Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Anonymní píše:
Tak mám doma tichou domácnost, manžel je totál naštvaný a já nějak nevím, co bych teď měla udělat. Před dvěma lety jsem od něj dostala k vánocům sušičku a pračku. Žádný jiný dárek, jen pro mě ne, třeba jen krabičku milované čikolády. měla jsem radost, a miluju ty spotřebiče, ale nedostala jsem nic jiného, něco pro mě. To jen na úvod. V sobotu jsme měli rodinnou oslavu a švagrová dostala od manžela ke kulatým narozeninám žehličku. No byla mírně zklamána, nejde o finanční stránku, že prý to je osobní dárek jak hrom, že to je fakt super dárek, aby mohla žehlit celé rodině oblečení. Načež sestřenka říká, že z tohoto důvodu nechce sušičku k vánocům, že jí vezmou na splátky, ona jí bude splácet celý další rok, nic jiného nedostane, že to prostě je spotřebič pro všechny do rodiny a ne dárek pro ni. Načež jsem v zápalu rozhovoru řekla, že to znám, jaké to je, sedět pod stromkem, koukat, jak ostatní rozbalují s péčí a láskou vybrané dárky a nedostat tam nic. Protože můj dárek se do obýváku nevejde a čeká dole, abych po té tedy sešla dolů a dostala pračku a sušku. Že jsem byla nadšená, ale mrzelo mě, že jsem nedostala nic jen pro sebe, maličkost, co by byla jen mým soukromým dárkem. Načež vylítnul brunátný manžel, že jestli je my tedy vánoční dárek za 40.000 málo, že se snažil jak blázen a bla bla, ani nebudu psát ten výbuch a od té doby se mnou nemluví. Je rezervovaný, komunikuje v rámci běžného provozu doma, ale náznak citu žádný. Už dvakrát jsem se mu snažila říct, že miluju ty spotřebiče, že my udělali radost, ale že prostě to je věc pro celou rodinu, že prostě to není osobní dárek. mele si svoje, že se na to může vykašlat, že tedy kašle na vánoce, že se mi nedá zavděčit. Je do morku kostí uražen a ublížen. Nevím, co mám dělat, tohle naše nynější ovzduší mi nedělá dobře, nechtěla jsem ublížit, nicméně ale nechci měnit názor a dělat, že v podstatě pračka je soukromý dárek pro mne a jen a jen pro mne. Že to by byla třeba kniha od mé oblíbené autorky. nechce ten rozdíl pochopit a zlobí se na mě. Co mám dělat?
nedělala bych nic, stála bych si za svým, protože fakt pračka a sušička fajn, ale ne na vánoce
z tohoto důvodu máme domluvu, jaké dárky ano, jaké ne
K Tobě.. nechala bych ho vybublat, až se uklidní, tak mu to říct.
