Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@stinga píše:
no ale v podstatě - to už je teď jedno
Vidis a ja si myslim, ze pro dalsi vztahy je to dost dulezite.
@Russet píše:
To je ovšem vejvar.
Pokud bude bydlet u přítele/ten má asi i pěkný plat z vš, tak se stím vyžít dá…ne, že ne.
Navíc se klidně může stát, že třeba bude mít slečna ve škole skrz mateřství individuální plán = denní studium a bude mít nárok na výživu od svých rodičů, výživné jim v krajním případě může vyměřit i soud, které bude pobírat třeba i do 26(když bude studovat), do zletilosti její opatrovník, ten si bude uplatňovat snad i slevu na dani. Takovým opatrovníkem se může stát třeba maminka přítele možná i přítel sám nebo někdo další z rodiny(babička).
To jsou ale krajní řešení.
V tomto případě může pobírat i přídavky na dítě i na sebe jako na studenta, pokud budou mít malý příjem mimo rodičovský příspěvek.
Ten nakonec může pobírat i otec dítěte při práci.
Nemyslím si, že by nutně museli být bez peněz.
Navíc jako studentka není zvyklá mít bůhvíkolik peněz…
Teď je z mého pohledu nejdůležitější aby se miminko narodilo do milující rodiny.
Jak se to mohlo stát je teď už stejně jedno.
Já jsem byla o trošku starší než je slečna a moje vlastní máma mi oznámením těhotenství přestala platit internát, obědy, neposílala mi ani výživné co jí musel po rozvodu posílat táta. Ať si to tedy prý zkusím, být dospělá. A svět se točí dál.
Myslím, že reakce zakladatelky utvrdila jen slečnu, že chce mít raději vlastní opravdovou rodinu.
Mě osobně tehdy byla reakce mámy ukradená, tátovi jsem to ani neříkala-byl tehdy dlouhodobě v zahraničí. Pravda moc jsem tehdy dopředu nemyslela a bez přítelovi maminky by to vše bylo k dost těžší.
Tak třeba je tato slečna domluvená s přítelem, jeho rodiče se třeba na vnoučátko moc těší, je domluvená ve škole a reakce vlastních rodičů je jí stejně jako mě tehdy úplně jedno a do budoucna s nima ani nepočítá. Kdo ví proč.
Jen dala mámě aspoň šanci být babičkou - a ta i po vychladnutí přemýšlí raději o adopci, potratu…no prostě se slečně nedivím.
Možná ani v pátek z intru nepřijede. ![]()
@truelly píše:
@Arianna007 a kdo tě tedy živil? A školu jsi dodělala?
Studovala jsem normálně dál, když měl syn rok začala jsem chodit i na brigády.
Přítel začal chodit normálně do práce a bydleli jsme ve dvougeneračním domě jeho maminky která chvilku předtím ovdověla a dost se na vnoučátko upla.
Táta mi od 18 posílal výživné na účet.
Nakonec nám to bohužel nevyšlo, ale to se může stát komukoliv. Bylo to ale z jiných důvodů.
Já byla nenáročná. Nepotřebovala jsem kočár za x tisíc, postýlka od známých, oblečky mi koupily hlavně sestry. Kojila jsem…
Přítel tehdy dřel na chmelové brigádě a pak jsme se i přestěhovali.
Dneska pro mě přechod s nadstandardního platu na rodićák bude daleko horší šok
![]()
Pro mě bylo dítě nakonec obrovská motivace v životě zabrat.
Bohužel vztahy s mámou se nikdy nezlepšili úplně.
Naštěstí jsem se nenechala vystresovat a užívala jsem si bezproblémové těhotenství a odnesli jsme si z porodnice krásné mini co mi opravdu dělá skoro už deset let jen radost. Ani jsem tehdy nepřemýšlela nad tím, že to není samozřejmost mít krásné zdravé dítě. Život to naštěstí zařídil za mě.
Sice pak byl bolavý rozchod, ale jako rodiče fungujeme.
