Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jinak dnes odpoledne jsme byli navštivit moji babičku s dědou (rodiče mámy) a teda vzpamatovávám se z toho ještě teď.
Když jsem řekla, že se vrátíme za mým mužem, tak první co jsem slyšela od babičky bylo: Ale malou tady necháš!!! Tak jsem řekla, že pro dítě je přece důležité, aby bylo s oběma rodiči, že nejsme rozvedení, abychom bydleli odděleně. No začaly řeči jak jim to nemůžu udělat, malou jim vzít a odjet, že bude chudák bez prarodičů.
Potom chtěla dcera brambůrky, ale já jsem jí je nechtěla moc dávat a ona se začala trochu vztekat, babička se na ni dívala a řekla: Z tebe tam vyroste grázl. To mi uplně spadla brada.
Oni jinak malou milují, já jsem za to strašně ráda, vážím si toho. Ale odmítají uznat to, že máme domov jinde. Myslím, že kdyby to bylo např. 100 km, vzali by to třeba líp.
@liggy Nad něčím takovým přemýšlím, věřím, že nějaká forma terapie by mi pomohla. Jen se trochu bojím těch cen. ![]()
Posim te, na co cekas, jed domu. To je jeden blazen vedle druheho u vas. A ty je porad obhajujes, jak maji malou radi. Nemaji. Kdyby meli, chteli bypro ni uplnou rodinu a ne zabavu pro dedky, co se v duchodu nudi a nemaji si na kom chladit zahu. Proc by nekdo nechal dite u prarodicu a jel by domu sam…
Příspěvek upraven 24.09.22 v 19:52
@Anonymní píše:
Jinak dnes odpoledne jsme byli navštivit moji babičku s dědou (rodiče mámy) a teda vzpamatovávám se z toho ještě teď.Když jsem řekla, že se vrátíme za mým mužem, tak první co jsem slyšela od babičky bylo: Ale malou tady necháš!!! Tak jsem řekla, že pro dítě je přece důležité, aby bylo s oběma rodiči, že nejsme rozvedení, abychom bydleli odděleně. No začaly řeči jak jim to nemůžu udělat, malou jim vzít a odjet, že bude chudák bez prarodičů.
Potom chtěla dcera brambůrky, ale já jsem jí je nechtěla moc dávat a ona se začala trochu vztekat, babička se na ni dívala a řekla: Z tebe tam vyroste grázl. To mi uplně spadla brada.
Oni jinak malou milují, já jsem za to strašně ráda, vážím si toho. Ale odmítají uznat to, že máme domov jinde. Myslím, že kdyby to bylo např. 100 km, vzali by to třeba líp.
Ach jo, to je teda povedené příbuzenstvo, jen co je pravda
Buď ráda, že bydlíte tak daleko. Vlastně čím dál, tím líp.
@Anonymní píše:
@liggy Nad něčím takovým přemýšlím, věřím, že nějaká forma terapie by mi pomohla. Jen se trochu bojím těch cen.
Ceny no…některá psychoterapie je na pojišťovnu.
Ta alternativní naštěstí nevyžaduje pravidelné návštěvy. Tak by mohlo stačit třeba 1× za měsíc, nebo nárazově, když se projevi nějaký problém. Počítej kolem 1000…
Co se týče vzdálenosti, je úplně jedno, jestli byste bydleli ve vedlejší ulici, nebo v Austrálii. Kecy budou stejný. To mo můžeš věřit.
@Anonymní píše:
Jinak dnes odpoledne jsme byli navštivit moji babičku s dědou (rodiče mámy) a teda vzpamatovávám se z toho ještě teď.Když jsem řekla, že se vrátíme za mým mužem, tak první co jsem slyšela od babičky bylo: Ale malou tady necháš!!! Tak jsem řekla, že pro dítě je přece důležité, aby bylo s oběma rodiči, že nejsme rozvedení, abychom bydleli odděleně. No začaly řeči jak jim to nemůžu udělat, malou jim vzít a odjet, že bude chudák bez prarodičů.
