Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jen můj pohled- dvakrát jsem otěhotněla náhodou a jednou komplikovaný IVF.
Pokaždé hyperemesis gravidarum s hospitalizacemi…
Nikdy mě nenapadlo stěžovat si jak mi je blbě nikomu jinému než partnerovi i rodině jsem se snažila tvrdit, že to jde a kamarádkám tuplem….
Proces IVF je velmi náročný a s komplikovaným těhotenstvím se nedá srovnat.
Přehnaly jste to obě- můj názor
@Tvojeteta já mám to co ty, jen bez hospitalizací a nejbližší to vědí. Neberu to jako stěžování. Beru to jako že jim je divny proč nikam nechci chodit a mne je zase blbý si cokoliv vymýšlet. Proc? Přeci odpověď “těhotenství mi dává pekne zabrat, obavám se, že se uvidíme po 12tt, když budu mít kliku” je úplně stejný jako když má někdo chřipku a taky to napíše kamarádům narovinu. A pak - alespoň u mě v okolí - se proste minimálně jednou týdně ozvou jak mi je, jestli nechci aby se stavili, něco koupit apod.
Jsme kamarádi, proč bych měla dělat že mi je báječně nebo přestat komunikovat, případně lhát?
A proč to hned brát jako stížnosti? Prostě je to konstatování reality. Taky vedeli že mi je pekne na prd třeba po rozchodu. Já jsem zvykla sdílet s těmi cca 4 nejbližšími (jsou mezi nimi i chlapi) všechno a oni se mnou taktéž. Těhotenství neberu jako něco o čem nemám mluvit anebo jen s partnerem
Ale je jasný že každý to má jinak a třeba to bere jako intimnější věc, než já.
Něco jiného je denně fňukat, to ano, ale o tom tu nikdo myslim ani nemluvil.
@SunSan
Souhlasím, na dotaz jak se mám, jsem odpovídala, že mi není dobře( přátelům nesděluji,,jestli mám depku, chřipku, průjem, nádor nebo těhotenství po sms), že se té a té aktivity neučastním… o obratem byla otázka, jestli něco nepotřebuji a já řekla, že ne a ozvu se, až mi bude líp.
U rodiny byla odpověď, že mi nemí dobře a budu ráda, když půjdou na hodinku s kočárem, ale vše bude dobré…
Partnerovi jsem kňučela každý den ![]()
A IVF? Teď jsem po 7 neuspěšných KETech, oznámení těhotenství se někdy dotkne a někdy ne, ale přeju to všem, ale i tak je to někdy obtížné…..
Ale taky se mi stalo, že mi kamarádka vypisuje, jak chtěla zimní miminko a hned se zadařilo a jak jí bolí to a to a jak je fajn mít chůvu a jakbude mít třetí… a přitom ví, co podstupuju, takže jí to sice přeju, ale dost to bolí a vidět jí teď nechci a potřebuju čas, třeba měsíc, ale odepisuju jí normálně….ale taky to není moje top kamarádka, u těch srdcových je jedno co se děje mně nebo jí, ale ta je jen jedna… ![]()
Já myslím, že vina je na obou stranách a my na to koukáme ze svého úhlu…
Těhotné nemůžou za neplodnost ostatních, to je blbost, ale velká část těhotných je dost otravná, to je taky fakt. ![]()
Já třeba než jsem se dostala do kolotoče CAR, tak jsem vůbec neměla ponětí, čím prochází holky v IVF a měla značně zkreslenou představu a asi i dost drsnou a necitlivou….
Proto je třeba fajn, že jsou tady skupinky, kde jde najít pochopení a podporu- je to jiný než od lidí, který nemají potuchy.