Jestli manžel nechápe, jaký je rozdíl mezi osobním dárkem byť za pár stovek a pračkou se sušičkou, asi darmo něco vysvětlovat
![]()
@Anonymní píše:
Tak mám doma tichou domácnost, manžel je totál naštvaný a já nějak nevím, co bych teď měla udělat. Před dvěma lety jsem od něj dostala k vánocům sušičku a pračku. Žádný jiný dárek, jen pro mě ne, třeba jen krabičku milované čikolády. měla jsem radost, a miluju ty spotřebiče, ale nedostala jsem nic jiného, něco pro mě. To jen na úvod. V sobotu jsme měli rodinnou oslavu a švagrová dostala od manžela ke kulatým narozeninám žehličku. No byla mírně zklamána, nejde o finanční stránku, že prý to je osobní dárek jak hrom, že to je fakt super dárek, aby mohla žehlit celé rodině oblečení. Načež sestřenka říká, že z tohoto důvodu nechce sušičku k vánocům, že jí vezmou na splátky, ona jí bude splácet celý další rok, nic jiného nedostane, že to prostě je spotřebič pro všechny do rodiny a ne dárek pro ni. Načež jsem v zápalu rozhovoru řekla, že to znám, jaké to je, sedět pod stromkem, koukat, jak ostatní rozbalují s péčí a láskou vybrané dárky a nedostat tam nic. Protože můj dárek se do obýváku nevejde a čeká dole, abych po té tedy sešla dolů a dostala pračku a sušku. Že jsem byla nadšená, ale mrzelo mě, že jsem nedostala nic jen pro sebe, maličkost, co by byla jen mým soukromým dárkem. Načež vylítnul brunátný manžel, že jestli je my tedy vánoční dárek za 40.000 málo, že se snažil jak blázen a bla bla, ani nebudu psát ten výbuch a od té doby se mnou nemluví. Je rezervovaný, komunikuje v rámci běžného provozu doma, ale náznak citu žádný. Už dvakrát jsem se mu snažila říct, že miluju ty spotřebiče, že my udělali radost, ale že prostě to je věc pro celou rodinu, že prostě to není osobní dárek. mele si svoje, že se na to může vykašlat, že tedy kašle na vánoce, že se mi nedá zavděčit. Je do morku kostí uražen a ublížen. Nevím, co mám dělat, tohle naše nynější ovzduší mi nedělá dobře, nechtěla jsem ublížit, nicméně ale nechci měnit názor a dělat, že v podstatě pračka je soukromý dárek pro mne a jen a jen pro mne. Že to by byla třeba kniha od mé oblíbené autorky. nechce ten rozdíl pochopit a zlobí se na mě. Co mám dělat?
ty jsi teda
omluv se mu
Jak tě chápu
já jsem dostala k narozeninám jednou rodinné auto a potom dokonce novou koupelnu
obojí super, ale…
ale spíš se tomu doma smějeme, když to manželovi připomenu, určitě se neuráží
@Anonymní píše:
Tak mám doma tichou domácnost, manžel je totál naštvaný a já nějak nevím, co bych teď měla udělat. Před dvěma lety jsem od něj dostala k vánocům sušičku a pračku. Žádný jiný dárek, jen pro mě ne, třeba jen krabičku milované čikolády. měla jsem radost, a miluju ty spotřebiče, ale nedostala jsem nic jiného, něco pro mě. To jen na úvod. V sobotu jsme měli rodinnou oslavu a švagrová dostala od manžela ke kulatým narozeninám žehličku. No byla mírně zklamána, nejde o finanční stránku, že prý to je osobní dárek jak hrom, že to je fakt super dárek, aby mohla žehlit celé rodině oblečení. Načež sestřenka říká, že z tohoto důvodu nechce sušičku k vánocům, že jí vezmou na splátky, ona jí bude splácet celý další rok, nic jiného nedostane, že to prostě je spotřebič pro všechny do rodiny a ne dárek pro ni. Načež jsem v zápalu rozhovoru řekla, že to znám, jaké to je, sedět pod stromkem, koukat, jak ostatní rozbalují s péčí a láskou vybrané dárky a nedostat tam nic. Protože můj dárek se do obýváku nevejde a čeká dole, abych po té tedy sešla dolů a dostala pračku a sušku. Že jsem byla nadšená, ale mrzelo mě, že jsem nedostala nic jen pro sebe, maličkost, co by byla jen mým soukromým dárkem. Načež vylítnul brunátný manžel, že jestli je my tedy vánoční dárek za 40.000 málo, že se snažil jak blázen a bla bla, ani nebudu psát ten výbuch a od té doby se mnou nemluví. Je rezervovaný, komunikuje v rámci běžného provozu doma, ale náznak citu žádný. Už dvakrát jsem se mu snažila říct, že miluju ty spotřebiče, že my udělali radost, ale že prostě to je věc pro celou rodinu, že prostě to není osobní dárek. mele si svoje, že se na to může vykašlat, že tedy kašle na vánoce, že se mi nedá zavděčit. Je do morku kostí uražen a ublížen. Nevím, co mám dělat, tohle naše nynější ovzduší mi nedělá dobře, nechtěla jsem ublížit, nicméně ale nechci měnit názor a dělat, že v podstatě pračka je soukromý dárek pro mne a jen a jen pro mne. Že to by byla třeba kniha od mé oblíbené autorky. nechce ten rozdíl pochopit a zlobí se na mě. Co mám dělat?
