Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@Sashie ja si nemyslim, ze bych to prozivala prehnane. Ale kdyz mi neni dobre a necitim se na nejaky navstevy, tak to reknu. A mrzi me, ze nejsou moje pocity brany vazne a je mi naznaceno, ze to prehnaim. To mi vadi.
Protože to trošku přeháníš. Tak ti je šoufl. Až zalehneš na rizikovce v nemocnici, budeš se hroutit? Tchýně je studený čumák, no…Já jsem oznámila těhotenství na běžné návštěvě, tchýňka si dala panáčka a uculovala se. Když jsme přinesli fotku z ultrazvuku, dala si ji na výstavku. Ale aby mě otravovala s tím, jak se cítím a jak blinkám, to teda ne. Jen mi poslala dobroty ze zahrádky a odtrhávala to od úst ostatním vnoučatům
(nadsázka)
Moc mě mrzí taková reakce, určitě bych počkala, ono si to sedne a časem to vstřebá a zajímat se začne - po porodu už určitě - přeci jen, je to její vnouče ![]()
Jinak ono je to s těmi tchýněmi vždy těžké…
Třeba ta moje - vždy otěhotněla na první dobrou, když nám se rok nedařilo a poprvé jsme vyslovili možnost návštěvy CAR, tak mě nic neřekla, ale manželovi potom promlouvala do duše, ať tam na spermio nechodí, že je to jen stresem a ať se hodíme do pohody a vše bude OK. Když jsme po roce a půl řekli, že vyšetření na obou stranách dopadla špatně a že nás čeká IVF - opět to samé - vždyť to nepotřebujem, ať radši zajdu za dr. pro neschopenku, zůstanu pár měsícu doma, vyklidním se a určitě se povede… Nemyslím si, že to myslela zle, jen na to má prostě jiný názor. Umělé se povedlo a od té doby je naprosto nadšená - chce vidět každou fotku, když mě dlouho nevidí, je jí to líto a ptá se, jak se mám… Takže opravdu - jen trochu jiná nátura než já…
@Anonymní píše:
@AnnaNuvoletta07 mne by stacilo kdyby rekla, ze to k tomu patri a ze to bude urcite zas lepsi a mam teda radeji zustat doma nez jezdit na navstevu. Konec, tecka. Ne rikat, ze tehotenstvi neni nemoc a ja jsem to zvladala skvele a bla bla bla.. To me fakt nezajima v tu chvili…
No tak na tu návštěvu nejezdi, když ti není dobře. Pak nebudeš na tý návštěvě muset říkat, že tam nechceš být. To taky není zdvořilý
A bohužel to tak je. Ženský, kterým blbě nebyli, tak to asi těžko můžou pochopit, když jim blbě nebylo.
@Anonymní píše:
@Sashie ja si nemyslim, ze bych to prozivala prehnane. Ale kdyz mi neni dobre a necitim se na nejaky navstevy, tak to reknu. A mrzi me, ze nejsou moje pocity brany vazne a je mi naznaceno, ze to prehnaim. To mi vadi.
To je jednoduchý, málokdy umím projevit emoce a většina stezovani mě „otravuje“ a připadá mi to jako breceni. Prostě to tak mám, I když si dokážu uvědomit, že to dělám špatně, nějak mi to nejde udělat jinak. Mám to dost podobně jako tvoje tchyně s tou slabosti. A fakt přijít mi kamarádka, že je těhotná a je jí hrozně špatně tak ji nebudu litovat, ale řeknu jí, že to je každý druhý a přesto není potřeba to rozebírat. Tak ji to neříkej, když potřebuješ být chápána a v mluv se na práci třeba. A podle mě by ti stejně lip nebylo, kdyby okolo tebe skákala a litoval tě.
V klidu, koukam tady uz se to zas obraci, ze si jen stezujes, kde te co pichne…proste jsi jen rekla, ze je ti spatne, chapu te
tchyni bych se uz nezminovala, kdyz se nezepta sama
az se zepta, tak ji o tom klidne rekni…treba to musi vstrebat, jak tu nekdo psal, nevim, neznam ji…samozrejme nemoc to neni, ale jiny stav jo, takze mas narok na to, ze je ti spatne…jasny, melo to plno jinych maminek, ale ty muzou byt tve tchyni jedno ze
at je vse v poradku ![]()
Zakladatelko, když se necítíš na návštěvu, tak na ni nejezdi. Upřímně, myslím, že jakmile se mimčo narodí, tak teprve uvidíš, jak moc ho má tchyně ráda. A když chceš politovat, že to je špatně, tak si k tomu vyber vhodného posluchače. Víš, že taková je. Moje tchyně mi na první návštěvu po porodu (ještě v šestinedělí) uvařila králíka se zelím a houskovým knedlíkem ![]()
Tak to neřeš, mají vás rádi. Hold to každý dává najevo jinak… Jo a např moje švagrová nám nepopřála ani k jednomu těhotenství, jen ji zajímalo, jak jsme počali… ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, obnovuji diskuzi. Myslim si, ze mam s tchanovci docela pekny vztah. S tchyni teda casto nesouhlasim, ona musi mit vzdy ve vsem pravdu a je to takova sekernice, vetsina rodiny se ji boji. Ja se s ni nikdy do zadnych ostrych debat nepoustim, proste si myslim sve a nic nehrotim. Ona ani nemluvi o svych pocitech, kdyz si nekdo na neco stezuje, hned to bere jako slabost a protaci oci.