A opravdu nezbláznit se a unést komplikace je fakt makačka a že už jsem tady potkala pár fakt dobrých a silných holek a ještě fajn…
@Tvojeteta píše:
@SunSan
Souhlasím, na dotaz jak se mám, jsem odpovídala, že mi není dobře( přátelům nesděluji,,jestli mám depku, chřipku, průjem, nádor nebo těhotenství po sms), že se té a té aktivity neučastním… o obratem byla otázka, jestli něco nepotřebuji a já řekla, že ne a ozvu se, až mi bude líp.
U rodiny byla odpověď, že mi nemí dobře a budu ráda, když půjdou na hodinku s kočárem, ale vše bude dobré…Partnerovi jsem kňučela každý den
A IVF? Teď jsem po 7 neuspěšných KETech, oznámení těhotenství se někdy dotkne a někdy ne, ale přeju to všem, ale i tak je to někdy obtížné…..
Ale taky se mi stalo, že mi kamarádka vypisuje, jak chtěla zimní miminko a hned se zadařilo a jak jí bolí to a to a jak je fajn mít chůvu a jakbude mít třetí… a přitom ví, co podstupuju, takže jí to sice přeju, ale dost to bolí a vidět jí teď nechci a potřebuju čas, třeba měsíc, ale odepisuju jí normálně….ale taky to není moje top kamarádka, u těch srdcových je jedno co se děje mně nebo jí, ale ta je jen jedna…Já myslím, že vina je na obou stranách a my na to koukáme ze svého úhlu…
Já třeba než jsem se dostala do kolotoče CAR, tak jsem vůbec neměla ponětí, čím prochází holky v IVF a měla značně zkreslenou představu a asi i dost drsnou a necitlivou….
Těhotné nemůžou za neplodnost ostatních, to je blbost, ale velká část těhotných je dost otravná, to je taky fakt.
Amen ![]()
Oboje vytučněné podepisuju.
@Tvojeteta Jj já třeba naštěstí nikdy nic takového nemusela podstoupit (a nikdy nerikej nikdy) a tudíž to znám jen z doslechu, ale ty kamarádky to velmi filtruji a nejak mi přišly vždy hodně nad věcí. Je jasný že představit si to neumím vůbec, stejně jako si neumím představit jaký to je dozvědět se ze má člověk rakovinu apod. Je to velmi nepřenositelny a ivf samozřejmě oproti nemocem vypada “nijak”, Predpkladam ze je to spis o psychice, takže každý tuší že asi nic moc, ale realitu nevidí.
Ty bláho, tak to se teda sešlo
. Já procházím ivf roky a blížím se bohužel taky do fáze, kdy ten pokus bude poslední. Ty to naprosto nemůžeš chápat, když se ti dítě povedlo náhodou, nedostala ses ani do té fáze velké touhy po dítěti, bylo ti splněno ještě dřív, než sis to stačila přát. Chápu, že tobě to, že je ti blbě, dává zabrat a je to peklo, to nemyslím nijak rýpavě.
Ale kámoška je v naprosto šílený situaci, kdy má poslední pokus a stojí před tím, že nebude mít už nikdy děti, což je samo o sobě strašné. Navíc tomu obětovala takových let života. Ona je teď úplně v háji, nejvíc, jak člověk snad může být. V tuhle chvíli po ní chtít chápavost je fakt mimo. Že se dřív nebavila o tvých problémech, to jí vyčítat můžeš, já se pořád snažím poslouchat co moje kamarádky trápí. I když je pravda, že člověku se změní hodnoty a spoustu těch stesků mu přijde malicherných proti možnosti, že nikdy nebudu mít dítě. Ale v tuhle chvíli jí napsat že je hrůza že je ti blbě z těhotenství, to je úplný výsměch. Asi jako kdyby mi tohle někdo napsal týden po tom, co jsem o dítě počaté po několika letech trápení přišla.