Zapoj se do Vánočního kolotoče tady na eMiminu ![]()
Néé, promiň, vtípek ![]()
No co bys měla dělat? Chlap evidentně nepochopil o co jde, v čem je problém… takže vysvětlit a udobřit se ![]()
@Anonymní píše:
Tak mám doma tichou domácnost, manžel je totál naštvaný a já nějak nevím, co bych teď měla udělat. Před dvěma lety jsem od něj dostala k vánocům sušičku a pračku. Žádný jiný dárek, jen pro mě ne, třeba jen krabičku milované čikolády. měla jsem radost, a miluju ty spotřebiče, ale nedostala jsem nic jiného, něco pro mě. To jen na úvod. V sobotu jsme měli rodinnou oslavu a švagrová dostala od manžela ke kulatým narozeninám žehličku. No byla mírně zklamána, nejde o finanční stránku, že prý to je osobní dárek jak hrom, že to je fakt super dárek, aby mohla žehlit celé rodině oblečení. Načež sestřenka říká, že z tohoto důvodu nechce sušičku k vánocům, že jí vezmou na splátky, ona jí bude splácet celý další rok, nic jiného nedostane, že to prostě je spotřebič pro všechny do rodiny a ne dárek pro ni. Načež jsem v zápalu rozhovoru řekla, že to znám, jaké to je, sedět pod stromkem, koukat, jak ostatní rozbalují s péčí a láskou vybrané dárky a nedostat tam nic. Protože můj dárek se do obýváku nevejde a čeká dole, abych po té tedy sešla dolů a dostala pračku a sušku. Že jsem byla nadšená, ale mrzelo mě, že jsem nedostala nic jen pro sebe, maličkost, co by byla jen mým soukromým dárkem. Načež vylítnul brunátný manžel, že jestli je my tedy vánoční dárek za 40.000 málo, že se snažil jak blázen a bla bla, ani nebudu psát ten výbuch a od té doby se mnou nemluví. Je rezervovaný, komunikuje v rámci běžného provozu doma, ale náznak citu žádný. Už dvakrát jsem se mu snažila říct, že miluju ty spotřebiče, že my udělali radost, ale že prostě to je věc pro celou rodinu, že prostě to není osobní dárek. mele si svoje, že se na to může vykašlat, že tedy kašle na vánoce, že se mi nedá zavděčit. Je do morku kostí uražen a ublížen. Nevím, co mám dělat, tohle naše nynější ovzduší mi nedělá dobře, nechtěla jsem ublížit, nicméně ale nechci měnit názor a dělat, že v podstatě pračka je soukromý dárek pro mne a jen a jen pro mne. Že to by byla třeba kniha od mé oblíbené autorky. nechce ten rozdíl pochopit a zlobí se na mě. Co mám dělat?
A to jsi si vybrala jako dárek nebo to bylo překvapení? Ty chlapi holt berou domácnost ze je ženy ![]()
Těžko říct. Jestli jsi básnila a snila o nové pračce se sušičkou, tak ti splnil pod stromečkem přání. Oni chlapi to vnímají jinak, já jako žena tě chápu, ale přiznávám, dostat pod stromeček novou pračku a sušku, tak jsem šťastná jak blecha a víc bych neřešila.
