Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@astoret píše:
Vy co pisete, ze to neberete jako vrazdu, ze je to shluk bunek..videly jste nekdy jal vypada plod ve v 10-12. tydnu? to neni zadny shluk bunek jako v prvnich par tydnech zivota..ja to bohuzel videla na vejsce a dodnes je mi z toho spatne..ta roztrhana telicka, vysata..
Přesně. Ty chytračky jako Smurfka ví kulové, jak plod v daném období vypadá. Měla by to taky vidět, kravka.
Ano, omlouvám se adminům, ale nemůžu si pomoct. ![]()
@MisaHanuska píše:
@Enmamma Já to sice neberu jako Boží požehnání, ale jinak s tebou souhlasím. Když se nám narodilo čtvrté dítě, tak do roka manžela povýšili
Pán Bůh žehná i nevěřícím, prioritou je, jak jednáš. Asi máte Boží požehnání, ani o tom nevíte ![]()
@Tichošlápek píše:špatně jsem se vyjádřila, promiň
@Mar__tanka1983 proto jsem psala ať si s nim promluvíkdyby to bylo pako, co ji bere jako uklízečku, tak by tohle řešení nebylo. Ale jestli ji ma rad, tak ji vyslechne a spolu se můžou dobrat k řešení přijatelnému pro oba. Co je na tom jako za vydírání mluvit spolu?
@smurfka píše:
asi jsme se nepochopili..já JÁ, ne knižky, ne nikdo jiný JÁ…považuju za dítě v otázce potratu dobu kdy cítím první kopance, hýbance, bublinky..do té doby bych JÁ na potrat šla, protože to pro mě není dítě, necítím ho, nevnímám ho..( je to pro mě obrázek na utz )..ale jinak považuju za hotové dítě až po narození..( je jedno v kterém týdnu se narodí ) prostě až ho šmiknout od šnury, tak je to dítě..ALE PRO MĚ..ne pro ostatní..
Promiň, nechci, abys to brala ve zlém, ale opravdu mě to zajímá. Představ si, že jsi ve 24. tt a ten plod ještě necítíš (jsou holky, které opravdu pohyby cítí až takto pozdě). Dokázala bys jít na potrat? I když bys věděla, že pokud by se to dítě v tom samém dni narodilo, byla by u něj šance, že ho dokážou zachránit? Tuším, že v USA to možné je…nebo ještě minimálně před pár lety bylo.
@canaglia píše:
Zkus se manžela zeptat, které dítě chce nechat zabít, jestli to první, druhé, třetí nebo čtvrté. Zkus mu vysvětlit, že otázka nestojí tak, zda mít čtvrté dítě, ale že čtyři děti už máte a on zvažuje, že jedno z nich nechá umřít. Tak ať vybere, které. Je to drsné, ale je to realita. To dítě už skutečně existuje a má před sebou celý život. Na rozdíl od toho nejstaršího, které už si na světě aspoň něco užilo. Drž se a zachraň ho.![]()
Po dlouhé době od tebe čtu něco krásného, a připojuji se, máš naprostou pravdu. ![]()
Nech si ho, no to bude dobrý
dítě už spolu máte, 3 letý, takže předpokládám, ž eminimálně 5 let jste spolu, a pokud se doteď nijak patologicky neprojevil, tak se s tím na 95 procent smíří, teď cítí nejistotu z tebe, tak se snaží tlačit na potrat, ale pokud se rozhodneš jinak, a budeš fakt pevně rozhodnutá, věřím, že to skousne
no a kdyby n, je to blbý, ale stejně by mi bylo dítě přednější než chlap. Co vůbec ty 2 starší děti, jak se k tomu staví? jsou ochotní mít trochu nižší standart, neznačkové?
@Mar__tanka1983 jo tak
jsem to nepochopila. Ono i s tím mluvenim bude těžko neco vyřešit - ona ho chce, on ne a teď jak z toho. Nezávidím.
@Anonymní píše:
Nikdo to tady nenapsal, ale nenapadlo Tě dát dítě k adopci? Pořád zvažuješ jen dvě možnosti, ale když nechceš na potrat, partner další dítě nechce, tak nemůžeš se rozhodnout takto?Dítě by tak mohlo najít milující rodinu. Navíc bys nějaký pár, co se leta trápí, učinila šťastným… Sama se o miminko dlouho snažím (proto raději anonym), tak mám i tenhle pohled na věc.
Taky mám tenhle názor.. ale jednou jsem ho napsala a málem mne ukamenovaly..
„Dát své dítě pryč? To bych nedokázala..“ Hlavně ale že zabít ho dokážou, že.. Dneska v době babyboxů je to i právně tak jednoduché. Radši bych zvolila život dítěte beze mne (a celý život si živila tu hezkou naději, že mně jednou vyhledá, poznám ho a odpustí mi), než dítě zabít a šanci na život mu nedat.
