Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Někdo prostě nekojí
- Fotoalbum (5)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.3.09 15:01
apricose: když jsem četla Tvůj příběh, úplně se mi připomělo, co všechno jsem zažívala, jak jsem se hroutila. Vlastně nejenom já, ale ve stejném nebo podobném vydání my všchny v této diskuzi. Je fajn, že už jsi se přes to překosula!
Holky, dneska jsem četla v nové mamince o laktačních poradkyních, tak prý Mydlilka pořádá v Praze kurzy a na ně se mohou přihlásit jen zdravotnice a nebo baby co samy kojily minimálně rok a půl!!!
Tak z toho pramení, proč jsou to většinou takové „píp“. 90% bab, co kojily minimálně rok a půl , strčily v porodnici kozu miminku a ono se přisálo, měly dost mlíčka a byly v klidu. Kolik znáte ve svém okolí kámošek, co kojily rok a půl a vědí co to jsou regády, záněty v prsou, nedostatek mlíčka, braní homeopatik, fanatické odstříkávání, krmení stříkačkou, bojkot kojení miminkem, deprese z nemožnosti nakrmit své dítě, chlempání čajů pro kojící matky po litrech, pláč vlastního dítěte hlady!!! … Já žádnou takovou neznám. Tyto baby to totiž nemají šanci vydržet minimálně rok a půl. A pokud jsou takové, tak jich určitě není moc. A kolik takových se přihlásí na laktační poradkyni!! Z toho plyne, že poradkyně jsou baby, které neví, co máme za problémy, nedovedou se vcítit do naší mysli a pochybuji, že by věděly toho více než my, co jsme se pokoušely o všemožné, abychom se rozkojily. A kec, zlepšit techniku kojení, zda je mimi dobře řisáté a podobné řeči … Asi je to fajn, ale nemyslím si, že toto nám zachrání mlíko.
Takže milé dámy, proti těm laktačním poradkyním jsme mistryně světa!!! Ony to totiž znají jen teoreticky!! Takže, žádná stres a pokud vás někdo bude chtít poučovat, můžeme si myslet svoje…
Hezký den všem!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.09 17:52
jezinecka píše:..moc pěkně jsi to napsala, uplně jak mě ze srdce…jedna taková laktační poradkyně u mě byla se podívat na moji malou jak se přisává…a po hodině návštěvy..naznala, že je trochu náročná…áááá…a že je to takovej bručounek…
apricose: když jsem četla Tvůj příběh, úplně se mi připomělo, co všechno jsem zažívala, jak jsem se hroutila. Vlastně nejenom já, ale ve stejném nebo podobném vydání my všchny v této diskuzi. Je fajn, že už jsi se přes to překosula!Holky, dneska jsem četla v nové mamince o laktačních poradkyních, tak prý Mydlilka pořádá v Praze kurzy a na ně se mohou přihlásit jen zdravotnice a nebo baby co samy kojily minimálně rok a půl!!!
Tak z toho pramení, proč jsou to většinou takové „píp“. 90% bab, co kojily minimálně rok a půl , strčily v porodnici kozu miminku a ono se přisálo, měly dost mlíčka a byly v klidu. Kolik znáte ve svém okolí kámošek, co kojily rok a půl a vědí co to jsou regády, záněty v prsou, nedostatek mlíčka, braní homeopatik, fanatické odstříkávání, krmení stříkačkou, bojkot kojení miminkem, deprese z nemožnosti nakrmit své dítě, chlempání čajů pro kojící matky po litrech, pláč vlastního dítěte hlady!!! … Já žádnou takovou neznám. Tyto baby to totiž nemají šanci vydržet minimálně rok a půl. A pokud jsou takové, tak jich určitě není moc. A kolik takových se přihlásí na laktační poradkyni!! Z toho plyne, že poradkyně jsou baby, které neví, co máme za problémy, nedovedou se vcítit do naší mysli a pochybuji, že by věděly toho více než my, co jsme se pokoušely o všemožné, abychom se rozkojily. A kec, zlepšit techniku kojení, zda je mimi dobře řisáté a podobné řeči … Asi je to fajn, ale nemyslím si, že toto nám zachrání mlíko.