Ježíši..tohle bych si k manželovi nedovolila. Chlapi to mají jinak. To že ti nedal nic osobního pro tebe přece neznamená, že ti nedal to nejlepší co myslel. já dostat takový darek tak držím hubu a krok
Ježíši..tohle bych si k manželovi nedovolila. Chlapi to mají jinak. To že ti nedal nic osobního pro tebe přece neznamená, že ti nedal to nejlepší co myslel. já dostat takový darek tak držím hubu a krok
No jo, byl dneska u mamky, ta mu vyprávěla, že viděla skvělou karafu na vodu, že jsem z ní byla u vytržení, že jsem nad ní slintala, miluju vodu s ovocem, tahle byla přímo na to, že by jí zítra zaběhla koupit, co on na to. Tak jí řekl, že už na to kašle, že se mi nedá zavděčit, že nic. Tchýňka oči navrch hlavy, co se stalo. Že byl strašně zklamaný, že prý jí řekl, že si myslel, že mi vánočními dárky dělá radost, zatím prý jsem jen zklamaná, takže nic. Tak že mi tu karafu koupí ona. Je mi z toho smutno při tom je to skvělý hodný manžel, nechci si na něj stěžovat, ani celkem až na nějakou drobnou mušku není na co, fakt je skvělý. A teď si myslí, že jsem nevděčnice. Jenže já si skutečně myslím, a nechci být nevděčná, a fakt jsou to moje milované spotřebiče, že jsem mohla dostat knihu třeba ještě. Mám tvrdit, že to není pravda, nebo co mám dělat? Při představě, že se neuklidní ani do Vánoc se mi chce brečet. Nejhezčí období v roce a my to tu máme jak na bojišti
@kristyn.g píše:
A to jsi si vybrala jako dárek nebo to bylo překvapení? Ty chlapi holt berou domácnost ze je ženy
překvapení
@Anonymní píše:
Tak mám doma tichou domácnost, manžel je totál naštvaný a já nějak nevím, co bych teď měla udělat. Před dvěma lety jsem od něj dostala k vánocům sušičku a pračku. Žádný jiný dárek, jen pro mě ne, třeba jen krabičku milované čikolády. měla jsem radost, a miluju ty spotřebiče, ale nedostala jsem nic jiného, něco pro mě. To jen na úvod. V sobotu jsme měli rodinnou oslavu a švagrová dostala od manžela ke kulatým narozeninám žehličku. No byla mírně zklamána, nejde o finanční stránku, že prý to je osobní dárek jak hrom, že to je fakt super dárek, aby mohla žehlit celé rodině oblečení. Načež sestřenka říká, že z tohoto důvodu nechce sušičku k vánocům, že jí vezmou na splátky, ona jí bude splácet celý další rok, nic jiného nedostane, že to prostě je spotřebič pro všechny do rodiny a ne dárek pro ni. Načež jsem v zápalu rozhovoru řekla, že to znám, jaké to je, sedět pod stromkem, koukat, jak ostatní rozbalují s péčí a láskou vybrané dárky a nedostat tam nic. Protože můj dárek se do obýváku nevejde a čeká dole, abych po té tedy sešla dolů a dostala pračku a sušku. Že jsem byla nadšená, ale mrzelo mě, že jsem nedostala nic jen pro sebe, maličkost, co by byla jen mým soukromým dárkem. Načež vylítnul brunátný manžel, že jestli je my tedy vánoční dárek za 40.000 málo, že se snažil jak blázen a bla bla, ani nebudu psát ten výbuch a od té doby se mnou nemluví. Je rezervovaný, komunikuje v rámci běžného provozu doma, ale náznak citu žádný. Už dvakrát jsem se mu snažila říct, že miluju ty spotřebiče, že my udělali radost, ale že prostě to je věc pro celou rodinu, že prostě to není osobní dárek. mele si svoje, že se na to může vykašlat, že tedy kašle na vánoce, že se mi nedá zavděčit. Je do morku kostí uražen a ublížen. Nevím, co mám dělat, tohle naše nynější ovzduší mi nedělá dobře, nechtěla jsem ublížit, nicméně ale nechci měnit názor a dělat, že v podstatě pračka je soukromý dárek pro mne a jen a jen pro mne. Že to by byla třeba kniha od mé oblíbené autorky. nechce ten rozdíl pochopit a zlobí se na mě. Co mám dělat?
