Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@e008 proto pisu sem, abych to lépe pochopila. Vím toho hodně skrz ní a i sama jsem si hledala info - vše pro ní, vím ze je to těžký, ze kdo nezažil to plně nepochopí, ale snažím se. Naději snad porad má, ač už ubývá.Na druhou stranu - je to smutný, ale i ostatní mají trápení (nemyslim teď sebe) a přijde mi sobecky jak svůj problém staví nad všechny ostatní. Už jednou jsme to řešily, ale neslo o mne, jako o naši kolegyni. S tou se nebaví už leta. Tehdy onemocněla, má rozstrousenou sklerózu a byla fakt na dne. A tato bezdětná jí do oči řekla, “co bych za tvy problémy dala”. No a ona po ni vyjela ze to nemyslí vážně a ze ona by zase milionkrát raději dítě adoptovala a byla zdravá nez to, co čeká ji. Od te doby se nebaví.
Pokud je tohle pravda, tak tvá kamarádka uz je tím honem za dítětem posedlá a nemá soudnost.
@Anonymní píše:
Já si ji ale nechtěla stěžovat. 4 měsíce nevěděla nic. Jen mi v tu vterinu fakt nebavilo empaticky odepisovat na její zprávu a proste asi blbě jsem ji napsala ze dneska fakt ne, ze napisu jindy. Kdybych vynechala větu ze lezim v křeči u wc tak se podle me nic neřeší.
Já ti rozumím, ale raději opravdu nepsat nic nebo odpovědět později.
A opravdu je možné, že se s tvým těhotenstvím nesmíří ![]()
@Anonymní píše:
Ano přehnala si to. Neznáš, nepochopíš.
S psychikou zdravých žen / holek zamává i rok kdy se nedaří a tobě se povedlo na první dobrou.
Každopádně kamarádky nejste bůhví jak velké.
Mám zasebou jedno úspěšné tehu, teď aktuálně skoro 7 let snaha o druhé a věř že bych zvracela i zadkem a klidně byla na infuzi než rvala prachy a naděje do hormonů a věčně ukazovala pičku na počkání, věčně si v práci vymýšlela proč jdu během týdne podruhé k lékaři, proč ze dne na den nepřijdu protože jdu na odběr vajec.
Bez ohledu nato že po každém nepovedeném pokusu je i manžel na dně a i partnerský život, teda sexuální dostává po ketech atd. docela zabrat.
Chápu
tak jsem to proste zvorala ale myslím ze trocha tolerance by mohla aspoň jednou být i na druhé straně. Ne proto ze mi je blbě. Ale proto ze jsem neodhadla jak ji to naštve.
Nemusíš odepisovat, ale jak myslis ze sexuální život dostává po ketech zabrat? To ta moje kamarádka popisovala jako tu lepší část - je to transfer rozmrazeneho embrya?
Jinak teda já jsem v kontaktu i s jejím partnerem a prý se omlouvat nemám, ze není za co. Ze se tohle nedeje poprvé a ze tomu mám dat čas.
@Mallorka píše:
Pokud je tohle pravda, tak tvá kamarádka uz je tím honem za dítětem posedlá a nemá soudnost.
Tohle si myslím od začátku diskuze… ![]()
@Mallorka je posedlá. Ví to i její partner který je myslím na konci sil. Ona chodí i k psychologovi, nevím tedy jak často. Možná je problém i to, ze mají poslední pokus. Doktoři další ivf prý už nedoporučují.
@Anonymní píše:
@Mallorka je posedlá. Ví to i její partner který je myslím na konci sil. Ona chodí i k psychologovi, nevím tedy jak často. Možná je problém i to, ze mají poslední pokus. Doktoři další ivf prý už nedoporučují.
Tak pokud tohle vše víš, tak si stojím za tím, že jsi ji to neměla prostě psát… Bylo to naprosto zbytečný. Každopádně to nech uležet, teď ji nepiš. Buď se začne nebo nezačn
e bavit. Pokud jim se to poslední IVF nepovede a ty budeš mít dítě, vaše cesty se stejně rozjedou. Kor pokud jste kolegyně v práci. Půjdeš na mateřskou a kamarádství je pryč.
@Anonymní píše:
@xjuliax a ty bys po jedny jediny zprávě “dneska mám pekelný den, nemuzu, napisu někdy jindy” poslala kamarádku do haje?V tu chvíli mi její fnukani vážně nebavilo. Teď bych odepsala jinak.
Tak já ne. Každý jsme jiný. Já jsem ten typ, co kamarádky ví, že jdu na KET nebo tak, ale jinak jim, toho moc nesděluji, protože to nezažily, tak to stejně nechápou. Možná, že začátku jsem i vykládala něco, ale časem pochopila, že to stejně nepochopí. Ono, možná to není ani o těhotenství, ale o kamarádství. Třeba by si časem zjistila, že zas tak dobrá kamarádka to není. Jen, když potřebuje ona.
@Anonymní píše:
Cháputak jsem to proste zvorala ale myslím ze trocha tolerance by mohla aspoň jednou být i na druhé straně. Ne proto ze mi je blbě. Ale proto ze jsem neodhadla jak ji to naštve.
