Odsuzuji IVF

Napsat příspěvek
Velikost písma:
36504
7.12.14 10:51
@neila píše:
tak trošku to celé zjednodušuješ v prospěch svého názoru ;) určitě většina žen neodsouvá děti a založení rodiny kvůli tomu, aby si nekazilo postavu. Co když se prostě a jednoduše chovají jen zodpovědně? :jazyk: To ti nenapadlo? Co když chtějí svoje dítě vychovávat v stabilním prostředí, s bytem/domem, finanční jistotou a ne pak natahovat ruku ke státu nebo viset rodičem na krku? :nevim: To nějakou dobu trvá…
A na margo toho tvého pocitu, že tady byla zakladatelka a „druhá strana“ urážena - název diskuze ti urážející nepřijde? :roll: že vyvolal emoce je zcela logické, ale navzdory všemu se debata nesla v nevídaně slušném duchu a obě strany se navzájem respektovaly. Doporučuji přečíst celou diskuzi, než zas napíšeš něco, co ji povede k úplně jinému směru :kytka:

naprosto souhlasím :potlesk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
68988
7.12.14 10:58

Abych to trochu shrnula, rozhodne nenabadam nikoho, kdo nema v 25 ani zodpovedneho partnera a zije u rodicu, aby si nekde upichnul dite, protoze za 5-10 let taky muze byt pozde, to je samozrejme blbost.

Ale cekat az na ty zcela idealni podminky treba do petatriceti, protoze tri kamaradky kolem me v tomhle veku rodily prvni, tudiz to nebude a takovej problem, jak se rika, je proste blbost, pokud uz aspon nejake prijatelne podminky mam drive. Za nevyhnutelne samozrejme povazuji pro rodinu spravneho chlapa a plne chapu, ze nekdo ho pozna ve 20 a nekdo o 15 let pozdeji. Ale ve druhem pripade tam proste rizika jsou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21581
7.12.14 11:50

@Nimie To je vše moc pěkný model, ale já osobně neznám moc lidí, kteří by byli v horizontu věku 25 let finančně natolik v pohodě, měli kde bydlet, aby si mohli pořídit dítě, bez toho, aby se pověsili na krk rodičům :nevim:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1746
7.12.14 13:11

Já osobně jsem toho pravého partnera poznala až ve 28 letech a to byl student, první dítě jsem porodila ve 31 letech, druhé ve 33,dřív to prostě nebylo možné, leda si upíchnout dítě s nevhodným chlapem a pak se nechat živit rodiči :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16186
7.12.14 14:15

@ugluk jasne, ja myslim, ze tohle riziko zna kazda zena, ktera se rozhodne s ditetem pockat. Rekla bych, ze tady o to ani nejde. Jde o ten argument, ze je IVF proti prirode. Neni. A uz jsem to tady psala - kdyby totiz mel tenhle argument stipku logiky, muselo by to znamenat, ze kazde IVF bude uspesne. Coz samozrejme neni, protoze o tom, jestli dite bude nebo ne, opravdu rozhoduje priroda a lekari s tim nezmuzou absolutne nic :jazyk: Pomoct muzou jedine tam, kde pomoct lze :nevim:
Otazka taky je, zda zena, ktera ve 30+ ma problem otehotnet, by ve 20+ otehotnela bez problemu ;)
Ja otehotnela s prvi ve 22, s druhym na prvni sup ve 32 po 9letech brani HA a planuji jeste jedno, nebude mi mene nez 36 :nevim: Kazdy pripad jiny…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31388
7.12.14 17:33
@Nimie píše:

Nesouhlasíš? V pořádku :) nicméně to je přesně to o čem mluvím - lidi dneska smýšlí tak jako ty aneb „já se na to necítím, potřebuju dělat kariéru, potřebuju…“ což jim samozřejmě nikdo neupírá, ale začíná se to považovat za standart a tento model se předává dál i dětem, které to přebírají v ještě větší míře. A protože mají dneska možnosti, tak to nikoho netrápí. Prostě zpohodlněli, což je ten problém ;)

