Už nevím, zda jsem normální

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2853
12.1.16 10:23
@BohunkaP píše: :potlesk:… a protože ho jindy neomezuješ, nedělá mu to určitě sebemenší problém.

Přesně tak, problém mu to určitě nedělá.

A co ještě dělám je to, když vidím, že měl třeba blbý den v práci nebo zkrátka je podrážděný a nedělá to doma dobrotu (začne být na nás bez důvodu nepříjemný) dokonce ho do té posilky posílám, ať se tam uklidní ;) než, aby bylo doma dusno.
To samé já, když nemám svůj den, potřebuji na vzduch, vypadnu sama do přírody na prochajdu rychlou chůzí vyčistit hlavu, třeba na hoďku a hned je líp a doma nedochází ke zbytečným hádkám.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.5.16 10:23

Jsem normální? Přijde i že ne :-(

Ahoj holky, prosila bych názor - né odsuzování a nadávky..Je mi 2, mám půl ročního syna, a jíž dva roky ( co bydlím sama, bez rodičů ), jsem v pohodě..Domácnost zvládám úplně Ok..Vše ok, ale jakmile je něčeho " víc "..najednou mě " něco " sevře na hrudníku, a já začnu řvát, dostanu rapla a najednou nevím co dřív a jsem jak furie..Už 100× jsem se pokoušela to změnit ale v tu chvíli najednou mě něco pohltí a já šílím. křičím na přítele, hulákám na syna že na něm nemám čas, a nevím co dělat dřív..jestli uklidit, zamést a blá blá blá..Říkám si ivždy že důležitější je syn…ale jak už jsem psala..v tu chvíli najednou temno.. :think: Přijdu si jako blbec.. přítel mě miluje a vždy říká - proč jsi taková, když jinak jsi úžasná..? A mě je z toho smutno..Ale nevím co dělat :( je tu někdo kdo to má to samé? Prosím - nadávky a komentáře typu - neumíš se ovládat?, si prosím odpustte..

  • Citovat
  • Upravit
488
22.5.16 10:32

Jsem uplne stejna. Snažím se to ovládat, ale jde to špatne. Nesmis se snažit byt superzena. Musis zaměstnat i přítele. To je základ. Jinak zešílis.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4367
22.5.16 10:35

Podle si beres na sebe vic, nez potrebujes a pak to proste bouchne. Mela jsem to podobne. Vse jsem zvladala, neni problem to nebo tamto, jenze jak se to hromadilo, tak jsem si nestacila vsimnout, ze mi to prerostlo pres hlavu a bouchla jsem.
Ted uz si umim roztridit, co je akutni a co neutece. A co neutece, to pocka.
Zkus nektere veci vypoustet. Zametena podlaha nestoji za vybuch, takze pocka. Nemusi byt vse perfektni a do puntiku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
917
22.5.16 10:36
@Anonymní píše:
Ahoj holky, prosila bych názor - né odsuzování a nadávky..Je mi 2, mám půl ročního syna, a jíž dva roky ( co bydlím sama, bez rodičů ), jsem v pohodě..Domácnost zvládám úplně Ok..Vše ok, ale jakmile je něčeho " víc "..najednou mě " něco " sevře na hrudníku, a já začnu řvát, dostanu rapla a najednou nevím co dřív a jsem jak furie..Už 100× jsem se pokoušela to změnit ale v tu chvíli najednou mě něco pohltí a já šílím. křičím na přítele, hulákám na syna že na něm nemám čas, a nevím co dělat dřív..jestli uklidit, zamést a blá blá blá..Říkám si ivždy že důležitější je syn…ale jak už jsem psala..v tu chvíli najednou temno.. :think: Přijdu si jako blbec.. přítel mě miluje a vždy říká - proč jsi taková, když jinak jsi úžasná..? A mě je z toho smutno..Ale nevím co dělat :( je tu někdo kdo to má to samé? Prosím - nadávky a komentáře typu - neumíš se ovládat?, si prosím odpustte..

