Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
já jsem si v obou případech přála kluka v obou jsem od začátku nějak „věděla“ že to bude kluk a v obou byl
holka by mně asi dost překvapila
i když ráda bych ji měla samozřejmě taky
![]()
maciik píše:
no já mám kluky 15let,skoro 10let a 6měs. a mazlivý teda jsou sice už nám před školou pusu nedávaj,ale jsou mazlivý i ten 15ti letej a citliví jsou. Záleží na tom jak si s nimi mazlíš,na pochování,na porozumění a vztahu vůbec. A to že kluci „zlobí“ nevím znám plno holčiček uřvaných,hysterických i zlobivýchtakže to je individuální. A vztah mezi matkou a dcerou a synem je takovej jakej si ho udělají…je plno ženských co si víc rozumí s tátou a ne s mámou a kluci se vrací domů k mámě
![]()
![]()
Jj, já více méně souhlasím. Myslela jsem to tak.. často, když jedu ve vlaku s dětma ze ZŠ - kluci lítaj po celým vlaku, házej baťohama, mluví sprostě, řvou, perou se.. Holčičky si sednou, něco si špitaj, člověk o nich skoro neví. A to mě trochu děsí.
Ale já vím, že jak si kdo dítě vychová, takové ho bude mít, a tím se budu řídit. Mazlit se budeme až až, i když je to kluk. ![]()
Jo, jo, měla jsem úplně ten samý „problém“.
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsem prostě věděla, že to bude kluk. Mluvili jsme na něj jménem, když jsme podědili nějaké oblečení, tak jsem vybírala jen to „klučičí“, všechno růžové jsem vracela se slovy: „To bude kluk, oblečení na holku nepotřebujeme…“ No a obědnali jsme tmavě modrý kočárek.
Pak jsem se v šestém měsíce na 3D ultrazvuku jen tak ze zvědavosti a pro potvrzení kluka zeptala doktora. A ten mi jasně a zcela zřetelně ukázal, jak moc se pletu.
Nejdřív jsem nemohla ani slézt z lehátka.
A teď jsem neskutečně šťastná, že máme už půlroční krásnou a zdravou holčičku. I když jezdí v tmavě modrém kočárku. ![]()
Ještě dodám, že i když máme kluka, je to mazel až běda
.. vztah máme nádherný, je to tulínek, dává hodně najevo, že má rád a to je ještě malej.. Naopak mám kamarádku, ta má holčičku a mazlivá vůbec není, je to malá čertička
..
Tak máme holčičku i chlapečka. Od malička každý uplně jiný. Holčička spala od malaá sama v postýlce, uplně vpohodě, jako mimčp se mnou v posteli nespala nikdy. Nebyla moc uplakaná. Ted je z ní čertík první třídy. Mazlivá je jak kdy. Oproti tomu chlapeček od mala se mnou v posteli hodně často, potřebuje chovat, houpat, to dcerka nikdy nechtěla. Takže každý má svoje a je mi jedno co bude jako třetí. ![]()
Já se asi podvědomě těch holčiček děsím proto, že kdyby byly po mě, tak se asi zblázním. Největší poděs široko daleko a prala jsem se teda taky, s klukama. Raději chlapečka po tatínkovi. ![]()
Já jsem si ze začátku těhotenství byla jistá, že čekám kluka. Pak ve mě začaly hlodat pochyby a hlavně jsem víc chtěla holčičku. Na velkým ultrazvuku nám potvrdili kluka, dva dny jsem si na to „zvykala“ a teď bych ho nevyměnila za nic na světě
A jestli jednou budeme mít druhý dítě, tak bych asi chtěla znova chlapečka.
Já chtěla obě holky..mám je..A upřímně přiznám, že kdybych čekala kluka, byla bych zklamaná..Samozřejmě předpokládám jen do doby, než se narodí a pak bych byla potentočkovaná i z něj..Ale fakt jsem si to nedokázala během těhoteství vůbec představit..Musely to být prostě na 100% holky a basta..
Lizbeth píše:
Já chtěla obě holky..mám je..A upřímně přiznám, že kdybych čekala kluka, byla bych zklamaná..Samozřejmě předpokládám jen do doby, než se narodí a pak bych byla potentočkovaná i z něj..Ale fakt jsem si to nedokázala během těhoteství vůbec představit..Musely to být prostě na 100% holky a basta..