Jinak jsou to oba vzdelani lide a chovaji se k nam hezky. Kdyz prijedeme, tak je navareno, clovek se citi vitany.. To tak pro info na zacatek.
Ja jsem ted v 9 tydnu tehotenstvi. Kdyz jsme jim tehotenstvi oznamovali, tak tchan byl nadseny, ale tchyne to prijala dost vlazne. Od te doby se na nic nezepta, ultrazvukovou fotku ani nekomentovala. Kdyz jsme se zminili, ze je mi dost spatne, tak prohlasila, ze tehotenstvi neni nemoc. Ze ona nezvracela a ani to neumi a neco ve stylu at to tak neprozivam. Zamrzelo me to… Nejak nevim jestli pred ni tema dite priste vubec otvirat a nebo cekat az se zepta sama.. Jestli se dockam, to uz je asi vec druha..
Janě, že těhotenství není nemoc, ale každá žena má jiný průběh. Osobně jsem nic horšího nezažila. Zvracela jsem i vodu, a nakonec jsem většinu těhotenství proležela v nemocnici. Je zbytečné o tvých stavech mluvit s někým, kdo je citlivý a empatický asi jako cirkulárka. Před ní bych téma dítě vůbec neotvírala.Držím palce, ať ti je brzo lépe. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, obnovuji diskuzi. Myslim si, ze mam s tchanovci docela pekny vztah. S tchyni teda casto nesouhlasim, ona musi mit vzdy ve vsem pravdu a je to takova sekernice, vetsina rodiny se ji boji. Ja se s ni nikdy do zadnych ostrych debat nepoustim, proste si myslim sve a nic nehrotim. Ona ani nemluvi o svych pocitech, kdyz si nekdo na neco stezuje, hned to bere jako slabost a protaci oci.
Jinak jsou to oba vzdelani lide a chovaji se k nam hezky. Kdyz prijedeme, tak je navareno, clovek se citi vitany.. To tak pro info na zacatek.
Ja jsem ted v 9 tydnu tehotenstvi. Kdyz jsme jim tehotenstvi oznamovali, tak tchan byl nadseny, ale tchyne to prijala dost vlazne. Od te doby se na nic nezepta, ultrazvukovou fotku ani nekomentovala. Kdyz jsme se zminili, ze je mi dost spatne, tak prohlasila, ze tehotenstvi neni nemoc. Ze ona nezvracela a ani to neumi a neco ve stylu at to tak neprozivam. Zamrzelo me to… Nejak nevim jestli pred ni tema dite priste vubec otvirat a nebo cekat az se zepta sama.. Jestli se dockam, to uz je asi vec druha..
Každý jsme nějaký. Také se přikláním k názoru, že to tvá tchýně nemyslí zle - prostě taková je. Někdo holt svoje pocity s ostatními probírá a ventiluje je (ne proto, aby ho ostatní litovali) a jiný si je nechává pro sebe (což pak navenek vypadá, že je citlivý asi jako pařez
).
Já na tento „problém“ narazila se svou kamarádkou. Otěhotněly jsme víceméně ve stejnou dobu, je to naše první těhotenství, obě jsme si miminka moc přály a když nám to takhle hezky vyšlo, tak jsem se těšila, jak spolu budeme vše probírat, konzultovat, pomáhat si, radit… ale ejhle - ona o to nemá vůbec zájem. Já musela už od 4. měsíce na neschopenku, ona bude pracovat až do mateřské a o tom, že je těhotná skoro ani neví… Při občasném povídání s ní mi taky připadalo jako by si myslela, že jsem nějaká chudinka co si jen stěžuje a vymýšlí a to mě moc mrzelo. Pak jsem ale pochopila, že je to prostě dáno tím, že ona to prožívá jinak než já a není typ člověka co by se v tomto případě dokázal (a chěl) vžít do mě situace… Takže svoje pocity neveniluju u ní, ale tam, kde vím, že to nebude nikoho obtěžovat ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, obnovuji diskuzi. Myslim si, ze mam s tchanovci docela pekny vztah. S tchyni teda casto nesouhlasim, ona musi mit vzdy ve vsem pravdu a je to takova sekernice, vetsina rodiny se ji boji. Ja se s ni nikdy do zadnych ostrych debat nepoustim, proste si myslim sve a nic nehrotim. Ona ani nemluvi o svych pocitech, kdyz si nekdo na neco stezuje, hned to bere jako slabost a protaci oci.
