Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
petule jee ta je krásná
8m?ty jo to letí to je mazec mi to přijde ještě nedávno co se narodila drobeček malej
marky to asi jo,ale když čtu čím si maminy vším prošly tak my to měli snad uplně procházku růžoým sadem.až teda na přístup v nemocnici ale tak to je moje chyba že jsem nebyla důslednejší
pavlak5
ahoj, tak to nevím, nevím, budeš mít opravdu těžké rozhodování na kterou stranu se přiklonit, zda zákrok podstoupit, nebo ne a doufat… protože pokud by fakt ve 24-tém už nebylo co šít… je to moc těžký… no, nejspíš by Tě udržovali na lůžku se zvýšenou polohou pánve… já bych asi v Tvém případě tu cerkláž podstoupila… ale v tomto nemůžu radit,.. škoda, že Dr.nemají jednotný názor, vše by bylo snažší, vid…
Budu Ti moc držet palce, aby těhu dobře dopadlo a miminko jsi udržela co nejdéle…
Naštěstí jsou tu super deníčky maminek a jejich bojovníčků viz. Markéta34 a mnohé další, patří jim za to obrovský dík, že takhle podpoří maminky nedonošeňátek, je moc dobré vědět jak maličké dětičky se rodí, s těžkým startem do života a jsou naprosto zdrávi, v pohodě, krásně prospívají a dělají maminkám a celému příbuzenstvu jen a jen radost
![]()
Taky jsem se rozmýšlela že bych mohla sepsat své dva předčasné porody se vším co k nim patří… protože deníčků s dobrým koncem není nikdy dost, ty jsou balzámem na duši…
ale netuším jaká jsem spisovatelka.. ![]()
Přidávám fotečku když bylo Nicolce 5 mesíců a 1 týden nekorigovaně a Martínečkovi o 5 let víc ![]()
mě to taky tak připadá že to bylo nedávno ![]()
Pavla23 píše:
petule jee ta je krásná8m?ty jo to letí to je mazec mi to přijde ještě nedávno co se narodila drobeček malej
marky to asi jo,ale když čtu čím si maminy vším prošly tak my to měli snad uplně procházku růžoým sadem.až teda na přístup v nemocnici ale tak to je moje chyba že jsem nebyla důslednejší
Nicolindu : díky moc ![]()
Pravdou je že ty pozitivní příběhy pomáhají dodat naději,takže určitě čím víc tím líp. A ukázat skeptikům ,že nedonošené děti nejsou žádné zrudičky ,které přežili uměle proti vůli přírody.
Ahojky holky,
moc vás zdravím.
Markétko krásný deníček..teda užila sis své..Hlavně před tím porodem to muselo být rozhodování… Ale hlavně že to dobře dopadlo a Miky je spokojený zdravý klučina! ![]()
Peti taky koukám jaká je už Anetka slečna.Takový to byl cvrček.Je nádherná.
Taky si myslím že by bylo hrozně fajn aby všem maminkám co se jim narodí takový drobečci dávali nějakou brožurku s příběhy co dopadli dobře a fotečkami ..Všechny maminky jsou z toho asi hrozně vyjukané,nevědí co a jak,co je čeká..určitě by jim to pomohlo a přivedlo je to na lepší myšlenky.. ![]()
Obdivuju vás holky-museli to být hrozné nervy-to Baruš byla proti vašim prťouskům velká holka.
Taky jsem si říkala že si udělám takový nový zvyk,že pokud bude čas a půjde to,tak vždycky před vánoci udělám nějaké dárečky pro maminky tady na Jipku do Ostravy.Čepičky pro miminka jsem dívala podle návodu nejsou těžké a pak bych chtěla vymyslet ještě něco co by potěšilo maminky.Však já to domyslím. ![]()
Jinak Barča už papá kašičky od Nutrilonu-teda z lahve a už i se zeleninkou je to trochu lepší s tím bolením bříška.Tak snad se to srovná.