Takže milé dámy, proti těm laktačním poradkyním jsme mistryně světa!!! Ony to totiž znají jen teoreticky!! Takže, žádná stres a pokud vás někdo bude chtít poučovat, můžeme si myslet svoje…
Hezký den všem!!!
..a nejvíc mě fáákkt všechny ty babyzny doráží tím jak říkají„ŽE TEN PŘÍKRM BY TEDA NEDÁVALY“…no teda to teda fakt né 
..trápit dítě hladem..no kdybych ho asi nedávala, takl se fááákt tady doma zblázním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.09 19:01
Ahojda všem holčinám zde na této diskuzi
Věděla jsem o této diskuzi už v těhotenství a říkala jsem si, jestli semka někdy zabrousím…musím říct, že tedy máme problémy s počítačem-asi zavirovaný, takže nevím, jestli to vfůbec odešlu, nšěkdy to jde, někdy to spadne, ale musím prostě přispět svou troškou do mlýna
První dcera-příkrmy UM už od porodnice-špatně se přisávala-mám špatné bradavky a každodenní otázka sester-každý večer chodily s tím zatraceným sešitem, kam zapisujou váhy a pak z toho dělají tu křivku a běda, když stagnuje a nelleze nahoru.........a neustálé bolestivé mačkání prsou-po kterém každá z nich konstatovala-hmmm, opravdu tam nic není, já brečela-po každém „kojení“ a zvážení jsem chodila na sesternu s brekem-že zase nic-naštěstí u nás nejsou až tak zfanatizovaní a bez problémů dají příkrm-ale až nejdříve druhý den po porodu, dřív ne-prý je mimi napité plodovky…Ale příkrm dají jedině do skleničky se lžičkou-aby se mimi neučilo na láhev, takže jsme toho měli vždycky stejně polovinu za krkem chjo, bylo to tenkrát trápení…a nejlepší bylo, že malá měla žloutenku a já jsem jí musela na fototerapii přinést v určitou hodinu-NAKOJENOU!!!No takže jsem samozřejmě malou přinesla s brekem-že zase nic, nebo jen nějaá 15tka či 20tka.....takže to byla kombinace všeho-špatný bradavky, malá spavá, špatně se přisávala-tím pádem se nedělalao dost mlíčka-navíc tenkrát snad ani nebyly pořádné odsávačky, no horor…musím říct, že doma jsme aspoň krmení Nutrilonem občas prokládly kojením-koupila jsem si kloboučky a lépe se mi malá přisávala…ale bohužel jsme to dlouho nevydržely-asi měsíc-nějak se to mlíčko ztratilo...................
Když jsem podruhé otěhotněla-hned jsem si říkala-a teď budu kojit, kdybych měla zdechnout-chci si to vynahradit........................
Takže už na porodním sále jsem nedočkavě čekala, kdy mi malou přiloží.....sebou jsem měla samozřejmě výbavu-kloboučky, odsávačku......
Mlíčko se mi udělalo třetí den od porodu-malá sála docela dobře i přes žloutenku-docela silnou, byla poměrně spavé miminko......hned jsme kojily kolem 50-60…i moje spolubydlící na pokoji, která říkala, že na to jak jsem plašila a bála se, že mlíko nebude, že kojím parádně, že všechny začínají tak těmi 15-20ml..........byla jsem šťastná, malá přibývala…dokonce i jedna sestra-je to známá a pracovala na novorozeneckém už tenkrát, když jsem tam byla s první dcerkou-tak když přišla zase s tím zatraceným sešitem, tak mi říká-no vy krásně kojíte…fakt jsem byla pyšná.
