Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problémy s tchýní 2
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.5.12 17:52
@Špageta Vedle vozit nákupy 
tak to je bomba já nevím, že jsi na to nepřišla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.12 19:25
@Pherenike 
no jsem naprosto zpozdilá, nepraktická a utrácivá snacha aspoň že nám ten tchán dobře poradí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.12 16:55
Nevím kam příspěvek přesně napsat.Tak třeba sem.Tchýni začaly růst jahody,v zahradě kde nejezdí auta a u domku kolem kterého auta jezdí.No a dává mě a dceři jahody z místa před domkem,kolem kterého auta jezdí.A ze zahrady si nechává pro sebe,manžel v tom nevidí nic divného.Nejsou ty jahody nejak znečištěné zivotním prostředím?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.5.12 17:11
@Špageta píše:
A s kočárkem měl zase dobrý nápad tchán. Máme dvojčata a hluboký kočárek po nich jsme prodávali. Zároveň čekáme další dítě. Tchán nám vynadal, že proč ten kočárek prodáváme, že si ho máme nechat na to malé a vedle na volném místě můžu vozit nákupy.
Tak to si nemůžu neulevit. My jsme chtěli pro naši rodinu koupit velké auto (ojetinu). Měli jsme služební, kam jsme se velmi těžko vešli a které manžel stejně musel odevzdávat, a představovali jsme si Galaxy nebo Sharana, protože máme tři děti v rozpětí méně než čtyři roky (autosedačky široké - Römerky, protože je považujeme za bezpečné). Tchán naprosto nemohl takovou rozežranost vydýchat. První návrh byl, že máme stabilně vozit jedno dítě vpředu, a já se vtlačím dozadu, druhý že si máme pořídit užší autosedačky, ono se to nějak zdrcne, a třetí - bezkonkurenčně nejlepší - že si máme radši koupit DVĚ MALÁ AUTA (pozn.: neměla jsem v té době ani řidičák) . Radši Inko .
- Citovat
- Upravit
27.5.12 21:41
Klidne poradte cokoli zensky
Je srandovni, ze jsem zvazovala psat jako anonymni … rikam si ale proc, copak se mam ja za co stydet? Chci se podelit o sve zazitky. Taky premyslim, jak se zachovat, nektere holky pisou, ze dospeli k ignoraci nebo predstirani s milym usmevem jednim uchem sem druhym tam … s maminkou meho muze to jde vyborne, pokud delate, co ona chce … samozrejme ja ale nejsem ten typ, takze mame jiste potize. Zacalo to jejimi navstevami, pri kterych krome pekace buchet dovezla take sve hrnce s jidlem a jala se v me kuchyni varit. Tak jsem ji vysvetlila at na to zapomene. Ublizene mi rekla, ze na to byla zvykla, tak jsem ji rekla, ze si asi holt zas odvykne. Vnucovala se intenzivne na nase dovolene, nastesti neuspesne. V tom stal muz za mnou, protoze on sam ji docela nesnasi a nerad je v jeji pritomnosti. Ale nerekne ji nic a pokud s ni nechce mluvit treba telefonem, ona ho necha vyzvanet i pul hodiny a on to netipne, aby ji pak druhy den rekl, ze to neslysel, protoze mel telefon zapomenuty v praci. Dalsi docela zasadni prusvih byl, kdyz se vnutila, ze s nami pojede do lazni - rikala na tyden, ze bude bydlet jinde a jen, kdybychom potrebovali pohlidat malyho, rada by ho pohlidala. Kyvla jsem ja naivni na to, protoze hrozilo, ze muj muz bude muset odjet a ja na procedury tezko muzu brat maleho s sebou. Samozrejme z tydne byly tydny tri, ze nedostala pokoj vedle nas byla jeji prvni z cele rady stiznosti na hotelu. Hned