Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky,
chtěla bych podpořit, že to všechno přejde:D.
Děti jsou akční tornáda(4,5let a skoro 2,5let). Tom by potřeboval do školky jak sůl. 2.rokem ho nevzali, kvůli mojí RD. Ať vymýšlím různé aktivity, je to pořád málo= je se mnou. (alespoň takový z toho mám pocit). Nemají ze mě respekt, po většinu času ignorují, co říkám či chci. Už jsem z toho unavená. Verunka je stín Tomáška, dělá vše, co on, takže je to nekonečné kolo. Tak kolikrát nemám chuť dělat nic a jen se flákám a přežívám dny. Pak z toho mám výčitky a snažím se tedy opět najít aktivity.. Ale když ani to nepomáhá, pak je ten pocit selhání ještě silnější. A síla znovu se do všeho opřít je čím dál tím menší. Jsem zvyklá vidět vše spíš v tom horším světle
…
Nevím přesně, kde je problém. Přijdu si neschopná, že to psychicky nedávám. Blíží se šnečím tempem konec rodičovské a já tajně doufám, že to bude lepší. Ale co když ne:D. Pomooooc ![]()
Já Tě nepodpořím. Já se naprosto trapně připojím a budu na tu podporu čekat s Tebou, protože tohle jsi snad musela napsat o mně. Doslova a do písmene.
Víš co… přežijeme to. Ostatně nám nic jiného nezbývá. Po každé noci přijde ráno.
Holky chapu ani nevite, jak dobre vas chapu, pro me bylo zari vysvobozeni, starsi dcerku mi do skolky vzali, prestoze jsem s mladsim na materske - ale jsem osvc, tak k tomu prihledli. Preju vam hodne sily pro tuhle zimu - s jarem prijde uleva a pak uz to bude jenom lepsi, nebojte ![]()
Bohunko: ve mě hrklo chvilku teda:D. Ale jo, jsou lepší dny a pak ty horší, jako všude. Jen mám pocit, že nemohu být takovou mámou, jakou bych chtěla. Proč těm mým dětem nejde vše vysvětlit po dobrém, proč na ně musím křičet, až si říkám, chudáci lidi z baráku. A proč jim je to jedno a pokračují dál..
Je taky pravda, že v létě to bylo o něcooo lepší. Dalo se na celý den vypadnout, člověk „musel“ fungovat trochu jinak a jim nezbývalo tolik času „prudit“(pardon, dnes si tyto výlevy zasloužím:D). I když vždycky byl Tom hodně aktivní. A ačkoliv je citlivý, mám dojem, že když nemá, co potřebuje, tak to podle toho vypadá a mohu se stavět na hlavu. Zkoušela jsem loni i kroužek v DDM, to byla pohroma. Bylo to moc řízené, pevné. Nebyl na to zvyklý, dokonce se mu podařilo zdrhnout a učitelka o tom ani nevěděla.. Tak nevím… vyhovuje mu být třeba v Lefíku, kde si „dělá, co chce“ a skáče a řádí a energie má kam jít. Ale to si zase nemohu finančně dovolit.. Jinak by to bylo super každý den:D.
Kolikrát mám fakt špatné pocity sama za sebe a říkám si, jak mě ty děti vidí. Věčně uřvaná, hysterická, bez nálady
..
Jeste sem zapomnela napsat, ze s tim neposlouchanim to ma Zofka taky, a to do skolky chodi… ne ze by neposlouchala vubec, ale sou chvile, kdy me naprosto ignoruje a ja jsem schopna to ustat, nasteti, ale nevim, jak by to bylo kdybych ji mela po ruce cely den, takze smekam pred vami, damy.
Já se musím smát, taky mam dvě děti a starší teda chodí do školky na dopoledne, ale taky si ze mě „nic“ nedělají, když jsme víc doma, tak řádí jako smyslů zbavení, honí se, skáčou po gauči-kolikrát až nějakej úraz je vytrhne z toho bláznění a já si říkám, kde dělám chybu, že bez řvaní a vyhrožování naplácáním mě neposlechnou
Naštěstí mam skvělou a stejně „postiženou“ kamarádku, se kterou se scházíme a společně si vylíváme srdíčka a děti zatím řádí ve čtyřech a tím se líp vybijou a my jak si pokecáme, tak je nám líp a dětem pak s náma taky, takže to je moje řešení ponorky ![]()
Ally: to je právě ono.. Já tu nikoho ve věku Toma nemám, s kým bych si rozumněla. Takže samé mamky s prckama, kde je to ještě v pohodě.
respektive kdo má stejně staré dítě, chodí mu do školky:( a mamky do práce..
Ally: alespoň jsem tě rozesmála:)
Přesně přede dvěma lety měly naše holky (tehdy 2, 4, 6 let) postupně neštovice… Karanténa skoro dva měsíce, chlop neustále v práci, já sama s dětma… Zpětně to hodnotím jako nejhorší měsíce na mateřské.
S koncem rodičáku bude líp, ale bude to o moc náročnější. Nicméně pro mě je to lepší varianta jak klec doma.
Taky ti bohužel neporadím a nepomůžu, jenom bych se s dovolením přidala - zrovna dneska u nás ponorka propukla plnou silou. Marodíme, teď teda už spíš jenom já, ale jít ven nemůžeme, pozvat si kamarády taky ne, jsme spolu zavřené doma a mě už začíná pomalu hrabat. Přesně jak píšeš - většinu dne na mě hází bobek a dokud nezařvu, neposlechne. Nikdy bych nevěřila, že prcek už v tomhle věku dokáže tak urputně odmlouvat. ![]()
Ale zlepší se to, uvidíš. Musí! ![]()
Lesina píše:
Přesně přede dvěma lety měly naše holky (tehdy 2, 4, 6 let) postupně neštovice… Karanténa skoro dva měsíce, chlop neustále v práci, já sama s dětma… Zpětně to hodnotím jako nejhorší měsíce na mateřské.
Dobrý bože, dva měsíce?? Já šílím už po tejdnu.
Jo,ponorku mám taky,a jen z jednoho raubíře…
nepouchá,vzteká se,nechce si hrát,jen by zběsile běhal.
Blíží se taky konec rodičáku,ale co bude ví jen Pámbu…
To my i někam zajdeme, ale ani to nepomáhá a bortí mi to moje představy o krásně stráveném dni:D.
Je fakt, že teď jak byla inverze, jsme moc ven nechodili, max na chviličku na nákup..
Pomáhá mi i to, že v tom nejsem sama. Někdy mám totiž pocit, že to lidi kolem mě zvládají tak skvěle… A já nic..
Lakynko,já si přijdu jak starej ošoupanej pětník.
Se na sebe podívám,a vidím,jak mám stažený rysy ![]()
momi33 píše:
Lakynko,já si přijdu jak starej ošoupanej pětník.
Se na sebe podívám,a vidím,jak mám stažený rysy
To je z těch zaťatejch zubů. ![]()
Lakynko, nechodila jsi na miminko.com? nehlídala jsi děti? já mám o 2 roky staršího než ty a mam tušáka že seš to ty .....