Až pak jednoho dne-chjo.............ráno mi nechutnala snídaně a to jsem se na ní každej den klepala…říkám si, to je divný..no do hodiny zimnice jako prase-zalezla jsem do sprchy a nebyla schopná třičtvrtě hodiny vylézt-horečka 38.5-šla jsem za sestrou-dala mi Paralen
Pak to lezlo nahoru-39…přišel doktor-vzali mi krev-no samozřejmě zánět-a čeho jinýho-bylo mi to jasný, když mě bolely prsa tak, že jsem nemohla udělat ani prudší pohyb…
Vyfásla jsem ATB-jenže se mi od té doby přestalo dělat tolik mlíčka, krizi jsme ustály, já házela celej den malou z jednoho prsa na druhý.......jenže doma jednou v noci-bolest prsa jako prase a opět zimnice, ale hrozná, skákala se mnou i postel-celou noc jsem nespala…vlezla jsem do vany-opět nebyla schopná vylézt-hodinu jsem odtříkávala-aby se mi trochu ulevilo-odstříkala jsem 60tku.......vzala jsem Paralen a potila se jako čuník-podotýkám, že nejsem schopna usnout, když se potim po paralenu…neusnula jsem ani na minutu-jenom bezmocně koukala na hodiny, jak ubíhaj.......a brečela jsem.Bolestí, únavou a psychickým vyčerpáním-a přemýšlela jsem, jak budu následující den fungovat a byla jsem rozhodnuta nechat si zastavit laktaci.....Nakonec mě dětský doktor ukecal, ať ještě vydržím… Mlíčko se mi paradoxně dělalo stále v jednom prsu-od těch horeček v porodnici-v levém.....ale kámen úrazu byl, že když jsem malé začala přidávat lahvičku s Nutrilonem, tak začala mírně odmítat moje prso.Kroutila se, rozhazovala rukama a byla dost vzteklá, takže jsme se praly kolikrát deset minut-nakonec ho ale vždycky čapla.Až jednou -to bylo asi 20 minut a spustila takovej hysterák, že už nebylo možný jí ho vnutit, takže jsem utíkala pro láhev.........No a teď o víkendu-opět v noci zimnice, horečka, prso bolelo jako čert-už jsem brečela jak malá holka, pač mi bylo fakt šoufl-jak fyzicky, tak psychicky-nejhorší asi bylo to, že jsem se cítila pořád jako při hrozný chřipce-všechno mě bolelo, bylo mi na zvracení při pomyšlení na jakékoli jídlo-ještě to ráno jsem zkusila malou přiložit, dokonce se hned přisála, ale zase byla vzteklá-ono to totiž vůbec neteklo......ani odsát to nešlo-prostě jsme to vzdaly..........................
Takže jsem se stáhla a začala si dělat teplé obklady z lněného semínka-docela to pomohlo-byla neděle a říkala jsem si, že snad to bude dobrý.....I když je fakt, že hormony fungujou opravdu spolehlivě,když jsem si převazovala to obinadlo a viděla jsem, jak mi z orsa ukáply asi tři kapičky-začalo mi kapat i z očí-chtělo se mi brečet…Jak se mi trochu ulevilo, tak jsem měla chuť to obinadlo sundat a zase malou zkoušet přikládat-strašnej vnitřní boj......v té době jsem zjistila, že mám zřejmě zánět močáku-bolest při každém močení-asi jsem zánětama prolezlá......
Moje starostlivá mamča mi pořád říkala, ať jdu na gyndu-hlavně kvůli těm prsům…já jsem jí říkala, že to zkusim překonat sama.
No a ve středu, kdy mi od rána bylo zase parádně na zvracení-odpoledne jsem si lehla do postele, to prso mě bolelo zase jako čert-tak jsem si naměřila teplotu 38.5-šumělo mi v uších, slyšela jsem jak mi buší srdce a zase jsem brečela-už jsem to nevydržela a volala s.o.s na gynekologii a vmáčkla se hned druhý den na ráno…Dostala jsem tablety na zastavení laktace, antibiotika a nechala jsem tam moč-na výsledky volat druhý den.
Můžu říct, že až dneska po tolika dnech, kdy jsem byla jak v transu z těch všech bolestí, pocitů na zvracení a toho všeho-je mi dobře-hrozně se mi ulevilo.Zánět v močáku samozřejmě byl.......
Prostě-mluvíte mi všechny z duše…KDO NEZAŽIL-NEPOCHOPÍ!!!!!!!!!!!!!!!
I přesto, že jsem tak moc, moc chtěla kojit-prostě to zase nevyšlo.......
Přiznám se, že mi to nedá a chvílema si zmáčknu bradavku a když vidím tu kapičku-je mi šíleně do breku........pořád jsem se s tím nevyrovnala-pořád mám ještě pocit, že to šlo možná zachránit-snad se těch výčitek zbavím..................
