Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To je na Nobelovu cenu, dame pilulky a z nevychovaneho spratka se stane rozumna holcicka.Vira tva te uzdravi, ono to funguje i na nevychovu. ![]()
Tak to je síla. Vylítla bych z auta a holčička by schytala takovou, že by se vrátila za tři dny s banánem v ruce a patama od sněhu. A doma by jí manžel k tomu ještě dvojnásobně přidal. Mobil, počítač či televize by minimálně na měsíc pro ní byly sprosté slovo. O kapesném by si mohla nechat jen zdát a ke všemu zaracha do doby než se omluví a začne se chovat normálně. Ale každopádně bych jí vzala k odborníkovi. A dříve se chovala normálně? Byla hodná? Pokud taková dříve nebyla snažila bych se i zjistit co to způsobilo, jestli jí ve škole třeba někdo neubližuje nebo co za tím chováním vlastně je. Jestli nějaký problém nebo je jen nevychovaný spratek se kterým tříská puberta.
@BloomingGorgeous
no mne včera vecer vytocil manzel tak, ze jsem sla radeji zalevat zahradu nez s nim byt v obyvaku, ale nastesti jsem se z toho vyspala a rano jsem s nim mluvila uz normalne ![]()
Prave ze z toho pohledu dítěte, když se mnou mama nemluvila kvůli blbe znamce, bych radeji brala, kdyby mi rekla, si blba nebo mi jednu vrazila a komunikovala normalne… ![]()
Ze nedate na pr.del mladsim fakanum, co delaj hysteraky v obchode nebo na hristi nebo kdekoliv na verejnosti
ty woe. to je to sama trpelivost a vysvetlovani a blabla a tuhle byste triskaly
lol. ja bych ji nebila. spis si s ni promluvila a chovala se k ni jinak. tohle nejdriv. klidne psychologa a at vam to pomuze resit. spis mi to prijde jak volani o pomoc ![]()
@Bůča mozna kdyby dostavala uz jako mala za sceny v obchodaku, tak si ted tohle nedovoli. A jinak i kdyz mam maly dite, ale prekroci meze, tak mu klidne jednu pres zadek dam, at je kde je, kdyz domlouvani nepomuze…
@BloomingGorgeous píše:
Souhlasim. Je pravda, ze to souvisi i se sebeuctou. A presne jak jsem psala, pro dite je casto „nebyt kamaradi“ vetsi trest nez facky a rany.
@Šarlota4 píše:
Ja jednou rekla mamce, ze je blba ( mam zlaty rodice ), v tu ranu tata vyskocil sesekal me jak jesetera az jsem se z toho pochcala. Nikdy vic uz jsem si to nedovolila. Asi bych ji ztriskala a sla se poradit s odbornikem jak postupovat, aby de dala do kupy a neprisli jste o ni.
A nedovolila sis to proto, že jsi se bála trestu?
No já nevím, ale pokud je cholerik, tak je pro ni asi dost těžké se ovládnout. Sama si s tím neví rady. Zkusila bych hledat (třeba pomocí psychologa) způsoby, jak ji naučit alespoň to ventilovat jinak. Když se ti omluví, tak jí to rozhodně není jedno.
Já nevím, napočítat do pěti, do něčeho neškodného bouchnout, kopnout, roztrhat papír, zakryt si pusu, pořídit domů boxovací pytel apod. Říct jí jasně, že ty její způsoby vylívání si vzteku, Ti ubližují a vadí a jsou nepřípustné. Ať klidně sama zkusí vymyslet, jak by se ten vztek dal řešit jinak, než slovními útoky. Třeba jen v takovou chvíli potřebuje být sama. Já třeba nesnáším, když spěchám, něco nemůžu najít, nestíhám a do toho ještě po mě někdo něco chce… To taky mám co dělat, abych někoho neposlala někam… A to jsem celkem kliďas…
Mluvit s ní o tom ve chvílích klidu a zkusit nastavit nějaká pravidla, říct si důsledky, ale taky svoje postoje. Např. „já odmítám reagovat na nějaké řvaní. Copánky Ti udělám jen když mě o to poprosíš slušně a zbyde na to ráno čas (to je třeba u nás kámen úrazu). Do školy Tě budu vozit jen když se budeš chovat slušně, stydím se za to, že na mě takto řveš před lidmi, to si nenechám líbit, to si choď do školy pěšky sama“. Nebát se nastavit si svoje hranice. Nechala by sis toto líbit od někoho dospělého? A od dítěte ano?