Ohledně hodnocení chování zakladatelky tu toho bylo už dost, tak napíšu svou zkušenost i důvody mých rozhodnutí (byla jsem na tom téměř stejně jako dcera zakadatelky, jen o rok starší). Vyrůstala jsem v ne moc dobrém rodinném prostředí (postižená sestra, fyzické i pschické týrání, zneužití), od cca 14 let jsem si dělala, co jsem chtěla, rodiče na mě zkrátka už neměli páku (po zkopání na zemi jsem se zvedla a s úšklebkem se zeptala, zda budou pokračovat nebo si můžu jít zpět lehnout a číst knížku - chtěli po mě třeba umýt nádobí apod.), odchody a příchody jsem jen ohlašovala (neptala se). V 15 jsem začala chodit se starším klukem (27 let), měl práci, bydlel v malém pronájmu, žil svůj život. A mně to začalo strašně lákat (chápejte, utéct od rodičů). Rodiče mi zamozřejmě ve vztahu nedokázali zabránit, po půl roce jsem k němu jezdila v pátek rovnou ze školy a domů se vrátila v pondělí po škole (mimochodem, byla jsem premiantka, samé jedničky na gymplu). V 17 jsem otěhotněla (napůl náhoda i plán, nečekali jsme, že to po vyjde napoprvé, i když jsme znali rizika a věděli, že si případné dítě necháme), rodičům to oznámila jako fakt, i když na potrat čas byl. Reakce byla podobná jako od zakladatelky, ale s tím, že jim ani těhotentsví nebránilo v tom mě fyzicky napadat. Bohužel kvůli škole jsem u nich musela aspoň 2× týdně přespat (partner bydlel 40 km od školy, rodiče 5 km). Miminko se narodilo ve čtvrťáku, ještě 2 dny před porodem jsem byla ve škole psát písemky.
Od té doby se s rodiči stýkám jen při příležitostech vánoc a narozenin, nikdy syna nehlídali a nejspíš hodně dlouho ani nebudou, i když se jejich názor změnil a chtěli by. Partner koupil větší byt, jeho rodiče náš podporovali (pouze morálně, ne finančně ani hlídáním) a vše se dalo zvládnout. Teď má syn 3 roky a žádného z rozhodnutí nelituji (tedy jednoho ano, chtěla jsem být patoložkou, což se už nikdy nestane)… jsem ráda, že mám na syna dost energie, myslím, že ho budu i víc chápat, když není tak velký generační rozdíl apod. ![]()
Takže si nemyslím, že by ta dívka musela být „blbá, zmanipulovaná, vypočítavá“, může jen chtít od života něco jiného, než co jí nabízí její současá rodina (rodiče). Neříkám, že jste špatnými rodiči, ale dle mého názoru nebudu vztahy s dospívající dcerou zrovna dobré. Zkuste ji podpořit, její rozhodnutí nemáte šanci změnit (a neměli byste ani tehdy, když byla monost potratu), tak si to nepokažte víc, než už to mezi vái je.
Nabídněte jí pomoc, ale nežijte život za ní, od toho má novou rodinu (i když by to nakonec měla být ona sama s dítětem, zvládne to).
@Anonymní píše:
@Mysticlipstick Asi si umíš představit, jak mě vyděsilo, že to měla takhle promyšlené. Taky mě napadlo, že by to možná nemusela být nehoda, ale říkám si, že takhle hloupá by přece nebyla… s jejím vztahem s tím klukem nic neuděláme, to jsme jí nikdy nemohli zakázat. Určitě ne jako puberťačce, která je většinu času na intru, kde jí hlídat nejde.
