Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Spravedlivé dědictví
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.7.22 22:00
@Maria37 píše:
Pokud ti rodiče ještě žijí, tak je to celkem hustý.
Vzdyt hned v prvnim pripevku je jasne, ze zemreli. Pak dal o tom pise taky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 22:07
Anonymní, ani nevíš, jak ti rozumím. U nás něco podobného. Ona to nepotřebuje. Ale naši dva mladší mazánkové, ti musejí dostat, ti se musejí mít dobře. Tak mě umyli něčím, co nikdo nechtěl. Já to tam zvelebila, jezdili tam tcháni, zase se mohli angažovat. Ani pípnout jsem nemohla a musela být opět vděčná. Dělalo se z levného halabala, vše jsem po rozvodu předělala, rozpadalo se to. A dělali to podle svého, já do toho nemohla mluvit. Ale všude se hlásalo, my ji udělali chalupu. Jo. Já se dřela na celé velké zahradě, jejich známí tam byli zváni na návštěvy, předváděli mě jako opici. Natrhej jim jablka, dones jim brambory ze sklepa. Jo. Já brambory sázela, přikopala, vyndávala, přebírala, tahala do sklepa. A já se s nima tahala nahoru návštěvám. Úžasná situace nastala, když jedni obzvláště jedlí se dotázali, či ta chalupa je, protože si mysleli, že nám ji koupili oni. Chtěli se jim vlichotit. A tchýně řekla úžasnou věc. Ale, rozmrzele mávla rukou, to dostala Eva od rodičů, ona to na syna ještě nestihla přepsat. Jako můj táta moc dobře věděl, proč to tak dělá. Oni by mi ji sebrali. Znal je. Ale abych přepisovala na manžela to svoje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 07:08
@EEKK píše:
Anonymní, ani nevíš, jak ti rozumím. U nás něco podobného. Ona to nepotřebuje. Ale naši dva mladší mazánkové, ti musejí dostat, ti se musejí mít dobře. Tak mě umyli něčím, co nikdo nechtěl. Já to tam zvelebila, jezdili tam tcháni, zase se mohli angažovat. Ani pípnout jsem nemohla a musela být opět vděčná. Dělalo se z levného halabala, vše jsem po rozvodu předělala, rozpadalo se to. A dělali to podle svého, já do toho nemohla mluvit. Ale všude se hlásalo, my ji udělali chalupu. Jo. Já se dřela na celé velké zahradě, jejich známí tam byli zváni na návštěvy, předváděli mě jako opici. Natrhej jim jablka, dones jim brambory ze sklepa. Jo. Já brambory sázela, přikopala, vyndávala, přebírala, tahala do sklepa. A já se s nima tahala nahoru návštěvám. Úžasná situace nastala, když jedni obzvláště jedlí se dotázali, či ta chalupa je, protože si mysleli, že nám ji koupili oni. Chtěli se jim vlichotit. A tchýně řekla úžasnou věc. Ale, rozmrzele mávla rukou, to dostala Eva od rodičů, ona to na syna ještě nestihla přepsat. Jako můj táta moc dobře věděl, proč to tak dělá. Oni by mi ji sebrali. Znal je. Ale abych přepisovala na manžela to svoje…
Vůbec nerozumím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 10:56
No moji mladší sourozenci o takovou barabiznu, co já dostala, nestáli.
Jeden má chatu a zahradu, druhý dům po prarodičích z matčiny strany. Vlastnila jsem polovinu a dala mu ji. Chtěli to tak. Že já se dobře vdala a on nic nemá. Táta řekl, to přece nejde, a dal mi aspoň toto. Domek na spadnutí, kde se od postavení někdy ve dvacátých letech nic neudělalo. Polorozpadlé chlívky. Záchod na dvoře. Zahrada džungle.
Dnes bych to nepřijala. A buď měla dál svoji půlku domu, nebo celý s tím, že bych oba sourozence vyplatila. My to měli napůl s dědou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.11.22 06:01
Zdravím a po čase se ozyvam. Dědictví je stále v řešení a jak se blíží konečný termín, mám ho plnou hlavu.
