Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Koniklecová teda ten je zabejčenej…
Argument sice chápu, ale nemůže se ohlížet jen na sebe. Pokud s ním není rozumná domluva, asi tě donutí trochu lhát. Nasadila bych HA. Nenechala bych se vmanipulovat do rozhodnutí, o kterém nejsem přesvědčená, že ho chci.
@Koniklecová Asi bych mu natvrdo řekla že teď minimálně rok ne a i pak je to jedna velká otázka. Jinak to že si s bratrem nerozumí nemá s věkovým rozdílem žádnou spojitost, můj muž je se sestrou o 8 let a vychází spolu výtečně, já se sestrou jsme o necelých 5 let od sebe a co jsme vyrostly z puberty tak spolu vycházíme skvělé. Sestřenice jsou o dva roky a co pominula počáteční žárlivost té starší tak spolu vychází taky moc dobře. Na druhou stranu znám i dvojčata která se nesnesou a holky mají věkový rozdíl asi 2 hodiny, stejně tak se tchýně nesnese s jejím bráchou a mají rozdíl necelé dva roky. Jestli se sourozenci budou nebudou mít rádi je tak ze 70% o kompatibilitě povah a ze 30% o rodinném zázemí a vztahu rodičů (moje vypozorované odhady).
@Koniklecová tak to mě mrzí. Oni si nemusí rozumět ani když budou blízko sebe. Pokud neloslouchal, tak bych se zařídila sama.
A nejlepší varianta je pro tebe hormonální antikoncepce.
@neila
Me to uplne prekvapilo…
Doted mi prislo, ze si dovedeme o vsem docela rozume promluvit. ![]()
Holky, dekuji, ja jsem z toho vyrizena.
Asi mi nic jineho nez HA nezbyde. Spolehat se na manzela radsi nebudu.
Ja jsem tak zklamana z jeho pristupu… ![]()
@Heivka
Ja si taky myslim, ze zalezi hodne na povaze.
Nas je pet sourozencu s ruznyma vekovyma rozdilama a rozumime si jak kdo s kym.
![]()
@Koniklecová možná dát manželovi pár reálných příkladů jak to nefunguje ani mezi sourozenci, kteří jsou si věkově blíž
moji bráchové jsou po roce a nerozumí si vůbec, naprosto odlišné povahy. Už jsou dospělí, oba skoro padesátnici, ale vedou čistě zdvořilostní komunikaci… Takže záruka to rozhodně žádná není ![]()
Ahoj, mám děti 12let od sebe, je to v pohodě, užít si po letech všechno zase znovu. Přece ti manžel nemůže dítě nařídit , to musí chtít oba, aby to fungovalo. Nevím, ale přijde mi z tvého vyprávění dost autoritativní, což mi není moc sympatické. Já bych se nepodřizovala v takové závažné otázce. Na rovinu bych řekla - nechci a beru HA. Otázku bych nechala otevřenou a třeba za pár let bych se k ní vrátila. Je to tvoje tělo a tvoje rozhodnutí. My jsme o druhém nebyli přesvědčeni - já chtěla, on nevěděl. Počkala jsem, až k tomu dospěl ![]()
@neila @aknadar
No jo, ale jak?
Ja jsem puvodne taky byla pro ten mensi vekovy rozestup, rikala jsem si, ze si to odbudu a pujdu aspon na par hodin do prace, ale uz jsem tu psala ze jsme se s manzelem asi nepochopili s tim poctem deti… ![]()
Autoritativni, no to on asi je, ridi firmu tak asi musi byt.
No v tomhle by me fakt nenapadlo ze tobude resit takto.
![]()
Kdybych brala HA tak to mu urcite rikat nebudu, po vcerejsku si myslim, ze by to moc dobre nevzal. Ale kdyz s nim se opravdu neda na todle tema bavit.
Ja to nechapu…
![]()
Ať je to jak chce, uvědom si, že v tomhle máš poslední slovo ty…
@Koniklecová píše:
Holky, dekuji, jste zlate!Nemame tu nikoho. V moji rodine jsou na houby vztahy a manzel ma rodice uz starsi, no je to tam vlastne taky takove slozite.