Pěkné skoro jarní dny vám všem Eva
Ahoj Evi, s těmi dárečky pro maminky je to bezva nápad. Koukni na stránky http://mamypromamy.blogspot.com/. Je tam spoustu nápadů na dárečky, ale nové nápady jsou vítány. Když si klikneš na moravskoslezský kraj, je tam kontakt i na koordinátorku a můžete se domluvit na nějaký spolupráci. Jinak maminky s dárečkem automaticky dostávají příběhy maminek nedonošeňátek. Skoukni to a uvidíš.
Tenhle týden taky vyrábíme v MC Rodinka v Jilemnici dárečky v rámci projektu Mámy pro mámy. Včera jsem tam byla maminkám něco povědět o tomto projektu a o nedonošeňátkách a mile mě překvapil jejich zájem tuto problematiku. Domů jsem si už taky nakoupila spousty materiálu na dárečky, jen se k tomu dokopat
.
ahoj holky, tak se hlásíme po delší době - já a můj cvalík Jolanka, zase bojujeme s hnusnou rýmou (jestli ne něco víc) a je nám trochu smutno. Když ten malý andílek nemůže ani se napít pořádně jak má plný dutiny. Ještě že už můžu odstříkané mlíčko do ní ládovat ze skleničky nebo lžičkou. Na lahev se ještě moc necítím. Ona by to jistě zvládla, ale pořád nemůžu najít nějaký uspokojivý dudlík na lahev.Bojim se abych nepřišla o mlíko, když malá skoro nepije. Horečku nemá, spíš jsem naměřila dost málo 35,8
ale pořád to v ní chrčí, i když ji proplachuju kapičkama nos několikrát denně.Dávám jí často pít, aby se jí líp polykalo a vysadila jsem na čas vojtovku ![]()
Ty dárky a příběhy pro maminky to je super nápad, četla jsem o takovém projektu na nedoklubku. Popravdě jsem veliká ostuda, protože jsme s manželem říkali jak bychom do porodnice (na obilňák) rádi přivezli něco jako výraz vděku (prachy, dary, plíny atd) a stále nějak se ještě na to nenašel čas nebo energie
ale nikdy nezapomenu na to jak mě potěšily i ty háčkované teplé botičky v inkubátoru a jak jsem si prohlížela na tamní chodbě nástěnku vděčných rodičů a jejich ratolestí, kteří zvládli těžký start a je jim veselo.
No manžel podle mých instrukcí dovezl dárkové koše do nemocnice v den, kdy jsme s malouodjížděli…Jinak bychom se tam taky nedostali
A už se těším, až tam budu moct donést oblečky, co nám jsou malé
Já byla vždycky úplně nadšená, když jsem za Barunkou přišla, a ona měla na sobě nějaký krásný bodýčko nebo něco, v čem už vypadala jako normální miminko ![]()
Pavlí,
určitě vydržíte 2v1 co nejdýl, mooooc mooooc držíme palce
!
Petulle, malá je fakt tak šikovná a míry má moc pěkný, poměrově k porodní váze, jste šiškulky obě
. A samozřejmě je moc krásná, ale už jsem jí to někde minule psala…to poděkování do nemocnice je dostane, je vymazlený
. Je fakt, že já jsem vždycky ze začátku na JIPce chodila celá unudlená a ubrečená a měla jsem hroznou radost z podobných fotek…měli tam nástěnku s fotkama a poděkováníma rodičů a to mě nabíjelo…že tam taky takhle jednou dám fotku Emičky. No, až pojedeme příště do rizikovky, tak tam taky fotku vezmu, ať mají další maminky víc síly. Jinak Vám řeknu…teď mám pocit, že už je porod a všechny týdny na JIPce daleko…ale když jsem byla poprvé v rizikovce (ve stejné nemocnici, kde jsme s malou ležely), tak se ve mě úplně všechno sevřelo a nahnaly se mi slzy do očí…jakoby se to všechno vrátilo…ta úzkost, strach…bylo to hrozný. A koukala jsem do těch oken a myslela na ty, co tam leží…no hrozný, nikomu to nepřeju, kéž by tam bylo co nejmiň nedonošeňátek…uf. Ale to taky všechny znáte…pro mě bylo štěstí, že jsem mohla být celou dobu v nemocnici s malou i já, pro ty, které za dětmi dojíždějí, to musí být ještě mnohem horší