ale jo, s tím (celým) Tvým příspěvkem v obecném řádu lze samozřejmě souhlasit…ale já vypíchla teď tenhle odstavec proto, že je v něm cítit jakési „odsouzení“ (píšu v uvozovkách, lepší by byl výraz třeba povzdech nad tím) toho, že lidi zpohodlněli, uvažujou dnes tak, že radši to a to a to a pak dítě…zkráceně že chtějí pro sebe pohodlí, zajistit se atd. Ale ono to tak přece bylo vždycky. Je v lidské přirozenosti chtít mít se dobře. Ano, naši rodiče (moji třeba ne, než vystudovali medicínu, trošku se chytili a dočkali se po roce snahy těhotenství, bylo jim 29 :jazyk: ), ale myslím rodiče mé generace měli děti v průměru kolem toho 23. roku. Ale tehdy taky jednali rozumně a prakticky-ty priority byly jinde. Lidi se brali, protože PAK dostali byt a o velké kariéře za minulého režimu si většina lidí mohla nechat jen zdát, takže co se životem, když jsme svoji, máme byt a práci-prostě další level- založíme rodinu. Jen přirozeně plynulý chod věcí, nic víc, nic míň…určitě to nebylo tak, že minulé generace toužily celým svým srdcem po děťátku, sotva jim oschnul papír na maturitním vysvědčení/výučním listě a až „my“ jsme teď sobečtí a divní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31821
7.12.14 19:10
@verulenka píše:
@Nimie To je vše moc pěkný model, ale já osobně neznám moc lidí, kteří by byli v horizontu věku 25 let finančně natolik v pohodě, měli kde bydlet, aby si mohli pořídit dítě, bez toho, aby se pověsili na krk rodičům :nevim:.

Jasně, však proto jsem říkala, že pakliže na to někdo nemá (nemá kde bydlet, nemá práci, atd.) tak ok, to chápu a jde o zodpovědný přístup, na druhou stranu někteří si i za to mohou svým způsobem sami. Vím o nemálo lidech, kteří už při škole začali pracovat, osamostatnili se, bydlí sami, sami si na sebe vydělávají (byť zpočátku s pomocí rodičů, ale jsou to důležité kroky pro to, aby se postupně osamostatnili úplně)a tudíž když vylezou ze školy, tak většinou už mají něco odpracováno a jsou zajištění. Možná nejsou zajištění na to, aby si mohli dovolit hromadu drahých věcí, ale jsou zajištění tak akorát na to, aby měli co jíst, z čeho se šatit a třeba i z čeho si užívat.

Znám samozřejmě ale i takové, kteří do 25, klidně i dýl bydlí s rodiči, pracovat se jim moc nechce a pokud ano, tak jen na to, aby si mohli někde užívat, a jejich rodiče se nemají k tomu aby jasně vymezili hranice a tak říkajíc „nakopli dítě do zadku“ - i kdyby tomu dítěti měli pomáhat, je lepší když mu budou pomáhat se osamostatnit než když mu budou pomáhat tím, že ho nechají s full servisem doma. Jsou to ale všechno věci, které se tak nějak nesou tou společností a postupně se to zhoršuje víc a víc. Ta první skupina existuje a dokazuje, že většinou opravdu všechno jde, když se chce (vyjímek je opravdu málo), ale nad tou druhou skupinou se dneska vlastně ani nikdo moc nepozastaví :zed: prostě jim to příjde normální a v pořádku :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31821
7.12.14 19:27
@elanaa píše:
Lidi se brali, protože PAK dostali byt a o velké kariéře za minulého režimu si většina lidí mohla nechat jen zdát, takže co se životem, když jsme svoji, máme byt a práci-prostě další level- založíme rodinu. Jen přirozeně plynulý chod věcí, nic víc, nic míň…určitě to nebylo tak, že minulé generace toužily celým svým srdcem po děťátku, sotva jim oschnul papír na maturitním vysvědčení/výučním listě a až „my“ jsme teď sobečtí a divní.

Já nevím no, mamka vyprávěla, že jeji spolužačky děti chtěly téměř všechny v tom období 20 - 25 a to to bylo jen nějakých ani ne 30 let zpátky. Všechny, co na to měly, kariéru udělaly, dopracovaly to tam kam chtěly a jsou spokojené se svým životem. Samozřejmě, že dodělat školu by to chtělo, ale kariéra už je pak něco, co se věkem neomezuje.