Umim, holka proste zblbla. Jina situace je kdyby prisla se strachem v ocich ze je v tom a ne ze si to takhle naplanovali. Stale neni dospela a opravdu si nemuze delat co chce, jsi za ni zodpovedna a pokud to prisla oznamit a utesovat vicemene nepotrebovala, tak at si to kocicka tedy zaridi tak jak to ma naplanovany. At pozna ze to neni jen o tom si vrznout, ale hlavne o zodpovednosti a tu ona proste nema kdyz nebyla schopna ani normalne dodelat skolu aspon. Pozorovala bych to jednim okem kdyby bylo treba zasahnout a pomoci, ale nic bych ji neulehcovala a nedotovala bych to, ma dospelyho chlapa, tak at se stara, kdyz je to takovej rozsevac hrdina ![]()
@eMDe Já si hlavně myslím, že syn to může úplně v klidu vědět, jestli to byla nehoda nebo ne. Ale neřekne to, v tom je problém. Nebude na mojí straně ve chvíli, kdy by to znamenalo, že tím “zradí” sestru. Když se mu s tím svěřila, tak si on asi teď myslí, že ty informace musí chránit nebo já fakt nevím
z něj nic nedostanu, nemyslete si, že jsem to nezkusila ![]()
Změna plánu, zavírají se školy
Dcera se vrací už dneska, ale manžel nic neříkal, myslím, že přijede normálně v pátek. Co jí mám teď nejlepšího odepsat? Ta, které jsem v textu zamazala jméno, je máma jejího přítele. Já vůbec nevím, jestli bych si s paní neměla jít někam sednout nejdřív sama. Byla jsem se podívat na dceřin rozvrh a odpovídá to tomu, v kolik má přijet, tak jsem ráda, že aspoň v tomhle ohledu nic nekuje ![]()
Zamazala jsem jména, pořád bych ráda zůstala anonymní, prosím.
@Tomáš916 píše:
@Mosie Zplnoletnit lze od 16,sňatek není podmínkou, to bylo do roku 2014. Dnes se nechávají zplnoletnit i mladí podnikatelé. Myslím, že v jejich případě pokud je otec dítěte schopný se o ně postarat a dcera je rozumná to bude jen formalita. Zplnoletnit lze se souhlasem zákonného zástupce, ve vyjmecnych případech i bez, ale o tom rozhoduje soud. Jinak rodičák normálně dostane.
Dík za info, tohle jsem nevěděla ![]()
@Mysticlipstick píše:
Umim, holka proste zblbla. Jina situace je kdyby prisla se strachem v ocich ze je v tom a ne ze si to takhle naplanovali. Stale neni dospela a opravdu si nemuze delat co chce, jsi za ni zodpovedna a pokud to prisla oznamit a utesovat vicemene nepotrebovala, tak at si to kocicka tedy zaridi tak jak to ma naplanovany. At pozna ze to neni jen o tom si vrznout, ale hlavne o zodpovednosti a tu ona proste nema kdyz nebyla schopna ani normalne dodelat skolu aspon. Pozorovala bych to jednim okem kdyby bylo treba zasahnout a pomoci, ale nic bych ji neulehcovala a nedotovala bych to, ma dospelyho chlapa, tak at se stara, kdyz je to takovej rozsevac hrdina
Tak rozsévač hrdina v tom může být třeba úplně nevinně. Prostě selhala antikoncepce.
Jen ji má narozdíl od mámy rád a pro něj ve 28 mít dítě není katastrofa, jen si řekl, že je to o dva roky dřív…a neposlal ji na potrat jak by si zakladatelka přála, když už se stalo.
@Arianna007 píše:
Tak rozsévač hrdina v tom může být třeba úplně nevinně. Prostě selhala antikoncepce.
Jen ji má narozdíl od mámy rád a pro něj ve 28 mít dítě není katastrofa, jen si řekl, že je to o dva roky dřív…a neposlal ji na potrat jak by si zakladatelka přála, když už se stalo.
Spekulace a antikoncepce selhava jen na emiminu.
@Mysticlipstick píše:
Spekulace a antikoncepce selhava jen na emiminu.