Já to měla úplně stejně ![]()
Neboj, nebudeš rozhozená. Já jsem taky chtěla kluka, na UTZ na mě vykoukla holka a v tu chvíli bych přísahala, že jsem ji přece VŽDYCKY CHTĚLA a od té chvíle jsem z ní po*raná.
To, že miminko uvidíš detailněji Tě tak vezme, že Ti pohlaví podle mě bude úúúplně fuk.
Mě bylo celkem jedno co to bude, ale možná jsem se klanila spíš k holčičce, ale už od 13.tt jsme věděli že to bude klučina, pak to ještě kolikrát potvrdili. Já se na něj strašně moc těšila, ale to jsem ještě nevěděla že nám zemře ![]()
Holky, neblázněte, je jedno jestli je to holčička nebo kluk, hlavně aby bylo mimčo živé a zdravé!! Ted vím že pohlaví bude to poslední co budu řešit…hlavně abych brzo znovu otěhotněla…
Carolline1 nemůžu než nesouhlasit. Opravud je to buřt, co to je. První miminko jsem vnitřně cítila, že to bude kluk hned od začátku. Byla jsem naprosto přesvědčená a když nám na utz v 20 tt ho potvrdili, možná malé zklamání proběhlo, ale ok, mám největšího mazlíčka pod sluncem, co mi každý den několikrát řekne, jak moc mě má rád. Druhé miminko jsem taky byla přesvědčená, že je to durhý klouček. Když nám řekli, že to je holčička, bála jsem se na tu myšlenku zvyknout, že já bychmohla mít vytouženou holčičku. Ano, holčička si mi narodila, ale po 4 hodinách po narození mi zemřela! Viděla jsem jí pouze pár vteřin, než mi ji odnesli a už nikdy neukázali. Teď jsem znova těhotná a modlím se zdárný konec těhotenství a co to bude…je mi buřt, ale vím, že to bude klouček neb holčička jak je vidět mi není souzená a je mi to jedno! syn bude snad mít parťáka. Neberte svá těhotenství jako samozřejmost, i když chápu, že kdo neprožije podobné, nikdy si nezačne vážit toho daru. Takže možná vás chápu, ale fakt je to jedno:-)
Ahoj, tak já jsem to měla podobně strašně jsme chtěli klučíka, no a ze začátku to nešlo vidět na „velkém“ UZ byl pupečník no a tak nějak jakože to bude na 80% holka tak jsem byla taky zklamaná, pořád mi říkali uvidíš bude kluk máš malé špičaté bříško
tak jsem čekala do poslední chvíle do porodu a když jsem se zeptala a řekli holka tak mi to stejně bylo jedno
no a teď jsem ráda že nemám kluka těch hadýrek a vůbec je to paráda a když jsem v čekárně viděla vyslečené kluky tak se mi ty je jejich pindíci vůbec nelíbili
, ale neříkám, že jsem proti klukům to ne, ale nakonec je to stejně jedno každý je rád za to co má
![]()
Já jsem už od dětství měla vysněnou holčičku, kluci mi nikdy moc nepřišli ňufňové, co chtějí maminku a šatičky a panenky a tak… A prostě vysněné pohlaví byla vždy jen a jen holčička… Včera jsem se dozvěděla, že čekáme na 90%, prý i více… kluka! Ač jsem to taky jaksi nějak cítila… Znáte to… Doufala jsem… Ovšem pracovní název pro mimi bylo klučičí jméno a všichni jsme to asi přivolali (ještě než jsem byla těhotná)… No nebudu Vám lhát… Včera večer to na mě dolehlo a já se rozbrečela jako malé dítě… Pak jsem měla hrozné výčitky… Ale uklidnila mě kamarádka, že to je ‚normálni‘… a samozřejmě budu milovat i kloučka a bude to moje vytoužené miminko… A jak řekla paní doktorka, není všem dnům konec (možná) ![]()
@Vandisuke švagrvá taky chtěla holčiku a má dva kluky… musím ti říct, je to jsou mazlíci šmajchlíci, strašně roztomilí a vůbec ji nevadí, že holčičku nemá.
Já mám holčiku a když si ji chci pomazlit tak jen „násilím“ protože na nazlení není.
Záleží na povaze miminka. Tak snad budeš mít ňufňacího chlapečka ![]()