Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Suvi, na druhou stranu, já jsem třeba byla ráda, že jsem po porodu došla na WC, výlet na sesternu už byl pro mě výkon
Představa, že bych měla lítat s děckem pár dní po porodu po doktorech je pro mě celkem noční můra
Ale samo by to takto šlo… A třeba se po druhém porodu budu cítit líp, než gay po swingers party a uvítala bych to taky
Ale spíš asi ne… ![]()
Co se týče laktačních poradkyň, u nás máme asi úžasné sestřičky, protože mi přišlo, že mám k dispozici armádu LP - fakt parádní, dokázaly poradit, každá přihodila nějaký tip, nějaký nový nápad, když se nedařilo… Dokonce když pak Samík nějak extra nepřibíral, mi jedna poradila, ať ho před vizitou nakojím, ať tam nemusíme trčet zbytečně dlouho ![]()
Na dětském jsem se Samčou též byla, jak měl tehdy ten „úraz hlavy“
a též to bylo u nás super, nikdo ani necekl o tom, že bych tam s ním třeba nemohla být (byla jsem připravená se otočit ve dveřích a jít domů), měli jsme velký pokoj se vším skoro jak v porodnici sami pro sebe, přístup bezvadný. Jediné, co mi vadilo, byl přeslazený kojenecký čaj a pan primář, který zjevně hulil jak fabrika ![]()
angua nam treba po „ambulantnim“ porodu (tady je normal 24 hod. po jit domu), dochazela jeste 10 dni kazdej den PA nebo zdr sestra domu, delala krevni testy, vazila, kontrolovala me i miminko. Do konce sestinedeli tady byla neco jako dets. dr. kazdej tejden na telefon kdy bylo potreba.
Prčetla jsem zběžně celou diskuzi a i když neuvažuju o domácím porodu, řada problémů zde zmíněných se mě osobně dotýká a přijdou mi lehce neřešitelné. S porodnicí žádnou extra negativní zkušenost nemám, rodila jsem přirozeně cca 4 hodiny, takže mi nic nedávali, ani nepíchali, voda mi praskla sama během porodu, s malým jsem potom byla dvě hodiny, rodila jsem o půlnoci a hned brzy ráno mi ho přivezli na pokoj a už tam zůstal, kojila jsem a malý přibíral od druhého dne… Vlastně jsem ani žádnou pomoc nepotřebovala, proto si na porodnici nestěžuju, ale nemuselo to tak být, že… proto bych se bála porodu doma, jsem v těchhle věcech docela plašan.
Teď mě čeká druhý porod a nějak z toho nemám dobrý pocit. Že budu v porodnici opět nejméně 4 dny, že neuvidím syna, je ještě malý a zatím jsem bez něj nebyla ani jeden den. Respektive více mě trápí to, že on bude najednou bez maminky, která si pak přiveze domů nějaké cizí dítě… Že tam budu bez manžela, že pro něj pak taky nebude lehké si na miminko zvykat. No napadají mě stovky takových blbostí a asi s tím nic nenadělám. Každý mi řeká, je to přece pár dní, to vydržíš. Nějak ve mně ale hlodá červík pochybností - jde opravdu jen o to vydržet? Není náhodou těchhle pár dní nějak zásadně důležitých pro nás pro všechny?
Proto zase chápu ty, co se pro porod doma rozhodnou.
No nic, já to asi opravdu budu muset nějak přežít…
Ještě k jinému tématu - když bylo synovi 11 měsíců, dostali jsme se podivnou mašinérií na infekční oddělení jedné báječné ostravské nemocnice. Měla jsem prý obrovské štěstí, že tam měli poslední místo pro rodiče
. Ostatní děti to štěstí neměly a i ty větší i malá miminka tam byla přivázaná k postýlkám a celý den sama na pokoji. Nehledě na to, že tam syn trpěl hlady (nesměli jsme si vzít nic vlastního, ale na večeři jaksi zapomněli), nachladil se tam a my pak celý den čekali na lék proti kašli (slíbili mi ho v sedm na vizitě, nedali ani po několika upozorněních ani v pět odpoledne), doktoři se u nás mihli jen zběžně a celý pobyt mi přišel jako taková fražka, že jsem nakonec podepsala reverz. To bylo teda peklo. Chovali se ke mně docela otřesně, musela jsem podepsat různá lejstra, že je syn ohrožen na životě a že může i zemřít… Pěkný nápor na psychiku, málem jsem to vzdala. Taky proto bych neměla už odvahu s doktory se hádat a jít do ambulantního porodu?
Kamarádka má syna rok a půl a má jít do nemocnice na plánovaný zákrok. Řekli jí, že nemá nárok tam s ním být - že se aktuálně uvidí, jak bude plno. Můžete mi poradit, kde najít příslušné argumenty, dokumenty, které by ji k pobytu opravňovaly?