Potom chtěla dcera brambůrky, ale já jsem jí je nechtěla moc dávat a ona se začala trochu vztekat, babička se na ni dívala a řekla: Z tebe tam vyroste grázl. To mi uplně spadla brada.
Oni jinak malou milují, já jsem za to strašně ráda, vážím si toho. Ale odmítají uznat to, že máme domov jinde. Myslím, že kdyby to bylo např. 100 km, vzali by to třeba líp.
Koukám, že u vás je to citové vydírání napříč generacemi. Chápu, že to bolí! Ale těm lidem vůbec nezáleží na štěstí tebe a dcerky. Chtějí prostě dosáhnout svého a zase si tě zaháčkovat u nich. V tomto je ta vzdálenost bohužel fakt ideální. Kdyby jsi se bývala nikdy neodstěhovala bůhví jak by vypadal tvůj život.
Važ si toho co máš
! Doma bude zase lépe. Nicméně jak už tu zaznělo… popřemýšlej o nějaké terapii. Nebo si alepoň načti nějaké knihy. Mrkni na YouTube na videa Jana Dvořáka. Nutně potřebuješ pochopit co se celé ty roky dělo.
@Anonymní píše:
Jinak dnes odpoledne jsme byli navštivit moji babičku s dědou (rodiče mámy) a teda vzpamatovávám se z toho ještě teď.Když jsem řekla, že se vrátíme za mým mužem, tak první co jsem slyšela od babičky bylo: Ale malou tady necháš!!! Tak jsem řekla, že pro dítě je přece důležité, aby bylo s oběma rodiči, že nejsme rozvedení, abychom bydleli odděleně. No začaly řeči jak jim to nemůžu udělat, malou jim vzít a odjet, že bude chudák bez prarodičů.
Potom chtěla dcera brambůrky, ale já jsem jí je nechtěla moc dávat a ona se začala trochu vztekat, babička se na ni dívala a řekla: Z tebe tam vyroste grázl. To mi uplně spadla brada.
Oni jinak malou milují, já jsem za to strašně ráda, vážím si toho. Ale odmítají uznat to, že máme domov jinde. Myslím, že kdyby to bylo např. 100 km, vzali by to třeba líp.
Jojo klasika " ja si vas vezmu na prevychovu, aby z vas konecne nexo bylo" rika babicka neustale vnoucatum… jinak, ldyz mam maminka jeste rodice, tak oprt neni vubec co resit, ma rodinu a casem i praci jiste okolo nich…
400km neni konec sveta, babicka muze vnicce i volat je mlada urcote s pocitacem a dkyoem umi… je jen o 10'let starsi nez ja a ja mam 2 deti 8 a 13 a takze v jejim veku se o ne jeste budu starat
, takze ona proste nic nepotrebuje pomahat by sois mohla vam ![]()
@tulipán píše:
Tati, bila tě taky maminka?Ne, jenom ta tvoje.
@Anonymní píše:
Jinak dnes odpoledne jsme byli navštivit moji babičku s dědou (rodiče mámy) a teda vzpamatovávám se z toho ještě teď.Když jsem řekla, že se vrátíme za mým mužem, tak první co jsem slyšela od babičky bylo: Ale malou tady necháš!!! Tak jsem řekla, že pro dítě je přece důležité, aby bylo s oběma rodiči, že nejsme rozvedení, abychom bydleli odděleně. No začaly řeči jak jim to nemůžu udělat, malou jim vzít a odjet, že bude chudák bez prarodičů.
Potom chtěla dcera brambůrky, ale já jsem jí je nechtěla moc dávat a ona se začala trochu vztekat, babička se na ni dívala a řekla: Z tebe tam vyroste grázl. To mi uplně spadla brada.
Oni jinak malou milují, já jsem za to strašně ráda, vážím si toho. Ale odmítají uznat to, že máme domov jinde. Myslím, že kdyby to bylo např. 100 km, vzali by to třeba líp.
Sila, proc bys tam nechavala svoje dite. At si poridi oni sve kdyz tak moc chteji. Ze jim nevadi vzit malou jejimu otci, co? Nene, at te ani nenapadne nechat se zviklat. Supej domu a hotovo.