Zažila jsem i těhotenství, které nakonec nedopadlo dobře, o dítě jsem přišla. Bylo mi zle šíleně, první trimestr jsem proležela na kapačkách aby do mě dostali aspoň vodu a cukr, zhubla jsem 10 kg a blila nonstop. Pak jsem měla několik žlučníkových záchvatů. Fyzicky mi bylo strašně, nic takového se samozřejmě při ivf neděje. Ale psychicky to bylo nesrovnatelný, přesně jak už tu holky psaly, to že je ti blbě přejde. I když při ivf to neustále cpaní se hormonama taky sranda není, do toho furt narkózy při odběrech vajíček…není to takové akutní, ale já v důsledku toho řešila taky hodně problémů, odcházela mi játra a tak.
Napsala bych jí, že ti je to líto, a že jí moc držíš palce. Jestli tě má fakt ráda, tak pochopí, že nemůžeš chápat…Je otázka, jestli jí to nevyjde, jestli bude schopná se s tebou ještě bavit. Možná to pro ni bude moc bolestné.
@Šmoulice
No, víte, to je asi jako byste na pohřbu něčí mámy tomu člověku vykládali, jak vás ta vaše naštvala…máte právo čekat rozumnou a chápavou reakci, protože je to přece pravá kamarádka a ona s vámi řešila roky třeba rakovinu té mámy? Asi ne, že? Jasně, dokud tam je to, že se kámoškám určitě jednou zadaří, tak to ještě jde, když jsou to silné osobnosti. Ale pokud je před tím koncem, jeden pokus a pak už realita zbytku života bez dětí, nemůže po ní nikdo chtít, aby byla chápavá k problémům těhotenství, proboha.
@SunSan Vidím to úplně stejně. To, co zakladatelka psala té bezdětné, sice přehnala, ale komu z nás někdy neujely nervy? Navíc těhotenské hormony s ní mlátí. Tady se pořád omílá empatie k nedobrovolně bezdětným, ale empatie k těhotným je asi nepodstatná. Přesně, jak píšeš, pokud to některé není příjemné, stačí napsat „promiň nepiš mi to prosím, nechci se vídat s tvými dětmi/mluvit s tebou o problémech v těhotenství, je to pro mě citlivé téma“ a pokud ta dotyčná není blbka, pochopí to a už s ní nebude o těhotenství mluvit. Člověk není jasnovidec, aby přesně věděl, o čem se před kým smí a nesmí mluvit. Mně se zase stalo, že jsem přišla o dítě v pokročilém stupni těhotenství a 2 týdny poté se mé kamarádce narodila zdravá holčička - psala mi to, ale psala mi to tím stylem, že se omlouvá, aby mě neranila. Asi si myslela, že ji s tím pošlu do háje, ať to píše někomu jinému, protože já přišla o dítě.
Přitom já byla ráda, že jí to vyšlo, když už ne mně. Na druhou stranu, zatímco já neměla problémy, ona se roky snažila o dítě a měla dítě až přes IVF, takže to úplně nechci srovnávat se situací, kdy jedna kamarádka se roky snaží o dítě a potom její kamarádka otěhotní na 1. pokus neplánovaně.
Je to prostě o komunikaci, ne o opatrném našlapování kolem bezdětných, abychom je náhodou neurazili nebo neranili jakoukoliv zmínkou o dětech.
@whitemirror je to tak jak píšeš. Dnešní doba je zvláštní, sice máme tolik možností kde a jak spolu komunikovat, ale vlastně to vypadá jak kdybychom to neuměli. Já jsem nadmíru upřímný člověk a vůbec mi nedělá problém říct ve svém okolí že něco bylo přes čáru a proč. A nikdy se pak takové situace už neopakovaly. Člověk občas nemůže vědět jak moc to toho druheho raní. Takže mluvit mluvit mluvit! Není jim jednoduššího než místo urážení se kamarádce slušně vysvětlit, že téma děti nezvládám a nic to nemění na vztahu k ní, ať mě prosím chápe. A myslím si, ze každá dobra kamarádka to pochopí a bude opatrná.