Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
souhlasím… já osobně nejsem moc holčičí - vyrůstala jsem spíš mezi kluky a tak jsem se trochu i bála jak tu svoji holčičku vychovám…růžovou jsem nikdy moc nemusela, ještě než se narodila, ta jsem říkala že růžovou snad nikdy nosit nebude, že se mo nelíbí…a dneska mi tu pobíhá lumpajznice v růžových tepláčkách a v triku s mašlí, skříň máme plnou sukýnek a šatiček a mně se to líbí
![]()
opravdu oboje je super, hlavně že jsou ti brouci zdraví a můžou nás zlobit
Příspěvek upraven 18.01.12 v 09:51
Zatím jsem nečetla diskuzi, dočtu pak..
Já u dcery od začátku věděla, že je to holka a byla jsem za ni strašně strašně šťastná. Teď jsem od začátku věděla, že je to kluk, ale přála jsem si zase holčičku. Když na mě na UZV koukly kouličky přes celou obrazovku, vzala jsem to v tu chvíli poměrně dobře, i když jsem sama od sebe čekala, že mě to rozpláče. Přítel je samozřejmě nadšený, všichni nám přejou, že budeme mít páreček, ale já sama jsem se ještě nesmířila s tím, že to bude opravdu kluk. Takže jsem ráda, že jsem si to nechala říct, abych měla čas to vstřebat. Samozřejmě ho budu milovat stejně, jako by to byla Vendulka, ale popravdě pořád v skrytu duše doufám, že na dalším velkém UZV se zjistí, že to byla mejlka.
U mne to bylo tak, ze jsem cely zivot chtela holcicku, muj manzel taky. V rodine meli same kluky uz po generace.
A mame kluka jasme moc stastni. ![]()
Jenze dokud nevis pohlavi, milujes miminko a jen si predstavujes, jake bude, ale vseobecne. Pak kdyz se dozvis pohlavi, tak uz milujes holcicku a nebo chlapecka. Uz presne vis, co tam uvnitr v brisku je, muzes k nemu mluvit, oslovovat ho jmenem. Klukovi rikat treba ty rostaku, holcicce princezno a na to druhe pohlavi si ani nevzpomenes. JA byla z kluka nadsena jeste ten vecer, co jsem se to dozvedela. ![]()
Proste pak uz to je tvuj chlapecek nebo holcicka. Uz to neni jen ta neurcita predstava.
Snad je to srozumitelne, co jsem napsala. ![]()
A ja uz u druheho ani nepremyslim, co bych chtela. V necem radsi kluka a zase na druhou stranu i tu holku, abych si vyzkousela jake to je. ![]()
Taky jsem si myslela, ze budu mit chlapecka, manzel do me hucel, ze to bude chlapecek a ja si ho vlastne i prala. Pak mi bylo receno, ze to bude asi holcicka a musim rict, ze to pro me byl takovej pidisok, v tom smyslu, ze jsem si sebe s holcickou neumela vubec predstavit. Vsechno se zmenilo okamzite po porodu a kdybych uvazovala o druhym detatku, klidne bych si prala druhou holcicku ![]()
První těhu jsem si od začátku myslela, že je to holka. A byla. Než jsem podruhé otěhotněla, tak jsem říkala, že budeme mít 2 holky. Když jsem podruhé našla // tak mi to v hlavě nějak přeskočilo a něco mi říká, že to bude kluk. I mu od začátku před malou říkáme „brácha“ Verdikt se dozvím možná v pátek na UTZ ve 20 tt. No, jsem zvědavá. Zklamaná určitě nebudu, i když bych manželovi toho kluka přála. Nejvíc zklamaná bude asi malá, protože o ségře nechce ani slyšet.
Měla jsem stejné pocity, do 20tt mi říkali že je to holčička, já byla happy, a pak najednou ve 20tt šok, že je to chlapeček.. a já začala brečet.. Postupem času jsem se s tím vyrovnala, a teď bych neměnila ![]()
Viz. můj tehdejší deníček https://www.emimino.cz/…ucnost-7286/ ![]()
je jedno co to bude hlavně at je zdravé a stejně tajně doufej.
Ahoj,
u obou těhotenství jsem věřila, že budeme mít kluka. První měl být Jakub a druhý Tadeáš. No a jak vidíš, mám dvě holky. Jo ten první moment je trošku šokový, ale zvykneš si. A jakmile to malé uvidíš, tak ho budeš milovat.
Příspěvek upraven 18.01.12 v 10:06
no, možná to na utz může trochu zamrzet, ale člověk si na to rychle zvykne a těší se, ať už to je chlapeček nebo holčička.
Já si jako první přála holčičku, ale tak nějak jsem měla tušení, že je to kluk. Tak jsem se s tím i smířila a těšila se na kluka. Jenže na ultrazvuku se ukázalo, že je to holčička ![]()
Dneska máme páreček a musím říct, že je to úúúúplně jedno.
