Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně a její přehnaný zájem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.8.11 11:38
Ahoj zakladatelko. Já už nemám ani jednu babičku, a mě i dětem to moc chybí. Ale v tvém případě myslím, že je tvoje nelibost oprávněná, nic se nemá přehánět. Zkusila bych jí opatrně poprosit, aby se neurazila, ať k vám chodí třeba obd den, nebo ještě méně, jak ti vyhovuje. Zdůvodnila bych to tím, že jsi unavená, potřebuješ klid bez cizích lidí a také čas na sebe a případně na kamarádky s dětma. Slušně, ale nekompromisně bych jí to řekla, je to tvoje domácnost a ty si musíš stanovit hranice. Vždyť to není ve zlém. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.11 12:09
držím palce
Ahojky, nic si z toho nedělej.Hodně se na vnouče těšila.Přesně to samé udělala MOJE máma.Je to rozdíl,ale zkus se vžít do její situace:jestli nemá vnouče od dcery, tak asi nemá jinou možnost, anebo v tom nedělá rozdíl a vnouče si chce prostě jen užít.
Zkus jí říct, že potřebujete trochu prostoru a soukromí.Ten „začátek“ je vždycky těžký.Já to měla přesně naopak.Měla jsem pocit,že jsem často sama a byla jsem nesvá, když u nás ob dva dny nikdo nebyl 
Srovná se to.Neboj.
P.S.: malej u mě kolikrát brečí a u taťky, nabo babičky je v klidu, protože ví,že u sebe namají mlíčko - to mám ověřeno
tak papa a drž se. 
Blanka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
8.8.11 11:46
Z každodenních návštěv by mě určitě šlehlo,jednou týdně je až dost,ale na druhou stranu,co já bych za takovou tchýni dala,ta moje ani neví jak se veze kočárek a to má 5 vnoučat.
- Citovat
- Upravit
20.8.11 22:37
Reagovala jsem i na tvou dalsi diskusi. A myslim ze mame podobny problem.
Nevim.
Ja jsem zde take zakladala diskusi kde jsem se potrebovala ujistit ze jsem relativne normalni.
Vim ze muzeme byt rady ze mame babicky. Babicky a dedecky, ktere se tesi z vnoucatka, miluji ho a chteji nam pomoci. Jenze je tu ale…
U mne jde zrejme o jakousi zarlivost, nevim. Klukovi je 15 mesicu a az ted zacinam pomalu verit ze to beze mne zvladne. Hlavne ja bez nej.
Mozna je to mym druhym tehotenstvim, nevim jak se budu chovat po porodu.
Kazdopadne mne vadilo kdyz si maleho nekdo choval. V kocarku ho vozili pouze nasi 2× pouze po dobu me navstevy u lekare. Jinak jsem ho nikdy nepustila s nimi ven. Zatim ho nehlidali. Ale uz se k tomu pomalu schyluje. Mam z toho hruzu. Ale jde pouze o nejaky muj vnitrni strach. Nasi i manzelovi rodice jsou uzasni. Nemohu proti nim rict jedine krive slovo. Chteji pro nas to nejlepsi.
No ja myslim kdyz si tu trochu zaserfujes po netu ci jen po emiminu zjistis ze to takto nemas sama. Myslim ze jsou to z velke casti hormony. Aspon doufam. Verim ze jednou prijde den kdy si udelame rady volne odpoledne bez ditka a mrne s duverou sverime do pece prarodicum. Jen k tomu asi potrebujeme vic casu.
Drzim palce. Gratuluji k hodne tchyni. Zkus najit cestu ktera ti bude vyhovovat.
Hodne stesti!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.11 09:58
Ahoj,tak u nás to vyvrcholilo až do takové míry,že se stěhujeme 10km daleko od tchyně!Moje tchyně už v první dny co zjistila,že jsem těhotná začala nakupovat.Postýlku,plenky,přebalovák..prostě komplet výbavičku k sobě do bytu.Bydlíme zatim bytovku nad ní.Hned jas se dvojčata narodili,tak že si je vezme k sobě,ať si odpočinu 
… vzala si měsíc dovolenou 
byla u nás pořád..vysvětlovala jsem to slušně,pak důrazněji a důrazněji,vždycky jí to vydrželo sotva 2 dny a zvonila zase.No a je nám půl roku a vůbec se nebavíme..škoda..ale mám svatý klid!!! 
a za 14 dní se stěhujeme,koupili jsme si domeček a těšíme se na klideček 
díky za přečtení,trochu sem se rozepsala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.11 10:01
Hermo,
Takovou odvahu bych si taky přála
Jak jsi dosáhla toho, že se nebavíte? 
