Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
.
Příspěvek upraven 29.01.23 v 03:03
Ne - nemáte ideální manželství, máte dlouhodobou krizi, protože si prostě péči o domácnost a děti nechal na své ženě a ještě po ní chcešě, aby ti dělala servis jako milenka.
Zaplať manželce wellnes s kamarádkou na víkend, pokus se udržet tři děti na živu a domácnost jakž tak v cajku a pak znovu přehodnoťte jak budete fungovat tak, aby si fungoval i jako otec, i jako spolubydlící. Aby ona měla více času načrepat sílu, aby mohla fungovat jako partnerka.
Co ot je za kecy, že bys to nedal? Jsi mentálně postižen? Jsi psychopat? Prostě se začni věnovat svm dětem a uč se s nima vycházet. ¨
Začněte domlouvat pravidelné hlídnání a pravideně začněte spoulu zase randit. Tedy vy dva se mimo domov věujte činnosti, která vás oba dva bude těši a při které budete mluvit o čemkoliv jiném, než jsou děti, domácnost a běžný provoz.
Aby měla tvoje žena kapacitu se zajímat o tebe, když jsi v práci a bavíš se tam s dospělmi a řešíš zajímavé věci, zatímoco ona řeší hovvna, blitky, jekot a další radosti života s miminem a batolaty, tak jí prostě potřebuješ odlehčit.
A ne kňučet že ti nepíše sms.
Příspěvek upraven 28.01.23 v 23:57
@Pipon píše:
Zdravím vespolek,trochu si tady vyliju srdíčko a byl bych rád za názory zdejších žen.
Se ženou jsme zhruba 15let defakto už od studia. Jsme něco přes rok svoji a máme tři super prcky. Zvenčí máme super život - firma ( dostatek financí ), auta, dům s bazénem a doma občas itálie - nic neobvyklého na první pohled.
Občasné rozepře vygradovali zhruba před půl rokem, kdy jsme si sedli a řekli si jak dál a jak by si to každý z nás představoval. Žena chtěla abych se více věnoval dětem a já aby mi občas aspoň napsala nějakou sms jak se mám v práci, co dělám a podobně a kdyby to mělo občas podkres flirtování, tak bych byl úplně nejšťastnější.
Půlrok utekl jako voda a my jsme se nikam neposunuli… spíš se hádky a ticho v domácnosti stupňuje. Když jsem koukal do smsek teď zpětně, tak krom nákupních seznamů tam v podstatě nic jiného moc není. Když dorazím domů z práce, tak mě děti vítají s otevřenou náručí… obvykle první slova ženy když mě vidí jsou : teď se staráš ty ( máme ročního prcka ). Byl jsem vychovávaný spíš jako samorost, než že by se mi rodiče neustále věnovali ( což si nemyslím, že by bylo špatně protože se aspoň umím postarat o sebe a rodinu ). Žena byla přesný opak.
Dostali jsme se do fáze, kdy vymýšlím nové a nové podnikatelské věci jen proto, abych domů nespěchal… stejně když je doma tichá domácnost… žena skáče kolem dětí a nedivím se vůbec, že je naštvaná. Má toho kolem dětí opravdu hodně… dvě starší už jsou víceméně v pohodě ( škola a školka - odpoledne kroužky ) ale malý ji dá zabrat. Já se staral pár dní a absolutně bych to nedal. Příjde mi, že jsme oba dva najednou úplně jiní… když něco plánuji, tak to plánuji pro náš všechny, abychom volný čas trávili nějakým způsobem spolu. Žena si chce odpočinout od dětí, takže mi příjde, že si plánuje věci spíš po vlastní ose… na jednu stranu se ji nedivím… na druhou stranu mě to děsně sere. Když příjde období usmíření a něco mezi námi se ženou proběhne, tak je najednou všechno zalité sluncem… já jsem vysmátý a domu se těším ( nechci aby to vyznělo, že se těším v domění, že něco proběhne, ale najednou je prostě taková super atmosféra ). Abych se přiznal, tak už nevím jak z toho ven… příjde mi to jako začarovaný kruh. Osobně si myslím, že žena by chtěla abych kopíroval život jaký měla ona - otec pravidelná pracovní doba a neustále se jim věnoval - sexuální život sice víceméně 0, ale doma pohoda. Já bych zase chtěl, aby mi občas přístála nějaká peprná sms… nějaký náznak že semnou bude chtít strávit pěkný večer. Byl bych schopný v ten moment sednout do auta a frčet domů… to se bohužel neděje a co mě nejvíc štve, tak i když ji to řeknu narovinu, tak stejně nic… Příjde mi, že jakékoliv změny jsem se snažil iniciovat vždy já. NIkdy to ale nepadlo na úrodnou půdu. Jak z toho ven? Příjde mi, že se postupně opravdu jeden od druhého vzdalujeme a hledáme jen chyby na tom druhém.
