je mazec. Řád má být jak doma, tak i ve výchově. Doma mají dělat oba, vychovávat mají oba. Chlap má minimálně pomoct, neříkám, že má dělat všechno. Pak by chlap jen chodil do práce a tím to hasne?
A žena by se starala o domácnost a tím to hasne. Proč ne? jsou tu rozdělené role a povinnosti. Já neřeším rozbitou kliku nebo kapající kohoutek nebo potřebu peněz, to je jeho starost
a on neřeší nákupy a obědy
ono to takto fungovalo celá staletí
‚Budu tak šťastná, když uvaříš, ty to tak dobře umíš…‘
tohle rict muzi, tak mi jde merit teplotu
Ze se da prezit, kdyz muz nakupuje a vari… To jsou teda moudra. Uplne jiny svet, pro me je nepredstavitelne, ze budu muzi rikat pojd mi pomoct s uklidem.
Ale tak kdyz to nekomu funguje ![]()
Prekopku nemusim, clovek, co propaguje tyrani deti, by do vychovy kecat vubec nemel ![]()
@Baba píše: ‚Budu tak šťastná, když uvaříš, ty to tak dobře umíš…‘tohle rict muzi, tak mi jde merit teplotu
Ze se da prezit, kdyz muz nakupuje a vari… To jsou teda moudra. Uplne jiny svet, pro me je nepredstavitelne, ze budu muzi rikat pojd mi pomoct s uklidem.
Tak mu řekneš co? „Seber se a běž to udělat?“ ![]()
@Baba píše:
Ale tak kdyz to nekomu funguje
Prekopku nemusim, clovek, co propaguje tyrani deti, by do vychovy kecat vubec nemel
Tak ona tam řeší především problematiku kultu dítěte, což není tak úplně to kecání do výchovy. Nicméně to mě vcelku zaujalo, kde propaguje týrání dětí? ![]()
@Baba ono pointou není lhát chlapovi (když neumí vařit, tak mu fakt nebudeš říkat, že umí vařit), ale umět to říct slušně a možná spíš žensky než to, co dneska běžně ženy předvádí. To pak skutečně chlapi vypadají jak služky. A bohužel co se týče rodin s dětmi, tak tam člověk málo kdy slyší děkuju a prosím, případně nějaký příjemný laskavý tón nebo pochvalu. A to je opravdu hodně smutné…
@mowla píše:
Nesouhlasím, já mám děti tři, přesto to vnímám stejně jako ona. Vždy tomu tak bylo a nikdy jsem nemusela řešit manželovu nevěru.
To ja taky ne.
Do dětí cpeme, že mají slušně poprosit a poděkovat, jenže když to dítě slyší mamku, jak volá na tátu „udělej to, přines to, podej to, zařiď to, vyřeš to“ a neslyší ani jedno prosím nebo děkuju, tak pak není divu, že je dítě schopno přijít k otci, natáhnout ruku, jako to dělá mamka a říct „podej mi to“. To je ale opravdu chování jak ke služce…
@Nimie píše:
Nejde nutně o obskakování, to jsem si z jejího textu fakt nevzala.Spíš o celkové nastavení hierarchie.
Jo tak to se asi shodnem.Ja se taky snazim, aby muz byl pro deti autoritou a snazim se ho mit v ucte. A ta ucta je u nas, myslim (a mela by byt vsude), vzajemna.