Snažím se jednou týdně setkat s bratrem - pozvat ho na oběd, probrat i život v rodině, poklabosit - to nám celkem jde. S druhým sourozencem taky, i když ten má mene času nebo se mu tolik nechce. Ale jakmile dojde na to " jak si to představuju", tak prý z jeho strany nic jiného než dohoda a vyplacení 1/8 po tátovi v penězích nepřipadá v úvahu. Vzápětí dodá, že bych se měla vyrovnat i s druhým sourozencem a v podstatě mu přenechat svůj podíl. Podotýkám, ze oba sourozenci jsou „těžce za vodou“. Na moji otázku, co my dva mezi sebou máme nevyrovnaného, mi řekne jen něco v tom smyslu, že potřebuje peníze, a dle jeho názoru bych měla mít nulu. Když mu říkám, že dohodu podepsat nemuzu, protože už teď na mě útočí - někde vyhrabali moje rozvodové papíry z roku raz dva, jinde promluvili moje dítě a šířili o něm mezi příbuznými lži - říkám jim, že nechci, aby někdy někdo z jejich rodu vytahoval na mě nebo moje potomky, že kvůli mně ten a ten neměl peníze, že mi je museli dát atd. Prostě nechci v tom hrát žádnou úlohu, jestli mi rozumíte! Zároveň nechci osidit svoje děti, pokud mi/nám něco právem náleží.
Jakmile padne zmínka, že další variantou je spoluvlastnictví, bratr se zasekne s tím, že v tom případě končí naše vztahy, že ho nebudu tahat po soudech, že se musime dohodnout jen na vyplacení, dále mi vyhrožuje sebranim svepravnosti apod. Prostě mám už toho plné zuby. U notarky na me koukají jako na problemistku, ale já se fakt bojim cokoli podepsat. Využila jsem práva nahlédnout do dedickych spisu obou rodičů - něco málo navíc jsem zjistila, ale nic pro mě tak podstatneho. Vlastne ani nevim, co jsem tam hledala, potřebuju si v sobě ty veci spis nějak srovnat a uzavrit. Sourozenci to vedi, jednam s nimi otevrene. Ale vyhrozuji mi soudy, praním špinavého prádla apod. Jsem z toho nešťastná, fakt mam v zivote dost dalších starosti a z tohoto mě jen bolí břicho a nemůžu spát. Nevim, jestli vůbec někdy se zbavim toho, že dokud budu mít jen krajíček chleba, že po mně zbytek rodiny nepůjde a nebude mi ho chtít sebrat. Kdybych necitila určitou zodpovědnost vůči dětem, vykaslu se na všechno už dávno! Další věc je ta, že se rodina mě švagrové hrabě v mých osobních věcech - dokumenty, fotky z dětství a různé deníčky a bůhví co všechno. Nemam absolutne k ničemu přístup, bratr mě prý pustí, až podepisu dotycnou dohodu. Bohuzel jim neverim. Je to všechno špatně.
Díky, že jste dočetli až sem a třeba mi i pomůžete radou nebo aspoň pochopením. 
- Citovat
- Upravit
22.11.22 06:46
Zakladatelko, není mi jasné, proč a jaký závažný důvod mají k tomu zbavit tě svéprávnosti? Ty nejsi při smyslech? Ohrožuješ sebe nebo okolí?
A další věc, vždy, ale pokaždé vždy je nutné si v takových případech (pokud se jedná o dědictví) najmout specialistu právníka, který bude jednat a dojíždět na „sezení“ místo tebe. Moje kamarády (2 sourozenci z 1.manželství) chtěla 2.manželka jejich otce, který zemřel, o vše obrat a vyhrožovala soudem, ti kamarádi si najali právníka a ejhle paní je vyplatila (bez soudu). Vřele doporučuji totéž, pokud máš na něvo nárok. Pokud tě rodiče vydědili, lze to napadnout, k vydědění musí být závažné důvody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
catch-22
22.11.22 07:12
@Anonymní píše:
Zdravím a po čase se ozyvam. Dědictví je stále v řešení a jak se blíží konečný termín, mám ho plnou hlavu.
