Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím si rady s mámou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.9.22 22:35
@bse.pedro píše:
Matka je ještě mladá, píšeš že 57, tak si může najít nějakýho dědka podobnýho věku, kterýho bude sekýrovat…
Chápal bych, že jsi u ní delší dobu, kdyby byla na smrtelný posteli, nebo dlouhodobě těýce nemocná a neschopná se sama obsloužit, ale takhle si zk.ur.víš život a docela se divím, že od tebe ještě chlap nezdrhnul…
Zkus jí třeba za pomoci ženských z okolí nějak nenápadně nadirigovat nějakýmu single chlapovi v jejím věku…
To je hezký obrat, prej matka je mladá a může si najít dědka v podobným věku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 22:38
@bigl píše:
To je hezký obrat, prej matka je mladá a může si najít dědka v podobným věku.
Asi jsem se kapánek blbě vyjádřil… Bába by potřebovala staršího kluka v jejím věku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.9.22 22:41
Ano, manžel má moji hlubokou poklonu, že se to snaží zvládnout bez nás. Já jsem odmala takový uzlíček nervů, hodně se to zlepšilo s novým domovem, který jsme si s manželem vytvořili. Vlastní domácnost, kde jsme si sami rozhodovali co a jak.
Teď, když jsem zpět u mámy, tak zase poslušně plním úkoly jak malá holka. Vím, že to není dobře, ale jak píšu, mám šílený strach ji nechat samotnou.
- Citovat
- Upravit
22.9.22 23:01
Udělala jste pro matku, ne jenom co jste mohla, ale i mnohem víc. Takže se sbalte a s dítětem tradá domů k tátovi. Odjeďte s pocitem, že nejhorší má vaše matka už za sebou, když vás komanduje. Pokud zůstanete, zničí vám to nejen manželství, ale i zdraví. Vaše matka není žádná přestárlá bezmocná chudinka. Jenom vás využívá, protože jste příliš hodná a ustupuje že jí. Aby se zvedla a šla dál, to za ní neuděláte ani vy, ani nikdo jiný. To musí pouze ona sama. A na to, aby to udělala, musí taky úplně sama zůstat. Pokud se o vás bude stále opírat, nikam nedojde sama. A vy se od ní nebudete moci odstěhovat. Čím déle tam jste, tím to děláte vám oběma horší. A buďte ráda, že má váš chlap svatou trpělivost. To je jeden z dvaceti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 23:11
@Anonymní píše:
Ahoj, nevím jak to napsat stručně, ale zkusím to.V lednu tohoto roku mi náhle zemřel táta. Mí rodiče měli jenom mě a když jsem se tu hrůzu dozvěděla, okamžitě jsem se nastěhovala s dcerou k mamce domů abych jí se vším pomohla. Bydlíme s manželem 400 km daleko v domě na který platíme hypotéku. Moje mamka byla vždycky generál, museli jsme jí s tátou poslouchat na slovo, jinak byl řev a psychický nátlak. Tatínek měl 2 práce, protože máma neměla pořád dost peněz. Bylo toho na něj moc, dostal masivní infarkt a zemřel (já z toho pořád trochu obviňuji mámu - nikdy jsem jí to ale neřekla). Co ale hlavně řeším, od ledna jsme se s manželem pořádně neviděli a on už mi to dává docela „sežrat“, navíc se mám od listopadu vrátit do práce a dcera nastoupí do školky. To ale samozřejmě v místě našeho bydliště, tedy 400 km od mámy. Před pár dny jsem ji na to začala jemně připravovat, že se vrátím zpět domů za manželem a od té doby začalo peklo. Mamka pořád doráží i na dcerku: Např. Terezko, už se nikdy neuvidíme, babička už tady nebude, když mi odjedeš - půjde za dědečkem. Na mě spustila, že mám jet klidně pryč, ale dceru tady nechám. Dál narážky jak si něco udělá apod. Dcera je z toho zmatená, nechápe, proč by se s babičkou už nikdy neměla vidět. Já mám strach, že si vážně něco udělá když zůstane v domku sama.
Měl by, prosím, někdo nějakou radu? Jsem v kleštích. Doma mám samotného manžela, který chce, abychom byli jako rodina spolu ale tady naopak nechám osamělou mámu.
Sama jsem před 10 lety od našich doslova utekla, protože chování mámy ke mě bylo děsné, ráda mě shazovala, musela jsem všechno dělat podle ní. A i teď musí vše být podle ní. Chodí do práce a píše mi seznam co vše musím za den udělat, v domě musí být perfektně uklizeno, dcera nesmí mít vydělané žádné hračky. Pokud to nestihnu uklidit, tak nadává co jsem celý den dělala apod. A to nemluvím o tom jak před dcerkou mluví sprostě. Manžel moji mámu nesnáší, takže sem ani moc nechce jezdit, takže nevím jak se sem od listopadu dostanu často.
