Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Je to tak… když budu mit všechno doma, mozna budu ve finále cvičit mene nebo vůbec…protoze to mam přece stale k dispozici…kdyz někam pojedu, tak uz s pevným presvedcenim, ze cvičit chci a taky jsem ochotna pro to neco udělat a ten čas plné využit.
Nic si neomlouvám, spise si to uz nedovedu představit…jsem dost pohodlná a dělat si vše podle svého je návykové.
Ale pisu to vseobecne, u mne to z různých důvodu uz možné není.
Jedina verze ve hre je to Josefovo pratelstvi s podporou, ale na to přijde rada az v důchodu
@Justin Case píše: Více
Ano, bola by som rada, keby sa o mna niekto staral, ja sa budem starat o neho. A obaja sa budeme starat o nieco spolocne. O tom su predsa vztahy, nie?
@Anonymní píše: Více
Máš mou podporu zakladatelko, tohle zní krásně.
Jako naděje je vždycky a může se zadařit, ale to víš, ostatní diskutující mají pravdu v tom, že většina to má nastavené v tomto věku jinak. Holt nesmíš hledat v té většině!
Naštěstí vztah je o tom zaujmout a najít toho jednoho jediného, nikoli zaujmout masy lidí. Takže vážně tu většinu nemusíš řešit. ![]()
Jen na okraj, já jsem opačný případ, já bych nejraději diskutoval společnou budoucnost hned na prvním rande. A třeba nejsem jediný.
Nevím, no, zase nemám tolik zkušeností, abych mohl rozumovat, ale myslím si, že řada vztahů nevydrží díky tomu, že si ti lidé užívají, ale nemají společné vize do budoucna.
Každopádně musíme k sobě hledat stejně laděného člověka, v tom se asi shodujeme všichni. Za mě chce se to zaměřit na tu svou kýženou budoucnost, nikoli dumat či smutnit nad tím, co se nepovedlo. Čítávám stále častěji, že člověk má žít přítomným okamžikem. Mně to asi tak úplně nesedí, za mě život je spíš cesta a právě ta cesta k cíli je důležitější než samotný cíl. Takže zkrátka, přenes své naděje z minulosti do budoucnosti a i když city teď dělají své, postupně přejdeš do nového režimu a bude to v pohodě. Držím palce! ![]()
@Josef_t píše: Více
Povedz mi, ako moze mat muz vztah z rozumu. Uz ked zena predstiera, to chapem. Ale ako moze predstierat muz? ![]()
Moc všem děkuji za podporu a obdivuji ty, kteří to mají nastavené v pozdějším věku jinak. Zatím jsem opravdu v rozchodové fázi, je to teprve pár dní. Názory těch, co to mají nastavené podobně jako já, mi hodně pomáhají. A asi rozumím i té druhé skupině, kam můj bývalý partner patřil. Já se znažila cca těch 5 let, co jsem si hodně uvědomovala, že chci víc, napasovat do partnerovy představy: že přece, když je nám fajn teď, tak naco řešit vzdálenou budoucnost a plánovat něco za pět, deset let.
Ale tím, jak jsme byli dýl a dýl spolu, tak mě to víc a víc semlelo.
Neuměla jsem si pak už užívat ty společné chvíle. A po každém rande jsem se ptala sama sebe, kdy už přijde s nějakým povídáním o nás dvou. Dokázali jsme si povídat o čemkoliv, něteré věci probrali tisíckát horem a spodem. Ale to, jak bude náš vztah vypadat za rok, za dva, za pět let, vzešlo vždy ode mě, skončilo hádkou a následným usmiřováním. Říkala jsem mu několikrát, že tohle potřebuju, že nemůžu být ukotvena ve vztahu pouze tady a teď s naplánovanými akcemi, výlety a dalším jen na tři, čtyři měsíce dopředu a další prostě nějak vyplyne z okolností.
On třeba hodně řešil pracovně i to, že jeho šéf nemá pořádnou vizi a bez vize se žádná firma nedá pořádně vést a stagnuje. A já už byla v takovém rozpoložení, že tyto věty mě dostávaly. Hned mě v duchu napadlo: řešíš tu práci, šéfa, ale to, že náš vztah už nemá žádnou vizi už x let a jen tak plujeme v přítomnosti, to je ti jedno.