Spíš mě vadil názor tchýně, která nepřipouštěla, že by její syn mohl mít jen tak nějakou holku, taky vnuky mírně oproti vnučkám protěžuje, to by se dít nemělo ![]()
Já tušila, že čekám kluka, víc jsem se na něj připravovala a snila si to tak, že první bude kluk a pak holčička. (samozřejmě mi to bylo jedno). Ale od dvou čárek na testu jsem věděla, že to vedět prostě nechci, manžel souhlasil. A po 12ti hodinovém porodu jsem fakt, že máme holčičku přijala naprosto samozřejmě
Přiznávám, že v první chvíli mi to bylo jedno, slyšela jsem, že pláče, věděla, že je vše v pořádku a byla hlavně ráda, že to mám za sebou ![]()
Tak jestli nechceš „zklamání“, nenech si to říct, na sále to pro tebe naprosto samozřejmý fakt ![]()
Holky, moc milá diskuze! ![]()
U nás v rodině jsou samé holky, mám jen jednoho bratrance a jinak sestru (naprosto skvělou) a 3 sestřenice. Takže kluk by se hodil. My jsme se se sestrou už dopředu domluvily, že ona bude mít ty holky a já ty kluky.
Já na holky nejsem a na růžovou, volánky, šatičky, culíčky apod. už vůbec ne. V prvním těhu jsem věděla, že to bude kluk, i když mě všichni tipovali na holčičku, ale já věděla své. No a je to kluk. Teď v druhém těhu mi bylo 4 měsíce pořád hrozně špatně, zase všichni, teď to bude ta holčička, ale já opět věděla své.
No a bude to druhý kluk. Tak ještě do třetice toho třetího. Z holčičky bych byla si zklamaná, mojemu je to jedno, i když chlapi jsou asi víc na ty syny. Já sama moc „holčičí“ nejsem, možná bych si s dcerou moc nerozumněla. ![]()
Neboj,bud ráda že čekáš zdravé miminko-na pohlaví přece nězáleží…U prvního jsem si přála holčičku byl to kluk,ted po druhé jsem si byla na tuty jistá že je to chlapeček a pani doktorka na genetice po půl hodině hlídkování a prosení aby se mimi otočilo a ukázalo se kdy jsem jí tvrdila že to je kluk oznámila mému staršímu tak jak se těšíš na sestřičku…byla jsem v šoku a můj syn bravurně odpověděl:Tak to se stěhuju,bárbíny doma nechci !!!!!:mrgreen: Ale ted je ze sestřičky úplně posranej,pořád jí říká jak je krásná a vlastně všichni jsou z ní na měkkko..... ![]()
Ahoj, já si vždycky přála holčičku a přeju si ji moc. Prvorozený byl kluk, trošku zklamaná jsem byla, ale řekla jsem si, že plánujeme ještě jedno, tak třeba možná. Chtěla jsem párek, ale první holku a druhého kluka, no, první byl kluk, u druhého vnitřně cítím, že je to opět kluk a raději si to říct nenechávám, protože tim by byly všechny moje naděje na to jedno procento (vím, že těch procent je tam mnohem víc, ale pro mě ne) holčičky zazděné úplně a po porodu mi to už bude jedno, takže se s tím teď snažím smiřovat a mluvím o něm jako o klukovi i když to neni jisté, ale pro mě to jisté je. No, guláš nad guláši
a do třetího vím, že nepůjdu, nemůžu. Moje teta si taky přála pořád holčičku, no a má 3 kluky a je jí líto, že tu princeznu nemá.
tak mi teď máme jiný „problémek“…do 27tt nám třikrát potvrdili kluka, takže máme všechno modro-zelené i pokojíček měl být modro bílý. Teď na kontrole v tom 27tt mi doktorka řekla, ať raději počkáme, že už si není na 100% jistá. Ne že bych byla zklamaná, je nám jedno co to bude, ale bylo by to takové zvláštní, celou dobu s ním mluvíme jako s klukem a něm mluvíme jako o klukovi…no doufám, že za dva týdny na velkém UTZ nám toho kluka potvrdí, jinak budem muset na nákupy znova ![]()
Já strašně chtěla holčičku, přítel syna. Do 20. týdne jsem nosila holku (aspoň ve své hlavě), pak nám sdělili, že to je chlapeček (možná trochu mi to líto bylo, ale měla jsem radost, že má radost partner
). Teď jsem strašně šťastná, že toho malýho rošťáka mám
. Druhé bych si přála už tu holčičku, tak věřím, že se to povede
. No a když ne, tak bude mít syn parťáka na klukoviny
. Do třetího určitě nepůjdu.