IMI píše:
angua nam treba po „ambulantnim“ porodu (tady je normal 24 hod. po jit domu), dochazela jeste 10 dni kazdej den PA nebo zdr sestra domu, delala krevni testy, vazila, kontrolovala me i miminko. Do konce sestinedeli tady byla neco jako dets. dr. kazdej tejden na telefon kdy bylo potreba.
To je úžasný
![]()
Odkud jsi,prosím Tě? ![]()
Suvi jojo, CS. Jedna byla hlavou nahoru. Ale důvod toho zdržení to nebyl. Dětská neonatoložka mi říkala, že by mě v Krči mohli přijmout za holkama hned druhý den, ale že ona se stará jen o miminka, že mě musí předat gynekolog. A tomu se do toho zjevně nechtělo (z JIP jsem šla ležet na na normální gyndu, na šestinedělí nebylo místo) Takže ten třetí den jsem volala do krče, domluvila si to tam a pak šla za tím doktorem (2×) jestli by mi mohl napsat předávací zprávu a papíry na sanitu, jinak bych šla na reverz.
Kromě tohohle doktora byli u apolináře profi - ale šíleně přes kapacitu - a kvůli tomu právě docházelo k různým kiksům. Třeba sice mají nějaké standartní postupy, jak rodiče informovat, ale vzhledem k tomu šílenému nášvihu se to moc nepovedlo (informovali manžela ale mě ne, a na JIPu jsem musela mít vyplý mobil). Takže jsem nevěděla,jestli holky odezli, v jakém jsou stavu atd. A sestry na JIP prostě opravdu neměly čas to zjišťovat, takže jediná informace od dětské sestry ze šestinedělí, co přivezla ostatním maminkám děti na přiložení - „u nás nejsou“.
Tudíž jsem celou noc na JIP pozorovala hodiny a čekala na ranní směnu, jestli by to nezjistili, ovšem ty taky čas neměli
Dopoledne pak přišla neonatoložka - můžete děti vidět do 12 hodin, pak je odvezem - ale já se tam neměla jak dostat. Divím se, že mě v tom zmatku na té gyndě vůbec vypátrala.
Říkám si že kdyby třeba neměli tak natřískáno, tak se tohle všechno nestalo ale bylo vidět, že ty podmínky jsou fakt… Třeba operatér byl fajn a ta dětská dr taky, bylo prostě vidět že podávají výkony v dost šílené situaci a k tomu se ještě snaží zvládnout tu lidskou stránku alespoň v nějaké hodně úsporné formě…
halucinka píše:Kamarádka má syna rok a půl a má jít do nemocnice na plánovaný zákrok. Řekli jí, že nemá nárok tam s ním být - že se aktuálně uvidí, jak bude plno. Můžete mi poradit, kde najít příslušné argumenty, dokumenty, které by ji k pobytu opravňovaly?
Ahoj,
přečti si můj popis pobytu na dětském odd.s dcerou po trhání nosní mandle(viz výše). Bylo mi řečeno tehdy TOTÉŽ a já to vyřešila tak,jak jsem to vyřešila-nicméně-s dcerou jsem ZŮSTALA!
Opravdu to chce NEDAT SE A ARGUMENTOVAT TÍM,ŽE DLE PLATNÉHO PRÁVA MÁŠ NÁROK NEBÝT OD DÍTĚTE ODSTŘIHNUTA ( a pokud argumentují nedostatkem místa,ty argumentuj tím,že ho ve stoje/v sedě moc nezabereš)
Rok a půl staré dítě bych NIKDY v nemocnici samotné nenechala. Odkud kamarádka je? Kam do nemocnice mají jít?
Není odkázána jen na jednu nemocnici, může si vybrat, kam nastoupí. Obvolávala bych špitály tak dlouho, dokud by mi něřekli, že tam s malým můžu zůstat.
Halucinko, naprosto tě chápu, z podobých důvodů jsem podruhé rodila ambluntně. Mimochodem to, že mám doma už jedno malé dítě byl asi jediný důvod, který všichni pochopili a nedělali ze mně trhlou ženskou, co se pomalu chystá zavraždit novorozeně brzkým odchodem domů.
Angua píše:
Suvi, na druhou stranu, já jsem třeba byla ráda, že jsem po porodu došla na WC, výlet na sesternu už byl pro mě výkonPředstava, že bych měla lítat s děckem pár dní po porodu po doktorech je pro mě celkem noční můra
![]()
No většina věcí jde řešit buď ne hned po porodu - kyčle, TBC nebo to může řešit pediatr - který dojde k tobě. Myslím že po 3 týdnech jsem teda já osobně už byla zahojená dostatečně abych byla schopná někam dojít. Samotřejmě pokud se na to někdo necítí, tak předokládám že nepůjde hned domů. To že si myslím, že bych raději porodila druhé dítě takto neznamená, že když bych se na to necítila, že si to budu prosazovat za každou cenu.