Já už ke konci nemohla a když jsem to naposledy otevřela a zase se to obrátilo v hádku, tak jsem mu řekla, že už nemůžu. Že končím.
@D. C. píše: Více
Muj manzel mi rekl asi na 3. rande, ze chce sdilet domacnost a idealne se ozenit. Nebylo to smerovane hned na me, ale chtel vedet, jak to mam ja. Rozumim mu, taky jsem nechtela ztracet cas s nekym, kdo to ma jinak.
@Justin Case píše: Více
Samozřejmě, že očekávala společné bydlení…
tedy pokud se jedná o vztah… v opačném případě je to jen udržovačka, která se buď ve společné bydlení promění nebo je to dočasné než se najde lepší partner… nebo pak pro ty svobodomyslné je to i lepší že člověk má těch milenců víc a jednoho stabilního… pak je lepší spolu nebydlet. Pokud si muže vážíme tak s ním chceme i žít a bydlet.
@teroonka píše: Více
Vydržet? Pokud nejsou objektivní překážky typu vzdálenost a malé děti ve střídavce apod… tak není důvod se trápit… pokud chce s partnerem žít a on to nechce… je lepší se rozejít a najít si jiného kdo s ní bude chtít taky žít… nejsou to pubertální děcka aby spolu randili, navštěvovali se a pak chodili každej do svýho bytečku nebo domu k rodičům…
@Sára2020 píše: Více
Přesně tak… ne každý chce mít kamaráda s výhodami… někdo chce i skutečného partnera
@Anonymní píše: Více
Zakladatelko s nebylo by jednodušší s tímhle pánem dál chodit a navštěvovat se a k tomu si bokem nehledat skutečného partnera se kterým pak budeš žít? Já hledala svého manžela 5 let… od 14 do 19 let… strasne moc rande jsem tehdy měla… a opravdu to trvalo 5 let než jsme se našli
… a v tvém věku to bude podle mne také na dýl… tak je lepší mít takového kamaráda na sex a navštěvování podle mne… než se najde někdo kvalitní na společný život…
@Mkmkz píše: Více
A proč by se to mělo předstírat? Prostě si to vyrikate v tom daném vztahu a pak komunikujete jak se vztah posouvá či ne. Každý chlap neříká hned ženě miluji Tě když ji chce do postele
@Justin Case píše: Více
Tak ale ked chces niekoho na sex, to je podla teba o rozume? Asi by sme sa mali jozefa opytat, co tym rozumom mysli…
@Mkmkz píše: Více
Jaaaj. Boha jeho Sloveno!:D
Tak takto pro nechápave. Potkal jsem svoji ženu a po pár rande jsme oba cítili, že máme dost společných zájmů a shodujeme se v pohledu na život ( v hlavních bodech )…chodilo jsme ven bez toho aniž by se jeden na druhého klepal a čekal na SMS a následně došlo k sexu, který byl fakt strašná sranda…to nebylo o sexu, ale o smíchu…tak jsme si řekli, že je nám fajn a ve 30 letech asi nemá smysl hledat dokonalost…no a už jsme spolu pár let a klape to čím dál lépe protože se z přátelství stala bez zamilovanosti láska a iksyz to někdo nechápe tak tím, že bydlíme opravdu blízko sebe tak jsme si oporou. Teď jsem byl u ní pátek - neděle…pondělí oba práce. úterý spolu, středa práce, dnes práce a pátek - úterý budeme zase spolu ( v jednom bytě samozřejmě ),:) takže i tak to jde
@Anonymní píše: Více
Vydržet jsem mínila jako odpověď na její otázku jak přežít ten začátek rozchodu, kdy s tím ještě není vyrovnaná, trápí se, čeká na telefon, sms.. Vydržet a věřit, že čím déle od rozchodu, tím jí bude líp a časem najde jiný vztah, přiměřenější svým očekáváním..
@Mkmkz píše: Více
Josef to prece jasné napsal…sdilene finance, udrzbar a pecovatelstvi
O sexu a lásce tam nebylo ani slovo