Někdy by se mi to taky šiklo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.11 10:25
..první jsem byla ráda,že pomůže,ale jak prostě začala už i mluvit jak je oblékáme a radit co mají jíst,vozila je v kočaře a vzala si ven i 2 její psy,které neměla na vodítku a běhali po silnici,kolem kočaru,kočar nechala stát a rozeběhla se za psama..jako to už jsem pěnila..první jsem si s ní chtěla promluvit,ale ona to vždy zamluvila,že žádnou chybu nedělá..pak už jsem jí vynadala..pak zase zvonila,ale jak jí můj oznámil,že se v září stěhujeme..tak mu vynadala a prostě jsme se přestali vídat a bavit.Ani nevíš jaký máme teď klid,až na to,když mě někdo venku potká a řekne mě že tchyňka moje milá vykládá,že se ještě rádi vrátíme,až k nám dojdou exekutoři ,nevíme kde to vzala,ale už se směju,nic jiného nejde.Taky jsem se nabulela!!!máš taky problémy s tchyní,jo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holma
11.4.12 14:16
Ahoj,
vlastně ani žádný problém nemám, jen to chci někomu sdělit, co se mi stalo ráno.
Příští týden mám TP. Bydlíme sami s manželem v RD. Manželovi rodiče žijí v bytě asi 500m od nás. Tchýně má poslední dobou tendenci mě neustále navštěvovat. Naštěstí je hezké počasí a tak jezdí na chalupu a v týdnu chodím do poradny, takže moc volného času není. I přesto si ale najde čas a zavolá, že přijde.
Mám ji ráda, nevadí mi, ale na druhou stranu raději mám svůj klid a pohodu. Popovídat si umíme, ale často dojde k situaci, kdy už prostě není co říct a ona sedí a kouká, co bych teda ještě řekla…takové to trapné ticho. A tak jsem raději sama.
V pondělí se tu stavovali s velikonoční nádivkou a dnes ráno volala, že sedí u zubaře a že jestli jsem už náhodou neporodila?! Proč? Vždyť kdyby něco, tak bychom dali vědět, ne? Naštěstí jsem musela vyrazit na gyndu, tak jsem se měla na co vymluvit. Asi to teď vypadá, jako kdybych tchýni neměla ráda, ale mě ta její přehnaná starostlivost leze krkem. Vždy totiž zavolá a chce si povídat, já dopoledne spím a pak dělám oběd, poklízím…takže mě to povídání moc vhod nepřijde. Hlavně je to pořád dokola, pár slušných frází, pak si postěžuju na nateklý nohy, ona si postěžuje, co její psiska zase provedli a tak je to pořád dokola.
Uháčkovala prckovi svetřík, prý ho mám vyprat, protože ona když ho prala, tak se jí v něm vyválel pes. Řekla jsem, že to budu prát každopádně v prášku pro miminka. Ona že nemusím, že to nepřijde do kontaktu s pokožkou 
Mlčela jsem.
Při jedné návštěvě u nich hladila psy (dva jezevčíci) a povídala si s nimi, že až se malý narodí, tak si ho musí pořádně očuchat a olíznout. Myslela jsem, že vyletím z kůže! Ano, očuchat ano, ale olizovat? Vzhledem k tomu, že jsou to jezevčíci (já osobně toto plemeno nesnáším), tak mám strach. Když přijdeme, tak skáčou, štěkají, radostí se počůrávaj a já opravdu nechci, aby byli jak utržení ze řetězu, když s mimčem přijdeme. Nevíme, jak se psi zachovají, moc neposlouchají (jednomu je necelý rok). Taky divně páchnou. Pro ně to jsou skvělí pejsci, kteří nikomu neublíží.
Další věc: vdává se rodinná známá a jsme zvaní na svatbu, která bude těsně po šestinedělí. Uvažuju, zda jít, bude záležet, jak na tom budu. Ale už teď se hrozím toho prskání do kočárku. Tchýně nedávno prohlásila, že až pojedeme na svatbu, vezmeme kočárek… Vrrrr!! Snad já jsem matkou a já rozhoduju o tom, zda na nějakou svatbu vůbec půjdeme.
Situace typu: kupte cestovní postýlku, ať má kde spát, až budeme malýho hlídat…nebo kupte kočár se 4mi pevnými kolečky, ať se mi s ním dobře jezdí…si raději nebudu připomínat!!!
Mám ji ráda, ale čeho je moc, toho je příliš. Abych tu nedrbala jen tchýni, moje mamka mi taky pěkně dala. Před Velikonoci mamka prohlásila na tátovu adresu, jestli se už těší, jak bude s vnukem chodit na koledu a já při té příležitosti řekla, že nechci, aby mu strkali sladkosti, minimálně do 3 let. Možná ještě hořkou kvalitní čokoládu, ale jinak nic. Moje mamka nám samozřejmě dopřávala, a taky mám na sladkém závislost a nejraději bych se jí zbavila. Nechci proto, aby moje dítě bylo to samé. Mamka se samozřejmě urazila a bůhvíjaká budu krkavčí matka.
Co se týče pomoci v šestinedělí, tu odmítám. Měla jsem od 8tt riziko a bez pomoci se obešla. První týden, možná dva tu bude se mnou manžel. I kdybych měla padnout na hubu.....manžel to neřeší, řekl, že vždy něco uvaří, když bude nejhůř a já se budu v klidu věnovat miminku.
