Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Mně sama laktační poradkyně řekla, že se nikdy nesetkala s případem, že pokud žena opravdu chce, tak se jí rozkojit nepodaří.
Ještě že jsem se s takovou lakatační poradkyní nesetkala ![]()
Protože to vypadá, že jsem teda asi nechtěla.
Se mnou dělali v porodnici psí kusy, aby šlo mléko ven, ale prsa se mi nalila k prasknutí, jenže ven nešla ani kapka. Museli mi laktaci zastavit ze zdr. důvodů.
Někdy nepomůže ani snaha zdravotníků…
Neni spatna matka ta, co nekoji, ale ta co se nezajima, jestli jeji dite prospiva a nema hlad. Takze vsechny tady co pisete ze jste nahradily kojeni UM jste dobre matky, kterym zalezi na tom, jestli dite nestrada. Ja kojila 8 mesicu, ale urcite si nemyslim, ze kdo nekoji, nestoji za nic. Lepsi spokojene mimco a mamka v pohode na UM nez kojene, hladove dite a matka ve stresu. Prijde mi, ze je laktacni liga to prehani, skoro inkvizice. Uz to, ze mleko 1,je drazsi nez pokracovaci mleka a zadna slevova akce na ne neplati, je pekna diskriminace.
@bobr123 prewsne tak
spatna matka je ta, ktera uprednostni kojeni pred pohodou ditete. Hladove podvyzivene dite, propravne cele mesice a matka hrdinka, ze nedokrmila. Je to podle me podobne hrdinstvi, jako nedat decku s bolesti zubu paralen a vydrzet to jeho breceni.
Ahoj holky jsem 3 tydny po akutnim cisari v 28.tt a mleko prakticky nikde, uz prez tyden beru homeopatika, kojici caje mi lezou usima a ty litry vypity vody nepocitam. Denne udelam tak 200ml a pak to vozim malemu, ktery je a jeste dlouho bude v nemocnici. A reakce okoli? To se prece malo snazim! Je fajn videt ze ne vsichni maji mleka na rozdavani. Je to desny pocit ze jsem selhala v tehotenstvi a nejsem schopna donosit mimi a ted jeste selhat v tomhle.
@Eliskaxox píše:
Ahoj holky jsem 3 tydny po akutnim cisari v 28.tt a mleko prakticky nikde, uz prez tyden beru homeopatika, kojici caje mi lezou usima a ty litry vypity vody nepocitam. Denne udelam tak 200ml a pak to vozim malemu, ktery je a jeste dlouho bude v nemocnici. A reakce okoli? To se prece malo snazim! Je fajn videt ze ne vsichni maji mleka na rozdavani. Je to desny pocit ze jsem selhala v tehotenstvi a nejsem schopna donosit mimi a ted jeste selhat v tomhle.
Pekna blbost, nikde jsi neselhala. Proste to tak je, nekdo donosi, nekdo ne. Nekdo mleko ma a nekdo ne. V 28tt porodit, telo jeste neni pripravene na laktaci. Musi se rozbehnout. A jestli se nerozbehne? Tak co, nebudes ani prvni ani posledni s ditetem na UM. Na okoli kasli, hlavne se nestresuj. To je pro dite to nejdulezitejsi. Mama ve stresu=dite ve stresu. Oni to vyciti. Takze bud v pohode, nestresuj kvuli kojeni a budete v pohode oba. Preju at se mimcu dari a at pekne roste. A okoli rekni, ze ted potrebujes podporu, ne blby kecy o kojeni.
@Pudloslava píše:
@bobr123 prewsne tak
spatna matka je ta, ktera uprednostni kojeni pred pohodou ditete. Hladove podvyzivene dite, propravne cele mesice a matka hrdinka, ze nedokrmila. Je to podle me podobne hrdinstvi, jako nedat decku s bolesti zubu paralen a vydrzet to jeho breceni.
Jojo, jednu takovou jsem mela v porodnici, dite v noci rvalo hlady, ona mu furt rvala tu kozu do pusy a nic. Po dvou hodinach jsem nevydrzela a rekla ji, jestli si nechce jit pro prikrm. Koukala jak vrah, ale pak sla a dite spalo az do rana.