prvni den mi rekla, ze je tam, hlavne, abych byla v pohode, protoze to je to nejdulezitejsi. Ha ha ha. Travila s nami cely den, vchazela do naseho pokoje bez klepani, neustale chtela neco organizovat, jak uz je jejim milym zvykem. U jidla opakovane do maleho, ktery je nauceny jist sam, kolik chce, hucela at si jeste da, ze od babicky si prece vezme a krmila ho. Nevim, proc to delala porad dokola, i kdyz jsem ji to s klesajici slusnosti opakovala, ze takhle maleho k jidlu nevedu, ze to musi poznat sam, kdy ma hlad a jist taky sam, kdyz uz to svede. po par dnech jsem poprosila meho muze, jestli se s ni nejak nedohodne, at spolu chodi na vychazky, ale at neni cely den s nama, ze to nezvladam. Muj muz ji to sice rekl, ale ona jakoby nic. Zase na nas cekala na snidani. Takze jsem ji rekla, jestli si uvedomuje, jak je mila a at si tipne, kolik lidi se tesi az ona prijede. Dokonce se zeptala i kolik, tak jsem ji rekla, ze z tech co znam, nikdo (coz je pravda, ale nikdo ji to nerekne). Kricela to vzapeti na meho muze, doufala, ze ji to vyvrati, ale nevyvratil. Ale taky jsem ji rekla, ze by to tak nemuselo byt, ze se muze zmenit. Tak na me kricela, ze ma mnoho velmi dobrych pratel a menit se nehodla. Ale jestli si nekdo mysli, ze ji to odradilo od toho neustale vyhledavat nasi spolecnost, plete se. Srandovni trochu je, ze ac ma podle svych slov velmi mnoho dobrych pratel, zazite utrpeni se mnou hodiny po skype rozebirala s muzovou byvalou zenou, ktera mi rekla, ze ji necha vykecat a zjevne ji potesilo, ze ac byvala tou nejhorsi ona, tak ted je ctene tchyni dobra na to, aby si ji vylivala srdce. Muzova byvala zena mi fandi, rikala, ze je dobre, ze uz ji to nekdo rekl, ze ona to driv nedokazala. Taky mi o ni dala dalsi zajimave info, mezi jinymi treba to, ze se mila tchyne pokusila otravit druheho manzela, ktery od ni prchal z celkem pochopitelnych duvodu ze. Ted nevim nezabiram tu moc mista uz? No kdyz vynecham soucasnost, vcera mi muj muz rekl, ze to, jak vychazim s jeho matkou je muj problem, on si to resi tim, ze ji nic nerika a ma klid. Rekla jsem mu, ze asi jen muj problem to neni a ze v obracene situaci bych ja nedovolila, aby se k nemu tak nekdo z me rodiny choval. Tak co myslite kam s tim hnout?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.6.12 19:49
@katkatel - tak to seš dobrá, žes souhlasila z lázněma s tchýní. To ta moje chtěla at jedem na dovolenou, já, chlap, ona, 85 letá babička a jejich rozežraný pes. (chtěla nekde na chatu v čr, že prej je tam jen dovezem a budeme si tam dělat každej svoje). Ale prostě tomu nevěřim. Řekla sem s přítelem, že nechcem takovou dovolenou. Nechci být hnusná, ale prostě chci být někde kde jsme obklopena přáteli, nebo aspon s přítelem mít soukromí. My nemáme vztah na to, aby sme s nim takhle někde jeli. Tedka taky dělla držky, jak jsem řekla že pojedem k moři já, on a mimi. „Tak si jeďte.“ říkala…
- Citovat
- Upravit
3.6.12 20:43