Znám i případ rodiny, kteří amjí adoptovanou holčičku v 6ti týdnech - její matka měla dítě z nevěry, manžel na roční stáži v zahraničí.. ta statečná žena se manželovi přiznala, přivedla dítě na svět, společně podepsali papíry k adopci a dítě je dnes součástí plnohodnotné šťastné rodiny. O co jednodužší by pro tu ženu bylo bývalo jít v tichosti na potrat..ani manžel se nemusel nic dozvědět.. Před tou smekám za statečnost..udělala chybu, ale postavila se jí čelem a „potrestala“ jen samu sebe.
Budu statečná a nedám anonym ![]()
@malinika nemusela jsem se rozhodovat, mám dvě děti, plánované, a atk mi za 15 let užívání nikdy neselhala..ale pokud bych byla v situaci kdy bych nad potratem musela uvažovat..tak bych nebyla proti..a je jedno v jakém týdnu. Neberu potrat jako formu atk, ale taky nejsem proti němu.. když nastane situace a musím o něm uvažovat.
ale tady nemluvíme o mě a je to trochu OT..
Příspěvek upraven 10.01.17 v 13:52
Zakladatelko.. A co se chlapa zkusit zeptat, že ty to dítě nedokážeš zabít, on ho nechce, tak ať řekne, co by zvolil - zda si ho necháte nebo zda ho dáte k adopci. Jestli ho tak strašlivě nechce, že by ho dal bez váhání i k adopci, je to silné. Ale třeba se v něm při té představě něco pohne..
@jdukolem píše:
tak ono se nemusí nic popisovat - stačí projít net kde josu reálné fotky z dělohy.. viz třeba zde…
http://drobcek.webgarden.cz/…/tehotenstvi
a aby bylo jasno - já neodsuzuju, že jde někdo na potrat, ale má smysl lhát si do kapsy a zavírat oči? Alibismus abych ulehčila svědomí?
možná i trochu toho alibismu.
Já nevim, no, ženská, co je v těžké situaci a možná bude muset k potratu přistoupit, tak tý fakt nepomůže např.:
To maličké si Vás vybralo z určitého důvodu a tak moc chtělo aby zrovna Tobě mohlo říkat maminko, že přišlo i přes ant. a tak, že jsi dlouho nic nevěděla, aby pro Tebe bylo dát ho pryč v tolikátem týdnu bylo o to těžší. Neudělej prosim chybu a nedávej ho pryč. To malé Tě už teď moc miluje. Věřím, že Vám všem dáš šanci, manžel to ustojí neboj ![]()
@Jitusee píše:
@Mar__tanka1983 Tak to je ale hodne smutná storyJa otěhotněla neplánovaně ve 20 letech, diky své nezodpovednosti. Nemela jsem nic a,,přítele budižkničemu ". Taky jsem to zvažovala, no svědomí mi to nedovolilo. Začátky příšerne, pres azylaku do garsonky, pak 1+1, našla jsem si hlidani / brigádu, tak do 2+1,v zimě chodila v keckach, aby mel maly.. vypracovávala jsem nas ze dna po kruckach. Dnes je mu 7 let, jsem vdaná, řekla bych ze se mame nadstandardne a syn nam přibyl jeste jeden
No vim moc dobre, ze kazdy příběh nekončí tak sluníčkove a je třeba zvážit i tu situaci, ze s nima zůstane sama, třeba..
A teď si vem, že bys tohle martýrium procházela ne s jedním, ale se čtyřmi dětmi…
Já vím, že se říká člověk míní, Bůh mění, ale já bych nedokázala ženskou, ať už se rozhodne jakkoliv, soudit.
@Mar__tanka1983 píše:
možná i trochu toho alibismu.
Já nevim, no, ženská, co je v těžké situaci a možná bude muset k potratu přistoupit, tak tý fakt nepomůže např.:
To maličké si Vás vybralo z určitého důvodu a tak moc chtělo aby zrovna Tobě mohlo říkat maminko, že přišlo i přes ant. a tak, že jsi dlouho nic nevěděla, aby pro Tebe bylo dát ho pryč v tolikátem týdnu bylo o to těžší. Neudělej prosim chybu a nedávej ho pryč. To malé Tě už teď moc miluje. Věřím, že Vám všem dáš šanci, manžel to ustojí neboj
Ja zas nepochopím, proč když chlap nechce dítě, musí být po jeho. A ona co? Proč by MUSELA PŘISTOUPIT na potrat???
Já jsem tedy poměrně v mnoha situacích proti potratu (ano, vycházím ze své životní situace, kde třeba otázka financí není problém apod.), ale umím pochopit ukončení těhotenství v úplném začátku třeba i kvůli špatné finanční situaci. Ovšem ukončení v 11. týdnu je pro mě masakr. Chápu, zakladatelko, že jsi to dřív nevěděla, stát se to může, ale opravdu na to máš sílu? Neumím si ani představit, jak by se mnou potrat zamával na začátku, natož tohle. Každopádně přeji hodně síly, ať se rozhodneš správně. Nikdo z nás nevíme, co a jak doma máte. Jen z tvého napsaného soudím, že pokud se dítěte vzdáš, nebudeš to mít o nic jednodušší (sama se sebou), než když si ho vybojuješ.