vždyť to píšeš sám - žena skáče kolem dětí a má toho opravdu dost, a ty co? jak jí pomáháš? jak se staráš o děti?
přemýšlíš, jak doma nebýt a když tam jsi, tak myslíš pouze na sex
zatímco ona padá na hubu
@Ou
Jojo taky řeším hovna blitky a fakt mě nenapadne psát manželovi, že mu udělám večer dobře ![]()
A to teda manžel mi platí hospodyni a denně k nám jezdí rohlík, takže klobouk dolů před mým mužem ![]()
Alespoň ty starší, nebo alepsoň jedno si prostě ber na starost o víkendu.
To zvládneš, jsi velkej kluk. Jen potřebuejš přestat bejt pohodlnej sebestřednej sraač. Pak se třeba staneš i dobrým tátou a začne vám fungovat i ten milostný život.
Příspěvek upraven 29.01.23 v 00:04
@Pipon píše:
Zdravím vespolek,trochu si tady vyliju srdíčko a byl bych rád za názory zdejších žen.
Se ženou jsme zhruba 15let defakto už od studia. Jsme něco přes rok svoji a máme tři super prcky. Zvenčí máme super život - firma ( dostatek financí ), auta, dům s bazénem a doma občas itálie - nic neobvyklého na první pohled.
Občasné rozepře vygradovali zhruba před půl rokem, kdy jsme si sedli a řekli si jak dál a jak by si to každý z nás představoval. Žena chtěla abych se více věnoval dětem a já aby mi občas aspoň napsala nějakou sms jak se mám v práci, co dělám a podobně a kdyby to mělo občas podkres flirtování, tak bych byl úplně nejšťastnější.
Půlrok utekl jako voda a my jsme se nikam neposunuli… spíš se hádky a ticho v domácnosti stupňuje. Když jsem koukal do smsek teď zpětně, tak krom nákupních seznamů tam v podstatě nic jiného moc není. Když dorazím domů z práce, tak mě děti vítají s otevřenou náručí… obvykle první slova ženy když mě vidí jsou : teď se staráš ty ( máme ročního prcka ). Byl jsem vychovávaný spíš jako samorost, než že by se mi rodiče neustále věnovali ( což si nemyslím, že by bylo špatně protože se aspoň umím postarat o sebe a rodinu ). Žena byla přesný opak.
Dostali jsme se do fáze, kdy vymýšlím nové a nové podnikatelské věci jen proto, abych domů nespěchal… stejně když je doma tichá domácnost… žena skáče kolem dětí a nedivím se vůbec, že je naštvaná. Má toho kolem dětí opravdu hodně… dvě starší už jsou víceméně v pohodě ( škola a školka - odpoledne kroužky ) ale malý ji dá zabrat. Já se staral pár dní a absolutně bych to nedal. Příjde mi, že jsme oba dva najednou úplně jiní… když něco plánuji, tak to plánuji pro náš všechny, abychom volný čas trávili nějakým způsobem spolu. Žena si chce odpočinout od dětí, takže mi příjde, že si plánuje věci spíš po vlastní ose… na jednu stranu se ji nedivím… na druhou stranu mě to děsně sere. Když příjde období usmíření a něco mezi námi se ženou proběhne, tak je najednou všechno zalité sluncem… já jsem vysmátý a domu se těším ( nechci aby to vyznělo, že se těším v domění, že něco proběhne, ale najednou je prostě taková super atmosféra ). Abych se přiznal, tak už nevím jak z toho ven… příjde mi to jako začarovaný kruh. Osobně si myslím, že žena by chtěla abych kopíroval život jaký měla ona - otec pravidelná pracovní doba a neustále se jim věnoval - sexuální život sice víceméně 0, ale doma pohoda. Já bych zase chtěl, aby mi občas přístála nějaká peprná sms… nějaký náznak že semnou bude chtít strávit pěkný večer. Byl bych schopný v ten moment sednout do auta a frčet domů… to se bohužel neděje a co mě nejvíc štve, tak i když ji to řeknu narovinu, tak stejně nic… Příjde mi, že jakékoliv změny jsem se snažil iniciovat vždy já. NIkdy to ale nepadlo na úrodnou půdu. Jak z toho ven? Příjde mi, že se postupně opravdu jeden od druhého vzdalujeme a hledáme jen chyby na tom druhém.