No prostě…nevím co mám dělat.
Omlouvám se za anonym.
Přečti si to po sobě a pak se zeptej sama sebe, na co se nás vlastně chceš ptát?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 23:19
Oddělit muže s dítětem mi přjde kruté. Je právem naštvaný, já bych ti to neodpustila a nevěřila ti. Možná si myslíš, že vztah vám to neohrozí. Omluvila bych se mu a modlila se, aby to přijal. Rozmysli si, kdy a jak se s mámou uvidíte, řekni jí příší termín návštvy a rovnou zítra odjed. At jste na víkend doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 23:27
@Anonymní píše:
Ano, manžel má moji hlubokou poklonu, že se to snaží zvládnout bez nás. Já jsem odmala takový uzlíček nervů, hodně se to zlepšilo s novým domovem, který jsme si s manželem vytvořili. Vlastní domácnost, kde jsme si sami rozhodovali co a jak.
Teď, když jsem zpět u mámy, tak zase poslušně plním úkoly jak malá holka. Vím, že to není dobře, ale jak píšu, mám šílený strach ji nechat samotnou.
Muž může být sám? Dcera bez otce? Vzhledem k výchově máš posunutý žebříček hodnot a neděláš, coje správné pro vás tři a ani pro mámu. Pokud opravdu cítíš, že matka mluví vážně a obáváš se, je na čase nabídnout a realizovat ústavní péči. Není řešení se rozvést…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.22 23:41
@Anonymní píše:
Ano, manžel má moji hlubokou poklonu, že se to snaží zvládnout bez nás. Já jsem odmala takový uzlíček nervů, hodně se to zlepšilo s novým domovem, který jsme si s manželem vytvořili. Vlastní domácnost, kde jsme si sami rozhodovali co a jak.
Teď, když jsem zpět u mámy, tak zase poslušně plním úkoly jak malá holka. Vím, že to není dobře, ale jak píšu, mám šílený strach ji nechat samotnou.
A šílený strach, že přijdeš o manžela a dcera bude vídat tatínka ve střídavce nemáš? Matka není stará, přežije to a samota jí jenom prospěje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.22 02:43
Prosim, odjed hned domu. Najela jsi do starych koleji - je pohodlne prece matce neodporovat, ona by se mohla zlobit! Ale uz ti neni 10, uz mas svou rodinu a NEMUSIS ji poslouchat! To ti rikam jako nekdo, kdo toto pochopil ve 30.. Pokud tam zustanes, zahodis vse, co jsi s manzelem budovala a poslapes svoje osamostatneni. Skoncis jako stara blbka, ktera zije s matkou, kterou vlastne nenavidi. Ale hlavne, ze je maminka spokojena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pitaya1
23.9.22 03:46
Pokud do toho zatahuje i dceru, tak bych odjela hned. To chceš, aby z holky byl uzlíček nervů? 
- Citovat
- Upravit
23.9.22 06:08
Vrat se hned domů, nevím na co čekáš. Ještě že jdeš za chvíli do práce, alespoň to tě snad donutí se vrátit. Když už je ti nejspíš jedno, že manžel je bez tebe a dcery 3/4roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.22 06:46
Jak jsem psala na zacatku, musis to odstrihnuti udelat ted… nez bude nemocna a bude neci pomoc potrebovat. Ted je „mlada“ zdrava, chodi do prace… takze ma moznosti jak se zabavit, naplnit cas… 9 mesicu truchleni uz je dost, aby se vzpamatovala… chyba byla tam byt tak dlouho v kuse. Nevycitam, vím jak je to tezke vzdorovat, ti co takoveho cloveka neznaji nechapou… ale muze byt hur. Zkus si vse sepsat a sesumirovat a napsat ji to do dopisu, protoze si myslim, ze rict ji to nedokazes… a ano to vydirani stylem"ja jsem tak stastna ze tady jsou jinak bych se zblaznila"… je nejhorsi, znam to… vzdycky kdyz jsme u mamky tak jede „to je tak hezke kdyz tady jste, me je hned tak dobre, mene me vse boli“ a s tim jede " podivej se jak jsem nemozna au au au, ja asi nevstanu…" pritom v noci kdyz jde na zachod je tam hned:).