Nastavit pravidla, co se týče jejich povinností: Pokud nebudeš mít v pořádku svoje věci (uklizeno v pokoji + škola), nebudeš moct být na mobilu/tabletu… Já osobně venek nezakazuju, mobil stačí bohatě
a zas divočejší děti se potřebují vybít fyzicky. Ale toto zkusit vymyslet podle vás – jestli přidat práce, ubrat výhod…Snažit se v těch povinnostech zohlednit její schopnosti (nejen inteligence, ale i schopnost soustředění, i tu povahu) a nad nepodstatným mávnout rukou. Je jedno, jestli bude mít jedničky nebo dvojky, je jedno, jestli nepíše krasopisem a jestli má poohýbané rohy sešitů… Neřešit, co úplně není nutné.
Pokud je lajdák, tak nechat ji nést důsledky. Ztratí např. čip na obědy, tak ať si to jde sama vyřídit + zaplatí nový. Atd.
Ale vyslechni i ji, třeba ji budeš moct pomoct najít způsob, jak některým problematickým situacím předcházet. Ať si nachystá večer, co bude potřebovat ráno a nemusí ráno hysterčit, že nemůže něco najít. Třeba bude potřeba jí to jen připomenout.
Rozhodně bych ji nehonila po ulici a nemlátila a neřvala tam na ni. Absolutně k ničemu. Neumím si představit, že by to opravdu někdo udělal. Ani jsem nikdy takovou situaci neviděla. Chytat jedenáctileté dítě, mlátit ho tam, řvát na ulici…
Chápu, že jsi z toho nešťastná, ale věřím, že to půjde.
Na tyto děti mnohem víc než facka platí správná komunikace + důslednost.
Hodně mi pomohly tyto knížky, třeba tam načerpáš nějakou inspiraci:
https://knihy.abz.cz/…-adele-faber
@Hanka1 píše:
@BloomingGorgeous
no mne včera vecer vytocil manzel tak, ze jsem sla radeji zalevat zahradu nez s nim byt v obyvaku, ale nastesti jsem se z toho vyspala a rano jsem s nim mluvila uz normalne
Prave ze z toho pohledu dítěte, když se mnou mama nemluvila kvůli blbe znamce, bych radeji brala, kdyby mi rekla, si blba nebo mi jednu vrazila a komunikovala normalne…
Ty tresty za znamky jsou podle me uplne zcestne, maloktere dite to dela naschval.
@Kriss Tina píše:
@Bůča mozna kdyby dostavala uz jako mala za sceny v obchodaku, tak si ted tohle nedovoli. A jinak i kdyz mam maly dite, ale prekroci meze, tak mu klidne jednu pres zadek dam, at je kde je, kdyz domlouvani nepomuze…
nerikam triskat deti jako zito, ale co občas vidim, co delaji deti na verejnosti a maminka zasnene kouka a u toho se jemne usmiva a říká „on ma takove obdobi“, tak dobře ji tak… ![]()
jako když delaji sceny v obchodacich, tak jejich věc/ostuda, pak je horsi, když takovy smrad uzurpuje deti v hernickach a na hristich. Ještě, ze uz toto obdobi s laxnima matkama je za nama aneb zlata puberta
![]()
@Paralenka červená píše:
A nedovolila sis to proto, že jsi se bála trestu?
Dobra otazka… Podle me neni uspech, ze si dite neco nedovoli, protoze ho rodice jinak fyzicky napadnou, ale protoze je ma rado a nechce je ranit a rozhadat si je.
@BloomingGorgeous píše:
Dobra otazka… Podle me neni uspech, ze si dite neco nedovoli, protoze ho rodice jinak fyzicky napadnou, ale protoze je ma rado a nechce je ranit a rozhadat si je.
Měla jsem ve svém okolí děti, co se chovaly jak měly, jen když měly strach. Co z nich vyrostlo? Jak mohly (18 let) odešly z domova, nedokončily školu, spíš nepracují než pracují; po barech, kde je vždycky po chvilce vyhodí. Dělají děti jak na běžícím pásu… Nejlépe každé s jiným. Hledají lásku a domov. Marně.