Nemusíš odepisovat, ale jak myslis ze sexuální život dostává po ketech zabrat? To ta moje kamarádka popisovala jako tu lepší část - je to transfer rozmrazeneho embrya?
Jinak teda já jsem v kontaktu i s jejím partnerem a prý se omlouvat nemám, ze není za co. Ze se tohle nedeje poprvé a ze tomu mám dat čas.
NE, po transferu se většinou zavádeji čípky, jako např gynprodil 3× denně a fakt když máš plnou pipku něčeho co se dá srovnat s tvarohem tak prostě sex žádný. Todle je min dva týdny. A to prostě dává zabrat. Pak jdeš do centra kde se sestry ptají tak co, už? Mě ty wole zase nic, zase to nevyšlo. Sednes do auta a rves jako malá holka a říkáš proč proboha. Pak si přečteš články kdy kdejaká fetka otěhotní, dítě odloží atd.
Pak si chceš někomu postěžovat a někdo ti jen řekne " nesmíš nato myslet "!!!
Keci typu kdy bude druhé a proč máte jen jedno je druhá věc. Pak já osobně koukám na toho svýho jediného, bratranec, sestřenice žádná a přemýšlím že my až tu jednou nebudeme tak nikoho nemá s kým by se sešel, dál kávu, pokecal a bude tady sám. Těch věcí okolo je strašně moc, někdo se pro cestu bez dětí rozhodne sám, někdo bohužel. A věř i kdyby ženská 10× chtěla adopci nebo pěstounctvi tak muži to mají hodně jinak a nechápou ženské myšlenky. Každopádně já mám kamarádku, 3 děti, 1 potrat a 1 interupce a když mě říká jak mě chápe tak ji slušně pošlu na ono místo protože todle fakt nepochopí někdo kdo to nezažil. Ale je fakt když čekala třetí dítko tak já byla jediná kdo věděl pohlaví, já hlídala její první dvě děti když jeli rodit, já kupovala malému věci protože jsem chtěla a hlavně jsem věděla a měla v hlavě srovnané že někdo cizí za moji neplodnost nemůže.
Kámošce to zjevně leze na mozek - já bych už dávno adoptovala, ale já nikdy neměla tu urgentní touhu po vlastním dítěti, ani když to dva roky nešlo, takže to neumím úplně pochopit. Každopádně 8 let trápení je proti pár nepříjemnejm měsícům trochu jiný kafe - asi byste si teď obě měly dát pauzu, vychladnout a uvidíte, jestli se vám podaří navázat…
Já mám zas kámošku, které když si postěžuju že dcera má čtyřicítky, blije, já mám střevní chřipku a melu z posledního, tak mi napíše že tomu úplně rozumí, protože její kočička nedávno blinkala
Chtě nechtě si s ní už moc nepíšu, neb prostě zjevně žijeme v jinejch vesmírech, co už.
@Mallorka Nene už nejsme kolegyně. Hm asi jo. Jenže proste ta reakce byla ode mě zbrklá a odepsala bych tam komukoliv, v ten okamžik mi nedoslo co tím zpusobim a fakt mě štve ze po těch letech mě hodí přes palubu kvůli jedny zprávě co nebyla myšlena zle.
@Anonymní píše:
@Mallorka Nene už nejsme kolegyně. Hm asi jo. Jenže proste ta reakce byla ode mě zbrklá a odepsala bych tam komukoliv, v ten okamžik mi nedoslo co tím zpusobim a fakt mě štve ze po těch letech mě hodí přes palubu kvůli jedny zprávě co nebyla myšlena zle.
Pokud je to skutečná kamarádka, tak tě přes palubu nehodí.. Pokud jo, nestojí to za to. Každý dělá chyby. A ona už je asi fakt posedlá.
@Anix díky za vysvětlení, chápu to, já myslela ze sex nešel kvůli bolestem atd.
To srovnané máš, to mas pravdu. Moje kamarádka ne, ale ona nemá ani to jedno no. To je asi velký rozdíl. A na lidi co otěhotní a dítě nechtějí nadává stále. Chápu to. Ale je to ubijejici zejména pro ni samou.
Adopci její partner navrhnul. Že by mu to nevadilo. Nechce ona. Geny. Bude ji 40 za rok, vlastně ani nevím jestli by ještě nejsky třeba rocni dostali anebo už jen větší děti.
@Anix Jako bys mi mluvila z duše.
Mám úplně stejnou situaci i myšlenky (že tu bude náš syn, až tu nebudeme úplně sám, atd.)
![]()
@Lily Evans mám to jako ty, taky jsem nikdy neměla urgentní touhu po vlastním a adopce mi přijde víc než slechetny čin. I to jsem s ni řešila, přesně 1×. Řekla mi ze nikdy, ze si svy dítě odnosi a porodí sama. No jsou to 4 roky tuším…partner to taky chtěl. Nebo asi ne ze chtěl ale bral to jako možnost. Ona ale strašně touzi po tom byt těhotná.
Já si ji ale nechtěla stěžovat. 4 měsíce nevěděla nic. Jen mi v tu vterinu fakt nebavilo empaticky odepisovat na její zprávu a proste asi blbě jsem ji napsala ze dneska fakt ne, ze napisu jindy. Kdybych vynechala větu ze lezim v křeči u wc tak se podle me nic neřeší.