Takze rozumim a vim… takovemu cloveku jste 30 let s tatinkem ustupovali a ona vlastne ani za to nemuze, protoze si mysli, ze to jak je spravne, kdyz ji vsichni nechali s etak chovata jen ustupovali, aby nebylo zle, ale ono stejně porad zle bylo, ze:-)… mas stesti, ze se to stalo ted, kdy je samostatna a schopna se o sebe starat… takze pokud nedokaze prekonat smrt tatinka (a spise proto, ze ji delal sluhu a hromosvod nez ze by hi tak milovala… ) at si necha napsat antidepresiva a vy musite pryc. " mami udelala jsem co slo, mam rodinu a nemuzu bydlet od ni 400km, ses sikovna vse zvladnes, mas praci, tam kolegy… budeme si volat ( ale bacha i tam nastavit hranice nebo bude volat 6× za den) prijedeme na vikend vzdy 1× za mesic, muzes prijet za nami, abys videla jake mame to a to". Ale myslim, ze normalniho rozhovoru nebude ta situace schopna, takze bych jen rekla… je mi to lito, ze mi chces nicit zivot a nevazis si toho co jsem udelala" a sla.
I ta moje mamka se znenila sice malo, ale pochopila, xe ji nebude nikdo stat za zadkem a volat ji na vodafon zmenit smlouvu, ze ma pusu a hlavu…
Preju hrozne moc sil, protoze vim jak moc hrozne to je zvladnout se „vzeprit“ ale ver, ze vim, ze pak je to jeste horsi a budes kvuli ni a jejimu chovani nicit sebe, dceru, sve manzelstvi:( i kdyz nebudes chtit a budes vedet, ze je to spatne, cim dele to trva, tim je to tezsi a nemoznejsi:(.
Příspěvek upraven 23.09.22 v 07:17
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.22 06:53
A kdybus to nedokazala takto, tak si treba vymysli, ze musis do prace..na 4hodiny za den. proste ti nabidli skvelou prilezitost, dcera bude v soukrome skolce… VSE co jde… ona take nejedna fer. Ana takoveho cloveka plati pouze a jen fakt…to, ze mas rodinu bude prekrucovat, ze jste zli, kdyz koukate na sebe a ji v tom nechate, ze se snad manzel nezblazni ne…ze ti prece nic nedela, ze snad va u ni nic nechybi atd. Pokud nemas silu to udelat, tak musis najit neco s cim nejde polemizovat…proste to tak je „chodim do prace a nemuze“…ono ti to pomuze v tom zacatku odstrizeni a pak uz male krucky zvladnes sama, trva to, ale jde to a znova pisu…ona je schopna sama se starat, nepotrebuje pomahat, neni nemocna, neni sama zavrena doma bez prace…NEni duvod abys, mela jakekoli vycitky…A myslim, ze se ani nemusis bat, ze by si neco udelala, tyhle lide se maji opravdu hodne radi!
Mas oproru v manzelovi, tak mu vse rekni jak je, ze chce, ale je tezke si vuci ni vymezit hranice, ze podtrebujes jeho pomoc a podporu, abus to zvladla, ze pak to dokazes. Ja to mam lepsi, ze jsme 2 holky a muzes si spolu zanadavat, ta prce se trochu rozlozi i kdyz sesgra uz rezignovala tak, ze ji posila do haje se vsim i s tim co by slo… sice brbla, ale zvykla si a nic jineho ji nezbyva… jak jsem psala ty mas stesti, xe je maminka samostatna takze nemusis mit zadne vycitky svedomi.
Příspěvek upraven 23.09.22 v 07:20
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.22 07:14
Souhlasím se všemi!!! Jeď domů 
Měla jsem doma něco podobného (taky matku) a jak píšeš, pak jsem si taky zařídila svůj život a je oproti tomu, jak jsem to měla doma úplně pohodový! Taky jsem byla uzlíček nervů a neumím si představit do toho znovu vstoupit, jako jsi to udělala ty - máš můj obdiv, že jsi to tam tak dlouho vydržela jen proto, abys máme pomohla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.22 07:16
@Anonymní píše:
Ano, manžel má moji hlubokou poklonu, že se to snaží zvládnout bez nás. Já jsem odmala takový uzlíček nervů, hodně se to zlepšilo s novým domovem, který jsme si s manželem vytvořili. Vlastní domácnost, kde jsme si sami rozhodovali co a jak.
Teď, když jsem zpět u mámy, tak zase poslušně plním úkoly jak malá holka. Vím, že to není dobře, ale jak píšu, mám šílený strach ji nechat samotnou.
A že si manžel najde za tebe náhradu, toho se nebojíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
