Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Panický strach o syna
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.6.17 05:59
A jeste- pokud budeme zit ve strachu co by se mohlo stat a jak je to dnes hrozne, tak to neni zivot, ale prezivani. Ona je totiz dost velka pravdepodobnost, ze se nestane vubec zadna katastrofa a ty svuj zivot stravis v naprosto zbytecnem strachu.
Ono kdyz se ma neco stat, tak se to proste stane a ty s tim nic nenadelas a uz vubec tomu nezabranis strachem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
2.6.17 06:23
@Anonymní píše:
@Bábrdl Jenže u nás asi další nebude, popravdě by se mi ani nechtělo přivádět dalšího tvorečka do dnešní hrozné doby. Tento bude mít co dělat, aby se životem nějak protloukl. A myslím, že by se to jen zdvojnásobilo
Dnesni doba není vůbec hrozna a pokud mas ten pocit a nechces druhé dite a nezdrave se fixujes na první tak, ze ho nepustíš ani na skolku v prirode, tak si zrala fakt na psychiatra… 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
2.6.17 06:42
@Halamka V tom máš pravdu, ale já jsem klidnější když jsem na všechno vždy tak trochu připravená. Si představ, že si někteří lidé dělají už úkryty a střádají zásoby. Tak to jsem na tom hodně dobře ještě 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
2.6.17 06:45
@slavuska1 Děkuju moc za tvůj příspěvek! 
Takových více. Přesně tak jsem si to představovala
- Citovat
- Upravit
elibro
2.6.17 06:47
@Anonymní píše:
AhojMám hrozný problém s tím, že mám až panický strach o dítě. Jsme na sebe oba fixovaný, máme skvělý vztah, on mě zbožňuje a já ho neskutečně miluju, je to moje všechno a kdyby se mu něco stalo, tak umřu. Je to určitě ještě umocněno tím, že jsem ne svojí vinou byla účastníkem vážnější autonehody a dodnes se z toho fyzicky i psychicky dostávám. Bylo to jen o chlup, že se mnou dítě nebylo v autě, vysadila jsem ho předtím ve školce. Jinak jsme tam jezdili pořád, takže ta představa mě děsí.
A teď řeším konkrétní problém - mají jet na školkový výlet a já jsem úplně šílená z toho, že by tam měl jet a zvlášť když vím, že je tam ošklivá cesta. Úplně mě přepadá panika.(…)
Ahoj, zakladatelko. Tvůj problém ti pomůže řešit JAKÝKOLIV psycholog-terapeut, tady netřeba doporučení.
Ano, určitý strach o dítě je přirozený a normální. Když to ale popisuješ jako vzájemnou fixaci a když tě do paniky dostává školní výlet, je něco špatně. Suverénně nejvíc přehnaná úzkostlivost rodičů škodí dětem samotným - což není jen názor, to je vědecky podložený fakt, nadto prakticky každodenně ověřený tisíci psychoterapeuty, učiteli, soc. pracovníky i obyčejnými vedoucími kroužků… Když o tom problému víš a chceš s ním něco dělat, tak vivat!, jsi dobrá!! A první krok ke změně je za tebou.
A tak nějak je to i s tvou vizí světa: jasně, v každé době lidem další vývoj dělá starosti, i dnes k tomu máme důvody, nikdy není a nebyla Zlatá doba. Žiješ ale v asi nejbezpečnější zóně světa vůbec, v materiálním nadbytku jsou u nás i chudí, vzdělání, lékařská péče, sociální pomoc, to vše je u nás samozřejmé… Prostě nežiješ v Aleppu, kde je reálné, že kohos dnes potkala, toho zítra rozcupuje bomba. Jestliže tvůj strach že světa razantně ovlivňuje tvůj každodenní život, dokonce máš hrůzu z toho, jak si v něm tvoje dítě poradí (v době, kdy si zvykáme na zaměstnance třeba s Downem!), tak doporučuji svoje názory a strachy prozkoumat také v psychoterapii. Přinejhorším se tvoje úzkost nezmění, ale s velkou pravděpodobností se zmírní. Svět nezmenis, ale můžeš změnit jak se ti v něm žije (a svět svého syna tím změnit zcela reálně).
Při více infa o terapii prosím SZ.