Teď mě napadlo řešení.
Takhle to funguje u nás doma.
Máme holku na úklid denně jezdí rohlík a o víkendu od 6 od rána do 12:00 spím A manžel má děti na starosti.
Tak to zkus třeba to bude lepší pak.
@Lucie_Sx píše:
A tys ji peprnou sms napsal naposled kdy..?
SMS jsem ji nepsal, protože bych nedostal odpověď… ale myslím, že odemne má jasně najevo, že o ni stojím ![]()
@Pipon píše:
S hlídáním nemáme problém… ( buď hlídám já nebo tchýně ). Chodí minimálně 1× týdně na jogu nebo trampolíny. Většinou dopoledne lítá někde s kočárkem… takže o tom, že by seděla doma..to není. Má plánovaný víkend s holkama ( pátek až neděle ) - budu hlídat já… nadhazoval jsem, že domluvím navíc hlídání, ať můžeme někde vyrazit sami… nepřipadá v úvahu a tchýně už tak hlídá dost - toto mi řekla žena ( ta by s tím žáden problém neměla ).to jen tak mimochodem…
no to pořád píšeš, co dělá ona,
a co děláš v domácnosti a s dětmi ty?
@stinga píše:
vždyť to píšeš sám - žena skáče kolem dětí a má toho opravdu dost, a ty co? jak jí pomáháš? jak se staráš o děti?
přemýšlíš, jak doma nebýt a když tam jsi, tak myslíš pouze na sexzatímco ona padá na hubu
Já nemyslím pouze na sex, ale třeba žebychom mohli o víkendu něco podniknout společně… respektivě bych ocenil, kdyby to někdy bylo z její hlavy… například objednala jsem na vikend pobyt nebo teď půjdem na hory… pokud něco takového je, tak je to vždy z mojí hlavy. Myšleno jako celá rodina…
@Pipon píše:Ženy tu drží s ženami. Tady dostaneš jako chlap sodu, je nesmysl psát sem. Objednejte se do manželské poradny.
Zdravím vespolek,trochu si tady vyliju srdíčko a byl bych rád za názory zdejších žen.
Se ženou jsme zhruba 15let defakto už od studia. Jsme něco přes rok svoji a máme tři super prcky. Zvenčí máme super život - firma ( dostatek financí ), auta, dům s bazénem a doma občas itálie - nic neobvyklého na první pohled.
Občasné rozepře vygradovali zhruba před půl rokem, kdy jsme si sedli a řekli si jak dál a jak by si to každý z nás představoval. Žena chtěla abych se více věnoval dětem a já aby mi občas aspoň napsala nějakou sms jak se mám v práci, co dělám a podobně a kdyby to mělo občas podkres flirtování, tak bych byl úplně nejšťastnější.
Půlrok utekl jako voda a my jsme se nikam neposunuli… spíš se hádky a ticho v domácnosti stupňuje. Když jsem koukal do smsek teď zpětně, tak krom nákupních seznamů tam v podstatě nic jiného moc není. Když dorazím domů z práce, tak mě děti vítají s otevřenou náručí… obvykle první slova ženy když mě vidí jsou : teď se staráš ty ( máme ročního prcka ). Byl jsem vychovávaný spíš jako samorost, než že by se mi rodiče neustále věnovali ( což si nemyslím, že by bylo špatně protože se aspoň umím postarat o sebe a rodinu ). Žena byla přesný opak.
