Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Saul Goodman píše:
Nechápu, proč se tu na autorku tohoto příspěvku sneslo tolik negativních komentářů. Že by proto, že jste kdysi měli(y) podobné ideály, ale vzhledem k vašemu slabému charakteru jste je zradili a teď si vybíjíte svou zášť na tom, komu se to stále daří? A že je autorce 24 let? A co, proboha? Pokud je někdo zásadový a čestný, jsou tyto hodnoty obvykle s věkem neměnné. Ale když je někdo s@ině v 15, bude s@iní i v 50, nehledě na to, co si o sobě sám myslí. Nevěra je zkrátka svinstvo a dělat z ní jakousi normu anebo jí ospravedlňovat, svědčí o tom, že jednoduše spadáte do té druhé skupiny
Je velký rozdíl jestli je ti 24,34,44 nebo 64 - a není pravda, že se lidé nemění, mění, jen je to postupně (třeba i proto, že s tebou různě cloumají hormony)
Ve 24 jsou většinou společné závazky minimální a „čestný“ rozchod je strašně jednoduchý. Když máš s partnerem/partnerkou odžito deset, dvacet let, děti, bydlení, potkávají se rodiny, přátelé už jsou společní - je to úplně jiná liga.
@franzkfk má v mnohém pravdu (jen to obaluje do zbytečných keců). Vždy je za tím nějaká krize vztahu nebo osobní krize (to nevylučuje, že někteří mají krizi permanentně)
Nikdo se těm krizím nevyvaruje.
Nevěra určitě v pořádku není, s nějakým odsuzováním bych už byl hodně opatrný.
PS: znám určitě hodně čestných a zásadových lidí, ale neznám nikoho, kdo by se šel udat a zaplatit pokutu, když omylem projede křižovatkou na červenou.
@Anonymní píše:
@Saul Goodman ono nejde o její nazor, ja třeba její nazor respektuji, ale nemůže teď v danou chvili říct, že bude věrná do konce života.. mě spíše štvaly opravdu ty urážky.. znám lidi, kteří dělali větší chyby než je nevěra a po té, co si prožili trest za svou chybu, už tu chybu neudelali a nejsou v mych ocich špatní.. jen si myslim, že člověk by měl dostat druhou šanci, zkusit to napravit, být lepším člověkem.. nevim to je můj názor a pokud má někdo jiny, tak ano, respektuji, ale nebudu mu psat, že je buh vi co!! jen kvuli nazoru a jinemu pohledu na danou věc.
Rozumím ti. Však já také nikoho neodsuzuji a rozhodně jsem pro, dávat lidem druhou šanci, když je vidět, že o ni opravdu stojí a svých chyb upřímně litují. Spíše mi šlo o to, co se v současné společnosti (nejenom zde na Emiminu) stává standardem. Že je na nevěru pohlíženo jako jen na nějaké malé zaškobrtnutí, které ani nestojí za řeč. A že mladým lidem je toto předáváno jako nějaký standard, který se jim s největší pravděpodobností v životě stejně stane. Jasně, že stane, ale je otázka, proč tomu tak je. Jestli to není náhodou proto, že k tomu takto všichni přistupují? ![]()
@Josef_t Sice ještě nepatřím do kategorie úplně starších, ale pokud jde o nevěru, pohlížím na ní úplně stejně celý svůj život. Ale je mi jasné, že je to hodně individuální a hodně lidí to může s časem přehodnotit. Každopádně to srovnání s přechodem na červenou mi přijde trochu úsměvné ![]()
@bigl Já mám jednu otázku ohledně toho nevěrníka. Mají děti? A děti o chování otce ví?
@Saul Goodman Jestli je tolerance k nevěře nyní nějaký společenský standard si netroufám tvrdit, ale je pravda, že být nevěrný je určitě jednodušší, než tomu bylo např. před sto lety. Jde hlavně o to, že lidi mají víc příležitostí navázat kontakt (sociální sítě) a jsou mobilnější.
Dřív se společenské kontakty omezovaly více méně na oblast, kde člověk bydlel a pracoval. Pokud tedy žil v nějaké zapadlé vsi o pár obyvatelích, kteří byli s ohledem např. na věk, stav nebo fyzickou atraktivitu veskrze nezajímaví, těžko si ten okruh rozšiřoval. Fungovala asi také větší sociální kontrola (různé Kelišové, ale i rodina žijící poblíž, atd.), a to i ve větších městech.