Tak já měla zánět středního ucha a dostala jsem ATB. Měla jsem staršího pána doktora a nějak mi neřekl, že mi nebude fungovat HA. A to jsem se ho ptala 🙈 🙈 🙈 bylo mu asi 75 let a doslova mi řekl jak plodnost souvisí s uchem. ![]()
Tu dceru úplně chápu. Dobře tušila, že jí poženeš k potratu, když ti to řekne dřív. Měla by jsi na ní spíš být pyšná, že se k tomu tak dobře postavila, zachovala se dospěle. Školu si může dodělat dálkově a jestli její přítel pracuje a má zázemí, tak to je snad dobře, ne? I kdyby se na ní vykašlal, tak má zázemí u vás a vy jako prarodiče by jste jí měli pomoci. A hnát dceru na potrat když je v šestnáctém týdnu a na dítě se těší je zrůdnost. To jsi říkáš milující matka? Opravdu bys byla schopná nutit dceru, aby své dítě a tvoje vnouče zabila? To snad ne.
@Arianna007 píše:
Pokud bude bydlet u přítele/ten má asi i pěkný plat z vš, tak se stím vyžít dá…ne, že ne.
Navíc se klidně může stát, že třeba bude mít slečna ve škole skrz mateřství individuální plán = denní studium a bude mít nárok na výživu od svých rodičů, výživné jim v krajním případě může vyměřit i soud, které bude pobírat třeba i do 26(když bude studovat), do zletilosti její opatrovník, ten si bude uplatňovat snad i slevu na dani. Takovým opatrovníkem se může stát třeba maminka přítele možná i přítel sám nebo někdo další z rodiny(babička).
To jsou ale krajní řešení.
V tomto případě může pobírat i přídavky na dítě i na sebe jako na studenta, pokud budou mít malý příjem mimo rodičovský příspěvek.
Ten nakonec může pobírat i otec dítěte při práci.
Nemyslím si, že by nutně museli být bez peněz.Navíc jako studentka není zvyklá mít bůhvíkolik peněz…
Teď je z mého pohledu nejdůležitější aby se miminko narodilo do milující rodiny.
Já jsem byla o trošku starší než je slečna a moje vlastní máma mi oznámením těhotenství přestala platit internát, obědy, neposílala mi ani výživné co jí musel po rozvodu posílat táta. Ať si to tedy prý zkusím, být dospělá. A svět se točí dál.
Jak se to mohlo stát je teď už stejně jedno.
Myslím, že reakce zakladatelky utvrdila jen slečnu, že chce mít raději vlastní opravdovou rodinu.
Mě osobně tehdy byla reakce mámy ukradená, tátovi jsem to ani neříkala-byl tehdy dlouhodobě v zahraničí. Pravda moc jsem tehdy dopředu nemyslela a bez přítelovi maminky by to vše bylo k dost těžší.
Tak třeba je tato slečna domluvená s přítelem, jeho rodiče se třeba na vnoučátko moc těší, je domluvená ve škole a reakce vlastních rodičů je jí stejně jako mě tehdy úplně jedno a do budoucna s nima ani nepočítá. Kdo ví proč.
Jen dala mámě aspoň šanci být babičkou - a ta i po vychladnutí přemýšlí raději o adopci, potratu…no prostě se slečně nedivím.
Možná ani v pátek z intru nepřijede.
Studentka je zvyklá na to mí nula peněz. Ale neživí dítě. Nemusí z intru v pátek přijet. Ale až se začne panáčkovi zajídat, že se z jeho platu jede na 100%, když byl zvyklý ho mít jen pro sebe, tak problémeček nastat může. V šestnacti snít o rodině s milovaným chlapem může. Ale jen snít. Jinak má studovat a né těhotnět. Času po maturitě má dost
@Anonymní píše:
@eMDe Já si hlavně myslím, že syn to může úplně v klidu vědět, jestli to byla nehoda nebo ne. Ale neřekne to, v tom je problém. Nebude na mojí straně ve chvíli, kdy by to znamenalo, že tím “zradí” sestru. Když se mu s tím svěřila, tak si on asi teď myslí, že ty informace musí chránit nebo já fakt nevímz něj nic nedostanu, nemyslete si, že jsem to nezkusila
Z něho rozumy netahej. Snad si vy dvě dokážete promluvit bez toho, aby to musel být problém ![]()