. No nic, pryč od toho, jsem šťastná, že máme všechny takové šikulíčky milované nejlepší a nejúžasnějšííííí
![]()
kaaaca-h píše:
No manžel podle mých instrukcí dovezl dárkové koše do nemocnice v den, kdy jsme s malouodjížděli…Jinak bychom se tam taky nedostaliA už se těším, až tam budu moct donést oblečky, co nám jsou malé
Já byla vždycky úplně nadšená, když jsem za Barunkou přišla, a ona měla na sobě nějaký krásný bodýčko nebo něco, v čem už vypadala jako normální miminko
My jsme taky táhli tašek s dárkama jako blázni…a všichni z toho měli hroznou radost. Jsem jim tak moc vděčná, že to ani nemůžu vyjádřit, ale vy víte, jak to myslím
. S tím oblečením jsem to měla stejné…malé bylo všechno pořád tak veliké a když jí něco trošku bylo, tak jsem byla tak šťastná, že vypadá jako „normální“miminkooo
. Mám doma taky ty pidi midi velikosti 44, co jsme pracně sháněli, tak to tam taky vezmeme, ať to potěší jiné maminky, doufám, že už je nebudu potřebovat (další miminko bude začínat min. na velikosti 56
).Jo, jinak my jsme byli v nemocnici v Karlových Varech, i porod i pak až do propuštění a jsou tam úžasníííí
![]()
Markétko na Nedoklubko a Mámy pro mámy se občas dívám.Asi bych to pak předala té koordinátorce ať to předá ona.Taky už mám látky nakoupené,jen se k tomu dostat.Ale chtělo by to,jak se oteplí,tak to bude ještě horší.Dívala jsem se i na Jilemnici že je tam ta akce a chtěla jsem to sem napsat jestli o tm víš a ty jsi hlavní aktérka.To je super!
No je fakt že človek má takový zvláštní pocit když tam jde na to oddělení.Jak jsem tam teď byla vracet tu Nany ,viděla jsem tam ty smutné vystrašené maminky a akorát přiváželi takové pidi miminečko,uplně to člověka dojme.A velice často si vzpomenu na ty dětičky co s malou leželi na odělení..Jak jsem tam u ní proseděla hodiny a jen se na ní dívala a i na ty miminečka kolem-mnohem menší..jak se asi mají..Ale už asi nikde nenajdu kontakty na rodiče..
Proto moc ráda udělám dárečky..
Jen mám strach,že pokud bych měla ještě někdy mimčo,bude to asi to samé co s Barunkou..Vždycky se mě asi narodí pidi miminko,a nikdo neví proč..Všechno mi funguje-průtoky,placenta..jen mimi se ke konci zasekne a neroste..Takže pokud ,tak asi zase diblík
![]()
To já se taky bojím…U mě taky bylo všechno v pořádku a pak najednou nebyla plodová voda…I mi dělali test, jestli mi neuniká a ne…Prostě zmizela, neznámo kam. Taky mám strach…
Ahoj, to já bych se taky bála, doktoři mi řekli, že je to 50 na 50, jestli bych další dítě donosila. Vždycky jsme si říkali s manželem, že budeme mít 3 děti, takhle zůstane u dvou, raději nebudeme pokoušet štěstí. Ale kdybych měla jen jedno dítko, určitě bych do toho druhého ještě šla.
Mě jako příčinu selhání placenty nic nezjistili, prostě to příroda tak chtěla, a proto prý do dalšího těhotenství půjdu s čistým štítem, žádná další vyšetření ani rizikovka od začátku. Problémy by se řešily až by nastaly, žádná prevence předem
. Tak uvidíme, jestli někdy najdu odvahu do toho jít znovu
.
Ahoj holky
Deníčky jsem četla a jsou moc pěkně napsaný.
Já jsem rodila kvůli preeklampsii,tak doufám že u druhýho se to opakovat nebude.
Peti,Anetka je už veliká.To tak strašně rychle utíká.