Kup mu taky nejaky podobne neosobni darek co se nevejde pod stromek
taky by mi to bylo lito, ze tam nemam aspon malickost na rozbaleni…
@Denisa56 píše:
Těžko říct. Jestli jsi básnila a snila o nové pračce se sušičkou, tak ti splnil pod stromečkem přání. Oni chlapi to vnímají jinak, já jako žena tě chápu, ale přiznávám, dostat pod stromeček novou pračku a sušku, tak jsem šťastná jak blecha a víc bych neřešila.
já jsem taky byla šťastná a nic jsem neřešila. Tohle vyplynulo z hovoru na té oslavě o dva roky později. Loni jsem třeba dostala xbox, já, nesnáším počítačové hry, k tomu jsem dostala bezva hry jako dětský disneyland. Hrajou si s tím děti a manžel. Prostě bych letos chtěla dostat třeba knihu jen pro mne, můj malý dáreček. Nejsme nevděčná, ale nevím, jak mu to mám vysvětlit. Letos si prý dá pozor, abych nic nedostala a nemusela být zklamaná. Je mi to líto a je mi smutno.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Tak mám doma tichou domácnost, manžel je totál naštvaný a já nějak nevím, co bych teď měla udělat. Před dvěma lety jsem od něj dostala k vánocům sušičku a pračku. Žádný jiný dárek, jen pro mě ne, třeba jen krabičku milované čikolády. měla jsem radost, a miluju ty spotřebiče, ale nedostala jsem nic jiného, něco pro mě. To jen na úvod. V sobotu jsme měli rodinnou oslavu a švagrová dostala od manžela ke kulatým narozeninám žehličku. No byla mírně zklamána, nejde o finanční stránku, že prý to je osobní dárek jak hrom, že to je fakt super dárek, aby mohla žehlit celé rodině oblečení. Načež sestřenka říká, že z tohoto důvodu nechce sušičku k vánocům, že jí vezmou na splátky, ona jí bude splácet celý další rok, nic jiného nedostane, že to prostě je spotřebič pro všechny do rodiny a ne dárek pro ni. Načež jsem v zápalu rozhovoru řekla, že to znám, jaké to je, sedět pod stromkem, koukat, jak ostatní rozbalují s péčí a láskou vybrané dárky a nedostat tam nic. Protože můj dárek se do obýváku nevejde a čeká dole, abych po té tedy sešla dolů a dostala pračku a sušku. Že jsem byla nadšená, ale mrzelo mě, že jsem nedostala nic jen pro sebe, maličkost, co by byla jen mým soukromým dárkem. Načež vylítnul brunátný manžel, že jestli je my tedy vánoční dárek za 40.000 málo, že se snažil jak blázen a bla bla, ani nebudu psát ten výbuch a od té doby se mnou nemluví. Je rezervovaný, komunikuje v rámci běžného provozu doma, ale náznak citu žádný. Už dvakrát jsem se mu snažila říct, že miluju ty spotřebiče, že my udělali radost, ale že prostě to je věc pro celou rodinu, že prostě to není osobní dárek. mele si svoje, že se na to může vykašlat, že tedy kašle na vánoce, že se mi nedá zavděčit. Je do morku kostí uražen a ublížen. Nevím, co mám dělat, tohle naše nynější ovzduší mi nedělá dobře, nechtěla jsem ublížit, nicméně ale nechci měnit názor a dělat, že v podstatě pračka je soukromý dárek pro mne a jen a jen pro mne. Že to by byla třeba kniha od mé oblíbené autorky. nechce ten rozdíl pochopit a zlobí se na mě. Co mám dělat?