Nehledě na to, že se v dnešní době tak nějak považuje za běžné, že se člověk staví na vlastní nohy až POTÉ, co vyleze ze školy. Navíc často to vypadá tak, že vyleze ze školy s obrovskými ambicemi, že „já umím to a to a to a tudíž si zasloužím astronomický plat“. Jsou samozřejmě vyjímečné profese (např. lékaři), které to mají se startem do života trochu těžší kvůli náročnému studiu, na druhou stranu jsou jedni z mála a paradoxně pozoruji hrozně zajímavý trend a to, že čím snazší škola je, tím menší je tam zpravidla procento pracovitých lidí. Upřímně mi nepříjde vůbec nic divného na tom, že by student pracoval, zvlášť pokud by šlo o práci v oboru. Je jedno, zda to bude třeba částečný úvazek, jednorázové akce nebo vlastní podnikání, ale jde o to, že pak vyleze ze školy a kromě toho, že vystudoval školu, tak si může do CV napsat, že dělal tam a tam, že má zkušenosti s tím a s tím. Musím ale přiznat, že jsem si vždycky myslela, že je ta situace horší, ale posledně mě potěšilo, když jsem si uvědomila, kolik lidí kolem mě skutečně začali žít dospělácký život tak nějak adekvátně včas a byť jim rodiče, zvlášť ze začátku pomáhali, jsou to teď lidi, kteří se o sebe umí postarat ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5073
7.12.14 20:25
@verulenka píše:
@Nimie To je vše moc pěkný model, ale já osobně neznám moc lidí, kteří by byli v horizontu věku 25 let finančně natolik v pohodě, měli kde bydlet, aby si mohli pořídit dítě, bez toho, aby se pověsili na krk rodičům :nevim:.

Tak se pojďme bavit jak je možné, že lidé v nejlepším věku se nejsou schopni finančně zajistit. Protože 35 let už je střední věk a biologicky ideální věk na to mít děti je někdy mezi 20 a 27 lety. Jak je možné, že jsou finančně soběstační až lidé přes 30? Je to jejich chyba? Chyba rodičů? Chyba v systému?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11955
7.12.14 20:35

Tak ono je to strašně těžké - já tehdy pětadvacetiletá, nikdy se s ničím neléčící, s dokonalými ovulačními cykly, jejíž všechny jí známé pokrevní příbuzné vždy otěhotněly na první pokus a nikdy nepotratily, on pětadvacetiletý dárce krve se zájmem o sport, čerstvě po svatbě, se stálým příjmem a zařízeným vlastním bytem. A co myslíte - běháme po CAR sedmým rokem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5073
7.12.14 20:41

@wobludka To samozřejmě chápu, ale více je případů, kdy ONA je od 18 do 32 na prášcích, pak je vysadí a když se jí do půl roku nesrovná cyklus a nepodaří se otěhotnět, začnou to doktoři řešit hormonálně a hned následujícím IVF. Místo toho, aby dali tělu třeba 2 roky na regeneraci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31821
7.12.14 20:42
@AndilekOli píše:
Tak se pojďme bavit jak je možné, že lidé v nejlepším věku se nejsou schopni finančně zajistit. Protože 35 let už je střední věk a biologicky ideální věk na to mít děti je někdy mezi 20 a 27 lety. Jak je možné, že jsou finančně soběstační až lidé přes 30? Je to jejich chyba? Chyba rodičů? Chyba v systému?
Řekla bych, že je to souhrn všech věcí. Musí se snažit dotyčný a měli by se snažit i jeho rodiče. Systém je blbej, ale s tím souhlasím, ale ještě to není taková katastrofa. Ty první dva aspekty jsou ale velmi, velmi důležité. Největší úspěch mají lidé, které rodiče vedli od mala k samostatnosti a kteří se začali se pokoušet osamostatňovat se dřív a rodiče jim v tom pomohli. Na druhém místě jsou ti, kteří se snaží, ale mají smůlu a rodiče jim nepomohou, ti to mají těžší, ale mnozí z nich to zvládají. A pak je ta šílená skupinka lidí, kteří mají od rodičů koupený byt (nebo poděděný, to je jedno), ale bydlí vlastně stejně s rodiči, protože kdo by to všechno platil, uklízel a proč by si měli ještě vařit. A mnozí rodiče je v tom podporují. To je šílenost :zed:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31821
7.12.14 20:43
@wobludka píše:
Tak ono je to strašně těžké - já tehdy pětadvacetiletá, nikdy se s ničím neléčící, s dokonalými ovulačními cykly, jejíž všechny jí známé pokrevní příbuzné vždy otěhotněly na první pokus a nikdy nepotratily, on pětadvacetiletý dárce krve se zájmem o sport, čerstvě po svatbě, se stálým příjmem a zařízeným vlastním bytem. A co myslíte - běháme po CAR sedmým rokem…