@Anonymní píše:
Jinak dnes odpoledne jsme byli navštivit moji babičku s dědou (rodiče mámy) a teda vzpamatovávám se z toho ještě teď.Když jsem řekla, že se vrátíme za mým mužem, tak první co jsem slyšela od babičky bylo: Ale malou tady necháš!!! Tak jsem řekla, že pro dítě je přece důležité, aby bylo s oběma rodiči, že nejsme rozvedení, abychom bydleli odděleně. No začaly řeči jak jim to nemůžu udělat, malou jim vzít a odjet, že bude chudák bez prarodičů.
Potom chtěla dcera brambůrky, ale já jsem jí je nechtěla moc dávat a ona se začala trochu vztekat, babička se na ni dívala a řekla: Z tebe tam vyroste grázl. To mi uplně spadla brada.
Oni jinak malou milují, já jsem za to strašně ráda, vážím si toho. Ale odmítají uznat to, že máme domov jinde. Myslím, že kdyby to bylo např. 100 km, vzali by to třeba líp.
Mám pocit, že tvoje máma má být po kom ![]()
@Aglája75 píše:
Ale oni nikdy nehledaji chybu v sobe… zet ji nesnasi protoze je d.ebil, mala ji nema rada, prptoze je spatne vychovana… mozna kdyby nejake jeji kolegyne a kamaradky ji naznacili " to je hrozne to ja byvh detem nikdy neudelala takhle je tahat od rodiny" a sily takhle do ni, tak treba… ale ona jiste vyklada jak se o vnucku stara co vse pro mlade dela jak je to na ni a jak je chudak na vse sama… tihle lide to umi… nikdo cizi nevi jaka opravdu je:(.A bohužel tohle jí nikdo neřekl. Vždycky, když řekla, že je strašně ráda, že nás má u sebe, tak jí všichni přitakávali a říkali ano, ano, to je moc dobře, že jsou u tebe. Přitom lidi ví, že mám manžela, ale to nikoho nezajímá.
@tulipán píše:
Tati, bila tě taky maminka?Ne, jenom ta tvoje.
Dlouho jsem se automaticky krčila, když procházela kolem mě. Od doby co jsem začala chodit s manželem, přestala.
@Anonymní píše:
Jinak dnes odpoledne jsme byli navštivit moji babičku s dědou (rodiče mámy) a teda vzpamatovávám se z toho ještě teď.Když jsem řekla, že se vrátíme za mým mužem, tak první co jsem slyšela od babičky bylo: Ale malou tady necháš!!! Tak jsem řekla, že pro dítě je přece důležité, aby bylo s oběma rodiči, že nejsme rozvedení, abychom bydleli odděleně. No začaly řeči jak jim to nemůžu udělat, malou jim vzít a odjet, že bude chudák bez prarodičů.
Potom chtěla dcera brambůrky, ale já jsem jí je nechtěla moc dávat a ona se začala trochu vztekat, babička se na ni dívala a řekla: Z tebe tam vyroste grázl. To mi uplně spadla brada.
Oni jinak malou milují, já jsem za to strašně ráda, vážím si toho. Ale odmítají uznat to, že máme domov jinde. Myslím, že kdyby to bylo např. 100 km, vzali by to třeba líp.
no ty v.ole, pardon za silné slova, to je teda síla ![]()
už dávno jsi měla být na cestě k manželovi, nebo už s ním, nevím na co pořád čekáš
@Aglája75 U nás to bylo hodně podobné, když táta cca 3 roky zpět řekl, že to tak dál nechce (myslím práci), řekla mu, že si má dát na hlavu mokrý hadr a jít se projít kolem baráku. Dřív nám dávala takové ty pohlavky zezadu (mě i tátovi). Můj muž vždy říkal: Tvůj táta by udělal nejlíp, kdyby se s tvojí matkou rozvedl. Teď matka pořád říká jak jim poslední roky bylo strašně dobře a že mohli mít krásné stáří.