Co se týče laktačních poradkyň, u nás máme asi úžasné sestřičky, protože mi přišlo, že mám k dispozici armádu LP - fakt parádní, dokázaly poradit, každá přihodila nějaký tip, nějaký nový nápad, když se nedařilo…
Tak to závidím…u nás to takto rozhodně nebylo. Určitě platí líná huba holé něštěstí, ale musím říct že i tak bylo vidět, že sestry prostě nemají čas řešit každou matku zvlášť. Byla jsem ráda i za hromadné kojení
![]()
na novoších.
To mám nějak blbě ocitovaný - i můj text, tak jsem ho ztučnila.
farska Skotsko, bohuzel. narodily se tady obe deti, ted se vracime do CR a zkusenost s porodama tady, ac v univerzitnim velkospitale, bude jeden z duvodu, proc si budu treti porod v CR rozmejslet, resp. treti miminko. Byla bych asi problematickej pacient ![]()
IMI, kamarádka mi taky doporučovala PA, co k ní chodila domů, prý byla úžasná. Brala 500,– za hodinu, jistě by se s ní dalo domluvit, aby za mnou chodila 10 dní denně, ale já zbytečných 5000,– po nákupu výbavičky prostě nemám
Ale pokud by to fungovalo plošně a bylo to třeba částečně hrazeno ze ZP, tak proč ne…
Suvi, no já jsem si představila stav, že by to bylo běžné a prostě každého pár hodin po porodu „vykopli“
To by se mi nelíbilo… Aspoň u prvního teda ne, u druhého nevím
Ale pokud jde o tu možnost volby, tak to jsem jako určitě pro…
Angua No a o tom to je. Ja treba nejsem zasadne proti porodum doma, ale urcite ne za podminek, co jsou v CR a ani ve zdravotnictvi vubec. Kdyz to reknu tak, tak ja sem doma rodit nechtela, ale i kdyby jo, tak jedinej rozdil by byl, ze bych mela pak doma „svincik“ a v malym byle by nas bylo jak psu. A u prvniho ditete by me vezla rychla do porodnice. Me proste pride nefer, muset se rozhodovat mezi bezpecim a ciste profesionalnim (mysleno tak, ze co slycham, tak v CR v porodnicich je to o kusu nez o cloveku) pristupem a nebo klidem doma, ale vetsim rizikem a kdyz by se neco stalo tak poslouchat „kecy“ doktoru o nezodpovednosti. To je proste na hlavu. Jedinej rozdil by mel podle myho bejt v tom, kde sem, jestli doma nebo v porodnici. Snad sem to napsala aspon trochu srozumitelne. Pri soucasnym stavu rozhodne pro porody dom v CR nejsem, i kdyz se to urcite da za „uplatu“ zaridit a kvalitne.
Jo a taky me nechali pri prvnim ve spitale dva dny a chteli 3 ale to sem nechtela ja. To nejde rict, ze by vsechny vyrazili po 24 hodinach, to je blbost.
Madli no právě…já se taky nedivím, že to nezvládají, když je jich málo atd. (Jinak tovje story taky hrozná, noc nevědět, člověk by řekl, že je to jednoduchý zařídit, aby matka věděla, co je s jejími právě narozenými dětmi, ale jak je vidno, tak není).
Právě to je hrozná škoda, tady vidím tu díru po porodních domech nebo něčem podobným. Já furt nechápu proč to nejde, mluvím i o té finanční stránce, je mi jasný, že představovat si, jak někde zřídíme další porodnice jen proto, že je všude nátřesk není jako lusknout prstem. Mě by to právě zajímalo, jestli se to dá nějak řešit, a to konkrétně. Nevím vůbec jak je to s pojišťovnama, kolik ta péče stojí atd. Doktorka mi říkala, že pro porodnici je finačně nejzajímavější vlastní porod a nejlépe CS samozřejmě. Takže třeba jsou ty tlaky na doktory na medikamentózně vedené porody i od ředitelů porodnice apod.
To jen hádám a opět budu ráda, pokud k tomu někdo něco opravdu ví a ne jak já z doslechu.
K těm financím – nekomplikovaný vaginální porod vyjde kolem 11 000, CS na 25 000. To si můžeš ostatně zjistit u své pojišťovny, když požádáš o výpis. Ale bacha, aby ses nedivila, co všechno tam máš naúčtované, protože vím o případech, kdy žena 10 minut po příjezdu porodila a naúčováno měla na pojišťovně několik monitorů a vyšetření ![]()
Můj pocit z toho všeho je, že kdyby šly porodnice trochu do sebe a změnily spoustu věcí, tak se toto vůbec nemusí řešit ![]()
Mám teď na mysli hlavně prostředí (spoustě lidí vadí být na pokoji s někým cizím nebo to, že tam nemůžou mít manžela 24/7) a přístup - striktní režim, nesmyslné požadavky, ztráta soukromí…
No ale já jsem byla spokojená, u nás jsou fakt super, navíc spousta věcí mi nevadí, i když domů jsem se taky těšila, to je jasné ![]()