Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jako chápu, že ti není hej, ale tohle období pomine, budeš se radovat z dítěte. Ona 8 let touží po dítěti, nedaří se jí i přes to, že snad podstoupila vše co mohla. To, že možná nebude mít nikdy vlastní dítě je prostě strašná bolest.
Nedivím se jí a to co ti napsala chápu. Prostě těhotenství s ní neprožívej. Nesvěřuj se jí, jak ti je blbe atd. Na to si najdi jiné kamarádky.
Její bolest je mnohem větší a trvalejší.
No, každá máte svoje starosti a každá vidíte jako největší problém ten svůj. Bohužel ona má ale pravdu. Sebehorší těhotenství nepředčí to, jak se cítí žena, která nemůže otěhotnět. Přestaň ji kontaktovat a nehledej u ní v tomhle pochopení, ona to prostě nedává. Ty jsi tady ta šťastná i když trávíš denně hodiny s hlavou v haj.zlu.
Ano, přehnala. A myslím, že bylo zbytečné zrovna této kamarádce psát, jak je ti špatně z těhotenství atd. Hned ta první zpráva je úlet a ta odpověď… To se ani nevyjadruji.
Určitě bych si ohledně těhotenství „postěžovala“ radši někomu jinému.
Vis co, u ní to není, že by ti to těhotenství nepřála, akorát ji mrzí, že ona pres všechnu snahu těhotná stále není.
Myslim, že už je po kamarádství.
@tlustyhrosik já vím, ale 8 let jsem si nikdy na nic nepostezovala, protože se vždy řešila ona a její stav. Já se ji to i bala říct. Dneska jsem se nechala unést protože mi zrovna psala a mě to nebavilo, zas její problémy a já se tu klepu v křečích a jsem na dne. Vím, pomine to, budu mít dítě….ale.
Ja dokazu pochopit tu psychickou bolest, ale tu fyzickou ne protože to neznám a teda nikdy mi moc vycerpana nepřišla. A dozvím se ze těhotenství je nic proti všem těm infekcím, hormonum a odběrům.
V podstatě mám pocit ze prijdu o kamarádku díky tomu ze já budu mít dítě a ona ne ![]()
@tlustyhrosik píše:
Jako chápu, že ti není hej, ale tohle období pomine, budeš se radovat z dítěte. Ona 8 let touží po dítěti, nedaří se jí i přes to, že snad podstoupila vše co mohla. To, že možná nebude mít nikdy vlastní dítě je prostě strašná bolest.
Nedivím se jí a to co ti napsala chápu. Prostě těhotenství s ní neprožívej. Nesvěřuj se jí, jak ti je blbe atd. Na to si najdi jiné kamarádky.
Její bolest je mnohem větší a trvalejší.
Ale kamarádka přece nemůže za to, že jí se nedaří. Takhle od sebe za chvilku všechny odežene a zůstane sama. Bez kamarádů a bezdětná….
Zakladatelko řekla jsi jí to dobře. Ty její výkyvy a nálady snášíš, řešíš to s ní a když potřebuješ ty, tak tě odpálkuje …
Ta je teď zaslepená závistí, že ty máš to, co ona ne … Asi bych s ní už nic neřešila. Po porodu se vám cesty stejně rozdělí. Ty budeš žít dítětem a ona bude jinde.
Tady aspoň vidíš, jak silné to přátelství je …
Je to blbé, že se jí nedaří, ale tvoje vina to není. A buď to kamarádka zvládne, nebo prostě ne … ![]()
@Anonymní píše:
@tlustyhrosik já vím, ale 8 let jsem si nikdy na nic nepostezovala, protože se vždy řešila ona a její stav. Já se ji to i bala říct. Dneska jsem se nechala unést protože mi zrovna psala a mě to nebavilo, zas její problémy a já se tu klepu v křečích a jsem na dne. Vím, pomine to, budu mít dítě….ale.Ja dokazu pochopit tu psychickou bolest, ale tu fyzickou ne protože to neznám a teda nikdy mi moc vycerpana nepřišla. A dozvím se ze těhotenství je nic proti všem těm infekcím, hormonum a odběrům.