- Citovat
- Upravit
2.6.17 06:49
Navstiv co nejdriv psychologa a mozna i psychiatra. Kdyz procitam ty tve odpovedi tady holkam.
Nejvic muzes uskodit tomu diteti ty, tim ze ho vychovas k obrazu svemu, ze bude mit panickou hruzu ze vseho a bude myslet jen negativne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.17 06:50
@Natálka26 Aha pozor. Mluvčí emimina 
Komu bys ty tady dávala facky, leda tak sobě za to jak se chováš k člověku, kterého ani neznáš. Myslím, že kamarádky nejsme, aby sis tohle mohla dovolit
- Citovat
- Upravit
2.6.17 06:54
@Anonymní píše:
Nikdo nevime co z toho co se deje dnes ve svete vznikne, ale myslim, ze vsichni tusime ze nic dobreho
Tohle máš sice pravdu, ale doba, kdyby bylo líp se taky hledá špatně. Jako není to růžové, ale přijde mi to pořád lepší než dřív, kdy ohrožovalo ještě víc věcí než teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.17 07:06
@slavuska1
Ty by si mela prestat byt jen doma a jit nekam do prace, aby si prisla na jine myslenky, resila i jine situace nez jen to doma a deti. Kazdy mesic a rok navic doma, degraduje.
Kazda mame zdrave strach o sve decka, ale pokud ma nekdo panickou hruzu a nejradeji je drzi doma pod kridlem mel by navstivit odbornika. Tobe treba pomuze az realita, ze musis pracovat a nemyslet jen na to co myslis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.17 07:12
@Anonymní píše:
@Halamka V tom máš pravdu, ale já jsem klidnější když jsem na všechno vždy tak trochu připravená. Si představ, že si někteří lidé dělají už úkryty a střádají zásoby. Tak to jsem na tom hodně dobře ještě
Chapu, ale muzes byt tak trochubpripravena na 100 moznosti a stane se 101. A to by cloveku asi opravdu muselo prdnout v hlave, kdyby se musel hlidat vsude a ve vsem.
Zkus brat zivot s lehkosti a co by kdyby poustej z hlavy.
Dcera byla dvakrat na skole v prirode. Pred kazdym odjezdem v tom tydnu se stalo, ze se vyboural bus s zaky, kteri jeli na vylet/skolu v prirode. Podle toho bych ji nemohka pustit. Jenze jela, nic se nestalo a ona si to naramne uzila.
Proto pisu, ze stat se muze, ale neovlivnis to a jeste si nicis zivot sobe i diteti zbytecnymi strachy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.17 07:25
Tohle mi připomíná mojí matku taky jsem jedináček… Na výlety jsem sice jezdila, ale to jen kvůli její kamarádce, která jí vždy přemluvila. Kolikrát to i obrečela… I jako plnoleté mi zakázala odjet do zahraničí 
přestala jsem jí říkat své plány a odstěhovala se na druhý konec ČR. Otěhotněla jsem a pak zase… A jsem vlastně ráda, že je tak daleko i když mi chybí. Ale díky jejímu strachu mě neskutečně brzdila v rozvoji… Jakýkoli můj nápad zavrhla a udělala z něj naprosto katastrofický konec jak by to mohlo dopadnout. Nikdy nic pozitivního. Řidičák do teď nemám… Když jsem si ho chtěla v 18 dělat měla okolo toho tolik keců, že jsem to nakonec vzdala… Teď si ho dělám a opět poslouchám, že mám děti a co vše hrozného se může stát… Nic pozitivního je to na palici… si přijdu jak neschopný malý parchant, když začne.
AA
- Citovat
- Upravit
2.6.17 07:39
Mam uzkostnou babicku. A uuuplne mi to staci.
Mamka je nastesti normalni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.17 07:52
@Anonymní píše:
@Bábrdl Jenže u nás asi další nebude, popravdě by se mi ani nechtělo přivádět dalšího tvorečka do dnešní hrozné doby. Tento bude mít co dělat, aby se životem nějak protloukl. A myslím, že by se to jen zdvojnásobilo
Ježíš ženská jdi k psychologovi 
takhle že svého dítěte uděláš nevyrovnanou osobnost jako jsi ty sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