@Hecate Já tady asi nechci polemizovat co kdo má dané biologicky. Jen tak nějak nesouhlasím s tím, že se tím dá všechno omlouvat (kdybychom byli zvířátka, jedoucí podle pudů, tak asi jo, ale pořád mám za to, že člověk má nějakou schopnost autoregulace svého chování a jednání).
A taky si nemyslím, že lidi nepodvádějí z nedostatku příležitostí. Tím naznačuješ, že věrná žena/věrný muž je vlastně tak hnusná/ý, že by na ni/něj nikdo jiný nevlezl (teda kromě toho miniprocenta, kde připouštíš, že by mohl být věrný z přesvědčení).
Ale tohle už tady proběhlo, takže se asi pouze shodneme, že se v tomhle neshodneme ![]()
Tak samozřejmě zvířátka nejsme, ale já si myslím, že tu biologickou podstatu nejde moc ošidit a okecat. Člověk ji nějak ohýbá pod všemi těmi společenskými normami a je to často jen o tom, nakolik mu jeho konkrétní situace umožňuje jí dát průchod.
Pokud jde o ten nedostatek příležitostí, rozhodně jsem tím nechtěla říct, že KAŽDÝ, kdo je věrný, to dělá proto, že je natolik odpudivý, že by o něj stejně nebyl zájem.
Ale na přísloví „příležitost dělá zloděje“ věřím. A nemusí to mít ani nějakou odpornou a vypočítavou podobu… Prostě pokud např. pracuješ jako žena ve veskrze ženském kolektivu a jediný chlap, se kterým přijdeš do styku, je odporný a protivný jak noc, tak máš minimálně menší pokušení něco spáchat, než když je 90 % Tvých kolegů relativně atraktivních chlapů a ještě ke všemu se ti dva z nich dvoří a dělají Ti dokonce návrhy. Což se umocňuje v situacích, kdy jsi ve stávajícím vztahu nespokojená.
Každopádně si myslím, že mezi chlapy a ženské pokud jde o jejich uvažování nemůžeš dávat rovnítko. Prostě nemůžeš, i když by kolikrát bylo docela fajn, kdyby chlapi uvažovali jako ženy.
@Saul Goodman ne je to o každém jedinci zvlášť, nikdo ti přece nenařídí takhle se teď chovej, jelikož se takhle chovaji ostatní.. myslim si, ze ten kdo podvedl a lituje toho, bylo z duvodu treba ze si nevěřil, ze se cítil méněcenný a tímto si chtěl něco dokazat, nebo mu ve vztahu prostě něco chybělo, třeba jen 10% a těch 10% hledal jinde a když našel těch 10% uvědomil si, že by mohl přijít o těch 90% co má jeho/jeji partner a po te tu chybu už neudělal… ale já tady řeším,,jen,, jednorázovou nevěru, neřeším tady dlouhodovou nevěru.. na tu zase pohlížím úplně jinak..
@Hecate Já tohle chápu. Nicméně platí moje výše napsané o schopnosti autoregulace, kterou máme mít postavenou nad těmi pudy. A chápu, že to holt někdy někomu situačně ujede (taky si někdy dám čokoládu, i když vím, že bych neměla, ale tím ubližuju max. sobě). Pak by ale měly nastoupit určité výčitky svědomí a ne si říct „je to v pohodě, stará se nic nedozví, jsem chlap a mám to v genech“ a postupovat k tomu, aby se to už neopakovalo.
@Saul Goodman píše:
@Josef_t Sice ještě nepatřím do kategorie úplně starších, ale pokud jde o nevěru, pohlížím na ní úplně stejně celý svůj život. Ale je mi jasné, že je to hodně individuální a hodně lidí to může s časem přehodnotit. Každopádně to srovnání s přechodem na červenou mi přijde trochu úsměvné
K tvé předchozí reakci - nevěry tu byly vždy, rozvod nebyl tak jednoduchý, ale hodně párů žilo odděleně, ženy utíkaly od mužů, muži od žen… změnila se jen forma kterou se o tom mluví.
@divine woman píše:
@bigl Já mám jednu otázku ohledně toho nevěrníka. Mají děti? A děti o chování otce ví?
