Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Byla jsem na tom podobně, s manželem jsme si moc přáli holčičku. Na UTZ mi řekli, že to bude kluk a já najednou nevěděla, jak s tou informaci naložit.
Šla jsem do obchodu, koupila jsem první oblečky a nevím proč, byla jsem v té době úplně alergická na modrou světlemodrou barvu, protože v obchodech měli většinu věcí pro klučičí miminka pravě v týhle barvě.
A za pár dni se to srovnala a začala jsem se těšit, dokonce jsem si říkala, že kluk to má v tom dnešním světě lepší.
A teď mi tady lítá malej zdravej rarášek a je to to nejlepší, co mě v životě potkalo. ![]()
ségra si moc přála holčičku a když jí řekli, že to bude kluk, tak z toho byla v tu chvíli rozhozená a smutná… ale pak jí to přešlo a začala se těšit a teď, když je malý na světě, tak tvrdí, jak jsou kluci super a holčičku by stejně nechtěla ![]()
Ahoj, my si pohlaví říct nenechali, ale hned jak jsem otěhotněla, říkala jsem si, že to bude děvčátko a to jsem vždy chtěla kluka + každý říkal, že to bude klouček, pak jsem v těhu zkrásněla + bříško do špičky, takže nakonec i já myslela, že porodím kluka, no a máme holčičku
Zklamaná jsem rozhodně nebyla, je to moje žabka, kluk bude další ![]()
Ahoj tak já mám už 4kluka
holčičku jsem chtěla vždy a taky jsem to vždy ořvala
ale když jsem je porodila a dali mi ho do náručí tak jsem byla táááááák šťastná,že bych nikdy neměnila. A když jdu nakupovat pokaždé koukám po holčičích oblečkách a říkám si jak bych tu „svojí“ holčičku hezky oblíkla do růžové
![]()
Já teda ještě děti nemám, ale už od puberty jsem si přála holčičku, o chlapečky jsem vůbec nejevila zájem, kdežto hrát si s malýma princeznama - to bylo moje. Pár měsíců zpátky jsme se s manželem začli pokoušet o dítě a já furt mluvila jen o holčičce. V 11. týdnu jsme o to malé přišli a od té doby je mi úplně jedno, co to další bude, hlavně že vůbec BUDE ![]()
Nečetla jsem celou diskuzi, ale doporučuju nenechat si říct pohlaví. Já se bála, že to bude kluk a že se nebudu těšit po zbytek těhotenství. Jenže pak kamarádky okolo mě měly všechny chlapečka a já chtěla taky, v den porodu jsem se strašně těšila na chlapečka a nakonec mám holčičku. Ve finále mi to bylo jedno, možná jsem chtěla víc chlapečka
každopádně žádné zklamání jsem nezažila a ještě z toho byla sranda, protože jediná já tvrdila z celého okolí, že to bude holčička. Měla jsem břicho hodně do špičky. Takže jsme opravdu zabavili a „naštvali“ celou rodinu. S každým utz mi říkali, ať si to nechám říct ![]()
Víte důvody proč jsem chtěla víc holku než kluka..
Dle mého názoru je dnes jednodužší vychovávat holku než kluka ( tak, že bych si to chtěla ulehčit? ) ![]()
Dále si myslím že matka s klukem nemůžou mít nikdy tak " intimní " vztah jako matka s dcerou. Kluci se začínají dřív stydět za mazlení se s mamou, ani se tak nesvěřují jako holčičky a tak..
NO a za třetí, neměla jsem s matkou moc dobrý vztah - tak jsem to chtěla u své dcery napravit..udělat všechno to, co neudělala moje máma a tak..
Trošku se bojím, že prostě nevím jak vychovávat syna..
![]()
smurfka ještě bych přihodila to, že jako máma syna bych se bála být tchýně… Já jsem třeba s mamkou do 19ti let neměla vůbec dobrý vztah a teď si voláme pořád.. A doufám, že u své dcerky napravím taky ty chyby co dělala moje mamka, že nás neobjímala, nedávala nám lásku najevo, toho všeho já mám ještě od malička v sobě strašně moc a potřebuju to předat a nevím jak moc jsou kluci mazliví..