Nutrilonu zdar!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.09 21:04
Eliška3 píše:jezinecka píše:..moc pěkně jsi to napsala, uplně jak mě ze srdce…jedna taková laktační poradkyně u mě byla se podívat na moji malou jak se přisává…a po hodině návštěvy..naznala, že je trochu náročná…áááá…a že je to takovej bručounek…
apricose: když jsem četla Tvůj příběh, úplně se mi připomělo, co všechno jsem zažívala, jak jsem se hroutila. Vlastně nejenom já, ale ve stejném nebo podobném vydání my všchny v této diskuzi. Je fajn, že už jsi se přes to překosula!Holky, dneska jsem četla v nové mamince o laktačních poradkyních, tak prý Mydlilka pořádá v Praze kurzy a na ně se mohou přihlásit jen zdravotnice a nebo baby co samy kojily minimálně rok a půl!!!
Tak z toho pramení, proč jsou to většinou takové „píp“. 90% bab, co kojily minimálně rok a půl , strčily v porodnici kozu miminku a ono se přisálo, měly dost mlíčka a byly v klidu. Kolik znáte ve svém okolí kámošek, co kojily rok a půl a vědí co to jsou regády, záněty v prsou, nedostatek mlíčka, braní homeopatik, fanatické odstříkávání, krmení stříkačkou, bojkot kojení miminkem, deprese z nemožnosti nakrmit své dítě, chlempání čajů pro kojící matky po litrech, pláč vlastního dítěte hlady!!! … Já žádnou takovou neznám. Tyto baby to totiž nemají šanci vydržet minimálně rok a půl. A pokud jsou takové, tak jich určitě není moc. A kolik takových se přihlásí na laktační poradkyni!! Z toho plyne, že poradkyně jsou baby, které neví, co máme za problémy, nedovedou se vcítit do naší mysli a pochybuji, že by věděly toho více než my, co jsme se pokoušely o všemožné, abychom se rozkojily. A kec, zlepšit techniku kojení, zda je mimi dobře řisáté a podobné řeči … Asi je to fajn, ale nemyslím si, že toto nám zachrání mlíko.
Takže milé dámy, proti těm laktačním poradkyním jsme mistryně světa!!! Ony to totiž znají jen teoreticky!! Takže, žádná stres a pokud vás někdo bude chtít poučovat, můžeme si myslet svoje…
Hezký den všem!!!
Eliško, no jasnačka. A příště těm babiznám řekni, ať zredukují svůj denní jídelníček na desetinu a pak se třeba vcítí do mimča bez příkrmu 
U nás by to dotyčná musela zredukovat na čtyřicetinu. Nadojeno 20, snězeno 800 Teď teda už ani nedojím ani nekojím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.09 21:34
Teda Ditto77, koukám, že si taky pěkně zkusila. Já měla horečku naštěstí jen jeden den a to mi úplně stačilo. Fuj, když si vzpomenu na tu zatvrdlinu a jak se mi malej přes to nalitý prso ani nemohl přisát. No zkrátka, vím o čem mluvíš. Taky jsme měli žloutenku, takže mi malýho vozili jenom na kojení, co dvě hoďky a dokud nevytáhl alespoň čtyřicítku, tak si ho na fototerapii nevzali. Navíc to bylo v době, kdy se mi udělalo mlíko a z mých trojek se najednou staly dva medicimbaly a moje ploché bradavky byly ještě plošší . Tudíž jsem už z porodnice jela pěkně ohryzaná. Taky jsem si pobrečela, ale jak se mlíko vytratilo, psychicky jsem se neuvěřitelně srovnala a začala si pěkně vychutnávat krmení z flašky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.09 22:07
Ahoj, mluvite mi z duse, jen s tim rozdilem, ze ja posloucham, ze kojeni je v hlave a kdyz budu chtit, tak to pujde. A to od vlastni segry, ta totiz kojila 3 roky.
Ja teda zatim kojim, ale obcas je to utrpeni. Uz z porodnice jsem jela s krvavyma strupama na bradavkach, zanet jsem mela, shodila jsem 8 kg z nevyspani,…
Piju kojici caje, denne litr melty, dzusy a hektolitry vody. Uzivam homeopatika, bradavky mazu Bepanthenem a prikladam, co to jde. Mam 3 ditko, u kluku jsem nevydrzela dyl, nez 6 tydnu. Jak to bude ted netusim, zatim se nevzdavam, akorat vim, ze mi to zadne hezke pocity neprinasi, snad jen dobry
pocit z toho, ze delam maximum.