@bobr123 hele treba ji to nenapadlo, me to poprve taky nikdo nerekl a celkove jsem byla dost vymleta, vubec mi to nemyslelo
Zdravím! Diskuse přesně pro mě… Staršího jsem v pohodě kojila skoro rok a půl a mladší po třech měsících konec. Odmítá prso, nepřibírá. Do rozkojení jsem narvala přes tři tisíce (speciální lahvička Calma, půjčená superdrahá odsávačka, homeopatika, čaj, Gravimilk). Výsledek nula. Už jsem se uklidnila. Ze začátku depka jak hrom. Ale… to kojení se na člověka valí ze všech stran. Chci na netu objednat mlíko a hle, přes celou obrazovku upozornění jak kráva, že je kojení jedinečná výživa pro dítě, v tónu téměř citového vydírání. To já sakra vim, že kojení je dobrý, ale co jako můžu dělat, když to nejde. Fakt ať jsou všichni ti fanatici kojení do háje. Těším se na nějakej výzkum, kterej prokáže, že mateřské mléko není taková superparáda, za kterou ji všichni mají a matky se budou fanaticky tlačit do UM (utopie, vím, ale co kdyby)…
Pro mě je nejhorší vědomí toho, že mám prsa nalitý, mlíko teče všude, prcek ječí hlady, ale prso nechce, to je pak k uzoufání… S kojením pomalu skončím, jsem z toho na nervy. Je mu 3,5 měsíce, do konce 3.měsíce plně kojen, nepříbíral, pak dokrmován UM, MM začal odmítat. Kdybych neměla mlíko, tak si to nevyčítám, ale když mě bolí nalitý prsa a do děcka to nedostanu, to pak mám pocit, že prcka ani snad nemám ráda… A pak si říkám, že jsem špatná máma, když mě něco takovýho napadá.
Ahoj, mám čerstvou zkušenost z porodnice v Brně-Bohunicích a snad tím některé uklidním, že na nekojení všude nekoukají jako na zločin. Už před porodem jsem zvažovala zástavu laktace, protože jsem v minulosti měla několikrát problémy s vysokým prolaktinem. S tím byla vždy spojena šílená bolest prsou a já bývala extrémně podrážděná, neschopná normálně fungovat. Takže jsem to ke konci těhotenství několikrát probrala s porodní asistentkou a psycholožkou, rozhodla se kojení zkusit, ale rovnou jsem si napsala do porodního plánu, že zvažuji zástavu laktace kvůli psychologické anamnéze, nepřeji si důvody opakovaně rozebírat, není třeba mi opakovat benefity pro dítě a nepřeji si nátlak. A světe div se, když jsem se po několika pokusech o přiložení rozhodla to vzdát, protože už nastupovaly staré známé nepříjemné stavy, tak mě v tom i sestry podpořily, že se u toho nesmím cítit nepříjemně, že UM je vysoce kvalitní a že radši zástavu, než trápit sebe i mimčo. To samé doktoři - gynekolog mi dal léky na zástavu, musela jsem jim jen podepsat papír, že jsem si vědoma důsledků. Pravda je, že při každé vizitě se postupně všichni pediatři i gynekologové vyptali na důvod té zástavy, ale když jsem jim řekla, že špatně reaguju na vysoký prolaktin, tak to všichni uznali a nic neřešili. Sestry byly milé, naučily mě dávat UM, nikdo mě neodsuzoval a já po 3 dnech odcházela bez depky a s úsměvem na tváři, mimčo taky spokojené.
Takže pokud máte někdo podobný problém, tak hlavu vzhůru, existují porodnice, kde vás kamenovat nebudou, i když jsou tam jinak silně pro kojení. Mně se osvědčilo to probrat s odborníky dopředu a připravit si rozumnou argumentaci.
@Anonymní píše:
Pro mě je nejhorší vědomí toho, že mám prsa nalitý, mlíko teče všude, prcek ječí hlady, ale prso nechce, to je pak k uzoufání… S kojením pomalu skončím, jsem z toho na nervy. Je mu 3,5 měsíce, do konce 3.měsíce plně kojen, nepříbíral, pak dokrmován UM, MM začal odmítat. Kdybych neměla mlíko, tak si to nevyčítám, ale když mě bolí nalitý prsa a do děcka to nedostanu, to pak mám pocit, že prcka ani snad nemám ráda… A pak si říkám, že jsem špatná máma, když mě něco takovýho napadá.
jo to je desny, cloveka to desne stresuje. hlavne ja kdyz jdu kojit s hruzou „co zase bude“, tak se mi nespousti mliko.
