Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím si rady s mámou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.9.22 21:33
Byl nesmysl tam vůbec tak dlouho zůstávat. Stejně si bude muset máma naučit žít sama a takhle se to jen příšerně protáhlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 21:35
Nechápu proč jsi se tam nastěhovala a nechápu proč tam pořád jsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 21:40
jako 2-3 mesice, nez se mama otrepe bych pochopila, ale proc jsi tam tak dlouho?
Vzdyt dcera musi byt s tatou, ne babickou. Chudak muz, vzdyt mu musí byz smutno.
Vrat se domu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.9.22 21:44
Moc děkuji všem za reakce, otevřelo mi to oči. Mámy (ikdyž je jaká je) je mi prostě líto. Jsem tady asi hlavně z lítosti a strachu, že zůstane uplně sama (ano, vím, že na úkor mého muže). Vždy, když jsme se s někým potkali, tak pořád všem opakovala, že je ráda, že nás má doma, že by to jinak nezvládla. A mě prostě ochromil strach, že když odjedeme, tak to opravdu nezvládne a třeba si i něco udělá. Připadá mi hlavně po smrti tatínka ještě víc psychicky labilní a kdyby si vážně něco udělala, tak si to samozřejmě budu vyčítat.
Napadl mne psycholog, ale to ona neuznává.
Jinak mamka má 57 let, tatínek měl 59 a já 31.
S tatínkem jsem měla velmi dobrý vztah, byly jsme si i povahově velmi blízcí.
- Citovat
- Upravit
22.9.22 21:49
Ja tě chapu, ale mamka nemuze parazitovat na vasi rodine. Je to dospela žena a musí se vzchopit. Najít si kamardku, konicky, smysl zivota. Nasmeruj ji, vyhledej neco co by ji mohlo bavit, pokud nebude chtit, tak smula-jeji.
Mas doma muze, dcerka zázemí. Dal je to jasny malá skolka, ty práce a hlavne mas doma chlapa, přece si nenechas znicit rodinu, protoze mama neni schopna žit vlastní zivot.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 21:50
Nabidla bych, ze jednou za mesic-dva dorazime na vikend, po dohode a muzem ji obcas k tomu pozvala k vam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 21:51
Je na čase přestřihnout pupeční šňůru. Neboj, mamka to zvládne. Alespoň ji to dokope k nějaké aktivitě a zaměří se na něco nebo někoho jiného než na Tebe a vnučku. Dej jí šanci jít dál a poznat jiný život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 22:04
A priprav sa i na srdcervúce telefonáty až budeš doma. A sťahovať sa tam nech ťa už za žiadnych okolností ani nenapadne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 22:14
Sama vidíš, že všichni mají stejný názor… I já se přidám…
Něco podobného jsem měla v dětství až do doby než jsem „utekla“ na vysokou a částečně utla kontakt. Pak se začala snažit máma a teprve až cca po 12 letech začínáme mít normální vztah. Začínáme.
Jsi zodpovědná za svou dceru, kterou díky tomu, že jsi „odešla“ z domu nyní vychováváš ty a tvá máma. Ne tvůj manzel. To, co tvá máma vypouští z úst není nic dobré pro uši dítěte už kvůli tomu, že dítě si pamatuje a na všech zkušenostech, které získá z dětství staví pak svůj život. Evidentně babička není dobrým vzorem ani pro tebe, ani pro malou. Mysli NEJEN na malou 
. Chceš, aby zažila to, co ty(zůstat tam a zažívat to samé)? Chceš přijít o manžela? Chceš přijít o dceru?