P.S. Nutrilon stoji na lince…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 13:06
Laducho tak to je teda dost blbé 
...... tak přeju ať to přestane brzo bolet a vydržíš co pro tebe možná nejdele >....... Ze sestry si nic nedělej, každej je holt jinej a nedá se s tím nic dělat
Ahojky maminky, těhulky, snažilky, kamarádky i vy ostatní
nikdy jsem toto nedělala ale prosím vás o bodík pro naší prdelku Jolanku v Mladoboleslavským deníku o možnost vyhrání Miminko týdne, měsíce, roku
hlasovat můžete na:
http://boleslavsky.denik.cz/…0090306.html
děkuji mockrát za shlédnutí či případné obodíkování
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.09 23:06
Hlásím se do klubu. Malej právě dopil svou večerní flašku a spokojeně usnul, takže se pokusím stručně popsat náš příběh o nekojení.
Vlastně dodnes nevím, v čem byl problém. Prcek se nádherně přisával už na sále, až to bolelo, což mě tehdy překvapilo. Žila jsem v předsavách, že kojení je nádherný prožitek jak pro matku, tak pro dítě. Měl takovou sílu, že do druhého dne jsem měla obě bradavky bolavý i přes mazání o stošest. Ale vydržela jsem. Dychtivě jsem poslouchala rady sestřiček a pilovala techniku. Závistivě sledovala spolumaminku na pokoji s dvoudenním předstihem, jak chodí před kojením odstříkávat, aby se dítě vůbec mohlo k nalitému prsu přisát. Ubíhaly dny a furt takové nic. Malej řval hlady a my začali chodit pro příkrmy. Přikládala jsem po hodinách, všechno bylo správně, čaj na podporu tvorby pila a dopila už v porodnici a max. jsem ze sebe vyždímala 20-30ml. Každé ráno si kontrolovala prsa, jestli už a nic. V den plánovaného propuštění se mě sestřička zeptala, jestli tam nechci ještě den zůstat, kvůli kojení, abych prý byla v klidu. Nechtěla, cítila jsem, že ve větším klidu budu doma. Ještě jednou jsem zašla iniciativně do „kojírny“, aby se mrkly a zkontrolovaly, zda dělám všechno dobře a prý ano. Doma to pokračovalo. Kolotoč kojení a následná připrava a podání dokrmu stříkačnou. Malej příliš přibíral, koupili jsme váhu. Takže zvážit, půl hodiny kojit, zvážit, odečíst, nachystat UM, podat. Mé ranní maximum bylo 80ml, pak to šlo dolů. Brouček byl frajer, pořád neměl problém se přisát, ale když nic neteklo, začal se vztekat. Spotřeba stoupala, dokrmování stříkačkou už bylo utrpení a hlavně přišly obávané „prdíky“. Spolykal moc vzduchu, tak přišla flaška. A to byl začátek konce našeho kojení, které trvalo asi měsíc. Moment, kdy už mu mé prso nezpůsobovalo uklidnění, ale naopak vztek, rozhodl. A co mě nejvíc vytáčelo? Ony tabulky v porodnicích, kam se značí kojení a váha, standardní odpovědi všech po zjištění, že nekojíme „jak to?“ a různé statistiky, že kojit může 98%žen. Za co jsem nejvíc vděčná, snad kromě mámy, která mě podporuje v čemkoliv, určitě naší paní doktorce, která mi řekla, že pokud je pro mě i dítě kojení víc utrpení, než radost, je zbytečné se snažit. Dítě potřebuje hlavně klid a klidnou mámu a on se na mě za tu flašku určitě zlobit nebude. Měla pravdu. Od té doby mám to nejhodnější miminko. Teda většinou a zatím…
A plně nesouhlasím s tím, že UM je pohodlnější. NENÍ!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 16:44
ahoj,
můžu se taky přihlásit do klubu??
založila jsem pár diskusí jak zachránit kojení a jak doplnovat s UM,a nakonec i já jsem ve finále pochopila,že prostě nemá cenu nic lámat přes koleno.