Ahoj, já nějak od začátku těhu chtěla kluka - rozuměla bych si s ním víc, na panenky jsem fakt nikdy nebyla. Od jednoho takového snu ve druhém měsíci jsem si byla 100% jistá, že to bude holka. No taky je shodli se dva doktoři nezávisle na sobě. Zezačátku jsem byla taková zaraženější, že vozit kočárky a šít na panenky to fakt bych neee, ale pak jsem si uvědomila, já si s panenkama taky nikdy nehrála, motala jsem se kolem zvířat, aut, celkově techniky a na stavbě, tak teď si říkám, třeba bude po mně a už to nějak neřeším. Akorát pokojík je trošku laděný do modra, ale se žlutou a fialovou, a takových těch nejmenších hadříků mám nejvíc v modré no:-D ještě že ten kočár jsem pořídila neutrální:-D
smurfka píše:
Víte důvody proč jsem chtěla víc holku než kluka..
Dle mého názoru je dnes jednodužší vychovávat holku než kluka ( tak, že bych si to chtěla ulehčit? )
Dále si myslím že matka s klukem nemůžou mít nikdy tak " intimní " vztah jako matka s dcerou. Kluci se začínají dřív stydět za mazlení se s mamou, ani se tak nesvěřují jako holčičky a tak..
NO a za třetí, neměla jsem s matkou moc dobrý vztah - tak jsem to chtěla u své dcery napravit..udělat všechno to, co neudělala moje máma a tak..
Trošku se bojím, že prostě nevím jak vychovávat syna..![]()
Taky se bojím, že nevím jak ho vychovávat. Jak ho vychovat, aby to byl dobrý člověk..aby věděl, co se sluší a patří, aby byl milý a hodný k ženám a přitom žádný tichošlápek, aby nebyl otloukánek a zároveň aby nikoho nešikanoval… U holky to mám jednoduché. Prostě chci aby byla taková jako já, spoustu věcí ode mě okouká, aniž bych se snažila..Kluk sice převezme hodně věcí od táty, ale s ním nebude tak často, jako se mnou..
Příspěvek upraven 18.01.12 v 10:56
Znám to velmi dobře. U druhého i třetího dítěte jsem cítila velmi jasně, co to bude za pohlaví a i když by mi opravdu naprosto nevadilo mít to druhé, tak by mě to totálně rozhodilo, protože jsem to cítila a byla jsem nastavená na to dané pohlaví. Naštěstí mě intinkt nezklamal a vyšlo to, takže jsem zklamání řešit nemusela… Jen u prvního, ale to jsem to necítila tak silně a nakonec to při dalším UTZ dopadlo tak, že se verdikt změnil na ten „správný“ ![]()
Takže buď v klidu, je to naprosto normální a myslím, že se s tím musí chvíli srovnávat většina maminek
Přeju, ať je to ten chlapeček ![]()
Ahojky, tak já jsem ve 35.tt od začátku jsem měla pocit, že to bude kluk, ikdyž jsem vždycky chtěla holčičku. Na dvou UZ nám potvrdili holčičku:) přítel se nemuže dočkat a já taky ne.. jen ve mě stále hlodá ta myšlenka, co když se spletli a je to fakt kluk, ten pocit jsem měla ze začátku fakt dlouho! Zklamaná určitě nebudu, s tím se musí počítat, když to tak řeknu…ale holčička je holčička
hlavně at je zdravá/ý ![]()
Já jsem si nejdřív přála víc holčičku, protože chlapečka jsem se trochu bála, kluci víc zlobí, nejsou tak citliví, zatímco já jsem přecitlivělá až běda.
Ale když mi řekli, že to bude chlapeček, „zklamaná“ jsem byla asi 5 minut. A pak, od té doby, jsem se na nic jiného netěšila. A teď bych neměnila nic, nejsem na parádění, a strašně se těším, až si budu s malým hrát s auťákama. Navíc si myslím, že když ho vychovám s citem a láskou, tak se mi to vrátí, ať to bude holčička či chlapeček. ![]()
no já mám kluky 15let,skoro 10let a 6měs. a mazlivý teda jsou sice už nám před školou pusu nedávaj,ale jsou mazlivý i ten 15ti letej a citliví jsou. Záleží na tom jak si s nimi mazlíš,na pochování,na porozumění a vztahu vůbec. A to že kluci „zlobí“ nevím znám plno holčiček uřvaných,hysterických i zlobivých
takže to je individuální. A vztah mezi matkou a dcerou a synem je takovej jakej si ho udělají…je plno ženských co si víc rozumí s tátou a ne s mámou a kluci se vrací domů k mámě
![]()