Jasně, občas to nejde a v takovém případě díky bohu za lékařskou pomoc. Takové respektuji a přeji jim, aby se jim konečně splnilo jejich přání. Nicméně to není případ, o kterém se bavíme… :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31388
7.12.14 20:44

@Nimie fakt nevím, tohle je na nějaký démografický nebo sociologický průzkum spíš…ono dřív taky bylo podstatně menší procento žen, které měly VŠ, ty tehdy i teď posouvají mateřství na delší dobu. V souboru vyučených žen věřím, že je stále ještě fakt hodně těch, co prostě po škole dva, tři roky dělají a pak mají to dítě (nebo se o něj začnou snažit). Koneckonců tato skupina je taky nížepříjmová, tak nemají na vyskakování typu „nejdřív Thajsko, za rok Peru, pak miminko“.

a co se té „touhy“ týče, to si fakt nemyslím, že teď je jiné nebo tehdy bylo takové a teď makové, co se samotných žen týče. Ty jsou pořád stejné, tohle naladění nelze změnit z generace na generaci, však každou chvíli je tu diskuze alá „Je mi dvacet, hrozně chci miminko, ale partner ne“. Ten společenský tlak jde spíš jiným směrem, tehdy bylo takřka „povinné“ mít dvě děti (někdo ten tlak cítil až v takových extrémech, že jako matka kamarádky z jedné mé uzavřené diskuze, do toho šla pokus za pokusem, až se jí konečně po 11. 8o spontánním potratu podařilo donosit druhou dceru), dneska je divná žena, co má víc jak tři děti (určitě je křesťanka), co je matkou pod pětadvacátým rokem (kam spěchala) atd. Prostě tohle je na každém, nakolik tomu tlaku okolí podlehne..furt to ale vidím jako problém „zvnějška dovnitř“, nikoli v tom, že by se nějak rapidně změnily ženy samy. Ano, mají víc možností, otevřel se jim svět, jsou samostatnější, to vše je samozřejmě pravda, ale vidět za tím, že některé po tom sáhnou, nějaký „vadný gen“, který notabene bude předán do další generace, s tím osobně nesouhlasím.

to další nekomentuju (práce při škole atd.), přiznám se, že jsem moc nepobrala jak to s naší diskuzí souvisí, jestli to, že vylezu ze školy, můžu si pořídit hned rodinu a bydlení a ve třiceti naběhnout k zaměstnavateli a přestavit se mu jako síla bez skutečné praxe (přece jen brigáda při škole je prostě něco jinýho, není to zaměstnání), zato s dětma čtyři a šest let, to mi zrovna optimální nepřijde. Teď píšu stoprocentně obecně, samozřejmě každý příběh je individuální a extrémy lze najít na obou stranách.

Příspěvek upraven 07.12.14 v 20:45

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31821
7.12.14 20:45
@AndilekOli píše:
@wobludka To samozřejmě chápu, ale více je případů, kdy ONA je od 18 do 32 na prášcích, pak je vysadí a když se jí do půl roku nesrovná cyklus a nepodaří se otěhotnět, začnou to doktoři řešit hormonálně a hned následujícím IVF. Místo toho, aby dali tělu třeba 2 roky na regeneraci.

A hlavně fakt skoro neznám lidi, kteří by brali HA a uvědomovali si, že pro tělo je to zátěž. Některé si to myslí samy od sebe, některé to mají od svého doktora - prostě HA je pohodička, organismus ženy to „fakt nijak neovlivní“ a není důvod, proč by to nemohla brát každá ženská v rozmezí 15 - 50 let :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Recenze center asistované reprodukce na eMiminu

Jak byli ženy a muži spokojení s lékařskou péčí?

Narodilo se vytoužené miminko? Přečtěte si hodnocení všech českých center asistované reprodukce nebo přidejte vlastní.

Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku

Ikona - Kateřina Veselá

MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.