V podstatě mám pocit ze prijdu o kamarádku díky tomu ze já budu mít dítě a ona ne
To přijdeš. Protože ona to nedá, když takto zareagovala už teď a bude pro ni mnohem snazší vas nevidět.
@Anonymní píše:
Ahoj holky,dneska jsem se poměrně hloupě nepohodla s kamarádkou a jsem z toho dost špatná.
Jen stručně: ona se snaží marně o miminko asi 8 let, nevím už přesně. 3× ivf, inseminace, kety…nic.
Já jsem před par mesici otěhotněla na první pokus, respektive ono to bylo i neplánované.
Trvalo mi fakt dlouho než jsem jí to řekla. Dneska jsem na začátku 4.měsíce a mám za sebou pekelný 3 měsíce včetně 3 infuzí v nemocnici. Psychiky a zejména fyzicky jedno z nejtěžších období co jsem kdy zažila.
Já naprosto chápu že ona by za to dalo všechno, ale - já jí byla vždy oporou. Vždy. A teď jsem jí potřebovala já. Dozvěděla se to jako jedna z posledních. Včera jsme se viděli, bylo to ok. Dneska ji píšu ze mám Ha sebou další pekelný den a ze už nemuzu. A ona mi odepsala ze tohle nebude poslouchat a ať si uvedomim komu to píšu
A ze si je jista, ze i to nejtěžší těhotenství je nic proti tomu co zažívají ženy při ivf. Bohužel jsem zareagovala strašně ale bylo mi to líto, hormony a proste mi je fakt zle a napsala jsem ji ze ivf je její tema většinu života co se známe a ze i ostatní lidi mají problémy a ze sice nevím jaký je ivf, ale ze pochybuju ze 3 měsíce strávila na zemi u toalety a občas v nemocnici.
Mohu poprosit o názor, zda jsem to fakt prehnala?:( a narovinu - vážně je to ivf tak náročné? Chápu ze boli když to zas nevyjde, ale ten proces cely je fakt tak šílený?
@Anonymní píše:
Ahoj holky,dneska jsem se poměrně hloupě nepohodla s kamarádkou a jsem z toho dost špatná.
Jen stručně: ona se snaží marně o miminko asi 8 let, nevím už přesně. 3× ivf, inseminace, kety…nic.
Já jsem před par mesici otěhotněla na první pokus, respektive ono to bylo i neplánované.
Trvalo mi fakt dlouho než jsem jí to řekla. Dneska jsem na začátku 4.měsíce a mám za sebou pekelný 3 měsíce včetně 3 infuzí v nemocnici. Psychiky a zejména fyzicky jedno z nejtěžších období co jsem kdy zažila.
Já naprosto chápu že ona by za to dalo všechno, ale - já jí byla vždy oporou. Vždy. A teď jsem jí potřebovala já. Dozvěděla se to jako jedna z posledních. Včera jsme se viděli, bylo to ok. Dneska ji píšu ze mám Ha sebou další pekelný den a ze už nemuzu. A ona mi odepsala ze tohle nebude poslouchat a ať si uvedomim komu to píšu
Mohu poprosit o názor, zda jsem to fakt prehnala?:( a narovinu - vážně je to ivf tak náročné? Chápu ze boli když to zas nevyjde, ale ten proces cely je fakt tak šílA ze si je jista, ze i to nejtěžší těhotenství je nic proti tomu co zažívají ženy při ivf. Bohužel jsem zareagovala strašně ale bylo mi to líto, hormony a proste mi je fakt zle a napsala jsem ji ze ivf je její tema většinu života co se známe a ze i ostatní lidi mají problémy a ze sice nevím jaký je ivf, ale ze pochybuju ze 3 měsíce strávila na zemi u toalety a občas v nemocnici.
Strašná reakce..pekelný den proti osmi letům s nejistým výsledkem. vykaslala bych se na tebe, tohle je od kamarádky opravdu nevhodný, hormony nehormony
Příspěvek upraven 12.08.21 v 21:37
Je strašne trapeni chtít dítě, dělat pro to všechno možný, utrácet velke peníze za ivf a za 8 let ho stále nemít. Tvou kamarádku chapu. Neřešila bych toto téma s ní, ale s někým jiným.