Dostali jsme se do fáze, kdy vymýšlím nové a nové podnikatelské věci jen proto, abych domů nespěchal… stejně když je doma tichá domácnost… žena skáče kolem dětí a nedivím se vůbec, že je naštvaná. Má toho kolem dětí opravdu hodně… dvě starší už jsou víceméně v pohodě ( škola a školka - odpoledne kroužky ) ale malý ji dá zabrat. Já se staral pár dní a absolutně bych to nedal. Příjde mi, že jsme oba dva najednou úplně jiní… když něco plánuji, tak to plánuji pro náš všechny, abychom volný čas trávili nějakým způsobem spolu. Žena si chce odpočinout od dětí, takže mi příjde, že si plánuje věci spíš po vlastní ose… na jednu stranu se ji nedivím… na druhou stranu mě to děsně sere. Když příjde období usmíření a něco mezi námi se ženou proběhne, tak je najednou všechno zalité sluncem… já jsem vysmátý a domu se těším ( nechci aby to vyznělo, že se těším v domění, že něco proběhne, ale najednou je prostě taková super atmosféra ). Abych se přiznal, tak už nevím jak z toho ven… příjde mi to jako začarovaný kruh. Osobně si myslím, že žena by chtěla abych kopíroval život jaký měla ona - otec pravidelná pracovní doba a neustále se jim věnoval - sexuální život sice víceméně 0, ale doma pohoda. Já bych zase chtěl, aby mi občas přístála nějaká peprná sms… nějaký náznak že semnou bude chtít strávit pěkný večer. Byl bych schopný v ten moment sednout do auta a frčet domů… to se bohužel neděje a co mě nejvíc štve, tak i když ji to řeknu narovinu, tak stejně nic… Příjde mi, že jakékoliv změny jsem se snažil iniciovat vždy já. NIkdy to ale nepadlo na úrodnou půdu. Jak z toho ven? Příjde mi, že se postupně opravdu jeden od druhého vzdalujeme a hledáme jen chyby na tom druhém.
@Pipon píše:
S hlídáním nemáme problém… ( buď hlídám já nebo tchýně ). Chodí minimálně 1× týdně na jogu nebo trampolíny. Většinou dopoledne lítá někde s kočárkem… takže o tom, že by seděla doma..to není. Má plánovaný víkend s holkama ( pátek až neděle ) - budu hlídat já… nadhazoval jsem, že domluvím navíc hlídání, ať můžeme někde vyrazit sami… nepřipadá v úvahu a tchýně už tak hlídá dost - toto mi řekla žena ( ta by s tím žáden problém neměla ).to jen tak mimochodem…
Tvl, nesedí doma, většinou někde lítá s kočárkem
ty máš dost, ty sobče. V pátek bych ti napsala, spěchej domů, děcka hlídá tvoje máti, večeři máš v kuchařce na straně 121, vrátím se v neděli večer.
@Pipon píše:
Já nemyslím pouze na sex, ale třeba žebychom mohli o víkendu něco podniknout společně… respektivě bych ocenil, kdyby to někdy bylo z její hlavy… například objednala jsem na vikend pobyt nebo teď půjdem na hory… pokud něco takového je, tak je to vždy z mojí hlavy. Myšleno jako celá rodina…
A nebude to tím, že ona dětem vymýšlí program 5 dní v týdnu od rána do večera? Je jasný, že další plánování na víkend, aby tys byl nadšený, už jí netankuje.
@stinga píše:Já nemyslím pouze na sex, ale třeba žebychom mohli o víkendu něco podniknout společně… respektivě bych ocenil, kdyby to někdy bylo z její hlavy… například objednala jsem na vikend pobyt nebo teď půjdem na hory… pokud něco takového je, tak je to vždy z mojí hlavy. Myšleno jako celá rodina…
vždyť to píšeš sám - žena skáče kolem dětí a má toho opravdu dost, a ty co? jak jí pomáháš? jak se staráš o děti?
přemýšlíš, jak doma nebýt a když tam jsi, tak myslíš pouze na sexzatímco ona padá na hubu
@stinga píše:
no to pořád píšeš, co dělá ona,
a co děláš v domácnosti a s dětmi ty?
S klukem jsem byl třeba za posledních 14 dní 2× na tenise. Má jeden den volné odpoledne jinak treninky. Barák jsem stavěl vlastnima rukama a ještě ho nemám úplně komplet, takže kolem domu mám taky práce habaděj… to že bych doma nic nedělal tak to tak fakt není… full servis nevyžaduji ( jo jsem rád když mi někdy udělá snídani nebo je doma navařeno ).