Po týdenním stresu,že malá stále ubývá na váze,doktorka nakonec nařídila dokromovat Nutrilonem,jinak že by mimi mohlo skončit až na kampačkách v nemocnici. Ten brek,jen jsem vylezla z ordinace…a výčitky jaká jsem neschopná matka..,že i každá cikánka odkojí všehcny děti…
NO,po dnešku jsem se hodně zklidnila,týden dokrmujeme (6× denně 40-60ml)a dnes na vážení prosím o 680g víc!!! Takže konečně máme normální miminkovskou váhu 3.410g a odlepili jsme se ode dna.
Takže já také NUTRILONU ZDAR!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 18:34
befana píše:…nooo každé z nás to asi je hodně líto, ale zaplat pá -bůh že tady to už vyvinuté UM je - )) copak takovej sunar za komárů. ..někdo mě snad říkal, že většina hodně kojících ženských mají nižší IQ což jim asi nezavdá příčinu tolik nad tím přemýšlet- řešit to- a tak prostě kojí bez problémově, podívej se já jsem se také stresovala a k čemu to vedlo k ničemu. Pak jsem vzala flašku a hned jsem zase odsávala těch 40-50 ml mat. mléka. Osobně kojím a pak dokrmím . jinak přes den jí to dávám s lahvičky a pak dokrmím..nebo spíš dvakrát odsaji a pak večer dám a dokrmím UM. A je to nevím jak dlouho mě to bude ještě bavit, poněvač děla dojnou není zrovna dvakrát příjemné, to si kolikrát říkám že bych radši přes den kojila, jenže malá je vzteklinka. V noci u toho prsa vydrží, ale před den nééé.
ahoj,
můžu se taky přihlásit do klubu??
založila jsem pár diskusí jak zachránit kojení a jak doplnovat s UM,a nakonec i já jsem ve finále pochopila,že prostě nemá cenu nic lámat přes koleno.
Po týdenním stresu,že malá stále ubývá na váze,doktorka nakonec nařídila dokromovat Nutrilonem,jinak že by mimi mohlo skončit až na kampačkách v nemocnici. Ten brek,jen jsem vylezla z ordinace…a výčitky jaká jsem neschopná matka..,že i každá cikánka odkojí všehcny děti…
NO,po dnešku jsem se hodně zklidnila,týden dokrmujeme (6× denně 40-60ml)a dnes na vážení prosím o 680g víc!!! Takže konečně máme normální miminkovskou váhu 3.410g a odlepili jsme se ode dna.Takže já také NUTRILONU ZDAR!!!!
tak to neřeším a obětuji se však od toho tu matky jsme…a né aby jsme na úkor něčeho obětovali naše děti. - ))) NÉÉÉ 
JINAK KOUKÁM ŽE TU MÁM MALOU JMENOVKYNI " NUTRILONU ZDAR!!! " …tedka jsem se tomu pozdravu tak zasmála, já si to snad dám do osobního podpisu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 18:42
Ahojky.Narazil jsem na vaší diskuzi uplně náhodou a jen bych chtěla lehce reagovat
Melta a vše mléčného laktaci nepodpoří spíše naopak 
.Taky jsem si myslela že při pití mléka atd že budu mít mléka víc,ale opravdu to nepomuže.nepomáhali ani kojící čaje,nejvíc pomohlo když jsem si řekla tak když to nepujde tak to nepujde a najednou to šlo.Držím všem maminkám palce aby se jim to povedlo.Já se nakonec rozkojila.Musím říct že malej je proti nemoci imunní.Kojím ještě i tet a i když všude říkaj že to pravda není tak myslím že pravda to je,proto že malej za rok a pul měl snad jen jednou rýmu(tuky tuky)
eliško chtěla jsem reagovat hlavně na tvuj příspěvek o tom IQ+ kojení,ale sice kojim tak jsem asi vygumovaná,ale zase né tak abych ti oponovala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 18:50
Kamča.dalmatinka píše:eliško chtěla jsem reagovat hlavně na tvuj příspěvek o tom IQ+ kojení,ale sice kojim tak jsem asi vygumovaná,ale zase né tak abych ti oponovala..promin, ale tím jsem nemyslela, že všechny kojící jsou vygumované, jen to prostě ukázali nějaké průzkumy, tod vše…
Ale asi tě to trochu dotklo, jinak by jsi nereagoval..asi jsi nepochopila jak jsem to myslela..jen jsem reagovala na stížnost „že každá romka kojí“…i když při tom taky může být inteligentní. Tady je spíš brát potaz v tom, že to ty ženské asi tak neřeší…ale osobně si myslím, že jestli mají IQ vyšší, nebo nižší je mě šuma fuk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 18:58
Kamča.dalmatinka píše:…A K TOMU CO POMŮŽE SI TAKY MYSLÍM ŽE TO JE DOST INDIVIDUELNÍ..kámošce pomohlo pití litry mléka, kravského…druhé zase melta..osobně jsem sama studovala snížení laktace podle manupresůry..a je tam brán potaz na bod jater..což zrovna když játra zlobí, tak asi snižuje tvorbu mléka..prosto pití té melty..ale samo nepřehánět to a vše s mírou bud jedno, nebo druhé.Ale jsou i případy kdy se to nepovede, nebo je už pozdě - něco zachranovat…nooo hlavní aspekt je asi ten být v klidu a tolik nad tím neduimat - což mnohdy asi někomu nejde.