Jinak jsou to oba vzdelani lide a chovaji se k nam hezky. Kdyz prijedeme, tak je navareno, clovek se citi vitany.. To tak pro info na zacatek.
Ja jsem ted v 9 tydnu tehotenstvi. Kdyz jsme jim tehotenstvi oznamovali, tak tchan byl nadseny, ale tchyne to prijala dost vlazne. Od te doby se na nic nezepta, ultrazvukovou fotku ani nekomentovala. Kdyz jsme se zminili, ze je mi dost spatne, tak prohlasila, ze tehotenstvi neni nemoc. Ze ona nezvracela a ani to neumi a neco ve stylu at to tak neprozivam. Zamrzelo me to… Nejak nevim jestli pred ni tema dite priste vubec otvirat a nebo cekat az se zepta sama.. Jestli se dockam, to uz je asi vec druha..
Tchýně na tebe prostě žárlí…
@AnnaNuvoletta07 Zakladatelka píše že je těhotenství nemoc??Není ji dobře tak to řekne…na tom je něco hrozného? Prostě je to jiný stav a člověk se cítí mizerné, někomu je méně špatně někomu více…a někdo prolezi půlku těhotenství v nemocnici. ![]()
@Anonymní píše:
@AnnaNuvoletta07 mne by stacilo kdyby rekla, ze to k tomu patri a ze to bude urcite zas lepsi a mam teda radeji zustat doma nez jezdit na navstevu. Konec, tecka. Ne rikat, ze tehotenstvi neni nemoc a ja jsem to zvladala skvele a bla bla bla.. To me fakt nezajima v tu chvili…
Ano normální reakce…kterou bych čekala..ale bohužel ne každý se umí normálně chovat ![]()
Taky se přikláním k názoru, že tchýně žárlí. Měla jsem to v bledemodrem. V osmém měsíci jsme za nima přijeli 120km a me bylo z té cesty zle. Nicméně mnohem hůře bylo mojí tchyni.
Když pak poprvé viděla syna, tak řekla, že doufá, že další dite už mít nebudeme. Máme celkem dvě… No byli jsme zkoprneli. Muj muž je jedinacek a ona si ho pěstovala jako klenot
.
@Anonymní píše:
Ahoj, obnovuji diskuzi. Myslim si, ze mam s tchanovci docela pekny vztah. S tchyni teda casto nesouhlasim, ona musi mit vzdy ve vsem pravdu a je to takova sekernice, vetsina rodiny se ji boji. Ja se s ni nikdy do zadnych ostrych debat nepoustim, proste si myslim sve a nic nehrotim. Ona ani nemluvi o svych pocitech, kdyz si nekdo na neco stezuje, hned to bere jako slabost a protaci oci.
Jinak jsou to oba vzdelani lide a chovaji se k nam hezky. Kdyz prijedeme, tak je navareno, clovek se citi vitany.. To tak pro info na zacatek.
Ja jsem ted v 9 tydnu tehotenstvi. Kdyz jsme jim tehotenstvi oznamovali, tak tchan byl nadseny, ale tchyne to prijala dost vlazne. Od te doby se na nic nezepta, ultrazvukovou fotku ani nekomentovala. Kdyz jsme se zminili, ze je mi dost spatne, tak prohlasila, ze tehotenstvi neni nemoc. Ze ona nezvracela a ani to neumi a neco ve stylu at to tak neprozivam. Zamrzelo me to… Nejak nevim jestli pred ni tema dite priste vubec otvirat a nebo cekat az se zepta sama.. Jestli se dockam, to uz je asi vec druha..
Sama to píšeš, tchýně nedává své pocity najevo. Chápu, že tě to třeba zamrzí, ale ber to tak, že každý jsme jiný a tvoje tchýně, dle popisu bude typ člověka, co na sobě nedá nic znát. To ale neznamená nebo nemusí znamenat, že nemá radost. Seš teprve na začátku těhotenství, třeba se to ještě změní.
![]()