Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
V naší rodině jsme pro všechna mláďata babička, děda, prababičky oslovují též babi, babičko, pro děti neteří jsme teta a strejda. Pokud o nás nebo druzích prarodičích mladí mluví před dětmi tak stylem - jedeme k babi a dědovi do… (a jméno města nebo vesnice, kde prarodiče bydlí).
Nelíbilo se ani mě, ani muži, aby nám vnoučata říkala křestním jménem. Nikdy jsme to řešit ale nemuseli, tak nějak automaticky to přišlo samo, i přesto, že máme mix vnoučat vlastních i nevlastních. Od prvopočátku naši mladí zavedli babička a děda.
Ale vím a pár jedinců znám i osobně, kteří s oslovením babičko a dědo má problém a přeje si, aby ho vnoučata oslovovali pouze křestním jménem. Důležitá je podle mě domluva v rodině, pokud to vyhovuje oběma stranám, jsou spokojení a nevznikají kvůli tomu nějaké zbytečné „třenice“, tak je to každého věc.
Děti známých, které znám skutečně od mala, stýkali jsme se a máme nějaké konkrétní vzpomínky, mě oslovují teto a jejich děti též. Pokud ale přivede do práce kolega své děti a hned mě před nimi oslovuje stylem „běžte k tetě, ona si s vámi bude kreslit“, tak to se slušně ohradím a poždám, aby mi děti říkaly křestním jménem.
Příspěvek upraven 30.12.19 v 14:11
@j.a.n.i1 píše:
Ale to, ze by sis to nedovolila jeste neznamena, ze nekdo, kdo babicku oslovuje jmenem, ji ma mene v ucte… Spousta mladsich prarodičů je i radeji, kdyz jsou oslovovani jmenem.
Jenže to my nevíme, jestli se to babičce od bubly@Bubla Bůčková líbí, že na ni vnučky volají jako na kamarádku od vedle
@Anna766 píše:Žádný rodinný drama to není, to já jen tak. Ne babička nebyla ten typ a jak říkám, oslovovali i moji mámu křestním, prostě odmala jeli křestní jména, vlastně chápu, že jim to možná ani divný nepřišlo, ale třeba když nás a i svoje kamarády slyšeli říkat babi, dědo… Jsme generace 35+. Mně to taky přijde neuctive právě.
Jenže to my nevíme, jestli se to babičce od bubly@Bubla Bůčková líbí, že na ni vnučky volají jako na kamarádku od vedle
@Bubla Bůčková píše: Žádný rodinný drama to není, to já jen tak. Ne babička nebyla ten typ a jak říkám, oslovovali i moji mámu křestním. Mně to taky přijde neuctive právě.
Mě taky.Asi jsem vychovaná nějak přísně či co. Můj táta babičce, své tchýni vykal a říkal jí paňmámo nebo maminko. Maminko říkali babičce svorně všechny její, už dávno dospělé děti. Proste měla všeobecnou uctu a lásku.
Taky když babička zemřela, táta plakal tak, že kdo neznal situaci, naznal by že mu umřela vlastní maminka.
@Bubla Bůčková Mi to přijde teda taky neuctivé. Něco podobného je, když se tyká tchánům. Mi to nejde prostě přes pusu. Ale každý to máme asi jinak.
@Bubla Bůčková jo a můj muž mým rodičům vykal a říkal jim babičko a dědo, protoze jsme jim dali vnoučata, tak aby se to oslovování nepletlo.
@xjuliax píše:
@Bubla Bůčková Mi to přijde teda taky neuctivé. Něco podobného je, když se tyká tchánům. Mi to nejde prostě přes pusu. Ale každý to máme asi jinak.
Tak to můj partner mým rodičům tyká - jemu je 33, jim 47, takže by jim vzájemně nešlo přes pusu spíš vykání
![]()
Já bych si to ke svým rodičům nikdy nedovolila, i když o nich někomu vyprávím. Prarodiče jsme vždycky rozřazovali i se jménem, aby bylo jasné, o kom se mluví a blízkým příbuzným, kdysi strýcům a tetičkám, nyní tykám jenom se jménem.
Přítel občas své rodinné příslušníky oslovuje pouze jménem, když pak vždycky vidí ten můj ksicht dodává, že to je ve srandě. I tak to ve mě strašně vře ![]()
@yocheved Tak tvůj partner je asi zase o dost starší než ty, což taky není úplně obvyklé. I když můj manžel i já by jsme vykali asi i tak. Prostě nám to přijde tak normální. Vyrůstali jsme tak v tom. Moje mamka svojí babičce vykala a přišlo nám to úplně běžné.
@Bubla Bůčková Připadá mi, že na sestřenice trochu žárlíš, ne? Že si to muzou dovolit a ty na to nemáš odvahu ![]()
U nás v rodině jsou všechny zmíněné případy. Tetam a strejdum říkám křestním jménem, pokud k nim mám bližší vztah. Máme i případy, kdy říká někdo křestním svým rodičům nebo i prarodičům. A mám i tety, kterým říkám "teto' a vykam. Pak tety, kterým se říká kmotra a vyká. A měli jsme i strýce, co se mu říkalo strýčku a vykalo ![]()
Z mladších členů rodiny mi někdo říká teto, někdo křestním jménem.
Nijak mě to neuráží. ![]()
@xjuliax píše:
@yocheved Tak tvůj partner je asi zase o dost starší než ty, což taky není úplně obvyklé. I když můj manžel i já by jsme vykali asi i tak. Prostě nám to přijde tak normální. Vyrůstali jsme tak v tom. Moje mamka svojí babičce vykala a přišlo nám to úplně běžné.
Jen o pět let, ale chápu, co jsi tím chtěla říct.
![]()
@Bábrdl já už se s nima nestýkám tak dvacet let, za babičkou posledních deset let jedu jednou, dvakrát ročně do důchodaku. Tehdy jsem to brala, že oni prostě takový jsou, milionáři z města, my usmudlany holky z vesnice. Ty křestní jména jen zapadala do celkového dojmu, že jsou víc než my. Jenom mě napadlo, jestli třeba polovina lidí také běžně jmenuje nebo je to spíš ojedinělé.
@Bubla Bůčková píše:
No my jsme si o nich vždycky mysleli svoje… Hrozná honorace a konec klasický. Do důchodaku jezdíme jen my, nóbl holky nee. Ale je pravda, že je to určitě naučili rodiče.
Takze ani o vas se neda říct, ze tam jezdíte kdyz pise jednou, dvakrát za rok ![]()
@a12 píše:
Takze ani o vas se neda říct, ze tam jezdíte kdyz pise jednou, dvakrát za rok
Teď už ne no
ale furt je to od nás 4 návštěvy a od nich nula ![]()
@Bubla Bůčková píše:
Naše pediatricka si tak říká sama, kuk na tetu
My zas říkáme ne teta, ale třeba paní Janičková (když má dceru Janičku a chodí spolu se synem do školky nebo se vídáme na hřišti). Ale jen mezi sebou s chlapem. On je trochu mimoň a kolikrát netuší, když ji nazvu příjmením. Ale doktorka nám dospělým zase říká ahój přes celou ulici.