Chápu, že máma je máma a myslím si, že je pěkné, co jsi pro ni udělala, ale hleď také na sebe, svého manžela a dcerku. Obdiv manželovi! Co se týká toho vydírání, že si něco udělá - mezi námi - kdo o tom mluví, nikdy to neudělá. Ani já na to neměla tenkrát koule v dětství když jsem to doma nedávala. Vždy jsem se řízla jen maličko a to k tomu mám předpoklady (je to dědičné). Nikomu jsem to neříkala a máma to do teď neví… Ted jsem ráda, že jsme si nic neudělala. Prostě kvůli takové zbytečnosti!!! Vše jde řešit jinak!!! Neboj se, že si něco udělá. A pokud nedej bože ano, nebyla by to tvá chyba, ale její, že má styl života jaký má. Ty jsi udělala až moc pro ni! I chudák táta 
. Život máme jen jeden. Tak si jej užívej a nekaž něčím, co pro tebe není příjemné. Ve vztahu jsou vždy dva, aby mluvili a aby se sobě navzájem přizpůsobili. U tebe s mámou to děláš jen ty. A dělal táta.
Být tebou… Zavolám manžela, ať pro tebe dojede, sbalis si, on vezme dcerku i s věcmi do auta a ty počkáš doma na mámu až se vrátí domů. Manžel hlavně ať nestojí před vchodem ať neudělá babička scénu před malou. A ty si to s mámou prostě vyrikej. Začni být tvrdá.
Nauč se to. Pro sebe. Cítím z tebe to mé dřívější hodné já, kdy jsem si nechávala s prominutím s**t na hlavu a na vše pak doplácela. Až člověk padne na pusu, teprve si mnohé uvědomí a teprve se začne chovat jinak.
Každý jsme strůjcem svého štěstí. Starý člověk se těžko mění, ale pokud miluje, i tak se dokáže změnit. Zeptej se jí, zda o tebe a tvou rodinu stojí. Ty jsi ji gesto ukázala, teď je řada na ní. Řekni jí, že ji ráda doma uvidíš i na návštěvě, ale s jinou povahou. Řekni jí, co se ti na ni nelíbí. A nedělej jí doma služku! Myslím si, že vyříkat si věci je slušnost. Lepší než nechat dopis a odjet. Každý pak ví na čem je. A manželovi podekuji za trpělivost a za to jaký je .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 22:14
Nenechala bych se vydírat a jela domů.. Máma může jezdit na návštěvy a ty taky. Manipulátor je, v jejím případě, slabé slovo.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 22:21
Nechapu co tam tak dlouho děláš. Chápala bych dva týdny, ale jsi tam trictvrte roku. Divím se, ze už nemáš rozvodové papíry na stole. me odjet na trictvrte roku manžel s detma pryc, tak ho brzy pošlu do haje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.9.22 22:23
@Anonymní píše:
Ahoj, nevím jak to napsat stručně, ale zkusím to.V lednu tohoto roku mi náhle zemřel táta. Mí rodiče měli jenom mě a když jsem se tu hrůzu dozvěděla, okamžitě jsem se nastěhovala s dcerou k mamce domů abych jí se vším pomohla. Bydlíme s manželem 400 km daleko v domě na který platíme hypotéku. Moje mamka byla vždycky generál, museli jsme jí s tátou poslouchat na slovo, jinak byl řev a psychický nátlak. Tatínek měl 2 práce, protože máma neměla pořád dost peněz. Bylo toho na něj moc, dostal masivní infarkt a zemřel (já z toho pořád trochu obviňuji mámu - nikdy jsem jí to ale neřekla). Co ale hlavně řeším, od ledna jsme se s manželem pořádně neviděli a on už mi to dává docela „sežrat“, navíc se mám od listopadu vrátit do práce a dcera nastoupí do školky. To ale samozřejmě v místě našeho bydliště, tedy 400 km od mámy. Před pár dny jsem ji na to začala jemně připravovat, že se vrátím zpět domů za manželem a od té doby začalo peklo. Mamka pořád doráží i na dcerku: Např. Terezko, už se nikdy neuvidíme, babička už tady nebude, když mi odjedeš - půjde za dědečkem. Na mě spustila, že mám jet klidně pryč, ale dceru tady nechám. Dál narážky jak si něco udělá apod. Dcera je z toho zmatená, nechápe, proč by se s babičkou už nikdy neměla vidět. Já mám strach, že si vážně něco udělá když zůstane v domku sama.