Ano, přehnala. Zažila jsem obojí. 8let se snažíme a za tu dobu jedno těhotenství a 5 měsíců u WC a několik infuzí v nemocnici. IVF je na psychiku děs. Kdo nezažil nepochopí.
Víš, když jsme podstupovali to, co tvá kamarádka, říkala jsem, že bych klidně jedla žížaly ze země, chodila po uších a klidně ležela u záchodové mísy celé těhotenství, jen aby to vyšlo.
Každá máte to svoje trápení, doufám, že to vaše přátelství zvládne.
Jsi kráva. Já být tou kamarádkou přestanu se s tebou bavit. Mám za sebou deset let snažení a tři potraty, děti už mít nemůžu, a holky, které mají děti a mluví jenom o nich jsem odstřihla.
Nevíš o čem mluvíš. Tvoje starosti jsou absolutně malicherné.
Příspěvek upraven 12.08.21 v 21:44
Já to s ni ale nechtěla resit. Ujely mi dnes nervy. 2 měsíce řeším kdy a jak ji to říct:(
Je mi to fakt líto, ale zase mi nepřijde ze jsem udělala něco nelidskeho. Kdybych měla spočítat ty hodiny a hodiny kdy mi dokola vyprávěla o tom jejím boji za dítě, tak se proste nedopocitam. Nikdy nepřišlo “a co ty?” Teda přišlo, ale ze slušnosti. Když mě nechal partner a já byla zoufalá, řekla mi, že si najdu jinyho. Za 2 min bylo vyřešeno. Ale nikdy jsem ji to neměla za zly, věděla jsem ze to nemyslí nijak zle, spis ze ji to ani nedochází.
@Anonymní píše:
Jdi kráva. Já být tou kamarádkou přestanu se s tebou bavit. Mám za sebou deset let snažení a tři potraty, děti už mít nemůžu, a holky, které mají děti a mluví jenom o nich jsem odstřihla.
Nevíš o čem mluvíš. Tvoje starosti jsou absolutně malicherné.
Díky
![]()
@xjuliax a ty bys po jedny jediny zprávě “dneska mám pekelný den, nemuzu, napisu někdy jindy” poslala kamarádku do haje?
V tu chvíli mi její fnukani vážně nebavilo. Teď bych odepsala jinak.
Ahoj holky,
dneska jsem se poměrně hloupě nepohodla s kamarádkou a jsem z toho dost špatná.
Jen stručně: ona se snaží marně o miminko asi 8 let, nevím už přesně. 3× ivf, inseminace, kety…nic.
Já jsem před par mesici otěhotněla na první pokus, respektive ono to bylo i neplánované.
Trvalo mi fakt dlouho než jsem jí to řekla. Dneska jsem na začátku 4.měsíce a mám za sebou pekelný 3 měsíce včetně 3 infuzí v nemocnici. Psychiky a zejména fyzicky jedno z nejtěžších období co jsem kdy zažila.
Já naprosto chápu že ona by za to dalo všechno, ale - já jí byla vždy oporou. Vždy. A teď jsem jí potřebovala já. Dozvěděla se to jako jedna z posledních. Včera jsme se viděli, bylo to ok. Dneska ji píšu ze mám Ha sebou další pekelný den a ze už nemuzu. A ona mi odepsala ze tohle nebude poslouchat a ať si uvedomim komu to píšu
A ze si je jista, ze i to nejtěžší těhotenství je nic proti tomu co zažívají ženy při ivf. Bohužel jsem zareagovala strašně ale bylo mi to líto, hormony a proste mi je fakt zle a napsala jsem ji ze ivf je její tema většinu života co se známe a ze i ostatní lidi mají problémy a ze sice nevím jaký je ivf, ale ze pochybuju ze 3 měsíce strávila na zemi u toalety a občas v nemocnici.
Mohu poprosit o názor, zda jsem to fakt prehnala?:( a narovinu - vážně je to ivf tak náročné? Chápu ze boli když to zas nevyjde, ale ten proces cely je fakt tak šílený?
Prosím o anonym