@sianka píše:
No já nevím, ale pokud je cholerik, tak je pro ni asi dost těžké se ovládnout. Sama si s tím neví rady. Zkusila bych hledat (třeba pomocí psychologa) způsoby, jak ji naučit alespoň to ventilovat jinak. Když se ti omluví, tak jí to rozhodně není jedno.
Já nevím, napočítat do pěti, do něčeho neškodného bouchnout, kopnout, roztrhat papír, zakryt si pusu, pořídit domů boxovací pytel apod. Říct jí jasně, že ty její způsoby vylívání si vzteku, Ti ubližují a vadí a jsou nepřípustné. Ať klidně sama zkusí vymyslet, jak by se ten vztek dal řešit jinak, než slovními útoky. Třeba jen v takovou chvíli potřebuje být sama. Já třeba nesnáším, když spěchám, něco nemůžu najít, nestíhám a do toho ještě po mě někdo něco chce… To taky mám co dělat, abych někoho neposlala někam… A to jsem celkem kliďas…
Mluvit s ní o tom ve chvílích klidu a zkusit nastavit nějaká pravidla, říct si důsledky, ale taky svoje postoje. Např. „já odmítám reagovat na nějaké řvaní. Copánky Ti udělám jen když mě o to poprosíš slušně a zbyde na to ráno čas (to je třeba u nás kámen úrazu). Do školy Tě budu vozit jen když se budeš chovat slušně, stydím se za to, že na mě takto řveš před lidmi, to si nenechám líbit, to si choď do školy pěšky sama“. Nebát se nastavit si svoje hranice. Nechala by sis toto líbit od někoho dospělého? A od dítěte ano?
Nastavit pravidla, co se týče jejich povinností: Pokud nebudeš mít v pořádku svoje věci (uklizeno v pokoji + škola), nebudeš moct být na mobilu/tabletu… Já osobně venek nezakazuju, mobil stačí bohatěa zas divočejší děti se potřebují vybít fyzicky. Ale toto zkusit vymyslet podle vás – jestli přidat práce, ubrat výhod…Snažit se v těch povinnostech zohlednit její schopnosti (nejen inteligence, ale i schopnost soustředění, i tu povahu) a nad nepodstatným mávnout rukou. Je jedno, jestli bude mít jedničky nebo dvojky, je jedno, jestli nepíše krasopisem a jestli má poohýbané rohy sešitů… Neřešit, co úplně není nutné.
Pokud je lajdák, tak nechat ji nést důsledky. Ztratí např. čip na obědy, tak ať si to jde sama vyřídit + zaplatí nový. Atd.
Ale vyslechni i ji, třeba ji budeš moct pomoct najít způsob, jak některým problematickým situacím předcházet. Ať si nachystá večer, co bude potřebovat ráno a nemusí ráno hysterčit, že nemůže něco najít. Třeba bude potřeba jí to jen připomenout.
Rozhodně bych ji nehonila po ulici a nemlátila a neřvala tam na ni. Absolutně k ničemu. Neumím si představit, že by to opravdu někdo udělal. Ani jsem nikdy takovou situaci neviděla. Chytat jedenáctileté dítě, mlátit ho tam, řvát na ulici…
Chápu, že jsi z toho nešťastná, ale věřím, že to půjde.
Na tyto děti mnohem víc než facka platí správná komunikace + důslednost.
Hodně mi pomohly tyto knížky, třeba tam načerpáš nějakou inspiraci:
https://knihy.abz.cz/…-adele-faber
Jedna z mala rozumnych reakci, ktera neni ve stylu „dobre Ti tak, podelala jsi to, ted uz s tim nic neudelas a bude hur“ a „JA bych ji takovou ubalila, ze by nevstala“. Tak nastesti je tu i par lidi, co umi poradit ![]()
@Paralenka červená píše:
Měla jsem ve svém okolí děti, co se chovaly jak měly, jen když měly strach. Co z nich vyrostlo? Jak mohly (18 let) odešly z domova, nedokončily školu, spíš nepracují než pracují; po barech, kde je vždycky po chvilce vyhodí. Dělají děti jak na běžícím pásu… Nejlépe každé s jiným. Hledají lásku a domov. Marně.
Presne. Mlatit deti neni podle me zadna vychova.