Začni chodit k psychologovi. Tohle jsou všechno věci (ovládání vzteku, stres), se kterými se dá snadno pracovat, když se člověk snaží. Být tebou bych tam začala chodit, protože tvé chování má velký vliv na okolí - syn (který z toho může mít špatný příklad parterského soužití a rodiny), přítel - i na tebe samotnou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2212
22.5.16 10:45

Já to mám občas taky… Většinou jsem flegmatik, jen tak mě asi něco nerozhází (třeba domací bordel),ale občas mě taky něco chytne, všechny seřvu na dvě doby… a opravdu třeba den peklím… většinou je to signál pro manžlea ta vezme dceru a jdou mi z cesty… Já si doma vše podělám co potřebuji, uklidním se a pak je zase pohoda.. ALe ted co se blížím k porodu, to je teprve to pravé ořechové, jsem nesnesitelná sama sobě. A opravdu mám strach jit i do obchodu aby mě tam třeba prodavačka něčím nevyprovokovala. :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.5.16 10:49

Co se týče přítele tak ten je skvělý.. Naopak mi říká že nechápe proč vše dělám sama ( když je v práci ). Ale o víkendu mi pomáhá ale mě ne blbý že chodí do práce a ještě by měl dělat něco doma..Ale máma mi třeba zavolá, já řeknu že jdu teď vařit že jsme se synem vstávali před třeba hodinou… a máma : cože? A co budeš dělat až budeš mít 2 děti.. dyt už je 10 hodin.. Já mám uvařeno, uklizeno a atd..

  • Citovat
  • Upravit
9918
22.5.16 10:51

A nemas to pred menstruaci? Mivam to kazdy mesic, je to predmenstruani syndrom a je to z biologickeho hlediska normalni, pomaha vic odpocivat a vypmout

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
917
22.5.16 10:54
@Anonymní píše:
Co se týče přítele tak ten je skvělý.. Naopak mi říká že nechápe proč vše dělám sama ( když je v práci ). Ale o víkendu mi pomáhá ale mě ne blbý že chodí do práce a ještě by měl dělat něco doma..Ale máma mi třeba zavolá, já řeknu že jdu teď vařit že jsme se synem vstávali před třeba hodinou… a máma : cože? A co budeš dělat až budeš mít 2 děti.. dyt už je 10 hodin.. Já mám uvařeno, uklizeno a atd..

Neříkej mámě, co jdeš dělat. Nebo jí řekni, ať tě nepoučuje, že jak vedeš svůj život je jen tvoje věc. Vždycky když něco takového začne říkat přeruš jí a řekni, že jestli bude pokračovat, tak pokládáš hovor. A opakovat to dokud nepochopí, že ti to nemá říkat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.5.16 11:00
@Jana525 píše:
A nemas to pred menstruaci? Mivam to kazdy mesic, je to predmenstruani syndrom a je to z biologickeho hlediska normalni, pomaha vic odpocivat a vypmout

Ne ne..To mám vždy když je něčeho víc.. :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
73
22.5.16 14:14

Ja to mam taky :roll:
4 děti, barák, manžel buď v praci nebo na tenise.
Momentálně jsme ve fázi po výbuchu a je to na pytel. Ach jo :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20777
23.5.16 09:24
@Anonymní píše:
Co se týče přítele tak ten je skvělý.. Naopak mi říká že nechápe proč vše dělám sama ( když je v práci ). Ale o víkendu mi pomáhá ale mě ne blbý že chodí do práce a ještě by měl dělat něco doma..Ale máma mi třeba zavolá, já řeknu že jdu teď vařit že jsme se synem vstávali před třeba hodinou… a máma : cože? A co budeš dělat až budeš mít 2 děti.. dyt už je 10 hodin.. Já mám uvařeno, uklizeno a atd..

Trosku mi prijde, ze jsi byla z domova zvykla na perfekcionismus svoji maminky, ktera te tim i dneska docela stresuje. Jak tu nekdo psal - nauc maminku, ze ted si zijes svuj zivot po svem. Ono to casem povoli, mas ten pres v sobe zatim prilis ukotveny. Hlavne se ale fakt nauc maminku vymezit. Ze ona je supermatka, je jeji problem, ne tvuj. Ty to delas spravne a po svem ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová