Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Chozexy píše: Více
Mě říkala sociální pracovnice že od 12 s nimi budou mluvit.
@Maxja píše: Více
tak dám potom vědět co u nás… faktem je, že my máme dohodnutou společnou péči (pokud se teda nic nezměnilo), jestli to tam nebude hrát nějakou roli.
@Chozexy píše: Více
Pokud.jste domluveni, tak by to roli hrát nemelo
@KovaJana píše: Více
Tá úradníčka si asi myslela, že chce podať rovnaký návrh na predbežko. Netreba úradníčky hneď „strieľať“.
Problém je - pán zakladateľ -, že ak nemáš profesionálnu právnu pomoc, nevieš, ani čo je dôležité povedať, uviesť. A potom to dopadne takto. Ako píše @KovaJana - mal si podať nové predbežko, nie sa odvolať.
Vážení tak omlazuji svůj první příspěvek. Uteklo celkem 7 měsíců a konečně bude první soudní stání.
Po různých mediacich, které nikam stejně nevedly, protože manželka prostě žádné dohody dodržovat nebude.
Další návrh na Předběžné opatření zamítnut, nehrozí pry žádné zanedbání péče a ani úhony na zdraví.
OSPOD se po nějakém čase připojil na moji stranu, na manželku chodí od nich na soud jedna zpráva za druhou o tom jak nerespektuje žádné dohody, jak brání ve styku…snad to k něčemu bude.
Za poslední dva týdny jsem se s dcerou viděl 2× 2h.
Prošel jsem si udáním jak jsem alkoholik ( jsem abstinent), jak mám v bytě špínu, hmyz, bez nábytku…vše vyvratila prepadovka Ospodu. Pak následování manželkou to, ze s dcerou šla k. psycholozce, aby získala papír, ze se mě boji. Opět neúspěšně. Pak přišlo idani na Ospod, ze dcera ke me nechce a cele dny ve skole breci. Ospod tedy zasel do. skoly a je zprava jak se dcera na me tesi a očividně je.mezi nami velmi vřelý vztah. Přijdu do družiny, ale předběhla me tchyně a nikdo mi nedal ani vědět a to v den kdy jsme měli být spolu. Jen čekání a čekání.
K soudu jdu s návrhem na stridavou péči, tak snad uspeju. Asi to nebude napoprvé, ale uz se do ničeho nehnul sám jako na začátku, ale s právníkem.
Střídavou péči podpoří i Ospod, tak jsem zvědavý na výsledek. Prosím opět anonymně. Dekuju.
To je hrozně smutný příběh, když to nefunguje. Úplně se mi vybavila kamarádka, co vede OSPOD, jak jsou šílené tyhle války Roseových, ze kterých vyjde to dítě pokaždé sociálně a psychicky zmrzačené. Toto nevyhraje ani jeden z vás, ale ten kdo prohrává a jde ke dnu, je vaše dcera. Neumím poradit. Jen jsem šťastná, že my jsme to s manželem zvládli. Že jsem dokázala odpustit. A že si jsme spolu schopní sednout ke kafi i s našimi dětmi, i když na něho doma čeká jiná.
@Veveří píše: Více
Ano, souhlasím. Dítě to odnese vždy.
Je ale otázkou zda jsem tedy měl na vse rezignovat, stáhnout se do ústraní a smířit se s tím, že dceru proste neuvidím a ona bude vyrůstat bez otce, který bydlí cca 5 minut od ní. Ja jsem se rozhodl, že dceru bez otce nenechám, po dceři je mi neskutečné smutno a věřte tomu, ze i těch hloupých 15minut po několika dnech mi dodá trochu energii. Ale je vidět, že jakmile si jeden z rodičů umane, ze druhý dítě proste neuvidí, tak se to dá dělat hodně dlouhou dobu. Už jsem měl takové pocity zmaru, ze jsem si říkal, že už to proste nevydržím.