Snažím se jednou týdně setkat s bratrem - pozvat ho na oběd, probrat i život v rodině, poklabosit - to nám celkem jde. S druhým sourozencem taky, i když ten má mene času nebo se mu tolik nechce. Ale jakmile dojde na to " jak si to představuju", tak prý z jeho strany nic jiného než dohoda a vyplacení 1/8 po tátovi v penězích nepřipadá v úvahu. Vzápětí dodá, že bych se měla vyrovnat i s druhým sourozencem a v podstatě mu přenechat svůj podíl. Podotýkám, ze oba sourozenci jsou „těžce za vodou“. Na moji otázku, co my dva mezi sebou máme nevyrovnaného, mi řekne jen něco v tom smyslu, že potřebuje peníze, a dle jeho názoru bych měla mít nulu. Když mu říkám, že dohodu podepsat nemuzu, protože už teď na mě útočí - někde vyhrabali moje rozvodové papíry z roku raz dva, jinde promluvili moje dítě a šířili o něm mezi příbuznými lži - říkám jim, že nechci, aby někdy někdo z jejich rodu vytahoval na mě nebo moje potomky, že kvůli mně ten a ten neměl peníze, že mi je museli dát atd. Prostě nechci v tom hrát žádnou úlohu, jestli mi rozumíte! Zároveň nechci osidit svoje děti, pokud mi/nám něco právem náleží.
Jakmile padne zmínka, že další variantou je spoluvlastnictví, bratr se zasekne s tím, že v tom případě končí naše vztahy, že ho nebudu tahat po soudech, že se musime dohodnout jen na vyplacení, dále mi vyhrožuje sebranim svepravnosti apod. Prostě mám už toho plné zuby. U notarky na me koukají jako na problemistku, ale já se fakt bojim cokoli podepsat. Využila jsem práva nahlédnout do dedickych spisu obou rodičů - něco málo navíc jsem zjistila, ale nic pro mě tak podstatneho. Vlastne ani nevim, co jsem tam hledala, potřebuju si v sobě ty veci spis nějak srovnat a uzavrit. Sourozenci to vedi, jednam s nimi otevrene. Ale vyhrozuji mi soudy, praním špinavého prádla apod. Jsem z toho nešťastná, fakt mam v zivote dost dalších starosti a z tohoto mě jen bolí břicho a nemůžu spát. Nevim, jestli vůbec někdy se zbavim toho, že dokud budu mít jen krajíček chleba, že po mně zbytek rodiny nepůjde a nebude mi ho chtít sebrat. Kdybych necitila určitou zodpovědnost vůči dětem, vykaslu se na všechno už dávno! Další věc je ta, že se rodina mě švagrové hrabě v mých osobních věcech - dokumenty, fotky z dětství a různé deníčky a bůhví co všechno. Nemam absolutne k ničemu přístup, bratr mě prý pustí, až podepisu dotycnou dohodu. Bohuzel jim neverim. Je to všechno špatně.
Díky, že jste dočetli až sem a třeba mi i pomůžete radou nebo aspoň pochopením.
Tak jasně, když Tě rodiče v závěti odkázali na minimální povinný díl a nechali na něj započíst dary za života, tak teď sourozenci dohledávají, co všechno by takhle započíst šlo.
Tak si vem na to řízení konečně advokáta, ať máš pořádné zastoupení, realisticky odhadne co tam je a co tam není, a případně se s nimi nějak dohodne na vyplacení.
Odhadem, když chtějí podepsat dohodu, že se vzdáváš dědictví, tak z něj pro Tebe nějaký buď podíl bude, nebo se jim nechce ten majetek oceňovat.
Na druhou stranu, sorry za upřímnost, ale rodiče za života věděli, proč to udělali tak, jak to udělali. Když tam je nějaká firma, kterou budovali, tak se jim děti rozdělily na ty, které se toho buď účastnily nebo jsou aspoň schopné pokračovat, a jedno, které by tam bylo tak akorát přítěž nebo by to poslalo do kytek (samoživitelka se dvěma dětmi a slabostí pro zlatokopy, jen tak bez nějaké záminky by ani to zbavení svéprávnosti nebylo na stole).
Tak si nehrej na morálku a spravedlnost, buď jde o peníze a tedy zainvestuj do advokáta ať do toho jde naplno, nebo respektuj přání rodičů.
Na dvou židlích sedět nemůžeš, tak nedosáhneš pořádně jedno ani druhé.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
22.11.22 08:16
@catch-22 Víš, co je paradox? 
Ze ty firmy už v kopru jsou. A hádej, kdo je tam poslal?
- Citovat
- Upravit
catch-22
22.11.22 08:26
@Anonymní píše:
Víš, co je paradox?
Určitě to byli sourozenci, kdo jiný? 
O důvod víc sehnat někoho, kdo tomu opravdu rozumí (tohle jsou tedy už obchodní věci), jestli je to doopravdy nebo tím stáhli hodnotu kvůli vypořádání.
- Citovat
- Upravit
22.11.22 08:43
@Anonymní píše:
Zdravím a po čase se ozyvam. Dědictví je stále v řešení a jak se blíží konečný termín, mám ho plnou hlavu.