No to chapu, ja jsem souhlasila s tydnem, meli jsme bydlet jinde a jen, kdybychom potrebovali (totiz kdybych tam zustala sama s malym), by nam pomahala. No bylo to krapet jinak, nechala jsem se ji oblbnout proste, uverila jsem ji, ale ja mam ted naprosto jasno, nastesti muj muz uz tez - v zivote uz nikdy nikam spolu!maleho muze navstevovat a pokud se bude chovat normalne, slusne, muze totez ocekavat ode me. Jinak na dovolenou se nam vnucovala jiz drive, muj muz zvykly ji ustupovat mi to prednesl, ale jsem to razna zatrhla, protoze mi vadi jeji chovani, jeji manipulace, vecne komandovani, poucovani vsech dokola a tak. Neumi si udelat pohodu ani kdyz je sama a s druhyma uz vubec ne, bohuzel, kdyz se menit nebude, bude to takto. Zivot je kratky a nelehky, proc si pridelavat trapeni s protivnyma lidma.No ne? CHranme si pohodu pro nas a nase deti zensky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mamina Janina
4.6.12 18:12
Nečetla jsem celou diskuzi, nicméne kus máme společného. Tchýně se z počátku na mne usmívala a pochlebovala, byť jsem měla pocit, ze tam „něco smrdí“, ale brla jsem to jako takový ten klasický sport snacha versus tchýně. Párkrát jsem ji řekla něco osobního, rodinné trable, trable s mužem, vždy mě ochotně vyslechla, nicméně časem jsem zjistila, že akorát sbírá informace, které použije proti člověku ve chvíli, kdy to nejméně čeká. Takže když jsem si stěžovala ve slabé chvilce na muže, vytáhlo se to na povrch za několik týdnů, kdy už bylo po problému, ovšem já byla za největší kr… takových perliček předvedla babi několik a od té doby jsem držela jazyk za zuby.
Co se týče vztahu k dítěti, má ho hlavně po telefonu a verbálně, takže tohle udělá a tamto koupí a plánů na tři pětiletky dopředu, ovšem skutek utek. Prázdná slova. Kromě toho je to alkoholička, která se sice umně několik let skrývá, nicméně alkohol z ní už čpí na metry, v diskuzi se jí plete jazyk, mnohdy ani neví, co slíbila. Dítě ji nedávám a dávat nebudu, já se s ní díky jejím intrikám odmítám stýkat. Dokud si nebudu jista, že je v pořádku, tak nic nebude.
- Citovat
- Upravit
Nadílek
19.6.12 10:18
Hledání rady
Ahojte, zdravím všechny.
Dlouho jsem si pročítala diskuze, až jsem se rozhodla se taky přidat. Jak to tak čtu, jsem ve stejné situaci jako spousta vás.
Je mi 34 let, 16 let jsme s manželem chodili a letos to budou 2 roky, co jsme se vzali. Bydlíme v přízemním rodinném domku, kde jsou 2 bytové jednotky, v menší jsme bydleli dříve my, opravili jsme ji, nyní tam bydlí jeho maminka a my td bydlíme ve větší půlce a opravujeme ji, dvůr a zahrada je společná. Máme dvě děti a problémy se vystunovaly, když jsme se přestěhovali na větší část - v roce 2008. Začalo to tak, že tchýně za mnou chodila domů, když byl tehdy ještě přítel mimo domov a nadávala mi, protože věci v domě nešly podle ní-ona žila s alkoholokem, vše v domě řídila, o všem věděla a vše rozhodovala. Nerespektovala naše soukromí, ani rodinu. Přítel nevěřil, co jeho maminka dělá, stál nějakou dobu proti mě, já i 2× odešla ke své mamce, ale vrátila jsem se. Moje mamka a sourozenci mě „drželi nad vodou“.Nic se za tu dobu nezměnilo, spíše zhoršilo. Navíc kolem nás bydlí dva manželovi bratři s rodinou, jejichž manželky mě nemají rádi ani naše děti a dělají a chovají se k nám tak, jak tchýně chce. Je to psycho, protože to má stále stejný scénář: tchýně mi vynadá za něco, ale před rodinou vše popře a udělá ze sebe trpitele či oběť. Když držím pusu a nechám si vše líbit, tak je klid. V opačném případě běhá po zmíněných 2 rodinách a posílá své syny řešit k nám situaci. Oni bohužel opakují jen