Ahoj kolego, mam z Vas radost a drzim palce, at to date. Otcu podobnych osudu v mem okoli je bohuzel dost, bez ohledu na pomery. Zeny v tomto pripade nechapou důležitost otce, zvlast pro dceru, je-li otec milující. Pomsta je na prvním miste, i kdyz obvykle neprávem. My muzi jsme bohuzel v posledni dobe nejaci citlivějši, to co popisujes je presne to, kam Te byvala zena chce dostat, na dno, protoze tam se hodne chybuje. Drzte se, uz to bude jenom lepsi a priste lepsi vyber partnerky… (ano, lehko se pise, tezko se hledá)
@Anonymní píše: Více
Tvoje žena by měla dostat rozum, vůbec bych se nedivila, kdybys to vzdal, protože už nevydržíš vidět dceru, jak trpí. Pokud bys o dceru přišel, nedejbože, tak by se měla jednou od tebe dovědět pravdu. A věř mi, že to matce nikdy neodpustí. Blbé je, že si to potáhne s sebou životem a bude jí to ovlivňovat vztahy. Toto fakt nemá vítěze. Nejlepší prostě je, když se rodiče mají rádi nebo se aspoň respektují. Usilujte o dohodu. Ale jak už jedou soudy a žaloby, tak už tam je tolik zloby a nenávisti, že nevím nevím ![]()
vhodnější, pokud by to první již nabylo právní moci, tedy nebylo proti němu podáno odvolání, v takovém případě by to nabylo právní moci skončením lhůty pro odvolání.
Ty jsi slušný právník z wishe:D
Jako to co píšeš dava smysl, ale je vidět, že moc netušíš o čem píšeš a proto se pořád opakujes.:)
Rozumím ti, já měl opatrovnický soud před pár dny. Dohodli jsme se na společné péči. Jinou cestu jsem neviděl. Holky mají doma tam, kde jsem žil s ženou a stěhování každý týden by jim určitě vadilo… nebylo by to v jejich zájmu. Mluvil jsem s něma o tom… Jsou starší 16 a 13 let, takže už mají svůj život… Ta ztráta dítěte je děs, to že je vidíš pouze jednou za 14 dnů je na bednu, ale nechal jsem to na nich,… nepovažuji to za rezignaci… Čas ukáže, jak ten vztah s němi dopadne. Ale je to fakt na bednu
… Drž se, klidně napiš SZ… dáme hlavy dohromady. Já musím stejně příští rok se trochu zavěnovat svému bydlení… je to teď trochu sparťanské… důležité je, aby měly u tebe něco svého… postel, stůl a skříň.
@Chozexy píše: Více
Díky za vzkaz. Má dcera je ještě malá, bude ji 7 let. Má mě opravdu hodně ráda a já ji také. Bohužel už si začínám všímat, ze jak to trvá strašně dlouho, tak mě začíná vnímat jako člověka, který tady sice je, ale vlastně není. Proste se občas v jejím životě objeví. Těch 7 měsíců je proste strašně dlouho. U nás společná péče nejde. Me žena v podstatě z domu vyhodila spolu se svoji matkou, vyměnily zamky a ja zůstal bez ničeho venku. Proto se cítí jaksi na koni, že ony jsou ty kdo mohou určovat pravidla styku s dcerou. Takže jsem si prošel zákazy, ze s ni nesmim nikam autem, nesmim ji dávat najíst…když jsem to stejně udělal, tak jsem dceru třeba dva týdny nevidel, že prý nedodrzuju pravidla a tudiz nemam narok ji videt.. Dostával jsem zde různé rady, nepomohlo nic, opravdu nic. Jediné co mi vlastně pomáhalo, tak to jsou zásahy ze strany Ospod. Pod jejich tlakem manželka alespoň na chvíli přestala mě a dceři ničit život. Po asi tydnu se to ale vrátilo zase zpět. Takze za posledních 9 tydnu jsem měl dceru jen 1× na vikend. V průměru ji vidím cca 20-30minut denně, myšleno tak kdyz to zprumeruju kontakt/počet dní. I úřady mi uz poslední dva měsíce je tvrdi, ze uz proste nic udělat nejde a musím počkat na soud. A perlička je, že manželka je učitelka a pracuje s malými dětmi.
@Anonymní píše: Více
To jsou dobrý svi*e s tou tchýni
přeju ti, aby ses domohl střídačky. Když bydlíte 5 minut od sebe, je to ideální. Když u tebe malá chce být.
@Chozexy píše: Více
No a mezi těmi 14 dny nezajdete třeba do kina, na mekáč, voláte si? Vztahy se udržují kontaktem, tak to je…