Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Karel38 píše:
@Jannena Dceři je pět a druhému synovi dva.
Rychle sis pořídil novou rodinku. Klukovi byl sotva rok a ty jsi vesele pracoval na tom, založit si novou familii? No to jsi borec a ta tvoje frajerka, to taky bude asi výkvět společnosti, když si udělá dítě s někým, kdo má přes rok staré, postižené dítě z předchozího vztahu.
@Matt 02 píše:
Rychle sis pořídil novou rodinku. Klukovi byl sotva rok a ty jsi vesele pracoval na tom, založit si novou familii? No to jsi borec a ta tvoje frajerka, to taky bude asi výkvět společnosti, když si udělá dítě s někým, kdo má přes rok staré, postižené dítě z předchozího vztahu.
V roce se nemohlo vedet, ze to dite bude mentalne postizene, vzdyt diagnostika u tak maleho ditete nemohla byt provedena, tohle bude fakt trol.
@alatheia1 Máte pravdu. MR byla zjištěna dodatečně později. Do té doby se to přisuzovalo té jeho slepohluchotě. Bývalá manželka mi sem tam pošle synovu lékařskou zprávu a fotky.
@Karel38 píše:
@arinecka Zatím jsem o stěhování neuvažoval. Po rozvodu jsem se s novou partnerkou nastěhoval do domů po jejich zemřelých rodičích, kteří žili na Moravě.Zatím nevím, co s domem udělám. Možná ho přenechám dceři.
Ale ten dům nebude celý tvůj. Ty jo, není ti ze sebe na zvracení?
Tak jsem to dala prečíst pritelovi. No, slovo dement bylo to nejslušnější. A Prý nejhorší je, že takoví lidi opravdu existují a chodí mezi námi.
@Karel38 Tak ten dům prodej a synovi věnuj celou částku z prodeje. To by mu mohlo na terapie a podobně stačit, když mu budeš ještě posílat alimenty. Péče o postižené dítě je opravdu finančně nákladná.
@Margery píše:
@Karel38 Tak ten dům prodej a synovi věnuj celou částku z prodeje. To by mu mohlo na terapie a podobně stačit, když mu budeš ještě posílat alimenty. Péče o postižené dítě je opravdu finančně nákladná.
No v takovém případě by to bylo asi nejlepší. Prodat dům, celou částku vložit dítěti na účet, dát do ústavu, udělat si trvalý příkaz na alimenty a hlavně vyřešit nějakého opatrovníka(to by poradil ospod),který by z těch peněz kupoval třeba i oblečení apod. a prostě by třeba jednou za měsíc přišel za dítětem, podíval se co potřebuje a jinak by byl v kontaktu s ústavem. Pak by o něm otec nemusel ani vědět a barák stejně náleží dítěti(peníze z něj),takže se mohou posílat alimenty a nemusí o dítěti ani vědět, ale je potřeba se alespoň o toto postarat a ne to podat tak hnusně. A ať se nová žena smíří s tím, že ještě minimálně 11 let se bude výživné posílat a opatrovník může za dítě žádat i o zvýšení.
@Fiveone píše:
No v takovém případě by to bylo asi nejlepší. Prodat dům, celou částku vložit dítěti na účet, dát do ústavu, udělat si trvalý příkaz na alimenty a hlavně vyřešit nějakého opatrovníka(to by poradil ospod),který by z těch peněz kupoval třeba i oblečení apod. a prostě by třeba jednou za měsíc přišel za dítětem, podíval se co potřebuje a jinak by byl v kontaktu s ústavem. Pak by o něm otec nemusel ani vědět a barák stejně náleží dítěti(peníze z něj),takže se mohou posílat alimenty a nemusí o dítěti ani vědět, ale je potřeba se alespoň o toto postarat a ne to podat tak hnusně. A ať se nová žena smíří s tím, že ještě minimálně 11 let se bude výživné posílat a opatrovník může za dítě žádat i o zvýšení.
Přesně tak. Já bych nikoho nenutila starat se o postižené dítě, ale at je tedy to dítě po hmotné stránce plně zabezpečené.
Vždycky, když vidím nějakou matku s takto postiženým dítětem, mnohdy už dospělým, trhá mi to srdce. Nejradši bych ji objala a vyjádřila obdiv za to, jak je silná. Musí to být hrozný pocit, myšlenky co bude, až nebude sama moci nebo už tu nebude.
Já si dokonce myslím, že postižené děti by měly být na nějakou formu ústavní péče zvyklé - třeba i stacionář, krátkodobé odlehčovací pobyty atd. Aby to pro ně nebyl, až rodiče nebudou moci, až takový šok.
@Karel38 píše:
@arinecka Zatím jsem o stěhování neuvažoval. Po rozvodu jsem se s novou partnerkou nastěhoval do domů po jejich zemřelých rodičích, kteří žili na Moravě.Zatím nevím, co s domem udělám. Možná ho přenechám dceři.
Není to ze sebe na zvracení? Dům, který si,,nechal,, bývalé ženě teď přenecháš dceři, kterou máš s jinou babou? Takze k zve ex je to cizí děcko? a co syn? S tím se už nepočítá? Ubohá kreaturo ![]()
@Karel38 píše:
Dobrý den,Hned na začátku řeknu, že nevím, jestli mi bude někdo z vás rozumět.
S bývalou manželkou, která má rakovinu v posledním stádiu máme sedmiletého syna, který trpí hluchoslepotou a MR.
A já se bojím toho, že bych kluka dostal do péče. Rád bych to odmítnul. Nechci se starat a mám dávno zařízený život s jinou ženou, se kterou jsem šťastný. Nerad bych si to klukem pokazil.
Pokud by si syna vzali do péče rodiče bývalé musel bych jim platit alimenty?
Když bude v nějakém ústavu nebo kam se to dává, musím za ten ústav platit?
Jsem jenom chlap, co chce být šťastný. Nic víc.
No ty kráso, ty jsi ale otec a vůbec člověk k zblití ![]()
Je vůbec tvoje existence k něčemu dobrá?
Karma je zdarma ![]()
@bigl píše:
Jaký šel, takovou potkal.
Až se něco stane vašemu společnému dítěti - vážně onemocní, úraz atd., tak doufám, že ho taky šupnete do ústavu a přestanete se o něj zajímat.
já zase doufám, že ho jednou jeho dcerka jako dědka senilního sama do ústavu šoupne a nechá ho tam hezky osaměle dožít.
Tebe bych chtela mit ve sklepe, tatko.. a rada bych te chodila mlatit lopatou..
Snad nejsi opravdovej, protoze jinak doufam, ze te karma chyti za…fogla, aby ses uz nemnozil…