Tlacit se do niceho nenecham, zkusim si vecer s manzelem promluvit a snad to rozlouskneme.
dala bych mu děti na víkend a sama pláchla někde za zábavou
Též bych mu vysvětlila, že v 25 a rok po porodu druhého mám ještě spoustu času si trochu odpočinout a případně časem svolit ke třetímu. Upozornila bych ho, že vás čeká náročné batolecí období, které opravdu není moc fajn s dalším břichem. Proč chce další, že by touha po synovi? Pak bych si s ním vyjasnila, co dál, když by byla zase holčička, a stanovila definitivní počet pokusů/dětí: Hodně štěstí ![]()
@Koniklecová píše:
@neila
Me to uplne prekvapilo…Doted mi prislo, ze si dovedeme o vsem docela rozume promluvit.
Holky, dekuji, ja jsem z toho vyrizena.
![]()
Asi mi nic jineho nez HA nezbyde. Spolehat se na manzela radsi nebudu.
Ja jsem tak zklamana z jeho pristupu…
a co tělísko?
@Heivka píše:
@Koniklecová Asi bych mu natvrdo řekla že teď minimálně rok ne a i pak je to jedna velká otázka. Jinak to že si s bratrem nerozumí nemá s věkovým rozdílem žádnou spojitost, můj muž je se sestrou o 8 let a vychází spolu výtečně, já se sestrou jsme o necelých 5 let od sebe a co jsme vyrostly z puberty tak spolu vycházíme skvělé. Sestřenice jsou o dva roky a co pominula počáteční žárlivost té starší tak spolu vychází taky moc dobře. Na druhou stranu znám i dvojčata která se nesnesou a holky mají věkový rozdíl asi 2 hodiny, stejně tak se tchýně nesnese s jejím bráchou a mají rozdíl necelé dva roky. Jestli se sourozenci budou nebudou mít rádi je tak ze 70% o kompatibilitě povah a ze 30% o rodinném zázemí a vztahu rodičů (moje vypozorované odhady).
viděla bych to podobně. Taky máme doma slušný soubor „vzorků“ a některé kombinace se snáší líp a jiné hůř. Je to hodně po povahách, výchovný přístup se zas tak neliší. Ale u nás to není definitivní, část dětí je ještě hodně malá. Ale mám vypozorováno, že nejkomplikovanější vztahy mají děti, které po sobě navazují. Asi skrytá žárlivost, sesazení z trůnu?
@Koniklecová píše:
Holky, tak jsme si vcera s manzelem sedli a je jasno.Manzel dalsi dite chce, pohlavi v tom pry nehraje roli, ale za kluka by byl rad.
A pry teda cim driv, tim lepe.
Dokonce mi rekl, ze je ochotny pockat, ale rozdil vic jak 3 roky u deti nechce (je s bratrem o 6 let a vubec si nerozumi).
Holky mame po zhruba 2 letech.
Ja jsem to asi uplne nezpracovala, pripadalo mi, ze to co jsem rikala ja vubec neposlouchal.Ted teda vim na cem jsem, ale hodne me to mrzi.
Takže máš ještě rok
bych mu řekla, že tedy to třetí zvážím a můžeme do toho jít cca za ten rok, ale chtěla bych, aby mi za ten rok ukázal, jak mi bude víc pomáhat s dětma. Protože do budoucna to s nima bude větší a větší záhul. První pujde do první třídy, druhá bude mít čtyři a třetí rok. Celkem mazec. Přidá se učení ve škole, lítání do kroužků a k tomu třetí, která tě zrovna bude potřebovat kvůli separačce…
Fiiha, vubec teda nevim co bych delala na tvem miste, ale byla bych z toho spatna. Takovyhle pristup, ze mi chlap nadiktuje kdy a kolik mam JA nosit a rodit deti, by mi prisel jako strasna zrada a absolutni neucta ke mne jako kle cloveku. Nejsem prece jalovice. Obzvlast, pokud se v peci az tak neangazuje - to by mi vadilo uplne nejvic. Ze on bude diktovat a svuj zivot (krome vydaju, coz cloveka zas tak nezasahne) nezmeni, zatimco ty budes nosit, rodit, skakat, nespat a to vsechno jeste s usmevem.