Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
chvaldici píše:
před 3 dny jsem si tu začala číst téma-Bijete své děti? a můžu říct,že mi to hrozně moc pomohlo,strašně jsem se pobavila a hlavně mi to dodalo sílu na to,začít se sebou něco dělat,abych řešila výchovu s klidem a snažila se být v pohodě.A připadá mi,že tím,že jsem se hodila do klidu jde vše lépe-holky jsou klidnější.Objednala jsem si i knihu Respektovat a být respektován,každopádně si jí chci přečíst.
Tak potom napiš, jaký to bylo. To mě docela dost zajímá.
mončatka píše:chvaldici píše:Tak potom napiš, jaký to bylo. To mě docela dost zajímá.
před 3 dny jsem si tu začala číst téma-Bijete své děti? a můžu říct,že mi to hrozně moc pomohlo,strašně jsem se pobavila a hlavně mi to dodalo sílu na to,začít se sebou něco dělat,abych řešila výchovu s klidem a snažila se být v pohodě.A připadá mi,že tím,že jsem se hodila do klidu jde vše lépe-holky jsou klidnější.Objednala jsem si i knihu Respektovat a být respektován,každopádně si jí chci přečíst.
Jasnačka-sama jsem zvědavá.Doufám,že mi nadšení a odhodlání vydrží-ono povahu člověk asi těžko předělá. ![]()
Lakynka píše:
Jsem ráda, že je nás tolik řvoucích. Já když jdu venku a jsem na děti přísná nebo už rozčílená, tak mi přijde, že mě všichni pozorují. Jako by si říkali: ježiši to je megera:D
To je zvláštní, že já mám taky takový pocit že když jsme venku na hřišti tak jenom já po klukovi řvu ( je mu 2,5 roku a mám ještě mimi) a to nestíhám, protože než mu domluvím v jedné věci tak stihne vyvést něco dalšího. Už ani nevím jestli s ním mám chodit někam mezi lidi, ale žijeme ve městě..
příjde mi,že takové pocity má většina mamin,jen to třeba nepřiznají,nebo nedaj znát ![]()
Jéžiš, to je ale krásný téma ![]()
Mám dvě holčičky, 5 a 2 roky a přijdu si jak nejhorší matka na světě. Před dětma jsem byla kliďas, po dětech si přijdu jak hysterka největší.
U starší nám teď diagnostikovali ADHD, neustále se všemi bojuje, přidaly se problémy ve školce, kde paní učitelky odmítají fakt, že ona není nevychovaná a nezlobí proto, že chce, ale proto, že má takovou diagnozu. Už se to ve školce nakupilo, že přemýšlím o změně školky. Vždycky jsem měla prořízlou pusu, ale ty zatracený úči nějak nemůžu srovnat, prostě je mi to blbý, protože vím, že dcera fakt zlatíčko není, ale už to tam hraničí snad i s psychickým týráním, takže budu muset zasáhnout. Mladší je normální zdravá holka, co lumpačí, ale je to oproti starší v normě. U starší jsem odmalička měla pocit, že jsem jako máma totálně vybouchla, prostě jsem jí nezvládala a nezvládám, má svojí hlavu, nepřiměřený reakce, hysteráky, ale teď už vím, že to je díky ADHD.
Přála bych všem dostatek síly a pochopení, ale sama vím, jak je to těžké ![]()
Dneska jsme byli u kamarádky, která má podobně staré dvě děti, jako já. Můžu říct, že jsem čuměla a byla jsem v šoku a hned jsem si připadala zase víc neschopná:D. Její děti spořádané, ačkoliv živí, nejsou nějak nepřiměřeně klidné, ale prostě "vychované ". Hrají si spolu, hračky uklízí, neskáčou jak torpéda po gauči… Maminka je vyrovnaná, úplně klidná, je vidět, že si RD naprosto užívá!!!!! Uáááá.. Tolik toho spolu dělají, protože ona na ně má prostě energii, náladu, sílu. To byl tak krásný pohled.. chjo. Ale je to taky tím, že starší chodí do školky. Říkala, že teprve teď si užívá RD.. Něco na tom bude, ale mohu jen závidět.
mončatka píše:chvaldici píše:Tak potom napiš, jaký to bylo. To mě docela dost zajímá.
před 3 dny jsem si tu začala číst téma-Bijete své děti? a můžu říct,že mi to hrozně moc pomohlo,strašně jsem se pobavila a hlavně mi to dodalo sílu na to,začít se sebou něco dělat,abych řešila výchovu s klidem a snažila se být v pohodě.A připadá mi,že tím,že jsem se hodila do klidu jde vše lépe-holky jsou klidnější.Objednala jsem si i knihu Respektovat a být respektován,každopádně si jí chci přečíst.