Snažím se jednou týdně setkat s bratrem - pozvat ho na oběd, probrat i život v rodině, poklabosit - to nám celkem jde. S druhým sourozencem taky, i když ten má mene času nebo se mu tolik nechce. Ale jakmile dojde na to " jak si to představuju", tak prý z jeho strany nic jiného než dohoda a vyplacení 1/8 po tátovi v penězích nepřipadá v úvahu. Vzápětí dodá, že bych se měla vyrovnat i s druhým sourozencem a v podstatě mu přenechat svůj podíl. Podotýkám, ze oba sourozenci jsou „těžce za vodou“. Na moji otázku, co my dva mezi sebou máme nevyrovnaného, mi řekne jen něco v tom smyslu, že potřebuje peníze, a dle jeho názoru bych měla mít nulu. Když mu říkám, že dohodu podepsat nemuzu, protože už teď na mě útočí - někde vyhrabali moje rozvodové papíry z roku raz dva, jinde promluvili moje dítě a šířili o něm mezi příbuznými lži - říkám jim, že nechci, aby někdy někdo z jejich rodu vytahoval na mě nebo moje potomky, že kvůli mně ten a ten neměl peníze, že mi je museli dát atd. Prostě nechci v tom hrát žádnou úlohu, jestli mi rozumíte! Zároveň nechci osidit svoje děti, pokud mi/nám něco právem náleží.
Jakmile padne zmínka, že další variantou je spoluvlastnictví, bratr se zasekne s tím, že v tom případě končí naše vztahy, že ho nebudu tahat po soudech, že se musime dohodnout jen na vyplacení, dále mi vyhrožuje sebranim svepravnosti apod. Prostě mám už toho plné zuby. U notarky na me koukají jako na problemistku, ale já se fakt bojim cokoli podepsat. Využila jsem práva nahlédnout do dedickych spisu obou rodičů - něco málo navíc jsem zjistila, ale nic pro mě tak podstatneho. Vlastne ani nevim, co jsem tam hledala, potřebuju si v sobě ty veci spis nějak srovnat a uzavrit. Sourozenci to vedi, jednam s nimi otevrene. Ale vyhrozuji mi soudy, praním špinavého prádla apod. Jsem z toho nešťastná, fakt mam v zivote dost dalších starosti a z tohoto mě jen bolí břicho a nemůžu spát. Nevim, jestli vůbec někdy se zbavim toho, že dokud budu mít jen krajíček chleba, že po mně zbytek rodiny nepůjde a nebude mi ho chtít sebrat. Kdybych necitila určitou zodpovědnost vůči dětem, vykaslu se na všechno už dávno! Další věc je ta, že se rodina mě švagrové hrabě v mých osobních věcech - dokumenty, fotky z dětství a různé deníčky a bůhví co všechno. Nemam absolutne k ničemu přístup, bratr mě prý pustí, až podepisu dotycnou dohodu. Bohuzel jim neverim. Je to všechno špatně.
Díky, že jste dočetli až sem a třeba mi i pomůžete radou nebo aspoň pochopením.
Co obnáší ta dohoda, co ti nabízí? Pokud jsi během života rodičů dostala dary/finanční výpomoc a v závěti je, ať se to zohlední, tak proč se tomu bráníš? A pokud se chceš bránit, přestaň to řešit s bratrem a najmi si advokátku, ať ti poradí co a jak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.22 08:45
@Anonymní píše:
@Helen001 Díky, už o tom vážně uvažuji.
Uvažuješ? A není to moc unáhlený? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.22 08:47
Tkách
@Anonymní píše:
@catch-22 Víš, co je paradox?
No dneska je každá firma napůl v kopru už teď, obzvlášť po Scholzově energetické podpoře něm. fi a zvýšení nákladů na energie.
Nedovedu si představit, jak by dnes šlo někoho jen tak prohlásit za nesvéprávného. To nešlo skoro ani v 90tkách.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.22 08:48
@Anonymní píše:
@catch-22 Víš, co je paradox?
Vysoké ceny energií?
Catch má pravdu, rozhodni se, co chceš. Nicméně ani jedno rozhodnutí Ti nezaručí, že dostaneš, co chceš. I ten právník může nepořídit, pokud je právní stránka OK.
A naopak, pokud se rozhodneš vše akceptovat, tak to stejně nemusí dobré vztahy do budoucna zaručit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
