Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně manipulátor
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.5.13 09:59
Tchýně řešíme v téhle diskusi, tak se přidej 
https://www.emimino.cz/…ankovani/23/#…
Ta tvá není výjimka, taky mám takovou 
… opatrně s ní, neříkat moc informací, nic neřešit, jak se to dotýká dětí, tak ale rázně zakročit. Ať se nemontuje do výchovy. Určitě omezit kontakt. Nakoukni do diskuse, v podstatě všechny řešíme to samé . Drž se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.13 10:10
@BohunkaP píše:
Protože mezi uvažováním např. čerstvého tříleťáka a předškoláka je dost podstatný rozdíl - a podle toho je potřeba k němu přistupovat.Jenomže Ty tady určitým způsobem „pláčeš na špatném hrobě“… Řešíš pořád dokola tchyni - ale tu nezměníš. Jednou je to babička Tvého dítěte, ať je, jaká je. Tečka, s tím nic nenaděláš… můžeš se s ní maximálně pořád dokola štěkat.
Ty bys měla pracovat především se svou dcerou - o situaci s ní mluvit, vysvětlovat, uvádět všechno na pravou míru, pomáhat jí ujasnit si, co a proč se děje. Že i dospělí se můžou chovat nebo mluvit nevhodně, jaké k tomu mají důvody, apod.
Já tu právě tchýni neřeším, řeším tady spíš jak já se k tomu mám postavit, protože to, že jí nezměním jsem tu i jasně napsala, takže to je mi úplně jasné. To jak to vysvětlit malé moc nevím jak na to. Moc si s tím prostě nevím rady. Vyrůstala jsem v rodině, kde byly jen zákazy a příkazy a nic jiného. Takže tohle zkusím nějak vyzjistit, jak na to. Koukám, že máš docela přehled. Nedoporučila bys mi nějakou vhodnou publikaci?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.5.13 10:13
@Anonymní píše:
Ahoj,s tchýní mám také dost problémy. Jakmile si ji člověk trochu připustí k tělu, využije toho a okamžitě má pocit, že může rozhodovat i o našich životech, o tom, co je pro naše děti to nejlepší. Manipuluje také dost, často nám tropí scény, citově vydírá. To, že když malá přijde od babičky a klidně mi řekne „Dej mi pokoj!“, už mě tolik nepřekvapuje a vždy si s ní sednu a vysvětlím, proč se to neříká apod. Přetrhat vazby plně nejde. Proto jsme si s manželem sedli a probrali hranice, kdy už je třeba slušně zasáhnout. Trvalo to, ale po mnoha rozhovorech se manžel naučil respektovat určitá pravidla, na kterých jsme se domluvili. A když pak tchýně zase začne svůj zájem přehánět, tak ji včas, ale opravdu slušně upozorníme, že je to naše věc. Ona se pak většinou stáhne.
Tak to jste to vyřešili fakt výborně 
Hlavní je ta vaše jednota s manželem, v tom je síla. Musím si s manželem taky promluvit. Takhle to dál nejde. Buď by docházelo k neustálým konfliktům, nebo bych prostě přerušela styky.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.5.13 10:17
@badela píše:
Tchýně řešíme v téhle diskusi, tak se přidej
Díky moc za pozvání, ale nechci do toho moc zabředávat. Pro mě je priorita řešit vztahy u nás doma. Není to ideální a musíme na sobě hodně pracovat a věřím tomu, že až my dva budeme táhnout za jeden provaz, bude i jednodušší se vymezit vůči tchýni. Bohužel si manžel nese ze své rodiny tyhle hloupé manipulativní vzorce chování a já jsem taky neměla ideální rodinné zázemí, tak se v tom dost plácáme, ale už se blýská na lepší časy.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.5.13 10:22
To je pravda, hlavní je to, že už jsme našli i s manželem na tohle téma společnou řeč. Ale dlouho jsem na to byla sama. Pak jsem to zkusila jinak. Podala jsem to manželovi tak, že mám vlastně tchýni ráda, že vím, že vnoučata miluje, že vím, že nám chce pomoct. Ale na druhou stranu jsem se mu snažila vysvětlit, proč její přílišný zájem škodí, v jakém smyslu to má na dítě negativní vliv a v neposlední řadě negativní vliv i na mě a manžela. A on to takhle vzal. A s Bohunkou tedy souhlasím v tom, že se snažím dítěti vysvětlovat. Říkám jí např., že si lidé takové věci říkají, když se na sebe hodně zlobí… Ale nevím, jestli to dělám správně.
- Citovat
- Upravit
31.5.13 10:24
Jak se k tomu postavit konkrétně, s tím Ti tu bohužel nikdo neporadíme - to bys nám musela problémy popsat přesně, což nechceš.