Ahojda,tak jsem zhruba v půlce knižky a mohu vřele doporučit přečtení.Myslím si,že je v ní hodně pravdivých věcí a rozhodně se snažím podle ní řídit,ikdyž tedy né ve všem.Jsou v ní i názory,které mi nepříjdou nejlepší.Například,že dítě je nám naprosto rovno a máme se k němu tak i chovat.To si rozhodně nemyslím,dle mého názoru je dítě vývojem a myšlením úplně jinde a podle toho bychom se měli chovat.Nebo si myslím,že chválit je velice dobré.Pochybuji,že na místo pochvaly obrázku je lepší říct -vidím,že na obrázku je auto,které má 4 kola a vše co má mít ![]()
Když jsem četla první stránky,tak jsem byla úplně zděšená,že vlastně to,jak holčičky vychovávám a mluvím s nima je úplně špatně a že z nich budou podle knihy vlastně nesamostatná,ustrašená,nesebevědomá a nepoužitelná stvoření ![]()
Dle mého názoru to také není tak úplně pravda,ale každopádně je lepší přemýšlet nad tím,co dětem říkame a snažit se věci vysvětlit-tak, aby pochopili,proč a jak se co dělá.Jen je dosti těžké ve vyhrocených situacích přemýšlet nad tím, co a jak máme dítěti říct-kor,když je člověk horká hlava a byl vychováván sám klasickou výchovou.Prostě ze dne na den se člověk nepředělá.
Ja se samozrejme pridavam – jsem podrazdena, nezvladajici matka.
@chvaldici Ona je to prave strasne legrace, tak v tom clovek nachazi sebe a ostatni cleny rodiny. Zvlast babicky tam maji svoje klasicke citaty… Jsou to vety, ktere jsou tak zakorenene, ze clovek vubec netusil…
@NikaXS píše:
Ja se samozrejme pridavam – jsem podrazdena, nezvladajici matka.@chvaldici Ona je to prave strasne legrace, tak v tom clovek nachazi sebe a ostatni cleny rodiny. Zvlast babicky tam maji svoje klasicke citaty… Jsou to vety, ktere jsou tak zakorenene, ze clovek vubec netusil…
Ja prave nekricim vubec, horsi je, ze nadavam - neovladatelne. Kdyz uz v sobe dlouho potlacuju tu svoji podrazdenost a mala me stve uplne vsim, tak nakonec vybuchnu stylem jedne vety, ale stoji vzdycky za to.. ![]()
je těžké vychovávat děti,já si sama připadám někdy jako dítě ![]()
Ahoj ja mam spis pocit ze jsem alegicka na nas byt jsem dva roky doma s malym stejny stereotyp…porad dokola ale ted pres zimu jsem vystavena mam pocit ze mi prasken hlava jsme zvykly byt venku bydlime v jedna jedna a mam pocit ze to na me pada venku je zima moc se mi s malym nechce fouka tam vitr ze myslim ze mi malej ulitne ale z toho bytu me svihne…
Já ti rozumím. To je určitě tou zimou a i tím, že máte malý byt. Já nemít e-mimino, tak se doma asi ustýskám. Jsem dost společenský tvor a bohužel od října už jsme doma všichni po páté nemocný, takže nikam nemůžeme.
To je taky teda masakr ja vim ze me spousta maminek odsouodi ale jsme proste spis venkovni typy nez byt zavreny doma…
My to řešíme přes zimu tak, že se snažíme chodit do herniček (ale ne všude jsou samozřejmě), na návštěvy, a pak cestujeme k babičkám na střídačku a tam jsme třeba celý týden. Když jsme dlouho u nás v malém bytě, tak na synovi už vidím, jak se děsně nudí, má 1,5roku. Pokud nemáte kam jít, tak chápu, že ti švihá