Jinak si nestěžuju, jak píšu, mám ji ráda, nevadí mi. Jen ten přehnaný zájem mě zničí! Zdá se mi, jakoby si malého už přivlastňovala: :Kupte to a to, vezmeme kočárek na svatbu… Bojím se, že to nezvládnu ukočírovat a pak budu jen vynervovaná matka se zaraženou laktací! Beru ji jako matku mého manžela a netroufla bych si na ní zvýšit hlas apod., nedokážu si asi dupnout. Vše řeknu v klidu, jako: to se ještě uvidí, jestli vůbec půjdeme apod. A ona hned začne, jako proč bychom nešli atd. nejraději bych se odstěhovala někam na Mars!!!
- Citovat
- Upravit
Holma
11.4.12 14:25
Holma - chce to klid, zbytecne se vytacis…
ocuchat dite psem? proc ne? oliznout treba nozicku? nevidim problem…
Proc reagujes na to, co bude za par let? Proste to mamince odkyvej, ono stejne muze byt vsechno jinak.
Kdyz bdue chtit tchyne na navstevu? nezvedej ji telefon…myslim, ze resis kraviny,ale vzhledem k tvemu stavu to je asi normalni…
Preju rychly a co nejmene bolestivy porod..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holma
11.4.12 14:33
@jjanekk
co bude za pár let? to bohužel bude do měsíce (příští čtvrtek mám TP, takže to bude co nevidět)… očuchat ano, ale ti psi jsou neukočírovatelný a manželova syna z prvního manželství ten jeden málem kousl, když ho chtěl pohladit (opravdu mu nic zlého neprováděl), možná ten pes jen žárlil, nevím, ale jsou nevyzpytatelní, tak proto…
Nezvedat telefon, to mě taky napadlo, ale mám strašný výčitky vůči manželovi, který k našim jezdí, baví se s nimi v pohodě, s mým taťkou chodí na pivko…, tak si vyčítám, že jsem vůči jeho rodičům zlá atd.
- Citovat
- Upravit
11.4.12 14:38
hahahaha - prvomatka, diagnoza jak vyšitá. Budiž ti útěchou, že stejnou diagnózu jsme měly všechny, úspěšně se jí zbavíš až budeš čekat (mít) druhé dítě. Ona se prostě šíleně těší na mimčo. Vše mi přijde normální až na to olizování psy - to bych zatrhla, jinak to zbytečně nehroť, ať se nedostanete do konfliktu. Počkej jak budeš ráda, až ti v šestinedělí přijde povozit, protože řeči typu - zvládnu to, i kdyby měla padnout na hubu - jsou sice hrdinské, ale věř, že všechny tvoje pocity, případné brečení, únava, podrážděnost se ti okamžetě vtiskne do tvého dítěte, které ti to pak dá sežrat. A jinak - proč nejít na svatbu? Prosím tě - nikdo ti na dítě prskat nebude, pochválí, pohladí, pochová, o kočáru nebudeš ani vědět a ještě se dobře najíš a pobavíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.4.12 14:39
Mě si v těhu nikdo nevšim,pak v šestinedělí,které mi ještě nezkončilo,všichni lozí za malým,a ta čarodějnice na něho šahá,a je mi to proti srsti,v porodnici jsem bečela,byla jsem na dně,z toho co bude doma,jak všichni budou lozit na návštěvy,a jak to budu zvládat sama.Z porodnice jsem šla vydeptaná a z krabicí UM.Tak se drž ať nedopadneš jak já.Nějak jsem to neuměla hodit za hlavu.
- Citovat
- Upravit
nepřihlášená karin
11.4.12 14:45
Tak nedávno tady zakládala jedna holčina diskuzi, že čeká mimi a že tchýně nějak moc nejeví zájem a že ji to mrzí, tak mě je spíš líto těch tchýní, protože at udělají cokoliv, tak se prostě nezavděčí. Holmo, tchýně se na vnouče těší a neví, že se asi těší až moc, takže když máte hezký vztah, tak si s ní sedni a vyříkej si to s ní. Jak ona může vědět, že ti něco vadí? Jak může vědět, že ti její zájem o tebe vadí? Možná taky čte podobné diskuze a přečetla si zrovna tu, kde si snacha stěžuje na nezájem tchýně, takže to dělá jinak a stejně je to taky špatně
- Citovat
- Upravit
Holma
11.4.12 14:47
@ynax
Díky za diagnózu Co se týče svatby, nejsem proti. Otázkou je, jaké bude mimčo. Vím, že je spousta dětí, které cestování nesnáší. Ráda bych byla s dítětem nějakou dobu sama. Manžel si první dítě z předchozího manželství moc neužil a tak chci, abychom společně trávili hodně času, případně on s malým sám. Představa dvou nevychovaných psů a tchýně s kočárkem mě děsí!
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