Je normální, že děti papouškují všechno, co slyší - a velmi často tomu ani nerozumí, to už právě záleží na tom věku. Je potřeba to uvádět na pravou míru - ale určitě ne tak, že se před dítětem rozčílím „co jí to zas ta tvoje matka nabulíkovala, to je děs… a neříkej, že si vymýšlí, to by si nevymyslela“. Třeba tak, že to prostě přejdu bez povšimnutí, rozmyslím si to a třeba večer před usnutím si s ním popovídám o tom, co mu babička říkala… že to nebylo zrovna hezké, že i dospělí se někdy nechovají dobře, ale že to není důvod takové věci opakovat. Na tohle opravdu není žádná univerzální rada, to se musí řešit „na míru“.
Možná by Ti mohla trochu pomoci kniha Respektovat a být respektován - ale pokud máte v rodině dlouhodobější problémy, doporučila bych Ti spíš zajít k dětskému psychologovi. S ním bys to mohla probrat detailně a on by Ti poradil, jakým způsobem k dceři přistupovat, aby z rodinných konfliktů vyšla pokud možno bez újmy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.13 10:26
@Anonymní píše:
To je pravda, hlavní je to, že už jsme našli i s manželem na tohle téma společnou řeč. Ale dlouho jsem na to byla sama. Pak jsem to zkusila jinak. Podala jsem to manželovi tak, že mám vlastně tchýni ráda, že vím, že vnoučata miluje, že vím, že nám chce pomoct. Ale na druhou stranu jsem se mu snažila vysvětlit, proč její přílišný zájem škodí, v jakém smyslu to má na dítě negativní vliv a v neposlední řadě negativní vliv i na mě a manžela. A on to takhle vzal. A s Bohunkou tedy souhlasím v tom, že se snažím dítěti vysvětlovat. Říkám jí např., že si lidé takové věci říkají, když se na sebe hodně zlobí… Ale nevím, jestli to dělám správně.
No si fakt dobrá, jdeš na to doře. Nevím, jestli já bych to takhle dokázala podat, protože samozřejmě nemám pocit lásky ze strany tchýně, když má potřebu manipulovat, ale je fakt, že asi se zlými úmysly to nedělá, ale to vlastně taky nevím, nebudu jí lézt do hlavy a zařídím se tak, abychom byli spokojení hlavně my. To s malou je pravda. Asi jsem se až příliš snažila jí před tím ochránit a nezatahovat jí do toho, ale ona v tom vlastně zatáhlá je a ovlivňuje jí to, tak o tom s ní budu mluvit. Nakonec se mi vyplatilo sem napsat a mám užitečné postřehy.
- Citovat
- Upravit
31.5.13 10:41
@betisa píše:
Zakladatelka: To by asi měl, nebo ji chvilku vyduste a nejezděte k nim a třeba si to uvědomí
Tohle bohužel opravdu nepomáhá 
Mám podobný problém, tchýně je manipulátorka celej život ( dle vyprávění jejího manžela a mého muže ), ale jelikož teď po rozvodu žije sama, tak nemá své praktiky na kom uplatňovat, tak to odnáší její syn ( můj manžel ) a celá naše rodina. Manžel tchýni zná moc dobře, ví, že jde jen o její vrtochy, ale i jeho to její citové vydírání občas unavuje. Nedá se s tím nic moc dělat, snad jen to pouštět jedním uchem dovnitř a druhým ven. Což dokáže po těch letech pouze on, mě tyhle excesy a emocionální výlevy unavují a jsem z nich znechucená, taky nevím jak to řešit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.13 10:52
@checule A co ji zkusit zarazit dřív, než dojde k těm emocionálním výlevům? Určitě záleží na situaci. Nevím, kvůli čemu k těm scénám dochází, ale nedá se tomu nějak předejít? My se snažíme to „utnout“ v pravou chvíli. Teď se manžel naučil říkat: „Mami, neboj. Už víme, jak na to. Zvládnem to.“ Ale říká to opravdu v dobrém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.13 11:44
@BohunkaP píše:
Jak se k tomu postavit konkrétně, s tím Ti tu bohužel nikdo neporadíme - to bys nám musela problémy popsat přesně, což nechceš.Je normální, že děti papouškují všechno, co slyší - a velmi často tomu ani nerozumí, to už právě záleží na tom věku. Je potřeba to uvádět na pravou míru - ale určitě ne tak, že se před dítětem rozčílím „co jí to zas ta tvoje matka nabulíkovala, to je děs… a neříkej, že si vymýšlí, to by si nevymyslela“. Třeba tak, že to prostě přejdu bez povšimnutí, rozmyslím si to a třeba večer před usnutím si s ním popovídám o tom, co mu babička říkala… že to nebylo zrovna hezké, že i dospělí se někdy nechovají dobře, ale že to není důvod takové věci opakovat. Na tohle opravdu není žádná univerzální rada, to se musí řešit „na míru“.