její verzi, navím tchýně si spoustu věcí domýšlí a převrací, nikdy neřekne o sobě nic špatnýho-přitom chodí do kostela!!!Když to švagři udělali(tu návštěvu), byla jsem po 2.IVF a čekali jsme, jak to dopadne. Je pravda, že jsem byla lehce nastydlá, ale já se s nima tak rozčílila, že jsem hned na druhý den po hádce začala krvácet a obě embrya šla pryč (přitom to vypadalo, že se něco chytne). Takže to je ta asi největší a pro mne dost bolestivá záležitost. Bylo to na podzim a tohon roku jsme šli ke tchýni na vánoce, kde jsme si vyslechli spoustu ošklivého a závěr byl ten: babička tu byla první, tak já si musím nechat od ní líbit vše i to, že mi nadává apd. byly to nejhorší vánoce u tchýně, tutu rodinu nemusím. Závěr je ten, že se s manželem plácáme v něčem, co nemá asi řešení. Tchýně mě nezdraví, ignoruje, chce být zadobře s manželem a dětma, ale mám jí dělat hromosvod. Ona se tu starala o svou tchýni, než umžela. ale dobré vztahy neměla. Po rozhovoru se sousedkou, která jí zná, mi sama řekla, že tchýně nesnese v domě 2. ženskou. Dům opravujeme, už za tu dobu jsme se chtěli stěhovat, oba jsme z toho špatní, dost se hádáme a od tchýně slyšíme, jak já se musím chovat, změnit se, co dělat a tchýně dělá vše nej. přitom když tchýně začne na dvoře nadávat, musím s dětma pryč, protože to její nadávání nebere konce. Odstěhovat se?? Děkuji za jakoukoli radu.
- Citovat
- Upravit
19.6.12 13:51
@copre.tinka Ahojky Tak to ti holka přeju hodně pevné nervy 
Já má s tchýní podobné zkušenosti. Je to zlá, protivná, panovačná a sobecká kr..va. Nesnáším ji, a ona nesnáší mě. Hold, prostě jsme si nesedly. Měla jsem všeho plné zuby. Uměla taky přijet, kdy se jí zachtělo, rozkazovala, poučovala, dělala ze mě debila..atd. však to znáš Jednou mi došly nervy, řekla manželovi ( tenkrát příteli (, že toho mám dost, a že se s ní už nechci vidět. Ať si to s ní řeší jak chce. Tenkrát jsem měla štěstí, že měl manžel stejný názor, zajel tam, vynadal jí, a řekl jí, že k nám nemá jezdit. A měly jsme klid. Malého viděla jen jednou a to jen na pár minut. Ani jsme se neobtěžoval té kr.vě oznámit, že se budeme brát, nebo že čekáme druhé.. Prostě na ni kašlem. Já jsem se zařekla, že moje děcka neuvidí ani na fotce, a taky neviděla..Nelituju toho..A proč taky..Nikdy o děcka neměla zájem..nikdy jsme od ní nic nedostaly..tak co?? Teď je relativně klid, ona k nám nejezdí. Manželovi nezakazuji, ale narovinu jsem mu řekla, že se mi nelíbí, aby se s ní stýkal. Naštěstí má manžel dost rozumu, a nedělá to..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.12 21:29
To Nadilek: No tak jak to pises, to neni zivot, to je des bes. Blby je, ze takovy velky konflikt se vetsinou prenasi dal a byl by zazrak, kdybyste to jako par vydrzeli furt. Asi bych si promluvila s muzem, jestli takhle chceme zit. Je asi tezky jit pryc, kdyz jste to tam cely poopravovali, ale mit klid a pohodu, spokojenou rodinu je urcite vic. Kdyby Te Tvuj muz podporil a takhle zit uz taky nechtel, bezte pryc, driv nez se vas vztah pochrouma tez, si teda myslim ja. Parkrat za rok zdvorilostni navsteva a vyreseno. Pani tchyne ma asi nejaky problem, ale to nejspis vase vina neni a tezko to vyresite, ji to taky moc nepomaha, sice se ma na koho vyrvat a cim zabavit, kdyz dela takove mile veci, ale doopravdy ji to nepomuze, nikdo neni stastnejsi z toho, ze druhemu ublizuje. Mozna by ji trklo, ze bude ve velkem dome sama, protoze pochybuju, ze by se nektery ze synu ci snach tam hrnul za ni. Jsem optimista, myslim, ze lidi se muzou menit, ale pokud nechteji, je marne na to cekat. Drzim palce a napis, jak pokracujete, v kazdem pripade preju Tobe i Tve rodine klidny a pekny zivot 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.12 12:57