Holky můžu se vás zeptat, jestli jste při ukončení „kojení“ taky měly nepříjemné pocity? Já se teď nacházím ve fázi, že ani nekojím a ani už vlastně neodsávám, ale ještě jsem se s tím jakoby nesmířila a poslední dva dny se cítím dost mizerně, z veselý holky je rázem zamlká a nějak tak bez života… Pořád si říkám, co kdybych vytáhla tu odsávačku a ještě to zkusila a nemůžu se na nic moc soustředit… Sama bych nikdy nevěřila, že zrovna tohle člověka může takhle vykolejit, dokonce si říkám, že je to náhoda, že se tak cítím… nevím no co to se mnou je…
Mně to smiřování trvalo taky delší dobu, ale pak jsme si uvědomila, že asi zasáhla příroda. Nemyslím i, že bych měla kvalitní mlíko (jsem odkázaná na nákupy v supermarketech - maso i zelenina - víme, jaký jsou v takových potravinách srágory). Prostě dítě začalo méně kvalitní mlíko odmítat. Teď je na UM, maximálně spokojený a já mám pocit, že dávám to nejlepší. Opravdu si myslím, že se MM přeceňuje. Ano, pokud je kvalitní, tak souhlasím, ale ne každá ho kvalitní máme. Z těch depek, že nekojím a nedávám to „nejlepší“ to beru tak, že dávám vysoce kvalitní, hlídané UM, které je možná ve finále kvalitnější než bylo moje mlíko.
Dobrá diskuzi, někdo prostě nekojí protože nechce a přiznám to bez mučení, jsem ráda že jsem nikdy nekojila.
akorát mě štve jak jsme znevýhodněné, okej já kojit odmítla ale co ostatní? nesmí být sleva na jedničkové mlíko, když slyším o kojném tak se mi zvedá tlak ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, mám čerstvou zkušenost z porodnice v Brně-Bohunicích a snad tím některé uklidním, že na nekojení všude nekoukají jako na zločin. Už před porodem jsem zvažovala zástavu laktace, protože jsem v minulosti měla několikrát problémy s vysokým prolaktinem. S tím byla vždy spojena šílená bolest prsou a já bývala extrémně podrážděná, neschopná normálně fungovat. Takže jsem to ke konci těhotenství několikrát probrala s porodní asistentkou a psycholožkou, rozhodla se kojení zkusit, ale rovnou jsem si napsala do porodního plánu, že zvažuji zástavu laktace kvůli psychologické anamnéze, nepřeji si důvody opakovaně rozebírat, není třeba mi opakovat benefity pro dítě a nepřeji si nátlak. A světe div se, když jsem se po několika pokusech o přiložení rozhodla to vzdát, protože už nastupovaly staré známé nepříjemné stavy, tak mě v tom i sestry podpořily, že se u toho nesmím cítit nepříjemně, že UM je vysoce kvalitní a že radši zástavu, než trápit sebe i mimčo. To samé doktoři - gynekolog mi dal léky na zástavu, musela jsem jim jen podepsat papír, že jsem si vědoma důsledků. Pravda je, že při každé vizitě se postupně všichni pediatři i gynekologové vyptali na důvod té zástavy, ale když jsem jim řekla, že špatně reaguju na vysoký prolaktin, tak to všichni uznali a nic neřešili. Sestry byly milé, naučily mě dávat UM, nikdo mě neodsuzoval a já po 3 dnech odcházela bez depky a s úsměvem na tváři, mimčo taky spokojené.Takže pokud máte někdo podobný problém, tak hlavu vzhůru, existují porodnice, kde vás kamenovat nebudou, i když jsou tam jinak silně pro kojení. Mně se osvědčilo to probrat s odborníky dopředu a připravit si rozumnou argumentaci.
taky mám dobrou zkušenost s nekojením, u první holky děs, porodnice byla jako sekta, podruhé jsem řekla že kojit nechci, šla jsem do jiné porodnice a dobrý, jako tebe, ptali se proč, řekla jsem že nechci kojit z psychických a náboženských důvodů a dali mi pokoj
všichni byli slušní dokonce i okolí to vzalo lépe než poprvé kdy jsem se kojit snažila ale nešlo to. znáte to, málo ses snažila, měla jsi to a to a bla bla, teď jsem všem oznámila že kojit nechci, že jsem sobka a nikdy ani necekl ![]()