Možná by Ti mohla trochu pomoci kniha Respektovat a být respektován - ale pokud máte v rodině dlouhodobější problémy, doporučila bych Ti spíš zajít k dětskému psychologovi. S ním bys to mohla probrat detailně a on by Ti poradil, jakým způsobem k dceři přistupovat, aby z rodinných konfliktů vyšla pokud možno bez újmy.
Tak jsem pořád přemýšlela, co mě tak irituje na tvých příspěvcích a už jsem na to přišla. Vždyť ty se chováš jako ta moje tchýně. Neustále se ve mě svými příspěvky snažíš vyvolat pocit viny a neustále ignoruješ to, co jsem psala i když jsem to i víckrát zopakovala. 
Jinak díky za tip na knihu. O psychologovi pro dcerku zatím neuvažuji. Zatím mám práci se sebou, abych byla pro ní lepší máma a myslím, že se mi to daří. Minimálně si uvědomuju, že mám nějaký problém a taky díky tomu umím odhadnout i druhé a nemusím pořád mít máslo na hlavě jenom já. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.5.13 11:45
@checule píše:
Tohle bohužel opravdu nepomáhá
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.5.13 11:47
@checule píše:
Tohle bohužel opravdu nepomáhá
Jsem tam nějak zapomněla doklepat ten text. Taky dobrá tchýňka tedy. Asi fakt nezbývá, než se zařídit pro sebe a tchýně ať se třeba pokaká. Nebo jí to třeba nakonec docvakne. Ale si ne viď? 
- Citovat
- Upravit
31.5.13 11:54
@Anonymní píše:
Tak jsem pořád přemýšlela, co mě tak irituje na tvých příspěvcích a už jsem na to přišla. Vždyť ty se chováš jako ta moje tchýně. Neustále se ve mě svými příspěvky snažíš vyvolat pocit viny a neustále ignoruješ to, co jsem psala i když jsem to i víckrát zopakovala.
Mezilidské vztahy jsou záležitostí minimálně dvou lidí - a nefungují-li, prakticky vždycky je problém na obou stranách. To není žádné „vyvolávání pocitu viny“, to je konstatování faktu. Takže ne, rozhodně se žádný „pocit viny“ vyvolávat nesnažím - ale (zejména po Tvém posledním příspěvku) si myslím, že ho v hloubi duše máš Ty sama. Proto reaguješ tímhle způsobem.
Nevím bohužel, co konkrétně „neustále ignoruji“…
A jinak… dětský psycholog by byl právě pro Tebe… přestože je to „dětský“ psycholog, pracuje vždycky primárně s rodiči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.13 12:02
@BohunkaP píše:
Mezilidské vztahy jsou záležitostí minimálně dvou lidí - a nefungují-li, prakticky vždycky je problém na obou stranách. To není žádné „vyvolávání pocitu viny“, to je konstatování faktu. Takže ne, rozhodně se žádný „pocit viny“ vyvolávat nesnažím - ale (zejména po Tvém posledním příspěvku) si myslím, že ho v hloubi duše máš Ty sama. Proto reaguješ tímhle způsobem.Nevím bohužel, co konkrétně „neustále ignoruji“…
A jinak… dětský psycholog by byl právě pro Tebe… přestože je to „dětský“ psycholog, pracuje vždycky primárně s rodiči.
Nemá cenu ti tu opakovat, co neustále ignoruješ. Kdo nechce, nevidí, ale to není můj problém. Třeba píšeš o tom, že mám problém, přesto, že jsem to já sama psala. Podle mě ti nejde o to poradit, ale blejsknout se jako „ta lepší“. No nebudu ti tu dělat psychologický profil, nejsem psycholog, ale už se trochu orientuju. Nechci tě zraňovat, jen si třídím myšlenky. Je fakt, že jsem to psát nemusela, protože mi jde primárně o mě. Je blbost, že bys mi to odkývala, tak na to když tak zapomeň. Já jsem ok.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.5.13 12:04
@BohunkaP píše:
Mezilidské vztahy jsou záležitostí minimálně dvou lidí - a nefungují-li, prakticky vždycky je problém na obou stranách. To není žádné „vyvolávání pocitu viny“, to je konstatování faktu. Takže ne, rozhodně se žádný „pocit viny“ vyvolávat nesnažím - ale (zejména po Tvém posledním příspěvku) si myslím, že ho v hloubi duše máš Ty sama. Proto reaguješ tímhle způsobem.Nevím bohužel, co konkrétně „neustále ignoruji“…
A jinak… dětský psycholog by byl právě pro Tebe… přestože je to „dětský“ psycholog, pracuje vždycky primárně s rodiči.
A to s tím psychologem je to samé. Psala, jsem že chodím a ty mi navrhneš psychologa. Nebudu se hádat, ale tvoje příspěvky mi opravdu moc nepomáhají. Tedy jestli jsi měla cíl mi pomoci.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