Kopretinanika:Ahojky, děkuji za příspěvek. Teď s odstupem času od založení diskuze je mi znatelně líp. Po všech těch názorech, jsem si utříbila názor svůj a ten tvůj příspěvek byl jen tečka, která mě utvrdila, že jsem se rozhodla dobře. Myslím, že to postupně bude u nás, tak jako u Tebe. S rozdílem, že můj přítel bude s tchýní pořád komunikovat(což mi nevadí), protože to je jeho matka a celý život byl na ní závilý. Každopádně já jsem s ní skončila a prcka jí tak nepůjčuju, protože k ní nemám důvěru a ani jí nevěřím. A nemyslím si, že by tu byl někdo, kdo by půjčoval své dítě lidem ke kterým nemá důvěru. Když jsem četla tvůj příspěvek, čiší z něj pohoda a vyrovnanost, proto usuzuji, že ti nechybí a dá se to bez kontaktu s tchýní přežít, co? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.12 21:02
@Anonymní píše:
Nevím kam příspěvek přesně napsat.Tak třeba sem.Tchýni začaly růst jahody,v zahradě kde nejezdí auta a u domku kolem kterého auta jezdí.No a dává mě a dceři jahody z místa před domkem,kolem kterého auta jezdí.A ze zahrady si nechává pro sebe,manžel v tom nevidí nic divného.Nejsou ty jahody nejak znečištěné zivotním prostředím?
Je to od ní teda v každém případě sprosté! Ale poradím to, že když to důkladně omyještě vřelou vodou, nic tomu nebude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.12 21:43
Jéé, tak tady sleduji, že v tom nejsem sama. Co si tak pročítám, tak většina máme problém vyjít s tchýní. Ale o tom je taky věčné téma s kamarádkami Snad všude je to stejné
Já, teda s tehdejším přítelem chodila 8 let, s tím, že on u nás byl věčně, já u nich tak na Vánoce a na Nový rok Takže 2× do roka No, ale překecávala jsem ho, že už by bylo načase jít na byt, našetřit na dům. No, ale jeho milá, matinka přišla s tím, že máme jít bydlet k nim, velká dům 5+1, sem se vejdeme, tak fajn. Záhy jsem otěhotněla a byl problém. Svatba vzala obrátky, vzali jsme se o rok dříve. V den svatby se nastěhovali ke tchánovcům. Začátky pohodička. Fajn ženská. Ale postupně mi lezla tak na nervy, to její vyptávání se, někdy na mě mluvila jako by mi bylo 10 let. No šílené. Nakonec mi docvaklo, že se chová jako moje babička, zjistila jsem, že spolu i vyrůstali ve stejné vesnici, o dva domy od sebe. Takže mi bylo jasno. No, ale to jsem ještě byla tolerantní.
Pak se narodily naše dvě princezny, já osoba, která se o sebe starala 7,5 let, platila si nájem, živila se, starala se o sebe, zvyklá téžké práce, zdrav. sestra, všeho schopná, nesnáším špinu a nepořádek, přišla sem, kde se uklízí tak 2× do měsíce, ještě tak letmo, všude naházené všelijaké kraviny, kýče, smradu apod. Nerozebírat.. Tak já teda ochotná, že neplatíme nájem, tak jsem tu do teď jako uklízečka, jelikož se na to nemohu dívat. Vařím, takže kuchařka, pro celou rodinu- moje děti, manžel a tchánovci.