Měl by, prosím, někdo nějakou radu? Jsem v kleštích. Doma mám samotného manžela, který chce, abychom byli jako rodina spolu ale tady naopak nechám osamělou mámu.
Sama jsem před 10 lety od našich doslova utekla, protože chování mámy ke mě bylo děsné, ráda mě shazovala, musela jsem všechno dělat podle ní. A i teď musí vše být podle ní. Chodí do práce a píše mi seznam co vše musím za den udělat, v domě musí být perfektně uklizeno, dcera nesmí mít vydělané žádné hračky. Pokud to nestihnu uklidit, tak nadává co jsem celý den dělala apod. A to nemluvím o tom jak před dcerkou mluví sprostě. Manžel moji mámu nesnáší, takže sem ani moc nechce jezdit, takže nevím jak se sem od listopadu dostanu často.
No prostě…nevím co mám dělat.
Omlouvám se za anonym.
Nic si neudělá mám to taky. Neví co se sebou a háže vinu na okolí. Nemyslím si, že je to pro výchovu dítěte zdravé prostředí. Pindat bude pořád, pokud nenastávis jasný pravidla. Pořád bude na umreni, pořád ti bude dávat najevo jak je všechno tvoje vina… Nech ji v tom vykoupat! Ať se kousne. Chodí do práce, mezi lidi 
. Rozhodně už nějakej podle ní!
- Citovat
- Upravit
22.9.22 22:30
@Anonymní píše:
Moc děkuji všem za reakce, otevřelo mi to oči. Mámy (ikdyž je jaká je) je mi prostě líto. Jsem tady asi hlavně z lítosti a strachu, že zůstane uplně sama (ano, vím, že na úkor mého muže). Vždy, když jsme se s někým potkali, tak pořád všem opakovala, že je ráda, že nás má doma, že by to jinak nezvládla. A mě prostě ochromil strach, že když odjedeme, tak to opravdu nezvládne a třeba si i něco udělá. Připadá mi hlavně po smrti tatínka ještě víc psychicky labilní a kdyby si vážně něco udělala, tak si to samozřejmě budu vyčítat.
Napadl mne psycholog, ale to ona neuznává.
Jinak mamka má 57 let, tatínek měl 59 a já 31.
S tatínkem jsem měla velmi dobrý vztah, byly jsme si i povahově velmi blízcí.
Jednou budeš muset odjet. Čím později to uděláš, tím hůř pro tebe, pro dceru, pro váš vztah s manželem. Tobě vůbec nevadí, že jsi pohřbila váš manželský život? Vůbec ses nebála, že si třeba zatím on někoho najde? Že se neženil proto, abys mu pak odvezla dítě a on byl doma skoro rok sám? To jsi si s ním tak jistá? Nebo ti na něm nezáleží?
Jestli to máma nezvládne, to je už její problém. Ona je dospělá ženská a musí jí být jasné, že to, co děláš, je už dost přes míru. Kdyby tě měla ráda, pošle tě za manželem. Takto se chová jak sobecké rozmazlené dítě- já já já.
Dokud ty jí na to budeš skákat, do té doby tě bude manipulovat. Chceš skončit jak táta?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 22:31
Matka je ještě mladá, píšeš že 57, tak si může najít nějakýho dědka podobnýho věku, kterýho bude sekýrovat… 
Chápal bych, že jsi u ní delší dobu, kdyby byla na smrtelný posteli, nebo dlouhodobě těýce nemocná a neschopná se sama obsloužit, ale takhle si zk.ur.víš život a docela se divím, že od tebe ještě chlap nezdrhnul… Měla by ses věnovat svojí rodině, když je máti fit, máte přece telefony, takže si můžete volat denně a podle možností se navštěvovat…
Zkus jí třeba za pomoci ženských z okolí nějak nenápadně nadirigovat nějakýmu single chlapovi v jejím věku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