Děti mají. Neví o tom.
Příspěvek upraven 24.10.20 v 21:16
@Hecate píše:
@Saul Goodman Jestli je tolerance k nevěře nyní nějaký společenský standard si netroufám tvrdit, ale je pravda, že být nevěrný je určitě jednodušší, než tomu bylo např. před sto lety. Jde hlavně o to, že lidi mají víc příležitostí navázat kontakt (sociální sítě) a jsou mobilnější.
Dřív se společenské kontakty omezovaly více méně na oblast, kde člověk bydlel a pracoval. Pokud tedy žil v nějaké zapadlé vsi o pár obyvatelích, kteří byli s ohledem např. na věk, stav nebo fyzickou atraktivitu veskrze nezajímaví, těžko si ten okruh rozšiřoval. Fungovala asi také větší sociální kontrola (různé Kelišové, ale i rodina žijící poblíž, atd.), a to i ve větších městech.
Tu historii ti budu vymlouvat. Nebylo sociálních sítí, ale rozhodně se víc mezi lidmi mluvilo, lidi nebyli tam mobilní, ale měli více času a kontakty nebyly tak povrchní.
Psali se dopisy a psalo se jich hodně, na návštěvy se jezdilo na několik dní, bylo víc „zábavy“ - tancovačky, selské jízdy…
Před sto lety bylo těsně po světové válce - extrémní situace, kdy bylo velmi mnoho vdov…
V devatenáctém století bylo běžné, že od měšťana výš korespondovali lidí s desítkou dalších. Dnešním jazykem nám to nepřipadá, ale ve své době to byla často korespondence hodně důvěrná. Nebylo výjimkou, že se manželé třeba i na několik měsíců rozdělili.
Uvolněné mravy a menší tolerance přicházely v nějakých vlnách, s módou, společenskou vrstvou…
@Josef_t zkoušíš si někdy přěčíst to, co jsi napsal? ![]()
Je to kruté…ale nemá to hlavu ani patu, nedá se z toho poznat, co jsi tím chtěl říct, tak trochu je to prostě zbytečný blábol ![]()
@Saul Goodman píše:
Nechápu, proč se tu na autorku tohoto příspěvku sneslo tolik negativních komentářů. Že by proto, že jste kdysi měli(y) podobné ideály, ale vzhledem k vašemu slabému charakteru jste je zradili a teď si vybíjíte svou zášť na tom, komu se to stále daří? A že je autorce 24 let? A co, proboha? Pokud je někdo zásadový a čestný, jsou tyto hodnoty obvykle s věkem neměnné. Ale když je někdo s@ině v 15, bude s@iní i v 50, nehledě na to, co si o sobě sám myslí. Nevěra je zkrátka svinstvo a dělat z ní jakousi normu anebo jí ospravedlňovat, svědčí o tom, že jednoduše spadáte do té druhé skupiny
Prd, člověk svůj život neustále prehodnocuje. Nezachovala bych se ve stejné situaci totožně dnes jako v patnácti a troufám si tvrdit, že za deset let zase nezareaguji stejně, jako dnes.
Člověk je omylny a chyby dělá a dělat bude, ale řešení těch chyb se s přibývajícím věkem velmi liší. Neboť čím víc toho máš našlápnuto v botách tím líp víš, že.
Když dnes budu neochvejne tvrdit, že nikdy nezahnu a jelikož je mi 23 tak mám podobný ideál, může mě život tak profackovat, že změním své přesvědčení. To není o tom, kdo je a není svině. Je to o tom, kdo jak svoje případné chyby vyřeší. Jak jistě víš, vždy je na výběr alespoň že dvou možností.
@Saul Goodman ono nejde o její nazor, ja třeba její nazor respektuji, ale nemůže teď v danou chvili říct, že bude věrná do konce života.. mě spíše štvaly opravdu ty urážky.. znám lidi, kteří dělali větší chyby než je nevěra a po té, co si prožili trest za svou chybu, už tu chybu neudelali a nejsou v mych ocich špatní.. jen si myslim, že člověk by měl dostat druhou šanci, zkusit to napravit, být lepším člověkem.. nevim to je můj názor a pokud má někdo jiny, tak ano, respektuji, ale nebudu mu psat, že je buh vi co!! jen kvuli nazoru a jinemu pohledu na danou věc.