Tchán je v pohodě, na něj se musí umět, ale „ona“ to je dílo samo..
Když jsem měla holky malinké, lozila mi do obýváku, když jsem kojila, což narušovalo naši souhru, prostě vše kazila. Manžela vedla proti mě, taky se snažila ať dělám dle ní, ale nedala jsem se. Vše jsem jemu zpět řekla, co vadí mě a jak jsem zvyklá já a hotovo. Na chvíli klid, ale stejně. Své miminka jsem si tak neužila.. A mrzí mě to.
Teď, holky budou mít rok, na tchýni nemám denně náladu, tak se dle toho taky chovám a ať si to přebere jak chce. Někdy se s ní dá vyjít, někdy ne. Má rozdvojenou osobnost, jsem si hodně všimla, takže strašně falešný člověk a z toho by mi svěřila nevím co. Beru ji hodně s reservou, má dosti divné názory, ale já ji řeknu svůj a jdu. Hodně přemýšlím o tom, co jí taky někdy odpovědět. Holky by chtěl- údajně, dle manžela- stále vozit a mít u sebe. Což neexistuje, to byly taky rozepře jako blázen. Strašně mě to štvalo, že s nima byla víc než manžel. A jiné- vše jsem si dělala sama, nikoho jsem radši nechtěla, jelikož jednou člověk u „ní“ poleví a ona toho ihned využije.. Takže o holky se stárám jen já.
S vozením kočárku jsem manželovi vysvětila, že dvě děti nelze vozit jen tak a vidím, jak se k nim ona chová, takže by je nechala na sluníčku usmažit, od cizích lidí ochytat a nevím co.. 
Teď?? Dělám občas blbou, jedním uchem tam, druhým ven. 2× do měsíce s ní a dětma jdu ven. Skoro denně jí je dávám do jejího obýváku, ať se s nima pohraje, já jsem tam s ní. Je k nim jak na vosy na sladké, ale tak nechutně, že to nebere logiku. Výchová nulová. Dle toho jsou její děti- rozmazlenci…
Manžel mě samozřejmě nechápe, netoleruje. No, máme ještě, co dělat. Stavíme dům hned vedle tchánovců, takže se teda těším, co zase bude.. Protože věřím, že nám budou procházet dvorem a pořád otravovat…Manžel je z nich samozřejmě připosraný.. Pro něj jsou na prvním místě, pak já a děti.. Což nepochopím. Udělá pro nás vše, ale tohle mi vadí. Je to nehorázný flegmatik, pak vybuchne div mi něco neudělá..
No, zkrátka, nemám to taky jednoduché a ještě dlouho nebudu, dokud, teda z ní to hnusně, neumřou.. Asi tak…
Rady prostě nejsou, každý to má nějak.. A každý se v tom musí vymáchat.. achjo, jsem už hodně tolerantní, ale to taky přeroste a to bude peklo…
Asi jsem se hodně rozepsala, omlouvám se, ale muselo to ze mě ven. Díky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.8.12 15:41
@Scarlett2011 píše:
Pravidlo cislo jedna: tchyni se nesverovat, o sobe nic nerikat a konverzovat jen obecne. Sice se nezbavis rad a podobnych obtezujicich veci, ale ja je poustim druhym uchem ven a mile se usmivam.
Pak je mozne vyjit. Moc lidi to nevi, ale i prarodice si mohou soudne vyzadat stykani se s vnoucetem. Takze ja bych se je asi nesnazila uplne vyloucit ze veho zivota, ale po dohode s manzelem(pritelem) bych tam jezdila co nejmene.
A jak je to v takovém případě, když prarodiče bydlí na slovensku a dítě vidělo maximálně jednou do roka? Ještě by mě zajímalo, kdyby jim soud vyhověl musí si pro dítě přijed a také ho přivézt nebo ho budu muset vozit ja?? To mi přijde jako nesmysl aby mě někdo nutil ho dovážet ne? Brala bych kdyby si přijeli.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