Ahojky.Narazil jsem na vaší diskuzi uplně náhodou a jen bych chtěla lehce reagovat
Melta a vše mléčného laktaci nepodpoří spíše naopak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 21:40
Eliško, buď v klidu Já chápu, jak jsi to myslela. Kamča to nepochopila, ale to je proto, že není v naší situaci. Já jsem v poslední době alergická na slovo „rozkojit“. Moje švagrová je zasloužilá kojitelka (jak už jsem taky dříve psala) a na tu ta teorie o IQ sedí. Takže něco na tom bude.
Kamčo: myslím si, že jsi to s tou imunitou nepochopila. To jsou řeči LL, ale já asi před rokem a půl četla rozhovor s naším předním imunologem. On tvrdí, že imunita je vrozená. Cca 90 - 95% je dědičnost a zbytek dotváří okolí. To by pak moje dcera téměř nekojená musela být pořád na hromadě. První (a slabá) rýma byla v 15ti měsících. Jinak je rýma jen 1× do roka a to ještě trvá max. 5 dní, jednou kašel. Naše mudra si ji chválí, jak je zdravá. Můj synovec kojený do roku a půl, dnes má 3 roky, je od svých 6ti měsíců neustále nahromadě. U mudry jsou jako doma a pořád je trápí různé neduhy, rýmy a horečky už ani nepočítají - víc je zajímají ty průdušky, angíny, záněty ucha apod. Já tedy víc věřím tomu imunologovi.
Befano, vítej 
… a žádný stres. Špatná máma nejseš, ať už kojíš nebo ne. Hlavně si nic nevyčítej, důležité je spokojené miminko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 22:06
Ahoj spolučarodějky,
Befano vítej do klubu.
Mimochodem na slovo rozkojit reaguju jak na červenej hadr, fakt mám svědomí čistý, podnikala jsem co se dalo, už jsem to vypisovala (litry čaje, homeopatika, budík v noci a pokusy donutit mrňouse pít, když se nedařilo tak odsávání). Fakt jsem byla zoufalá a když mi někdo řekl že se třeba rozkojím, tak už jsem fakt viděla rudě. No a nerozkojila.
Paraplicko co se tyče nemocnosti kojených či nekojených mimin souhlas s tím, že imunita je spíš vrozená záležitost. Já jsem to už dávno u své zdravé nekojené dcery nazvala zdravým kořínkem a to když mimčo má tak je mu nějaké kojení úplně ukradený. Už jsem to psala za celý život měla ATB fakt jen párkrát, z toho asi třikrát když naši oblíbenou pí doktorku zastupovala na mateřský jedna důchodka.
Hele holky nezkopírujem si zas zpátky náš žebříček výhod nekojících matek?
To jen abysme třeba zvedly sebevědomí nově příchozím, který to nečetly?
Jinak pěkný večer všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Úbytek mléka při nemoci, nebo problém s odsáváním?
- 02.10.24
- Anonymní
7 měsíční miminko z lahvičky znovu na prso
- 27.06.24
- Anonymní
